přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, GNU GPL verze 3

GNU GPL verze 3

Bohdan Milar . Rekurzivní zkratka GNU znamená "GNU Není Unix". Toto odlišení nespočívá ve funkcionalitě. Naopak, systém GNU se snaží maximálně napodobit prostředí onoho starého uzavřeného Unixu, od něhož se liší svým svobodným licencováním. Pro zaštítění celého projektu byla založena Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation - FSF - http://www.fsf.org).


reklama

GNU a GPL - dvě zkratky, se kterými se v Linuxu setkáváme velmi často. O co jde? Kde to vzniklo? Co to znamená? Vše začalo v roce 1984, kdy Richard Stallman přišel s myšlenkou, že software by měl být tvořen svobodně. Tuto tezi sepsal v dokumentu Manifest svobodného software. O rok později své vize zkonkretizoval a navrhl, že nejprve bude třeba vytvořit svobodný operační systém.
Co ho k tomu vedlo? Richard Stallman si jednoho dne ve své IT profesi uvědomil nevýhody uzavřených řešení. Bylo to tehdy, když potřeboval vyřešit nějaký problém na služebním počítači, přičemž zjistil, že program, který dělal problémy, jeho dodavatel neupraví a on k němu nemá zdrojový kód.
Do toho začaly na konci sedmdesátých let vznikat jakési mezistupně v podobě projektů s otevřeným zdrojovým kódem typu TeX. Autor tohoto sázecího systému se rozhodl, že zdrojový kód svého výtvoru ponechá všem odhalený. Můžeme se tak snadno přesvědčit, že v něm není chyba nebo nějaké škodlivé funkce. Zakázal však komukoli tento kód upravovat, resp. šířit upravený kód dál.

FSF se mimo jiné zabývala též tvorbou dokumentů. Byla snaha shrnout myšlenky manifestu i praktické zkušenosti nabyté v počátcích trvání projektu GNU. Výsledkem těchto snah byla licence - společná licence pro všechny projekty vydávané pod hlavičkou GNU - Všeobecná veřejná licence projektu GNU (GNU General Public Licence) - GNU GPL.

První verze GNU GPL byla vydána v roce 1989. Po dvou letech jejího používání praxe ukázala vhodnost korekce, a tak v červnu 1991 přišla GNU GPL verze 2. Vedle opravy překlepů a právnického slovíčkaření - např. "tell" (říci) mění na "show" (ukázat) - přepracovává bod 5 a přidává dva body (dle nového číslování 7 a 8).

V osmdesátých letech vypadala situace tak, že původní zdroje Unixu byly uzavřené. Tzn. že tento Unix (napsaný v jazyce C) byl šířen jen v binární podobě, stejně jako dnešní uzavřené komerční operační systémy. Podmínky jejího šíření byly zjednodušeně řečeno takové, že si produkt můžete zakoupit a nesmíte jej dále šířit ani upravovat.
Vedle tohoto původního Unixu existovala jeho odnož, vyvíjená na univerzitě v Berkley a šířená pod názvem Berkley Software Distribution (zkratka BSD). Licence zvolená pro BSD byla velmi stručná a jednoduchá. Říkala, že s tímto systémem a jeho zdrojovým kódem si každý může dělat, co chce.
Mohlo by se tedy zdát, že na světě bylo vše potřebné pro uspokojení zastánců obou táborů - příznivce uzavřeného i otevřeného zdrojového kódu. Přesto to Richardu Stallmanovi nestačilo. V přílišné benevolenci BSD licence viděl nebezpečí nikoli nepodobné tomu, že demokracie v sobě nese zárodky vlastní zkázy, protože dovoluje, aby byl demokraticky zvolen diktátor.
Tyto obavy byly na místě. Docházelo k přebírání kódu ze systému BSD do uzavřených komerčních řešení. Zvláště oblíbená byla na svou dobu velmi vyspělá implementace síťové vrstvy, jejíž klony najdeme v některých proprietárních systémech dodnes. Proto se Stallman rozhodl napsat celý systém znovu - tak vznikl projekt GNU (http://www.gnu.org).

Zkráceně řečeno: verze 2 přidala hlavně ustanovení o softwarových patentech. Za vlastním textem podmínek se pak objevil doplněk o tom, jak má správně autor programu uplatnit GNU GPL v praxi. Od té doby verze 2 funguje a je používána dodnes. Nyní se podrobněji podíváme, co obsahuje.

Obsah GNU GPL

V hlavičce se dočteme, že "Kopírování a distribuce doslovných kopií tohoto licenčního dokumentu jsou dovoleny komukoliv, jeho změny jsou však zakázány." Následuje Preambule, která vysvětluje základní myšlenku a vnímání termínu svobodný software. Zmiňuje se také o neustálé hrozbě svobodného softwaru - softwarových patentech.

Hlavní část licence se třinácti body (0 až 12) se nazývá "Ustanovení a podmínky pro kopírování, distribuci a modifikaci". Právě zde jsou obsaženy ony pojistky kontinuity svobody svobodného softwaru.

Bod 0 vymezuje pojmy. My v tomto článku budeme pro zjednodušení veškerý software označovat jako "program". V bodu 1 najdeme ustanovení o tom, že je povoleno volně nebo za úhradu nákladů spojených s vytvořením kopie šířit zdrojový kód programu. Stanovuje povinnost uvést v programu zmínku o autorských právech a absenci záruky a připojit text licence.

Právo na modifikaci (zdrojového kódu) programu a s tím spojené podmínky určuje bod 2. Ve třetím bodu se naopak dovíme podrobnosti o kopírování programu v binární podobě a povinnosti přikládat k němu nebo nabízet zdrojový kód.

Bod 4 zakazuje jiné formy nakládání s programem, než které výslovně povoluje licence. Další bod upozorňuje na to, že máte dvě možnosti nakládání s programem. Buď se řídit obecnými ustanoveními autorského práva, které většinou modifikaci a rozšiřování programů zakazuje, nebo přijmout pravidla stanovená v GNU GPL. Asi nejdůležitější je pravidlo, že každý výsledek úpravy kódu vydaného pod GNU GPL musí být opět vydán pod touto licencí. Bod 6 říká, že při rozšiřování programu "získává příjemce od původního držitele licence právo kopírovat, modifikovat a šířit program v souladu" s GNU GPL.

Další dva body řeší situace, kdy by došlo k rozporu mezi licencí a právním řádem určité země. Nejprve téma velmi aktuální. Důvod, proč jsme protestovali proti patentům. Důkaz toho, že slova o existenčních problémech svobodného softwaru v případě schválení patentů nebyla přehnaná: "Pokud nemůžete šířit program tak, abyste vyhověl zároveň svým závazkům vyplývajícím z této licence a jiným platným závazkům (např. patentovým omezením), nesmíte jej v důsledku toho šířit vůbec."

Velmi zajímavá jsou ustanovení bodu 9, který mluví o verzích GNU GPL. FSF může totiž vydávat nové verze této licence. Autor programu pak může specifikovat přesné číslo verze, kterou se řídí a "všechny následující verze". Potom uživatel smí dle uvážení použít buďto onu konkrétní verzi, anebo kteroukoliv následující verzi, kterou vydala FSF. Existuje ještě další možnost - "Jestliže program nespecifikuje číslo verze této licence, můžete si vybrat libovolnou verzi, kterou kdy Free Software Foundation vydala."

Tyto mechanismy svobodné migrace mezi verzemi mají velmi neobvyklé dopady. Je to další pojistka proti možnosti uzavřít v budoucnu kód změnou znění licence. Pokud např. napíšete skvělý OCR program, který vydáte pod GNU GPL a následně velký výrobce komerčních OCR infiltruje FSF, aby změnil znění této licence, nebude to mít negativní dopad na svobodu šíření vašeho výtvoru. Na druhou stranu, pokud FSF přehodnotí svá stanoviska a uvolní dnešní restrikce, budete tuto novou svobodu moci hned využít.

Desátý bod licence se vztahuje k zahrnování kódu GPL do ne-GPL projektů. Je zde stanovena povinnost žádat autora o povolení. V případě softwaru vlastněného FSF lze někdy udělit výjimky s cílem zachovat svobodnou povahu všech odvozenin a podporovat sdílení a opětovné využití softwaru obecně.

