přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, SUSE – příběh chameleona

Vera

SUSE – příběh chameleona

suse.png

V září 2012 uplyne 20 let od okamžiku, kdy čtveřice mladých vývojářů v německém Norimberku založila společnost S.u.S.E. Dnešní SUSE patří mezi nejvýznamnější hráče na trhu podnikového Linuxu se zákazníky po celém světě, stejně tak jako mezi aktivní přispěvatele do mnoha otevřených projektů.


reklama

V září 2012 uplyne 20 let od okamžiku, kdy čtveřice mladých vývojářů v německém Norimberku založila společnost S.u.S.E. Název je zkratkou německého „společnost pro vývoj systémů a softwaru“. Dnešní SUSE patří mezi nejvýznamnější hráče na trhu podnikového Linuxu se zákazníky po celém světě, stejně tak jako mezi aktivní přispěvatele do mnoha otevřených projektů – Linux, Samba, rodina překladačů gcc nebo třeba LibreOffice (kancelářský balík vytvářený nezávislou The Document Foundation) a mnohé další.

Společnost si v uplynulých letech prošla řadou změn, včetně relativních drobností jako změna jména na SUSE v roce 2001 (přesto se stále můžeme setkat i se starším označením SuSE). Ale došlo i na změny daleko výraznější, jako byla koupě SUSE společností Novell a později Attachmate Group, které se na tváři SUSE výrazně podepsaly. Tento článek přináší krátké shrnutí dosavadní historie, přibližuje obchodní model společnosti a nastiňuje plány rozvoje do budoucna.

Stručná historie

S.u.S.E. se nejprve zabývala dodáváním manuálů k nejrůznějším unixovým systémům a poskytováním podpory a lokalizace pro linuxové distribuce SLS a Slackware. O čtyři roky později došlo k vydání vlastní distribuce S.u.S.E. Linux 4.2 s konfiguračním nástrojem Yast. Mimochodem, číslo verze 4.2 je přímým odkazem na legendární dílo Douglase Adamse Stopařův průvodce Galaxií.

V průběhu času se společnost stala německou a pravděpodobně i evropskou jedničkou mezi linuxovými distributory. A v roce 1997 založila zastoupení ve Spojených státech s cílem expandovat na americký trh. Není bez zajímavosti, že v roce 1999 otevřela SUSE pobočku v Praze. Ta je dnes spolu s Norimberkem pilířem vývojového týmu SUSE. Ve stejném roce došlo k vytvoření SUSE Labs, které sdružují vývojáře přímo zapojené do vývoje nejrůznějších otevřených projektů.

Ze stejného roku se datuje i počátek mnoha strategických partnerství s firmami IBM, SAP a jinými. Právě úzká spolupráce s IBM stojí za portem kódu na platformu s/390. Ovocem spolupráce byl o rok později vydaný SuSE Linux Enterprise Server for s/390, který založil doposud trvající dominanci SUSE v segmentu IBM mainframe. Avšak nový SLES 7 nebyl pouze první enterprise-ready distribucí pro platformu IBM mainframe. O něco později došlo k vydání SLES i pro ostatní architektury, čímž se z něj stal první celosvětově dostupný podporovaný serverový produkt postavený na Linuxu.

Přelomovým byl rok 2003, kdy americká společnost Novell oznámila koupi SUSE za 210 milionů dolarů. Novell stál za mnoha kroky otevírajícími SUSE světu. Hned následující rok uvolnil kód Yastu, konfiguračního nástroje SUSE, pod licencí GPL. V roce 2005 oznámil založení projektu openSUSE, otevřeného projektu vytvářejícího stejnojmennou distribuci. Později Novell vydal i samotný nástroj pro tvorbu distribuce – Open Build Service. Jeho prostřednictvím je možné sestavovat softwarové balíčky pro bezpočet architektur a distribucí.

© SUSE Linux GmbH © SUSE Linux GmbH

Z roku 2006 se datuje dohoda se společností Microsoft o zlepšení interoperability, zahrnující i vzájemné uznání patentů. Právě patentová část se ukázala jako kontroverzní pro část free software komunity. Pro Novell a potažmo SUSE se jednalo o poměrně výhodný krok jak z hlediska vývojářů (Samba, LibreOffice), kteří získali přístup ke specifikacím a testům společnosti Microsoft, tak z hlediska obchodního. Zpětně je možné působení společnosti Novell hodnotit jako dobu, kdy došlo ke znatelnému posílení značky SUSE ve svém oboru.

Ono posílení se projevilo v roce 2010, kdy společnost Attachmate oznámila záměr koupit společnost Novell. Již od samého počátku nový vlastník zdůrazňoval záměr oddělit SUSE do samostatné společnosti. Záměr podtrhl CEO Attachmate Jeff Hawn, který ihned po ohlášení dohody navštívil pobočky v Norimberku a Praze. Od března 2011 tak SUSE opět operuje jako samostatná společnost se sídlem v Norimberku.

Obchodní model SUSE

SUSE, stejně jako mnohé další firmy, staví svoje produkty na otevřeném softwaru. Pokud se běžně pohybujete ve světě přísných proprietárních licencí a pečlivě utajovaného know-how, může vám tato filozofie připadat paradoxní. V této kapitole tedy stručně představím jak otevřený software, tak fungování obchodního modelu SUSE.

Otevřený software (open-source software) je obecné označení pro druh softwaru, jehož tvůrci komukoliv povolují číst a modifikovat původní program a distribuovat z něj odvozená díla. Jelikož je v oběhu nemalý počet různých licencí, existuje všeobecná definice na webu opensource.org, vyjmenovávající deset hlavních bodů, které musí každá licence splňovat. A zároveň obsahuje seznam přibližně padesáti nejrůznějších licencí, které těmto bodům odpovídají.

Právě možnost redistribuce, kterou GPL (jedna z nejpopulárnějších licencí) podmiňuje povinností zpřístupnit zdrojové kódy, v podstatě znemožňuje podnikání postavené výhradně na prodávání kopií softwaru. Bruce Perens, jeden ze zakladatelů výše zmíněného opensource.org, to označuje jako retail model. V situaci, kdy kdokoli může použít stejné zdrojové kódy a zcela legálně vytvořit prakticky identický produkt, nejde o nijak životaschopný obchodní model. Některé společnosti nabízí otevřenou i proprietární verzi, což je příklad populární relační databáze MySQL. Stejně tak lze nabízet proprietární rozšíření pro svobodný software, což je model společnosti Tuxera, která nabízí proprietární souborové systémy pro Linux.

Obchodním modelem SUSE je technická podpora pro uživatele otevřeného softwaru. Pro běžné podnikové zákazníky představuje svět otevřeného softwaru příliš komplexní a rychle se měnící prostředí. I velmi jednoduchý a jednoúčelový server je sestaven ze softwaru z mnoha různých projektů s různou rychlostí vývoje, dobou poskytování oprav, rozdílným pohledem na záruky stability rozhraní a s ne zcela zřejmou životností do budoucna.

Přidanou hodnotou, kterou nabízí SUSE, je tedy poskytování služeb poptávaných podnikovým sektorem. Mezi ně patří dlouhodobá stabilita, která zaručuje, že produkt za dobu svého života neprochází výraznými změnami funkčnosti bez ohledu na stav vývoje „venku“. Součástí je rovněž reakce na zákaznické požadavky, aktivní vydávání oprav pro známé chyby v produktu, tvorba a údržba dokumentace, stejně jako testování produktu a vydávaných oprav.

Produktové portfolio

Jednou z výhod otevřeného softwaru je fakt, že je snadné jej upravit do podoby, která vyhovuje danému nasazení. SUSE tuto filozofii převzalo do chápání svého produktového portfolia. Základem je platforma SUSE Linux Enterprise (SLE), což je sada navzájem spolupracujících komponent. Jednotlivé produkty jsou postavené nad zmiňovanou platformou a liší se zaměřením, dobou a typem dostupné podpory.

