přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Pár postřehů (2)

Pár postřehů (2)

Pár střípků jednoho dne ...


reklama

Přesun systému na jiný disk

Když jsem naposledy sedl k počítači táťky, vlastně i mamky, dával o sobě dost intezivně vědět hvízdající pevný disk (rozhraní ATA). Rozhodl jsem se tedy k jeho výměně a vyměnil ho za jiný, na Linux již z dřívějších dob zvyklý disk (pro rozhraní SATA).

Výměna probíhala vcelku snadno, připojil jsem nový disk a nabootoval do mého oblíbeného live CD - RescueCD. Staronový SATA disk jsem rozdělil pomocí nástroje cfdisk a naformátoval jednotlivé oblasti dle libosti, vlastně v současné době dost používám JFS (mkfs.jfs). Dál jsem překopíroval data jednotlivých oblastí sda1, sda5, sda6 na nové sdb1, sdb5 a sdb6. Rozdělení disku jsem volil podobně, jen ty jednotlivé oblasti měli jinou velikost. Pro přesun dat jsem použil oblíbené

cp -axv zdroj cíl

grub-install se k práci příliš neměl (psal, že mu nesedí uspořádání disků vzhledem k postavení BIOSu či konstelaci hvězd nebo tak nějak..) a tak jsem zkusmo rebootoval se slovy, třeba to naběhne. Protože Linux dříve umístěný na novém disku používal ke svému zavedení také první oddíl, byl již grub vlastně nainstalován a tak se po restartu objevil spořádaně grub a začalo spouštění systému.

Systém ovšem nenaběhl z důvodu nepřipojení kořenového oddílu a tak dál, což jsem opravil změnou umístění jádra z /dev/hda1 na /dev/sda1 (ano, zapomněl jsem to). A později z nouzové konzole taky spravil soubor /etc/fstab, který ještě obsahoval staré zmínky na (ATA) disk hdaX jednoduše přepsáním na novější (SATA) sdaX.

Pokud vám to celé přijde divoké, pak čtěte dál. ;-)

Stažení balíčků

Moje připojení k Internetu doma nepatří zrovna mezi ty nejrychlejší. I když bych mohl hovořit řekněmě o 1 Mb/s, je to asi to jediné co mi tuto rychlost připomíná. Chtěl jsem si tedy v jiné rychlejší síti stáhnout několi balíčků (vlastně OpenOffice.org 3.0, které mají něco málo přes 100 MB), abych nemusel doma v pomalejší síti dlouho čekat. Nakonec jsem to provedl trochu krkolomně a použil příkaz podobný následujícímu

aptitude download openoffice.org-balicek1 openoffice.org-balicek2 openoffice.org-dalsi-hromada-balicku

Tím dojde ke stažení všech zmiňovaných balíčků .deb do aktuálního adresáře. Co mě ovšem upoutalo, byla jiná varianta podobného příkazu, tak např. stažení všech balíčků obsahujících slovo xchat provedete takto:

aptitude download "?name(xchat)"

a aptitude toho umí ještě mnohem víc, pokud vás to zaujalo, zkuste třeba tento odkaz a samozřejmě manuálovou stránku programu.

Přesun systému s Windows na jiný disk

Nevím jaké zkušenosti máte s touto operací, ale já se toho zpravidla děsím a tak mě ani nenapadne použít nějaké

cp -axv zdroj cíl

Vždy si pečlivě udělám obraz diskového oddílu, který chci přenést někam jinam -  k tomu se opět výborně hodí zmiňované RescueCD a nástroj partimage. Obraz disku zpravidla umístím na nějaký síťový server a pak ho opět obnovím na novém disku. Pro obnovu zaváděcího záznamu MBR lze použít instalační CD operačního systému MS Windows a z konzole pro zotavení zadat

fixmbr

Partimage přitom umožňuje uložení zálohované oblasti i do větší oblasti disku (do menší oblasti disku to není možné). Je ovšem zajímavé, že takto instalovaný systém se bude pořád tvářit, že má diskovou oblast C:\ velkou řekněme 20 GB, i když bude ve skutečnosti větší (třeba 50 GB). Na druhou stranu, pokud si takovou oblast prohlédnete pomocí nástroje pro Správu disků systému Windows, ukáže tento správce správnou hodnotu... To by mě opravdu zajímalo, odkud ty informace Windows vlastně berou.

Abych neházel jen špínu (a že by jí byl dostatek), ve Windows Vista je možné konečně změnit velikost oddílů přímo ve zmiňovaném správci disků a jejich oblastí. Tzn. v případě, že vám přestane dostačovat řekněme oblíbených 20 GB pro systém, můžete nyní tuto oblast snadno zvýšit aniž byste musel do systému doinstalovávat a kupovat třeba komerční Partition Magic ..

Nahoru

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Martin Šín

Martin Šín

Martin Šín (*1980) vystudoval pedagogickou fakultu a nyní pracuje jako učitel matematiky a výpočetní techniky na střední škole. Ve volném čase překládá a také hraje hry (ani jedno mu příliš nejde). V práci se snaží prosazovat open-source programy.


  • Distribuce: Debian
  • Hodnocení autora: **

| proč linux