přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Jádro 12/2005

Jádro 12/2005

Jan Outrata a jeho pravidelný jaderný report.


LinuxChanges: novinky a významné změny v jádře

Změny provedené od jedné verze jádra ke druhé je možné zjistit z oficiálního seznamu změn (ChangeLog) vydávaného spolu s každou novou verzí, to asi každý ví. Každý také ví, že tento seznam je dosti dlouhý a podrobný, čili pro zběžné zjištění novinek a významných změn v jádře nepřehledný. V prvopočátcích vývoje linuxového jádra existovalo několik stránek shrnujících nejvýznamnější změny mezi vydanými verzemi. Jenomže udržování takové stránky je poměrně náročná činnost a dlouho už žádná taková stránka neexistuje.

Tedy až do 6. října, kdy Diego Calleja oznámil, že informace o novinkách a významných změnách v jádře shrnul z mnoha zdrojů na jediné stránce – LinuxChanges, http://wiki.kernelnewbies.org/LinuxChanges. Na této stránce je tedy shrnut vývoj aktuálně nejnovějšího jádra 2.6.14 a plánované věci do jádra 2.6.15, pro všechny starší verze řady 2.6 je tu potom stránka Linux26Changes, a dokonce i Linux25Changes pro změny od verze 2.5.1 (vydané v prosinci 2001)! Takový srozumitelný přehled tu opravdu dlouho chyběl a nezbývá než Diegovi a dalším přispěvatelům držet palce a doufat, že co nejdéle vydrží tuhle velice užitečnou stránku aktualizovat stejně rychle, jak se jádro vyvíjí.

Jádro 2.6.14

Po zdržení dvěma reportováními chyby na poslední chvíli, z nichž jedno byl nakonec jen planý poplach, vyšlo jádro 2.6.14 místo plánovaného 17. až 27. října, tedy téměř přesně dva měsíce po předchozí verzi 2.6.13. Tato verze již byla připravována podle nového vývojového modelu. Nové věci a změny se přidávaly v prvních dvou týdnech po vydání předchozí verze, to Linus ukončil uvolněním release candidate verze 2.6.14-rc1 a potom už se konalo jen opravování chyb a nezbytné dolaďování.

Z nejzajímavějších novinek jistě nelze nezmínit zahrnutí podpory pro Intel PRO/Wireless Wi-Fi (Centrino, ovladače ipw2100 a ipw2200, samozřejmě kvůli restriktivní licenci Intelu bez firmwaru, který je potřeba dodatečně stáhnout), ovladač HostAp umožňující provozovat přístupový bod (wireless access point) a aktualizace Wireless extensions na verzi 19. Významné jsou také začlenění projektu FUSE a implementace protokolu DCCP, viz zprávičky v minulém čísle. Nečekaná uplatnění může mít ovladač pro akcelerometr v moderních ThinkPadech, viz další zprávičku.

Z dalších novinek např. souborové systémy OCFS2, Relayfs, v9fs, securityfs, vylepšení NTFS (zápis), XFS a VFS, DVB, InfiniBand, ACPI, ALSA a mnohého dalšího. Aktualizace proběhly snad na všech architekturách. Samozřejmostí jsou všechny opravy bezpečnostních i funkčních chyb z verzí 2.6.13.x (síť, x86_64, DHCP + maškaráda). Naopak, podle očekávání, není zahrnut Reiser4 (viz zprávičku v minulém čísle) a musí si tak počkat na minimálně další verzi jádra. Stahovat můžete z českých zrcadel kernel.org.

Ještě poznámka: někteří vývojáři si všimli nárůstu velikosti jádra (zhruba o 100 kB) přeloženého kompilátorem řady 3.3 v porovnání se starší řadou 2.95. Protože menší jádro bývá často rychlejší (více kódu v cache), řešením může (ale nemusí) být kompilace s optimalizací pro velikost (konfigurační volba CONFIG__CC__OPTIMIZE__FOR__SIZE, volba gcc -Os) místo pro rychlost. Pak již výsledné jádro může být dokonce i menší než přeložené (starým dobrým) kompilátorem 2.95.4.

Senzor pohybu v ThinkPadech

V moderních noteboocích IBM ThinkPad můžete nalézt (hardwarový) systém poskytující sadu senzorů a akcelerometr reportující pozici notebooku a rychlost její změny (IBM Hard Drive Active Protection System, HDAPS, http://www.thinkwiki.org/wiki/HDAPS). Ovladač pro tento akcelerometr je nyní obsažen v novém jádře 2.6.14. Aplikací využívajících tento systém je zatím poskrovnu (např. OpenGL animace notebooku podle skutečné polohy), ale nebojím se, že by se v blízké budoucnosti nenašla nějaká ,,rozumná'' uplatnění (kromě upravené hry Neverball proměňující notebook v poněkud drahou hračku typu „dopravit kuličku do důlku“).

Skutečným účelem ovladače je totiž umožnit systému reagovat na pád a připravit se na náraz. Pro tento účel vytvořil Jon Escombe záplatu, která spolu s démonem monitorujícím údaje od akcelerometru umožní zaparkování hlaviček disků a jeho další přípravu na náraz. Tato konkrétní záplata nejspíš nebude přijata, ale s nějakým mechanismem ochrany disků využívajícím HDAPS se počítá. Možná se teď ale ptáte na to stejné jako já: Má smysl řešit tohle softwarově vzhledem k rychlosti odezvy, proč to není řešeno hardwarově?

MINIX 3

24. říjen 2005 byl velký den pro open-source operační systém MINIX – vyšla verze MINIX 3 a byl založen nový web http://www.minix3.org (a představeno nové logo). Na rozdíl od předchozích verzí 1 a 2, které byly určeny pro výukové účely, verze 3 má být seriózním OS použitelným na počítačích s omezenými zdroji, embedded zařízeních a pro aplikace vyžadující vysokou úroveň spolehlivosti (MINIX má mikrojádro s moduly běžícími v user-space).

MINIX je malý svobodný klon UNIXu, který napsal Andrew S. Tanenbaum v roce 1987 pro potřeby výuky operačních systémů (první i další verze byly vydány jako přílohy edicí jeho knihy Operating Systems: Design and Implementation). Fascinován (legendárním) MINIXem, vytvořil v roce 1991 jedenadvacetiletý finský student Linus B. Torvalds jeho klon – Linux. Ale to už je jiný příběh.

Jan Outrata
Zdroj: http://www.kernel.org

Nahoru

(Jako ve škole)
 

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz