přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Budování komunitní WiFi sítě

Budování komunitní WiFi sítě

Zdeněk Štěpánek vám poradí, co dělat s vydrolenou cihlou na třicetimetrovém komínu.


reklama

Slovo úvodem

Komunitní počítačové sítě jsou dnes v Česku takovým malým fenoménem. Kdo by před pěti lety čekal, že se najde tolik lidí, kteří ve svém volném čase dělají tolik práce pro druhé zcela zdarma? Dnes je fikce realitou. Nejprve si tedy řekneme, co vlastně komunitní počítačová síť neboli freenet je a za jakým účelem je budována. Synonymem pro komunitní síť je metropolitní síť a už z tohoto označení vyplývá, že se jedná o počítačovou síť svým rozsahem pokrývající celé město, případně městskou část nebo naopak několik blízkých vesnic. V textu budu používat střídavě oba výrazy, znamenají totéž.

Obrázek: 1.jpg

Cíle jsou u všech komunitních sítí víceméně stejné, jen se různí jejich pořadí. Je to hraní her, sdílení dat, interní komunikace a připojení do internetu. Některé sítě se sice označují za komunitní free sítě, ale primárním cílem je distribuovat připojení do internetu. Nic proti takovým sítím nemám, ale myslím si, že degradovat myšlenku freenetu na pouhého internetového providera není to pravé ořechové.

Zbývá tedy to hraní her, sdílení dat a interní komunikace. Hry v single player režimu nikoho dvakrát moc nebaví a většina nových her tento hrací režim ani nemá, proč taky plýtvat prostředky na hloupé boty, když si můžete zahrát s živým spoluhráčem. Komunitní sítě jsou pro multi playerové hry skutečným pokladem. Sdílení dat je sice pěkné a módní slovní spojení, ale realita je poněkud jiná. Dnešní bezdrátové technologie nedokáží přenést takové množství dat, aby se dalo mluvit o nějakém sdílení dat. Většinou se to omezuje na kopírování map do her a tak podobně.

Bot - původně ze slova robot, značí umělou inteligenci ve hrách, obvykle reprezentovanou nějakým protivníkem, kterého neovládá lidský protihráč. Dobře si rozmyslete, s kým se dáte dohromady a internet kupujte od spolehlivého providera, který vás bude brát jako solidního zákazníka. Většina providerů pochopí, že z vás má levnou poslední míli, a tak by třeba mohl nabídnout i slevu.

Nakonec interní komunikace - je to především Jabber, dá se tam zařadit i ICQ, chat, TeamSpeak a další komunikační nástroje. Kdysi mi kdosi řekl, že jsem zapomněl zmínit nejdůležitější výhodu komunitních sítí, a tou je možnost domluvit se, kde se sejdeme večer v hospodě.

Za první metropolitní síť v Česku lze určitě považovat Starhill ve Šternberku (www.starhill.org). Vznikla začátkem roku 2001. Prvotní snaha spočívala ve spojení dvou počítačů optickým spojem přes infračervené (IrDa) zařízení. Těsně po neúspěšných pokusech s IrDa přišly na trh 2Mbitové WiFi karty, a tak bylo rozhodnuto. Dlouhou dobu se ve zbytku republiky nedělo nic, o čem by bylo psáno na webu, až pak začátkem roku 2002 vznikla v Praze síť s názvem CZFree.NET. Její zakladatelé položili základy toho, na jakém principu komunitní sítě fungují a jako cíl si stanovili vybudovat freenet po celé republice. CZFree.NET proto není free síť v Praze, ale společný název pro všechny komunitní sítě v celé republice.

Já osobně provozuji jednou takovou komunitní czfree síť. Začali jsme v dubnu 2004 a nyní máme 10 AP. Nejprve tedy pohled do historie, postupně se prokoušeme až k současnému stavu. Povíme si o problémech, které nás potkaly a o radostech a strastech při soužití s WiFi technologií.