Poslední dva body mají společný a velmi výstižný nadpis - "Záruka se neposkytuje". Obsahují sofistikovaný popis toho, že autor programu neručí za žádných okolností vůbec nikomu vůbec za nic a přenechává program ostatním "tak jak je". Tím končí samotná ustanovení licence a následuje již dříve zmíněný doplněk.

GNU GPL verze 3

Linux (přesně řečeno GNU/Linux, název obvykle zkracujeme, pozn. red.), většina aplikací v něm i mnoho dalších programů z oblasti svobodného softwaru mají jednu věc společnou - licenci, pod kterou jsou vydány - licencí GNU GPL. Drtivá většina těchto programů je vydána pod druhou verzí této licence. V poslední době však sílí úvahy o vydání verze třetí.

V předchozí části článku jsme si ukázali, jak lze novou verzi licence aplikovat na starší programy pod ní vydané. Nyní se podíváme na to, co se v nové verzi připravuje - o čem její autoři mluví. Pravdou je, že 14 let je v oblasti elektronických informačních technologií dlouhá doba a leccos se změnilo.

Situaci shrnuje Eben Molgen v letos vydaném dokumentu "GPL Version 3 - Background to adoption". Popisuje rozličná témata, která licence obsahuje, i různé role, které hraje. Jak tvrdí, tak nová verze, o které se vedou debaty již dlouhou dobu, musí zajistit dobré a nekonfliktní fungování těchto rolí.

V první řadě GNU GPL přebrala roli celosvětové svobodné licence. Byla napsána tak obecně, že se ji daří bez větších problémů využít v rozličných kulturních i právních prostředích. Nicméně verze 3 by měla odstranit anglosaský nádech, který je v ní zatím patrný.

Druhou rolí licence je stanovení pravidel pro distribuci svobodného softwaru. Spoléhají se na ni nejrůznější subjekty nejrůznější velikosti, které jí svěřily výsledky své činnosti. Z toho lze soudit, že verze 3 nepřinese převratné změny. Měla by však reagovat na rozvoj nových komunikačních technologií za uplynulé desetiletí.

GNU GPL přejala také roli ústavy celého hnutí kolem svobodného softwaru. Ano, tato licence má i sociální a "politické" rozměry. Zabývá se otázkami svobody a problematiku svobodného vývoje softwaru přenáší do etické roviny. I to jsou důvody, proč případná změna této licence nemůže radikálně změnit její myšlenky. Nakonec označuje Molgen GNU GPL za literární dílo Richarda Stallmana. Není obvyklé, aby text softwarové licence byl tak úzce spjat s konkrétní osobou. Už to, že bude spoluautorem také její třetí verze, napovídá, že změny nebudou radikální.

K licenci se však nevyjadřují jen její tvůrci. Objevují se různé názory. Někteří odborníci vyslovují dokonce obavy z nové verze. Bojí se možného rozštěpení vývoje některých projektů, u nichž budou autoři lpět na přesném určení verze licence.

Závěr

GNU GPL je základní licencí projektů GNU. Richard Stallman v ní vymezil svá pravidla udržitelného rozvoje na poli svobodného softwaru. Již od roku 1991 je používána druhá verze této licence. V současné době se připravuje verze třetí, která má reagovat na nové trendy v právním řádu i oblasti informačních technologií.

FSF přislíbila, že návrh třetí verze GNU GPL před jejím vydáním předloží k veřejné diskusi. Zatím moc materiálů nemáme, takže musíme čekat na zveřejnění návrhu. Věřme, že konečný text přispěje nejen k dalšímu rozvoji svobodného softwaru, ale celé oblasti svobodných informačních technologií, kam řadíme též dokumentaci, hardware apod.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Pěkné
24. 11. 2005, 20:23:58
Odpovědět  Odkaz 
Pěkný článek...
GNU GPL verze 3
GNU GPL 19. 09. 2011, 19:29:34
Odpovědět  Odkaz 
Překlad třetí verze: http://www.gnugpl.cz/v3/

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss