Open-source hnutí
Open-source software byl dlouhou dobu považován spíše za hračku počítačových nadšenců, kteří si na nich testují své programátorské a administrátorské schopnosti a své výtvory pak sdílejí s podobně nadšenými jedinci. Doba však pokročila a poslední dekáda prokázala, že i open-source software má své pevné místo (nejen) v podnikové softwarové infrastruktuře. Na open source dnes mnohdy doslova stojí elektronické podnikání – datovou základnu mnoha e-shopů denně spravuje např. populární open-source databázový systém MySQL a webový server Apache zase umožňuje jejich chod a přístupnost zvenčí a také přístup k mnoha dalším aplikacím na Internetu.
Ovšem open-source software v podniku nemá zrovna lehkou pozici. Některé podniky sice již dnes využívají místo populárního operačního systému Microsoft Windows některou z unixových distribucí, případně alternativu k Microsoft Office, tedy OpenOffice.org. Tyto produkty, ač umožňující práci většiny zaměstnanců, tvoří jen pomyslnou špičku ledovce. Podnikový software zahrnuje (především u středních a větších podniků) mnohdy velmi sofistikovaný software, který umožňuje například propojení běžného plánování s tvorbou podnikové strategie a krátkodobých i dlouhodobých cílů, umožňuje napojení logistického řetězce na nákupní a prodejní činnosti podniku, případně poskytují podporu a usnadnění práce manažerovi. Open source si v této oblasti jen pomalu razí cestu k tomu, aby se stal nedílnou a významnou součástí softwarové architektury.
Mýty a polopravdy v souvislosti s open-source softwarem
S využíváním open source se již mnoho let pojí řada mýtů a polopravd, které ve většině případů vznikly v prvopočátcích jeho existence a většinou z důvodu neznalosti přetrvávají i dodnes. Mezi nejčastějšími argumenty proti open source můžeme zmínit např. obavy z otevřenosti zdrojového kódu vůči potencionálnímu agresorovi a s tím související obavy z nízkého zabezpečení aplikace vyvíjené pod open-source licencí. Často bývá open-source softwaru také vytýkán nedostatek funkcí oproti běžným komerčním alternativám a nízký výkon aplikace.
Dalším mýtem, který však nelze zcela vyvrátit, jsou časté komplikace s integrací do stávajícího technologického prostředí, nicméně tyto potíže se nevyhýbají ani komerčním aplikacím, a v neposlední řadě bývá zmiňována také absence uživatelské podpory ze strany poskytovatele, kterou však lze zvažovat jako protiargument pouze v některých situacích.
Komerční open source
A právě v souvislosti s podporou ze strany poskytovatele softwaru se můžeme dočíst o tzv. komerčním open source. Uživatelská podpora není zadarmo a chce-li podnik nasadit ve větším rozsahu nějaký sofistikovanější open-source software, dost často za něj i něco zaplatí. Tato částka se označuje jako „subscription fee“, tedy jakýsi účastnický poplatek. Bývá přirovnáván k licenčnímu poplatku, nicméně oproti licenčním poplatkům bývá zpravidla až desetkrát nižší a s nadsázkou lze říct, že jde spíše o příspěvek poskytovateli, aby nezemřel hlady.
Odměnou zákazníkovi pak bývá zpravidla kompletní podpora ze strany poskytovatele v oblasti nasazení, konfigurace a provozu poskytovaného softwaru, což za pár tisíc dolarů ročně nepochybně stojí. Uvážíme-li, že v dané souvislosti poskytovatel často nabízí i zvýhodněné školení pro uživatele a zvláště administrátory, na které jsou v případě nasazení open source často kladeny značné nároky. Poskytovatel pak mnohdy nabízí i možnost asistence při úpravách softwarového produktu, aby vyhovoval co nejlépe potřebám podniku – tento fakt bývá jedním z největších lákadel pro podniky při zvažování pořízení open-source softwaru pro potřeby řízení podniku.
Podpora řízení podniku prostřednictvím nástrojů business intelligence
Řízení podniku je velmi odpovědnou funkcí a její zastánci mají velmi často na krku závažná rozhodnutí, na které mají omezený čas a často i omezené informace. Pro potřebu podpory rozhodování zde již řadu let stojí softwarové nástroje, které jsou zahrnuty pod pojmem business intelligence.
Tento pojem byl a je v současné době velmi často skloňován, především v souvislosti s možnostmi, jak ochránit firmu před následky hospodářské krize, a mnoho světových firem tuto situaci včas podchytilo nasazením open-source business intelligence nástrojů jako standardní součást softwarové infrastruktury pro podporu rozhodování. Nejvýznamnějšími poskytovateli v této oblasti jsou společnosti Pentaho a JasperSoft, které poskytují kompletní platformy pro nasazení business intelligence na celopodnikové úrovni. Dalším z významných poskytovatelů je francouzská společnost Talend, která nabízí komplexní řešení v oblasti integrace, profilování a čištění dat.
Pentaho Functional Architecture
Pentaho Business Intelligence Digital Dashboard
Open-source business intelligence ve světě a v České republice
V západních zemích Evropy či ve Spojených státech amerických jsou již open-source nástroje business intelligence vcelku běžnou záležitostí. V České republice je však situace jiná. Jedním z výsledků výzkumného projektu, který byl proveden na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava v roce 2010 na téma business intelligence a open source, bylo zjištění, že z padesáti respondentů, kteří využívají nástroje tradičních komerčních poskytovatelů business intelligence (Microsoft, SAP, Oracle ad.), celých 41,67 % vůbec nevědělo o existenci open-source alternativ k používaným business intelligence nástrojům.
Dále jsme se mimo jiné snažili zjistit, jestli respondenti využívající nástroje tradičních poskytovatelů mají v úmyslu v dohledné době zavést některý z open-source nástrojů business intelligence. Dvaatřicet dotazovaných o této variantě prozatím neuvažuje, ale open-source software nezavrhuje; dvanáct respondentů o využití open-source řešení neuvažuje, jelikož mu nedůvěřuje; tři dotazovaní plánují jeho implementaci v horizontu jednoho roku, jeden respondent je již ve fázi přípravy implementace a jeden respondent kvůli vzniklým problémům od open-source řešení upustil.
Je zřejmé, že zavádění open-source business intelligence nástrojů není tedy v České republice příliš akutní záležitostí, a tak jsme pátrali po příčinách této skutečnosti. Uživatelé se stále nejvíce obávají nízké kvality a funkčnosti nástroje, nízké nebo nekvalitní uživatelské podpory ze strany poskytovatele a nízkého zabezpečení produktu. Ptali jsme se tedy, co by se muselo změnit, aby se open-source business intelligence nástroje rozhodli koupit. Většina uživatelů by vyžadovala vyšší zabezpečení produktu, vyšší kvalitu a nabídku funkcí, vyšší nebo kvalitnější uživatelskou podporu ze strany poskytovatele a jednodušší integraci do stávajícího technologického prostředí organizace.
Jedná se tedy o poměrně zřejmý důkaz existence výše zmíněných mýtů a jedinou možností, jak tento stav změnit, je řádná osvěta mezi odborníky, nejlépe již na akademické úrovni (tedy již v řadách budoucích odborníků studujících na vysokých školách) s patřičným zdůrazněním kladů a možných záporů implementace open-source softwaru v oblasti business intelligence a důkladnou analýzou praktických příkladů jejich implementace ve světových firmách, mezi které patří například MySQL, Sun Microsystems (což je obojí součástí Oracle), Mozilla, British Telecom, Deutsche Welle nebo RWE.
Zda se bude trend uplatnění open-source nástrojů pro business intelligence v tuzemsku zvyšovat, či ne, ukáže až čas. Jistý potenciál leží v malých a středních firmách, které dosud nemají business intelligence zavedeno a mohly by tedy upřednostňovat levnější alternativy nástrojů business intelligence. Rozhodujícím faktorem však zůstává otázka, zda je objem jejich obchodní činnosti natolik rozsáhlý, že si žádá sofistikovanější podporu řízení a také zda nebude pro firmu výhodnější přiklonit se (např. z důvodu omezeného rozpočtu) k možnostem starého dobrého tabulkového procesoru, jakým je OpenOffice.org Calc nebo Microsoft Excel.
Ing. Radek Němec
Autor působí jako odborný asistent na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava. Zabývá se oblastí návrhu informačních systémů a uplatnění nástrojů business intelligence v řízení podniku.
Ing. Eva Menčlová
Autorka působí jako interní doktorandka na Ekonomické fakultě VŠB-TU Ostrava. Zabývá se oblastí uplatnění nástrojů business intelligence v řízení podniku.
