Důvody pro založení projektu
Záměr vyvinout grafické neboli desktopové prostředí KDE (K Desktop Environment, mimochodem tento název se postupně vyvíjel) oznámil přesně 14. října 1996 německý student Matthias Ettrich. Jeho důvod pro vznik byl přitom podobný, jako tomu u těchto projektů bývá – nespokojenost se současnou situací a snaha o něco nového.
K pochopení problematiky se musíme vrátit do roku 1995, když Microsoft představil tehdy svůj nejmodernější operační systém Windows 95, který již používal pro uživatele Windows dodnes typické prvky jako dolní lištu s minimalizovanými ikonami, tlačítkem Start a ikonami na ploše. Bohužel v té době neexistovalo žádné svobodné a srovnatelné uživatelské prostředí pro Linux, a to bylo také hlavním důvodem, proč se Matthias Ettrich (samozřejmě nikoliv sám, ale se skupinkou dalších nadšenců kolem sebe) pustil do vývoje vlastního uživatelského prostředí.
Důležitým bodem ve vývoji bylo rozhodnutí použít multiplatformní knihovnu Qt, která dávala už tehdy možnost snadného vývoje aplikací s grafickým prostředím a která se postupně vyvíjela s KDE bok po boku.
KDE 1.0 jako Beta 3 (KDE development team, Wikipedia)
1997–2000: KDE 1.x
První ostrá verze KDE 1.0 vychází takřka dva roky po zveřejnění záměru, a to 12. července 1998, a utváří do velké míry podobu do dalších let. Oproti konkurenčnímu Windows 98, jenž vstoupil na trh měsíc předtím, nepřineslo pro běžného uživatele sice žádné převratné změny, ale jednalo se o velký milník v oblasti Linuxu, který dostává konkurenceschopné grafické prostředí.
KDE 1.0 se podobá celé řadě grafických prostředí použitím standardní světle šedé barvy a ikon na ploše. Větší ikony a nabídky má umístěné ve spodní liště, zatímco spuštěné aplikace mohou být minimalizované také v liště umístěné v horní části pracovní plochy. Nabídky pro nastavení a okna mají stejnou koncepci jako u většiny prostředí dodnes. Vpravo nahoře jsou tlačítka pro minimalizování, maximalizování a zavření, zatímco pod nimi je z levé strany umístěné klasické menu.
KDE 1.0 (KDE development team, Wikipedia)
4. března 1999 vychází KDE ve verzi 1.1, která je následně vydána ještě s aktualizací 1.1.1 a 1.1.2, a to 3. května 1999, respektive 13. října 1999. „Jednajednička“ je oproti původnímu vydání o něco rychlejší, stabilnější a přináší menší změny, jako například novou sadu pozadí nebo ikon. Žádná revoluce se tak nekoná, ale vývojáři ukazují, že to s KDE myslí hodně vážně.
KDE 1.1 (KDE development team, Wikipedia)
2000–2002: KDE 2.x
23. října 2000 vychází KDE ve verzi 2.0 a stejně jako všechny hlavní verze přináší celou řadu novinek. Patří mezi ně vedle viditelných úprav řada změn a zlepšení generování HTML 4.0, CSS 2 nebo přidání Netscape plugin pro Flash.
KDE 2.0 (KDE development team, KDE.org)
KDE 2.1 bylo vydáno 26. února 2001 a pro běžné uživatele nepřináší snad kromě nového vzhledu přehrávače Noatun žádné podstatné změny. Hlavní novinkou však bylo použití nástroje KDevelop.
Zato ve verzi 2.2, která vychází o několik měsíců později, 15. srpna 2001, je novinek opravdu hodně. O polovinu se snižuje čas potřebný ke spuštění aplikací. Vedle jsou zapracovány úpravy pro vyšší stabilitu při generování HTML a JavaScriptu, což ostatně koresponduje s postupným vývojem internetu a přístupem k webovým stránkám, které v té době stojí právě na těchto dvou jazycích. Změny se proto v tomto ohledu dotýkají také výchozího e-mailového klienta KMail, který dostává podporu protokolu IMAP včetně žádaného šifrování SSL a TLS.
Zdaleka nejviditelnější změnou je celková vyhlazenost prostředí, které působí – ačkoliv je stále velmi jednoduché – mnohem lepším dojmem než všechna prostředí KDE před ním, a dává tak nahlédnout na podobu již v té době připravované třetí verze.
KDE 2.2.2 (KDE development team, Wikipedia)
2002–2008: KDE 3.x
KDE ve verzi 3.x vydrželo vůbec nejdéle, jelikož na scéně bylo více než šest let a vzniklo v celkem šesti vydáních (releases) a dohromady 29 udržovacích vydáních (maintenance release)! Z KDE tak postupem vyrostlo komplexní prostředí, které bylo ve své době na absolutní špičce a které si oblíbila celá řada uživatelů.
KDE 3.0 bylo vydáno 3. dubna 2002 a na první pohled navazovalo na poslední vydání KDE 2.2.2. Vylepšené bylo nastavení možného omezení přístupových práv použití pro prostředí, jako jsou například internetové kavárny. Integrován byl také nový systém pro tisk KDEPrint, který podporoval celou řadu tiskových systémů, jako například CUPS, LPR/LPD a umožňoval vytvořit poměrně sofistikovanou podnikovou síť pro tisk. Běžní uživatelé naopak ocenili podporu aplikací primárně určených pro jiná grafická prostředí (tzv. non-KDE aplikace), jako například kancelářského balíku OpenOffice.org, internetového prohlížeče Mozilla Suite nebo uzavřeného prohlížeče PDF dokumentů Acrobat Reader.
KDE 3.0 (KDE development team, Wikipedia)
Verze 3.1 přišla 28. ledna 2003 především s novým výchozím vzhledem oken Keramik a ikon Crystal, zásluhou čehož dostalo KDE na dlouhou dobu svůj typický vzhled. Změny se však dotkly i čistě technických záležitostí a aplikací. Aplikace Kontact například dostala podporu adresářového protokolu LDAP (Lightweight Directory Access Protocol), zatímco výchozí e-mailový klient zaše zvýšil pomocí standardů S/MIME a PGP/MIME bezpečnost elektronické pošty.
KDE 3.1 (KDE development team, Wikipedia)
Ve verzi KDE 3.2 vydané 3. února 2004 se změny dotkly zejména jednotlivých funkcí aplikací a jejich přidání. Konkrétně byla přidána kontrola pravopisu v e-mailu a na formulářích na webu, stejně tak Konqueror podporoval tzv. panely (karty). Dále byla učiněna řada změn v rámci standardizace dle freedesktop.org a přibylo mnoho nových aplikací, jako například hudební přehrávač JuK, kecálek Kopete nebo správce hesel KWallet a další.
KDE 3.2 (KDE development team, Wikipedia)
Podobně jako v předchozí verzi se i u KDE 3.3 vydané 19. srpna 2004 změny dotkly zejména aplikací jako takových a nikoliv vzhledu prostředí jako takového, které tak zůstalo zachováno a ostatně ani nebyl důvod ke změně. Aplikace Kontact byla integrována s Kolabem a KPilotem. Internetový prohlížeč Konqueror dostal lepší podporu kontaktů pro tzv. Instant Messanging, což korespondovalo s tehdejším trendem. Přehrávač JuK mohl nově vypalovat hudbu na CD pomocí aplikace K3b a opět přibyla řada nových aplikací, jako například Kolourpaint pro malování, vzdělávací KWordQuiz, Kimagemapeditor pro tvorbu HTML map a především pak KThemeManager jako nový správce vzhledů pro KDE, tzv. themes (ostatně změny v aplikaci se týkaly prakticky každé verze KDE a přesně je vyjmenovávat by samo dalo na mnoho článků).
KDE 3.3 (KDE development team, Wikipedia)
Zato změny ve verzi 3.4 vydané 16. března 2005 se dotkly také grafické stránky věci, a to přidáním nového, kontrastnějšího stylu, kterým dostalo výchozí KDE opět o něco modernější podobu. Z technických změn můžeme jmenovat podporu CSS 2.1 a CSS 3 Selectors.
KDE 3.4 (KDE development team, Wikipedia)
A konečně poslední KDE 3.5 bylo vydáno do světa 29. listopadu 2005 a později bylo pomocí dalších vydání udržováno až do léta 2008. Jako první KDE přišlo s integrací aplikace SuperKaramba, která umožnila umísťovat na plochu mini aplikace, tzv. widgety, které se později stávají stále viditelnější součástí nejen prostředí KDE, ale objevují se také u komerčních Windows Vista a 7.
KDE 3.5 (KDE development team, Wikipedia)
2008–dodnes: KDE 4.x
Za zcela revoluční můžeme označit KDE 4.0, které vyšlo ve finální verzi 11. ledna 2008 a kterému je věnována právě zde na LinuxEEXPRESu celá řada specificky zaměřených článků. Pokud bychom jej měli charakterizovat ve stručnosti, pak jako moderně vypadající prostředí využívající jakousi grafickou nadstavbu KDE Plasma Workspaces, která využívá grafickou akceleraci.
Změn bylo opravdu hodně a tou nejviditelnější je právě grafická stránka věci v podání Plasmy a stylu Oxygen. Více o KDE4 jsme mimochodem napsali v článku Úvod do KDE4: pracovní plocha a Plasma.
KDE 4.0 (KDE development team, Wikipedia)
KDE 4.1 bylo vydáno 29. července 2008 a liší se jen několika změnami a pokračuje ve vylepšování Plasmy. Dále přibylo několik nových aplikací: Dragon Player, KDE-PIM, Skanlite, Step a některé nové hry.
KDE 4.1 (KDE development team, Wikipedia)
KDE 4.2 bylo vydáno 27. ledna 2009, tedy zhruba rok po vydání KDE 4.0, a opět přineslo několik dílčích změn a úprav, které jsou přesně popsány v článku Jak vypadá nové KDE 4.2, a tak je zbytečné je zde zmiňovat.
KDE 4.2 (KDE development team, Wikipedia)
Naopak KDE 4.3 vyšlo opět po krátké době 4. srpna 2009 a opravovalo více než deset tisíc chyb a reagovalo na dva tisíce uživatelských požadavků! Změny se však dotkly i samotného uživatelského prostředí a nástroje pro rychlé spuštění aplikací KRunner.
KDE 4.3 (KDE development team, Wikipedia)
KDE 4.4 naopak vyšlo až 9. února 2010 bylo založeno na Qt 4 verze 4.6, což mělo za následek razantní zvýšení rychlosti. Stejně tak byly vylepšeny některé animace v rámci frameworku Kinetic a celá řada tzv. widgetů. Příjemnou novinkou v tomto směru pro obyčejné uživatele bylo inteligentní shlukování oken. Nejviditelnější změnou však bylo přidání nové nadstavby nad Plasmou určené především pro použití na netboocích. Více opět v článku KDE 4: Vrchol desktopové evoluce?.
KDE 4.4 pro netbooky (KDE development team, Wikipedia)
Naopak novinky v posledních verzích jsou přehledně včetně snímků obrazovek popsány v jednotlivých článcích:
KDE 4.5 pod Mandriva Linuxem
KDE 4.6 pod Kubuntu
KDE 4.7 pod openSUSE
Odbočka od vývoje: Trinity Desktop Environment
KDE 4.x přineslo v roce 2008 celou řadu změn a hned na první pohled se velmi lišilo. Někteří uživatelé se však s touto změnou smířit nechtěli, a proto vznikl projekt Trinity Desktop Environment, který si dal za cíl udržet při životě uživatelské prostředí od KDE 3.5 z roku 2005, respektive 2008.
Cílem nicméně není pokračovat přímo ve vývoji, ale upravovat prostředí tak, aby byla přidávána kompatibilita s novým hardwarem na trhu a uživatelé spokojení s touto verzí prostředí nemuseli přecházet na moderněji vypadající KDE 4.0 a vyšší. Tím hlavním důvodem přitom je s velkou pravděpodobností to, že KDE se snaží držet aktuálních trendů, zatímco řada uživatelů vyznává konzervativnější přístup a nemá důvod měnit prostředí, se kterým je zcela spokojena.
Trinity Desktop Environment (Wikipedia)
Nakonec už nezbývá snad nic jiného, než jen popřát KDE další úspěšné roky a hlavně hodně spokojených uživatelů.