Jak to děláme my

Úplně první a nejdůležitější milník v mém "WiFi životě" bylo setkání s Deuem, xChaosem a Netdavem (velcí guruové a zakladatelé pražské CZFree.NET). Dostal jsem přidělen rozsah IP adres, který jsem pak na půl rozdělil mezi děčínskou a varnsdorfskou půlku okresu. To jsem ještě nevěděl, co mě čeká. Ještě před tím, než jsem začal ve Varnsdorfu budovat metropolitní síť, jsem bydlel v Děčíně na koleji a abych se nenudil, tak jsem tak trochu mimoděk zapříčinil vznik Děčínské komunitní sítě, která se po přejmenování jmenuje DcFreeNet (www.dcfreenet.info). Dnes má tato síť 20 AP. V době, kdy už bylo jasné, že se můj konec na ČVUT blíží, jsem začal hledat, zda by někdo neměl zájem postavit freenet v mém rodném Varnsdorfu.

Získal jsem kontakt na jistého podnikatele, který měl v plánu, alespoň to tak prezentoval, ve Varnsdorfu postavit free síť a dodávat do ní internet od providera, se kterým měl tehdy ještě dobré vztahy. Dostal ode mě do správy určité rozsahy IP adres CZFree.NET a za krátkou dobu skutečně začala síť vznikat, seznámil jsem se s dalšími lidmi a společně jsme postavili první AP, který skutečně patřil této síti. Existoval ještě jeden dřívější přístupový bod, ale byl součástí jedné privátní sítě, jen na něm byl tunelován provoz nové sítě. Nutno dodat, že provozovatel AP o tom nevěděl. Pan podnikatel stále sliboval, že síť bude czfree, že to bude fungovat jako komunitní síť, atd. Skutek utek.

Já jsem s panem podnikatelem spolupracoval necelý rok, než mě to přestalo bavit, měl jsem trochu svázané ruce tím, že jsem od něj měl poměrně rychlý internet zcela zdarma, aby taky ne, když ho sám neplatil. Zkontaktoval jsem kamarády, kteří pracovali pro pana podnikatele a ještě nezjistili, jak to s ním je. Nabídl jsem jim své znalosti Linuxu a především touhu vybudovat opravdovou komunitní CZFree.NET síť.

Slovo dalo slovo a brzy jsme se na to vrhli. Přišel ale osudný víkend, kdy jsme za dva a půl dne nainstalovali tři AP. No - nainstalovali… Vlastně jsme přebrali do své správy jeden AP pana podnikatele, který byl postaven z hardwaru kamarádů, jeden AP jsme postavili v pátek a v neděli zbourali a postavili to celé znovu a jeden AP jsme postavili na první pokus. Vše ve třech lidech.

Pan podnikatel dlužil jednomu kolegovi dost peněz, a tak jsme prozatím brali internet od něj jako protihodnotu. Následně nám nabídl takovou smlouvu, až jsem málem spadl pod stůl. Sdílenou 64 KBit za 6 tisíc korun s nepředstavitelně nevýhodnými podmínkami. Nešlo ani uvažovat nad tím, že bychom na to přistoupili. Po dalších neshodách a potřebě rychlejšího internetu (připojení přes pana podnikatele bylo opravdu jen nouzové řešení) jsme začali jednat s velkým českolipským providerem, který nám vyšel vstříc a nabídl nám garantované připojení s vyšší rychlosti mimo špičku za velmi slušnou cenu.

Objednali jsme tedy zařízení, které nám provider doporučil, a po počátečních potížích s anténou jsme se připojili. Externí orinoco se brzy ukázalo jako pěkný krám, dali jsme na internet 626ku a byl klid. To už jsme měli čtyři AP a asi 10 připojených lidí. Zpočátku jsme používali stará pentia kolem 150 MHz, jako AP 626ky, síťovky byly různé a na páteřní spoje zajišťovaly dlinky 900.

