přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, 32 milionů na Ubuntu Edge komunita nevybrala, čeká se investor

32 milionů na Ubuntu Edge komunita nevybrala, čeká se investor

dvatydny.gif

Debian slaví dvacet let. Stáhněte si open-source nábytek. Ubuntu Edge míří do cíle s mnoha možnostmi vyústění. Toskánská agentura pro životní prostředí staví na open-source. A představíme si gNewSense, zcela svobodnou linuxovou distribuci. 


Co se děje ve světě Linuxu a open source

Debian slaví 20 let

Před měsícem jsme zde slavili dvacetiny Slackwaru, nejstarší aktivně vyvíjené linuxové distribuce. Dnes si můžeme připomenout stejné jubileum Debianu, jenž byl založen Ianem Murdockem 16. srpna 1993. Debian byl pojmenován po něm a jeho tehdejší přítelkyni Debře (Deb + Ian) a vznikl především kvůli Ianově nespokojenosti s tehdy „hlavní“ linuxovou distribucí Softlanding Linux System (SLS).

Debian

Debian za svých dvacet let urazil skutečně dlouhou cestu. Jedná se o distribuci skutečně proslavenou svou stabilitou a také pravděpodobně nejrozsáhlejšími repozitáři, které v současné době obsahují přibližně padesát tisíc balíčků. To jsou také důvody, proč mnoho dalších distribucí staví právě na Debianu. Podle statistik serveru Distrowatch jich je právě 145. Nejznámější z nich je jasně Ubuntu, které se sice Debianu hodně vzdálilo, ale svůj původ v něm rozhodně nezapře a jeho vývoj je s Debianem stále velmi pevně svázán.

Vše nejlepší! (Budeme jednou slavit dvacetiny Ubuntu?)

Open-source nábytek aneb Stůl ke stažení

Ačkoli máme termín open source spojený především se softwarem, otevřený „zdrojový kód“ už má dnes kdeco. Z těch, které si člověk může snadno představit, jsou to například filmy, kdy jsou k dispozici všechny potřebné „zdrojáky“ pro to, abyste si jej mohli sami doma vyrenderovat. Z toho poněkud abstraktnějšího pohledu to pak je například pivo (pro řidiče a mladší osmnácti let pak cola), kdy zdrojovým kódem je prostě recept pro jejich přípravu.

Díky iniciativě OpenDesk nyní do rodiny open source přibyl i nábytek. Stáhnout si v tomto případě můžete návrhy ve formátech DWG a DXF a pak si jen stačí sehnat někoho s CNC frézou, nechat si potřebné části vyřezat a doma už si stůl či židli jen sestavit. Všechno samozřejmě záleží buď na vaší šikovnosti v práci se dřevem, nebo na schopnosti přesvědčit místního truhláře, že tohle skutečně funguje a takhle to má sestavit.

Open-source stůl do kanceláře Open-source stůl do kanceláře

Sice nevím, jak by se v místním truhlářství tvářili, kdybych přišel s tím, že chci tohle nechat udělat, ale v době, kdy se většina zboží vozí třikrát kolem světa a zpět, mi tahle idea přijde docela zajímavá. A co vy? Lákal by vás open-source stůl nebo židle?

Ubuntu Edge v cílové rovince

Kampaň Ubuntu Edge na Indiegogo sice v době vydání tohoto článku neskončila, ale již nyní si mohu troufnout tvrdit, že požadovaná částka, celých 32 milionů dolarů se nevybere – Ubuntu Edge sice již překonal i absolutní rekord komunitního financování, ale aby dosáhl kýžené hranice, musel by během 48 hodin zvládnout vybrat téměř dvakrát tolik, než za necelý měsíc předtím.

Stylových triček Ubuntu Edge se prodalo přes tisíc, ani to nepomohlo Stylových triček Ubuntu Edge se prodalo přes tisíc, ani to nepomohlo

Co se však Ubuntu Edge rozhodně povedlo, je přitáhnout publicitu – technicky zaměřené weby na celém světě o něm za uplynulý měsíc psaly asi tak často jako za celou předchozí existenci Ubuntu jako takového a zlí jazykové tvrdí, že to byl dokonce hlavní účel celé akce. Ubuntu Edge přitáhl pozornost i společnosti Bloomberg LP a spekuluje se, že i když se nepodařilo vybrat dostatek financí od komunity, velký zájem přitáhne další investory, kteří potřebné finance dodají.

Spekulací je samozřejmě ještě více, mluví se například o tom, že Mark Shuttleworth by měl celé „Ubuntu“ prodat, ale také zaznívají hlasy zcela opačné, říkající, že Mark potřebné finance dodá ze svého. Budoucnost prostě předvídat neumíme. I samotné Ubuntu Edge bylo pro všechny překvapením.

Pokud bylo cílem Ubuntu Edge vyvolat rozruch a přitáhnout investory, pravděpodobně uspěl i přes svůj neúspěch. Jedno je ale jisté – jen tím to neskončí a další vývoj budeme pilně sledovat.

Open data & gov

V Toskánsku staví na otevřeném softwaru

Cinzia Licciardello, IT inženýr v Toskánské reginonální agentuře pro ochranu životního prostředí (Agenzia regionale per la protezione ambientale della Toscana, zkráceně ARPAT) na konferenci Inspire 2013 ve Florencii mluvil o tom, jak u nich používají open-source software. S pomocí Javasript library Openlayers například vystavěli systém pro monitorování kontaminace půdy, který kombinuje podklady z leteckého snímkování, map a katastrálních dat. Různé jejich stránky také běží na otevřeném CMS Plone. V otevřeném formátu také poskytují obyvatelům data například o čistotě vody a nedávno také vytvořili aplikaci pro chytré telefony, která umožňuje online přístup k jejich datům o životním prostředí.

V ARPAT sice i nadále používají i různá uzavřená řešení, ale daří se jim je spojovat s open-source technologiemi a jejich cílem je především otevřenost a standardizace v oblasti sdílení dat a přístupu k nim.

Zajímavé distro

gNewSense – svobodně a nově s Debianem

Většina uživatelů linuxových distribucí, kteří mají trochu potuchy o tom, co za systém to vlastně používají, mají pocit, že jejich systém je svobodný. To ale může být částečně omyl, protože existuje software svobodný a pak ještě ten svobodnější. Tvrdá pravidla Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation, zkráceně FSF) totiž splňuje jen devět distribucí. Jednou z nich je i gNewSense, které nedávno po delší odmlce znovu ožilo s verzí 3.0. Zajímavou novinkou této verze je, že je postavená přímo na Debianu a nikoli na Ubuntu jako dřívější verze.

gNewSense, distribuce GNU/Linuxu, kterou má rád i RMS gNewSense, distribuce GNU/Linuxu, kterou má rád i RMS

Co tedy od plně svobodné distribuce čekat? Inu, na první pohled mnoho nepoznáte – většina známého softwaru (gNewSense obsahuje ještě „staré“ GNOME 2) je tam, kde čekáte, ačkoli se některé mohou jmenovat trochu jinak než obvykle (Iceweasel určitě znáte). Ty velké změny začínají u podpory hardwaru – zapomenout můžete nejen na nesvobodné ovladače ke grafickým kartám, ale také především na firmware, který je obvykle přímo součástí jádra. Z pohledu běžného uživatele se to týká především různých síťových karet a modemů, které s gNewSense prostě nezprovozníte...

Úplná svoboda může znamenat značná omezení. Osobně si raději nějaký ten nesvobodný software občas dopřeji, abych mohl počítač využívat zcela naplno.

Jednou větou



Nahoru

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Vojtěch Trefný

Vojtěch Trefný

Dříve dlouholetý Ubunťák nyní uživatel Fedory a programátor v Red Hatu, kde pracuji především na knihovných a nástrojích pro práci se storage (Udisks, Blivet, Libblockdev) a okrajově také na instalátoru Anaconda.


  • Distribuce: Fedora, CentOS
  • Grafické prostředí: Xfce

| blog