Výše zmíněný SLES je vlajkovou lodí SUSE a obecně použitelným serverovým produktem pro mission-critical nasazení, který je dostupný pro několik hardwarových platforem. Pro specializovanější použití vytvořilo SUSE několik rozšíření. SLES High Availability Extension je určen pro stavbu rozsáhlých clusterů – skupin počítačů paralelně vykonávajících určitou činnost. SLES Real Time Extension poskytuje schopnost systému vyřizovat požadavky v reálném čase, což je vlastnost nezbytná například pro moderní burzovní obchody. Případně SLES Mono Extension, který umožňuje běh aplikací napsaných v .NET a ASP.NET.

Trochu odlišným produktem je SUSE Linux Point of SALE (SLEPOS), který je určen pro nasazení v pokladních systémech. Ten sestává z řídicího serveru poskytujícího obrazy pro vlastní pokladní terminály a umožňujícího jejich vzdálenou správu, změny nastavení a aktualizace.

Spolupráce s mnoha partnery mění i SLES. Ve spolupráci se společností SAP je vytvářen SLES for SAP, což je nejpoužívanější a samotnou firmou SAP doporučovaný linuxový systém pro běh jejich softwaru. Z trochu jiného soudku je SLES for VMware, což je varianta SLES nabízená společností VMware a určená pro použití v produktu VMware vSphere jako virtuální stroj.

V roce 2009 spustilo SUSE web susestudio.com, který prakticky komukoli otevřel možnost sestavit si vlastní distribuci založenou na SLE. Pomocí jednoduchého webového rozhraní si může kdokoli nastavit systém podle svých požadavků, tj. přidat či odebrat libovolné balíčky. Ve spojitosti s Open Build Service jde o komplexní řešení procesu tvorby vlastní varianty enterprise distribuce. Prostřednictvím SUSE Studia můžete výsledný produkt ihned nahrát na službu Amazon Cloud nebo jej získat ve formě obrazu pro populární virtualizační řešení jako VMware, Xen, KVM a jiné. Nově vydaný SUSE Manager, postavený na otevřeném nástroji Spacewalk, umožňuje jednoduše sledovat výsledné produkty – appliances.

Závěr

V porovnání s uplynulými roky se dá říci, že SUSE nebylo nikdy v lepší kondici, a dokonce ani neexistoval jasnější výhled do budoucna. Pro následující měsíce a roky je jasné, že je třeba pokračovat v upevňování vlastní značky – například pořádáním konference SUSECon 2012 v americkém Orlandu. Dále je třeba pokračovat a posilovat dosavadní strategii „sestavte si vlastní appliance“ – nad platformou SLE.

Hlavním tématem blízké budoucnosti bude posílení role v aktuální vlně cloud computingu, a to jak na straně klientské (Amazon Cloud, Dell Cloud), tak jako platformy pro jejich provoz. Z tohoto důvodu se SUSE zapojilo do projektu OpenStack a vydalo pre-verzi SUSE Cloud, vlastní otevřené platformy pro sestavení infrastruktury pro cloud computing. Finální verze bude vydána letos.

Článek vyšel v pátém čísle magazínu Open source & praxe.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 3,41 | Hodnotilo: 27
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

SUSE – příběh chameleona
kouzer 11. 06. 2012, 06:28:47
Odpovědět  Odkaz 
Díky, super článek. :-)
Snad si SUSE povede dál stejně dobře jako dopsud.
SUSE – příběh chameleona
Olaf Son 11. 06. 2012, 13:51:45
Odpovědět  Odkaz 
http://i.nahraj.to/f/a5Y.PNG
lol

Ale jinak SuSE bylo první distro, které jsem v životě vyzkoušel, i když ještě ne používal. To prvenství patřilo Mandrake.
Re: SUSE – příběh chameleona
Jirka 11. 06. 2012, 17:52:32
Odpovědět  Odkaz 
Olaf Son: hmmm, http://software.opensuse.org? Mimochodem - proč jsi neuvedl adresu, jenom tak prudíš?

Asi máš něco rozbitýho, mně se vše zobrazuje normálně. Zameť si před svým prahem....
Re: Re: SUSE – příběh chameleona
Olaf Son 11. 06. 2012, 18:11:34
Odpovědět  Odkaz 
Ano, je to ona adresa. Ano, jen tak prudím. Nikde jinde jsem na tento problém nenarazil, tedy chyba je na straně opensuse. A to i kdyby nebyla.

Každopádně proč hned tak útočně, jen mě to pobavilo.
Michal Hrušecký Re: Re: Re: SUSE – příběh chameleona
Michal Hrušecký 12. 06. 2012, 16:58:41
Odpovědět  Odkaz 
Nijak utocny mi to neprislo ;-) Tipnul bych ze software search pouziva v idealnim pripade ne uplne bezny hezky font. Vetsina lidi ho bud ma komplet a zobrazuje se jim web i v cestine korektne, nebo ho nema vubec, tak se nahradi pribuznym fontem. Tipnul bych, ze u Vas to zkoncilo u nejakeho fontu, kteremu chybi nektere znaky ;-) Ale pokud prijdete na to, cim to je a bude mozne na strane openSUSE nejak predejit topmu aby k podobnym ojedinelym pripadum dochazelo, vyvojari budou urcite radi za bugreport ;-)
Re: Re: Re: Re: SUSE – příběh chameleona
ms 22. 06. 2012, 13:57:52
Odpovědět  Odkaz 
"...tedy chyba je na straně opensuse. A to i kdyby nebyla..." Tak mě to jako pruzení připadá! "Zajímavá" aplikace Hlavy 22. - i kdyby byla chyba u dotyčného, tak stejně za to může OpenSuSE...
SUSE – příběh chameleona
ludolph 11. 06. 2012, 14:12:54
Odpovědět  Odkaz 
Pouzival jsem SUSE od roku 1998. Ve sve dobe to byl opravdu unikatni OS zalozeny na Linuxu a proto jsem pri prechodu do privatni sfery zacal vazne uvazovat o zakoupeni komercnich licenci se supportem a jeho vetsim nasazeni ve firme (technicke vypocty).

V pripade SLES je vse vice mene bez problemu ... server se vzdy choval velice stabilne, ale v repozitarich nejsou dostupne vsechny potrebne serverove (!!!) aplikace, ktere nase prostredi vyzaduje. Ale da se to aspon resit.

Diametralne odlisna situace je ale v pripade SLED, coz by melo byt plnohodnotne desktopove reseni. Bohuzel neni!!! Repozitare SLED obsahuji jen zlomek aplikaci z toho co je v repozitarich openSUSE a je zde cela rada dalsich omezeni. Ve svem dusledku, proste ze SLED nelze udelat desktopove reseni, ktere by mohlo alespon castecne konkurovat openSUSE nebo jinym desktopovym distribucim.

Pred rokem jsem tento marny boj vzdal a kompletne presel na debian (servery) a Kubuntu (desktopy) a jsem maximalne spokojen. To ze nemame komercni support zas az tak nevadi.

tazke z meho pohledu nas SUSE dost zklamalo a jeho vyvoj zas nepovazuji za tak optimistiky, jak je v clanku prezentovano.
Jiří Eischmann Re: SUSE – příběh chameleona
Jiří Eischmann 11. 06. 2012, 19:31:34
Odpovědět  Odkaz 
Je to logické. Kdyby měly Debian nebo Ubuntu podporovat balíky v repozitářích 7-10 let, tak by si taky sakra rozmyslely, co budou a co nebudou v repozitářích mít, a těch balíčků by bylo mnohem méně.
SLED nebo RHEL těch balíčků mají méně, ale zase u nich má člověk jistotu, že jsou a budou opravdu podporované. Budou dostávat bezpečnostní opravy i za několik let. Nevím, jak v případě SLEDu, ale RHEL má tzv. EPEL repozitáře, kde jsou aplikace od třetích stran, které nejsou sice oficiálně podporované, ale docela slušně nabídku balíčků rozšiřují. S nimi je RHEL docela fajn desktopové distro.
Michal Hrušecký Re: SUSE – příběh chameleona
Michal Hrušecký 11. 06. 2012, 21:28:46
Odpovědět  Odkaz 
Enterprise distra obsahuji mainstream software ktery potrebuje typicky zakaznik. Co se SLEDu tyce, muj osobni pocit byl, ze je to cileny jako desktop pro sekretarku/manazera a tem to bude stacit. Proste kancelarsky pocitac cileny na typickeho uzivatele. Uzivatele ktery aplikace nepojmenovava Evolution, kMail, Trojita, ClawsMail nebo Thunderbird. Naopak pro uzivatele co ma aplikaci e-mai, aplikaci internet a podobne. Nechce resit kterou aplikaci si vybrat, chce proste jen pracovat. A chce pracovat uplne stejne nasledujicich pet let a pak mozna vymeni pocitac a zvykne si na drobny zmeny.
SUSE – příběh chameleona
Dejmon 11. 06. 2012, 15:43:56
Odpovědět  Odkaz 
Na SUSE 6.2 jsem začínal. Rád na tu dobu vzpomínám. Přeji SUSE dlouhý softwarový věk.
Andrej Pavelka SUSE – příběh chameleona
Andrej Pavelka 11. 06. 2012, 16:18:43
Odpovědět  Odkaz 
Mne na OpenSUSE vôbec nešiel chipset Intel. Nebolo len o nefungujúcej akcelerácii. Myslím, že sa mi tam nedalo zmeniť rozlíšenie monitora. Najlepšie, na čom mi kedy z linuxových distribúcií šlapala grafika bol Debian lenny, po ňom Ubuntu.
Michal Hrušecký Re: SUSE – příběh chameleona
Michal Hrušecký 11. 06. 2012, 21:22:41
Odpovědět  Odkaz 
Tohle je vsechno o upstream driverech ktery distra neupravujou a jde tedy jen o to, zda si zrovna mel "kliku" kdyz se neco menilo v upstreamu ;-) A jiny distra zrovna meli novejsi/starsi drivery.
SUSE – příběh chameleona
talpa 12. 06. 2012, 10:19:45
Odpovědět  Odkaz 
Soucasne SUSE je totalne roz.... projekt s chizofrennim ovladanim a zpracovanim site. O poloprazdne repository a podpore novych driveru ani nemluve. Prekonava je prakticky jakekoliv free distro. Zkousel jsem a po mesici marnych snah donutit suse kloudne pouzivat napr. openvpn ci dalsi pro me bezne veci jsem to vzdal. Schizofrenie na kazdem kroku i v desktopu. Nemecky styl ala "megakomponenta" mi proste nevyhovuje. Pro se prohrabal chovanim a zpusobem pojeti celeho distra zdesi se.


A.
Michal Hrušecký Re: SUSE – příběh chameleona
Michal Hrušecký 12. 06. 2012, 16:49:28
Odpovědět  Odkaz 
hmmm, nove drivery? Kernel 3.3, nouveau, radeon a ani ty binarni nesmysly nestaci? Co ze to chybi?

hmmm, openvpn? Placnu konfigurak do /etc/openvpn, dam /etc/init.d/openvpn start (pripadne rcopenvpn start, bacha, navykovy) a ono to bezi? Budu-li cist dokumentaci a tutorialy a vytvaret certifikacni autority a podobne, tak to zabere tak vikend pokud sem to nikdy nedelal....

poloprazdna repository se 4000+ source balicku (binarni se mi pocitat nechce) a spouste dalsich v obs? Jo pockat, my se bavime o SUSE, tam jich fakt neni zas tolik, ale tak kdo chce spousty balicku a novych, tak sahne po openSUSE ;-)

Nemecky styl neznam a megakomponentu sem nepochopil, stejne jako chizofrennii
SUSE – příběh chameleona
dopi 19. 07. 2012, 23:20:53
Odpovědět  Odkaz 
fedora/mandriva -> ubuntu -> debian -> opensuse -> mint -> opensuse a doufám, že podpora vydrží alespoň tak dlouho jako já.
A nemám již dlouhou dobu žádný problém.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Michal Vyskočil

Vystudoval FIT VUT v Brně. V současné době pracuje jako engineering manager v pražském SUSE. Nadšený uživatel Linuxu a open-source technologií. Autor mnoha článků na českých linuxových webech.


  • Distribuce: openSUSE
  • Hodnocení autora: *