Dlink 900 - velmi oblíbené externí AP, umí režim AP i klient. Dupování - situace, kdy na jeden odeslaný paket přijde dvakrát identická odpověď. Projevuje se to i při pingu, v odpovědích je na konci (DUP). Negativně se to projevuje na propustnosti sítě.

Obrázek: 5.jpg

Jako dobrý nápad se ale osvědčily jen ty 626ky. Počítače se sice nudily (alespoň podle čísel), ale prostě to byly staré krámy, a podle toho se taky chovaly, některé operace prostě nestíhaly a byly občas nestabilní. Síťovky byly často nekvalitní realteky 8029. Je pravda, že u klientů je v pohodě, ale na páteřních spojích to zpomalovalo linky natolik, že jsme je museli všechny najednou vyházet. Dlinky mají sice dobrou propustnost, ale jen s dobrým signálem a navíc je to úplně hloupé zařízení. Není tam vůbec vidět síla signálu, takže se to muselo ladit s notebookem. Při vyšším přenosu začaly dlinky lagovat a dupovat.

Lagování - stav spoje, kdy chvíli data tečou a chvíli zase ne. Střídá se to i po několika sekundách. Stává se to při silném rušení na stejném kanálu nebo při nízkém signálu.

Postupně jsme je začali vyměňovat za 626ky a výsledek byl vidět okamžitě. Dnes jsou dlinky jen na nejméně vytížených spojích. Koupili jsme asi 12 starších compaqů P-II 350 MHz s 64 MB RAM a jednou síťovkou Intel 10/100 po 500 Kč a bylo jasno. Tyhle počítače jsou to nejlepší, co jsem kdy viděl (tedy až po Sparcu a PowerPC). Vynikající procesor Intel P-II, čipset Intel, síťovka Intel, nějaká ATI AGP grafika a čtyři volné PCI sloty. Stabilní je to jako skála, málo to topí a je to pekelně rychlé.

Intelovské síťovky se osvědčily ještě více než realteky 8139, kterými jsme nahradili starší 8029. Dnes jsou tyto compaqy až na dvě výjimky (také čistý Intel) všude a je to prostě skvělé. Měli jsme v síti i dva počítače s CPU P-II 350 MHz a s čipsetem SiS, jeden tam vydržel 3 týdny, druhý měsíc, pak jsme je po stovce prodali, neustále to tuhlo a zlobilo.

V tuto dobu jsme měli asi pět AP, internet kolem 256 kbps a asi 17 připojených lidí. Hledali jsme místo pro další AP a dostali jsme nabídku na takový pěkný 30metrový komín stojící v areálu pronajatém spřátelenou firmou. Slovo dalo slovo, majitel prohlásil, že mu to nevadí, a tak jsme se na to mohli vrhnout.

Následoval první výlez, který jsem absolvoval s foťákem sám. Ač jsem horolezec a výšek se tedy rozhodně nebojím, uhnilých stupaček na koruně komínu jsem se docela bál. Řeknu vám, největší problém byl, co udělat s půlkou cihly, která mi zůstala v ruce. Do kapsy se nevejde, hodit ji těch 30 metrů dolů je blbost, zkusit se trefit nahoru do díry v komínu jsem si netroufl, a tak jsem ji tam tak lehce položil a doufal, že nespadne.

Je to moc pěkné, koukat se dolů na ty lidičky, jak se tam lopotí na zahrádkách. Udělal jsem hromadu fotek, na ten nejdůležitější směr jsem jako obvykle zapomněl a slezl dolů. Na komín jsme se později vrátili nainstalovat AP.

