přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Mé trable s Dell Inspironem Mini 10

Mé trable s Dell Inspironem Mini 10

Po roce jsem se znovu dostal do Spojených států a rozhodl se znovu vyzkoušet, jak pokročil vývoj tzv. netbooků.  


Před rokem jsem si koupil jeden z prvních Asusů Eee, který jsem následně po návratu domů prodal, protože mě příliš nenadchnul a nenašel jsem pro něj uplatnění.

Letos jsem se rozhodl pro Dell, protože má jednoznačně nejširší nabídku linuxových notebooků a netbooků. Vlastně nabízí Ubuntu na všech modelech s obrazovkou do 12 palců. Já jsem si vybral Inspiron Mini 10.

Dílenským zpracováním je Mini 10 na slušné úrovni a nejde mu moc co vytknout, i když z mého notebooku řady ThinkPad jsem zvyklý na mnohem lepší klávesnici, to ale není žádné překvapení. Co mně velmi příjemně překvapilo, byl monitor. Připlatil jsem si za vyšší rozlišení 1366x768 a rozhodně se to vyplatilo, protože 10-palcový monitor s takovýmto rozlišením má špičkovou ostrost a vejde se na něj stejně věcí jako na standardní monitor.

Co mně ale zajímalo ze všeho nejvíc, byl systém, kterým bylo upravené Ubuntu 8.04. Zde jsem byl poněkud zklamán. Dell prohlašuje, že Ubuntu upravuje a dotahuje do detailu, aby bylo ještě více použitelné pro běžné uživatele. Je možné, že pokud se do systému nějak výrazněji nevrtá a používá se tak, jak byl předinstalován, tak tomu tak je, ale v mém případě se po pár standardních úpravách rozpadl jako domeček z karet.

Dell používá jiné rozložení pouze s jedním monitorem a nabídkou programů místo pozadí. Také je implicitně nastaveno, že se všechna okna maximalizují. Jiné jsou také některé ikony, což jsem příliš nepochopil, protože mi přijdou méně pěkné, než ty ve standardním Ubuntu. Osobně dnes příliš nechápu snahu přizpůsobovat systém menším monitorům, zvláště u tak velkého rozlišení, jako měl tento netbook. Já beru netbook jako počítač a ne jako přenosné zařízení blízké PDA. A jak ukazují trendy na trhu, smýšlí tak většina uživatelů. Ti nechtějí pracovat s mraky „supercool fíčur“, které mají ulehčovat práci s malým monitorem, ale přitom uživateli jen překážejí, ale chtějí to, na co jsou zvyklí ze standardního počítače. To je podle mě také jeden z důvodů, proč je Windows XP úspěšnější než nejrůznější specializované linuxové distribuce.

První, co jsem tedy udělal, bylo přepnutí z prostředí upraveného podle Dellu do standardního rozložení GNOME. To jde jednoduše přes položku v nabídce. Stále se ale maximalizovala okna a to i včetně malých dialogových, což mě iritovalo nejvíce. Nakonec pomohlo až odinstalování aplikace, která se o to starala. Co se však nestalo. Přestalo fungovat wifi připojení. Naštěstí jsem před tím na internetu četl, že odinstalování maximalizace oken může způsobit to, že se nebude natahovat do jádra ovladač wifi karty, takže jsem to vyřešil celkem rychle skriptem.

Dell se také chlubí tím, že distribuuje Ubuntu s patentově korektními multimediálními kodeky. Jaké ale bylo mé překvapení, když jsem pustil první video a Totem přišel s tím, že postrádá kodeky a nabídl jejich stažení. Ještě zajímavější bylo to, že po kliknutí na Zrušit se video začalo najednou bez problémů přehrávat. Inspiron Mini 10 by měl mít podle Dellu chipset, který zvládne přehrávání i HD videa. Dal jsem mu tedy k přehrání Elephants Dream v nepříliš náročném kodeku MPEG4 a rozlišení 1920x1080 – prakticky bez šance. Videa se standardním rozlišením byla, co se týče plynulosti, tak na hranici dívatelnosti. Zkusil jsem tedy nainstalovat MPlayer i s jeho kodeky, výsledek také nebyl příliš povzbudivý. Nakonec se jako nejvýkonnější ukázalo VLC, které běžné videa zvládá bez problémů, HD je ale také bez šance.

Tento multimediální veletoč však způsobil, že přestalo fungovat přehrávání hudebních souborů v Rhythmboxu. Nepomohlo ani odinstalování všech dodatečných věcí z Medibuntu, ani přeinstalování GStreameru či Rhythmboxu, musel jsem ho tedy nahradit Banshee, které je také postavené na GStreameru a neměl s přehráváním problém.

O fotografie se stará F-spot. Zvykl jsem si na hodně výchozích aplikací GNOME, ale na F-spot nikdy, ani tentokrát. Hlavním důvodem je, že vytváří složky podle data, takže jeden celek fotek můžete mít klidně ve 20 adresářích. Druhým důvodem je jeho pomalost. Zatímco Picasa, což je de facto Windows aplikace běžící pod Wine, zobrazuje fotky na tomto nevýkonném počítači naprosto plynule, nativní F-spot to nezvládá.

Posledním překvapením, které mi Ubuntu od Dellu způsobilo, byla nefunkčnost webkamery. Nepřišel jsem na to, čím to mohlo být, protože jsem provedl hodně kroků včetně aktualizace jádra (v rámci systémových aktualizací). Akorát jsem v systémovém logu našel modul, který se dříve načítal a nyní ne, a zatím jsem to neměl čas řešit.

Z řešení od Dellu jsem dost rozpačitý. Kdybych měl možnost, už bych si tam asi dávno dal klasické Ubuntu. Zatím jsem na žádném počítači s předinstalovaným Linuxem nenarazil na tak dobrý a bezproblémový systém, který jsem schopen udělat ze standardního Ubuntu za půl hodiny. Otázka je, jestli to výrobci opravdu neumí nebo je jim to jedno.

Kromě mně si Dell s Ubuntu objednali další dva lidi tady. Cenově vyjde model s Ubuntu naprosto stejně jako s Windows XP, pro Ubuntu byl ale fakt, že už v základu obsahuje slušnou softwarovou výbavu a multimediální podporu, což je tady, kde nelze prakticky nic stáhnout, docela silný argument.

 

Nahoru

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME

| proč linux | blog