AP (access point) - bezdrátový přístupový bod, na který se připojují klienty. Chcete-li vybudovat síť, potřebujete místo pro AP, počítače s patřičným vybavením, antény a volný víkend. Prostě se do toho pusťte a ono to nějak dopadne. I kdybyste AP za týden předělávali, prostě je váš a už vám to "svítí". Orinoco, 626ka - Síťové WiFi karty oblíbené uživateli Linuxu.
Nesnažte se sestavit AP ze šuplíkových zásob, nemá to smysl. Kupte značkové počítače založené čistě na Intelu a budete spokojeni. Použijte kvalitní hardware a máte půlku úspěchu zaručenu. Ale ani naopak, nemá smysl dávat na router P4 na 2 GHz, to je nesmysl. 350 MHz bohatě stačí. Na nejvytíženější routery dáváme něco kolem 500 MHz, ale to spíš jen proto, že ty procesory máme a dají se koupit za stejnou cenu jako zmíněné 350 MHz. Záleží také na tom, co na routerech chcete mít, já tam mám všemožné statistiky běžící na kompletní linuxové distribuci, pokud se bez toho obejdete, bude stačit pomalejší procesor, ale pod P-II bych nešel.

Visel jsem tam nahoře prakticky celý den s krátkou polední přestávkou. Bednu jsme tam přidělali na šest závitových tyčí M10 umístěných nahoře, uprostřed a dole uprostřed bedny cca 10 cm od sebe. Do komínu jsme je zalepili umělým pískovcem, což je geniální hmota, ale pěkně drahá. Na stranách bedny jsou ještě slabší závitové tyče, které jsme vyšroubovali až ke komínu, aby se bedna neviklala. Bedna je starý elektrorozvaděč, navrchu má originální stříšku, je zasilikonovaná, ale dno je jen tak halabala přivařené a jsou v něm díry. AP přežilo celou zimu. A aby byla sranda, tak nejenže jsem doma zapomněl klávesnici (Compaq bez klávesnice nenaběhne), ale když mi ji přivezli, tak jsem vybral tu jedinou nefunkční, aniž bych to věděl. Že byla vadná a BIOS hlásil chybu, jsem zjistil až za týden, když jsme tam vytáhli monitor a následně novou klávesnici. A aby byla ještě větší sranda, až po instalaci jsme zjistili, že jsme udělali krátký držák na všesměrovku, takže za 14 dní následovala instalace delšího stožáru a přesun všesměrovky.

Všesměrovka - slangový výraz pro všesměrovou anténu. Vyzařuje všude kolem s vertikálním úhlem kolem 10 stupňů, asi jako gramofonová deska. Nebojte se výšek a směle do toho. I nemožné se stává možným. Stačí mít patřičné horolezecké vybavení, dlouhé lano s kladkou na vytahování věcí a celkem minimálně pět lidí. Dva nahoře a zbytek dole. Nikdy nelezte na komín, aniž by vás někdo dole hlídal a v případě problému přivolal pomoc. Důležité je nepodcenit přípravu. Kdybych si tu klávesnici vyzkoušel ještě doma, bylo by o starost méně. A ještě detail, nezapomeňte na vrch bedny přivařit oko pro vytažení.

Když jsme instalovali AP na tento 30metrový komín, ještě jsme nevěděli, že když jsme se koukali šikmo nad sebe na 85 metrů vysoký komín zrušené teplárny, že se koukáme na realitu všedního dne. Tehdy bylo ve fabrice ohledně tohoto komínu dohodnuté, že si můžeme dát AP na jakoukoliv jejich budovu, kam budeme chtít. Ovšem komín je sice majetkem podniku, ale má na něj výhradní smlouvu Oskar, která tam má BTS.

Takže následovalo jednání s fabrikou, s Oskarem, který řekl, že si to musíme domluvit s majitelem, ten nás odkázal zpět na Oskara jakožto výhradního nájemce. Toto jednání trvalo asi čtyři měsíce. A pak to přišlo, nájemní smlouva od Oskara byla ve schránce. Povolili nám umístit si nahoru de facto co chceme, na plánku, který byl součástí žádosti, bylo asi šest obrovských satelitů. Pak tam byla podmínka, že elektriku si musíme dohodnout s fabrikou, pak nájemné 1745 Kč ročně a pak nějaká pokuta, pokud způsobíme nefunkčnost Oskarova zařízení.

Říkali jsme si, že na tom malém 30metrovém prckovi jsme si to vyzkoušeli a teď nás to čeká naostro. Oskar má na své BTS ochoz, což je docela výhoda, protože se tam dá pěkně odpočinout. Zezdola k Oskarovi je to 45 m, nahoru pak jen pouhých 40 m. Napoprvé jsme to vylezli asi za 45 minut. A upřímně, nahoru se leze lépe než dolů. Nejhorší je začít lézt dolů. Prolézt otvorem v betonovém ochozu, pod kterým je 85metrová díra dolů, je docela nepříjemné.

Obrázek: 2.jpg

Když už jsme tedy s kámošem byli nahoře, jali jsme se fotit okolí. Troufnu si tvrdit, že odnikud není na Varnsdorf lepší výhled. Byl to skutečně fascinující zážitek, který v člověku zanechá výrazné vzpomínky. I když o výrazných zážitcích na komíně až později. Nafotili jsem město, udělali pár obrázků fabriky, o které nás pořádal hlídač a vůbec se nám nechtělo dolů, přeci jenom betonový ochoz a solidní zábradlí dává člověku určitý pocit bezpečí. Na rozdíl od stupaček při cestě dolů. No ale co se dalo dělat, dolů jsme slezli.

Vyrobili jsme tedy antény, plechovou bednu jsme vybavili větráky pro odvod tepla a šup s tím nahoru. No, tak jednoduché to zase nebylo, nejprve bylo potřeba tam natáhnou elektřinu, ta tam totiž nebyla. Byli jsme na komíně nalepení jak mravenci, každý měl svůj úkol. První vrtal díry na hmoždinky, další přidělával příchytky. Jeli jsme nahoru ve dvou partách. Vytáhli jsme pak nahoru plastový husí krk a prostrkávali jsme ho za stupačkami až dolů; už nevím, kdo to lezl nahoru jen proto, aby zase hned lezl dolů.

O tom, co se dělo dole, mám již jen útržkovité informace, vím jen to, že vykopání sedmi metrů výkopu, navrtání šesti metrů lišt a zapojení elektroměru a onoho kabelu v rozvaděči jim trvalo prakticky celé odpoledne, což zapříčinilo to, že jsem nahoře asi hodinu a půl čekal, než mi pánové nahodí elektriku. To se stalo až skoro za tmy, takže jsem tam v neděli lezl nanovo a musel jsem to dodělat.

Obrázek: 4.jpg

Ale jedna zpráva k nám nahoru dorazila jasně a zřetelně: Leze za vámi Ukrajinec. Skutečně tomu tak bylo, nechápu, co dole kluci dělali, ale prostě si nevšimli namol nalitého Ukrajince, který se motal jak motovidlo a rozhodl se za námi vylézt na komín. V okamžiku, kdy jsme to zjistili, byl už v polovině cesty k Oskarovi, nešlo ho prostě zastavit, na výzvy nereagoval. "Zavolejte jeho šéfa!" křičeli jsme dolů a jako odpovědi se nám dostalo: "On je ještě vožralejší než ten Ukrajinec."

Mějte vše pečlivě připravené a zajistěte si dostatek spolehlivých spolupracovníků. Bez řádné spolupráce s jasným vymezením, kdo bude velet, to prostě nejde. A dávejte si pozor na ožralé Ukrajince. Zažijete-li fiasko, nevěšte hlavu. Stačí se poučit ze svých chyb a udělat to znovu a lépe. To ostatně platí nejen při instalaci AP na komín.

Proč selhal náš člověk u Oskara, taky nevím, možná tam v té době nebyl. Když vylezl nahoru, nebylo skoro ani poznat, že je to Ukrajinec, jak byl namol, tak nedokázal ani mluvit. Nechali jsme si zezdola poslat úvaz, navlíkli jsme ho do něj a vysvětlili mu, ať sleze dolů a že se musí cvakat, aby nespadl. On jako že jo a v okamžiku, kdy chtěl lézt dolů, tak místo po své karabině sáhl po cizí. Bylo zřejmé, že prostě ani nevidí před sebe. Kus cesty se cvakal, pak se na to vykašlal, ale tak jako tak jsme byli rádi, když bez újmy na zdraví slezl na zem. Nadřízení mu vynadali a šli popíjet dál.

Po této akci zůstala na komíně bedna s třemi počítači, jedna všesměrovka, jedna zapojená parabola, jedna nezapojená, jeden zapojený biquad, jeden nezapojený a jedna zapojená kompozitní kamerka za 500 Kč s TV kartou za 2300 Kč. APčko svítilo, kamera kamerovala a všichni se měli šťastně až do smrti... Ale kdepak, přišel podzim, trochu zasněžilo, teplota klesla pod nulu a milé počítače se rozhodly odejít do věčných lovišť.

Quad - sektorová anténa s vyzařovacím úhlem 60x60 stupňů. Velmi oblíbená pro svoji jednoduchou výrobu.

Já jsem tam nebyl, ale dva kamarádi tam vylezli, vymontovali z počítačů vše, co se jim vešlo do kapes, zapojili tam provizorně dva dlinky 900 jako aktivní retranslaci, rozsvítili žárovku jako topení, zalepili izolepou větrací otvory a bylo opraveno. Ale kdepak, dlinky tam vydržely něco přes měsíc a pak konec. Nevíme, co se s nimi stalo, možná do nich uhodil blesk, možná boží zásah, spálené na nich nic není, ale prostě přestaly komunikovat po ethernetu. WiFi vysílalo, ale bylo to k ničemu, když AP nebylo připojené na klienta, který byl připojený na další AP. Viděl jsem pak v bazaru vícero takto rozbitých dlinků, možná to dělají rády.

Takže celou zimu jsme byli bez APčka a těšili jsme se na první letní víkendy, jak to uděláme znovu a lépe. I stalo se. Jeden kamarád vymyslel speciální klimatizovanou vodotěsnou bednu, jiný kamarád ji vyrobil, já jsem připravil počítače, tentokrát jen dva a s kolegou jsme vyrobili všesměrovky. Bedna je klimatizovaná tím způsobem, že je tam termostat, AT zdroj z PC a topení s větráčkem na 12 V. Pak je tam druhý termostat, trafo přidělané z vnějšku ve zvláštní skříňce, jeden chladič zevnitř, jeden z vnějšku a mezi nimi dva peltiéry. Nad vnitřním chladičem jsou dva větráky a kolem chladiče vzduchový tunel. Při zapnutí to foukalo krásně studený vzduch. Doufáme, že tento systém je již natolik dobrý, že přežije léto i zimu.

Nejbližší volnou sobotu nebo neděli tam polezu dodělat novou profi kameru, kterou jsme dostali jako sponzorský dar a dám tam i teploměr na paralelní port, takže uvidíme, jestli je počítačům teplo, nebo zima.

Obrázek: 3.jpg

Po zkušenostech s tímto komínem snad ani nemá smysl popisovat, jak jsme v polovině června rozjeli jedno AP v obci Podluží, což je asi 2 km vzduchem od Varnsdorfu. Nic zajímavějšího jsme stejně od té doby nedělali. Pomalu ale jistě plníme plán uzavřít tzv. big ring přes malé okolní vesničky zpět do Varnsdorfu z druhé strany. I když, plánů je hodně, ale času a financí málo.

Slovo závěrem

Budování WiFi sítě je zábava i otrava dohromady. Je to nádherný pocit, když s kamarády lezete po střeše a instalujete antény. Dokonce lze považovat za přínosné, když jsem jel na kole v 30stupňovém vedru 4 km do kopce, jen abych tam opravil rozbité APčko. Ne vše je ale taková zábava. Kolem sítě se točí finance a je jen na vás, abyste si v tom udrželi pořádek. Špatné také je, když máte sice pěkné plány, ale málo peněz na jejich realizaci. Ale vše se dá vyřešit.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 2
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Krásný článek
7. 02. 2006, 15:23:52
Odpovědět  Odkaz 
Krásný článek, pěkně jsem se pobavil :-)
Re: Krásný článek
9. 02. 2006, 00:27:35
Odpovědět  Odkaz 
Aj ja, je naozaj super ...
Re: Budování komunitní WiFi sítě
21. 03. 2007, 16:22:41
Odpovědět  Odkaz 
Hezký :o)
Začátky sítě byly opravdu spartanské. Z celkem malého kolektivu se za pár let vybudovala síť pro několik desítek lidí. To je důkaz, že je potřeba vedle trocha peněz do začátku i nadšení pro věc.

peace
Budování komunitní WiFi sítě
Michal 3. 06. 2007, 21:24:39
Odpovědět  Odkaz 
A z čoho ste to všetko financovali?
Pozor na dobré kamarády
Gloom 13. 06. 2007, 16:23:45
Odpovědět  Odkaz 
Když jsem si ten článek přečetl, musel jsem se trochu vrátit v čase. Prakticky stejným způsobem probíhalo stavění sítě ve Slavkově u Brna a okolních vesnicích. Přes spoustu známých a hromadu konexí se mi podařilo sehnat excelentní místa na stavbu AP v každé vesnici kolem Slavkova i ve městě jako takovém. Jelikož jsem na stavbu sítě sám nestačil, přizval jsem si dva lidi, kteří se v oboru vyznali a byli ochotní do toho jít. Tři roky jsme stavěli síť a dlouho patřila k nepřekonaným co do kvality tak i ceny. Lidi jsem většinou připojoval sám, druzí dva kolegové se starali o servery. Vše jsme budovali za své náklady, jen materiál a přístup k netu se platil z příspěvků členů sítě. Síť rostla a rostla a co se nestalo? Jakmile překonala nějakých 130 lidí a byla schopná jít finančně do plusu, druzí dva "kamarádi" mě z projektu prostě vyšoupli a bylo. Nakonec to dopadlo tak, že jsem potupně odešel jako největší psanec a nedostal jsem ani kompenzaci za spoustu projetého benzinu, protelefonovaného kreditu (za 3 roky!!!). Prostě jakmile se v síti začnou motat větší peníze, nevěřte vůbec nikomu. Nemusíte ani pracovat za peníze a stejně budete někomu vadit.
Re:Pozor na dobré kamarády
giftmanster 4. 09. 2008, 18:58:00
Odpovědět  Odkaz 
Napište mi na uvedený email. Možna vam poskytnu náhradu ztracených iluzí. Ale souhlasím s vámi a s vaší zkukšeností. Je tohoto nejen zde plno.

Člověk, který ví, o čem hovoříte.
Budování komunitní WiFi sítě
Radek 6. 08. 2007, 06:43:09
Odpovědět  Odkaz 
Nadhernej clanek. Diky.
Drzim vam palce, kluci.
hrani her online
Michal 15. 08. 2008, 17:31:59
Odpovědět  Odkaz 
čaute..pls potrebuju poradit...mam pripojeni k internetu pres WiFi..a nejdou mi hrat hry po siti muzete mi prosim poradit co mam udelat aby mi to slo?? díkky
Budování komunitní WiFi sítě
krtek 11. 03. 2009, 20:16:46
Odpovědět  Odkaz 
to je supr.jen ja si nevmúžu pomoci stím spojením.nik mi nemuže pomoci? mám ovislink wl 5480 8dbi usb tam se dá sundat parabolka a prodloužít propojovacím kabelem jenže už sem skoušel 50ohm 75ohm z délkou 20m a ten signál nepřitáhnu nevíte kdo má skušenosti s takovou dílkou kabelu a jakej kabel použít mezi routrem a parabolou teda anténou? Dííííík všem mydloo@centrum.cz

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss