Zbylé čtenáře mohu ujistit, že je čeká snad zajímavý článek popisující live distribuci Mandrivy nazvanou Mandriva One. Jedná se o distribuci navazující na tradici svého předchůdce nazvaného Mandrake Move, který byl založen na Mandrake Linuxu 9.2. Celá distribuce se vejde na jedno CD a je tedy jasné, že do tohoto prostoru se nasouká mnoho zajímavých aplikací.
Na domovské stránce najdete mnoho zrcadlených serverů, ze kterých lze obraz disku stáhnout. Pokud se na příslušný FTP server podíváte, budete možná zmateni. Najdete zde totiž několik obrazů (konkrétně čtyři) v různých velikostech. Vyberte si ten správný, neboť obrazy byly rozčleněny dle podporovaných jazykových verzí aplikací, což byl dřívější problém Mandrake Move. Aplikace nebyly plně lokalizované (i když lokalizace existovala), což bylo způsobeno tím, že se na CD muselo "naskládat" příliš mnoho softwaru s příslušnými lokalizacemi.
Tvůrci distribuce připravili již zmiňované čtyři verze této distribuce. Pokud váháte mezi verzí Central Europe (kam patříme zeměpisně) nebo Eastern Europe (kam patříme politicky) vězte, že dle francouzských programátorů patříme do Evropy východní. Tento fakt nechť berou v potaz hlavně majitelé pomalejších internetových připojení, chybu lze udělat snadno a budete muset celý obraz stahovat znovu.
Jak se vlastně s Mandrivou One pracuje? Návod pro začátečníky je opravdu velmi jednoduchý. Z domovské stránky si stáhnete příslušný ISO obraz distribuce. Tento ISO soubor pomocí libovolného vypalovacího programu, který ISO podporuje, vypálíte na CD. Vypálené CD vložíte do mechaniky a spustíte počítač. Pokud se nic nepokazí, za chvíli se objeví úvodní obrazovka, která vám umožní vybrat jazyk. Zodpovíte několik jednoduchých dotazů, jako je typ klávesnice, který používáte, zemi, ve které se nacházíte, město, které máte nejblíž pro určení časového pásma a pak už jen uvidíte, jak naběhne celá Mandriva One.
Detekce hardware je založena na linuxovém jádře 2.6.12 a je na velmi dobré úrovni. Neměl jsem výraznější problémy ani na postarším notebooku, ani na docela moderním stolním PC. Samozřejmě, že některá specializovaná zařízení na notebooku se nemusí povést detekovat správně, leccos však můžete zachránit dodatečnou konfigurací. Je však nutno zmínit, že minimální množství paměti pro tuto distribuci je 256 MB, doporučeno je 512 MB. Mám zkušenost i se 192 MB a musím říci, že pak se Mandriva One neskutečně vleče. Vše je dáno především použitím KDE, které má nároky vyšší.
Když už jsme u hardwarových požadavků - výrobce doporučuje jakýkoliv počítač s procesorem Pentium, Celeron, Athlon, Duron nebo Sempron, grafickou kartou ATI, nVIDIA nebo Intel série i8xx a i9xx. Paměťové nároky jsem již zmínil, zvuková karta by měla být kompatibilní se Sound Blasterem nebo AC97. V podstatě lze říci, že skoro jakýkoliv počítač vyrobený po roce 2000 se do nároků vleze, některé však musíme dovybavit pamětí. Je to dáno již samotnou podstatou live distribucí, paměť si prostě žádají.
Jako výchozí bylo zvoleno prostředí KDE ve verzi 3.4.2, což indikuje mnohé. I když tato distribuce vyšla pro členy klubu v březnu, pro všechny ostatní v květnu, její základ je v listopadové Mandrivě 2006. Jak se to odvažuji tvrdit? Software, který v distribuci najdete, je totiž v prakticky totožných verzích jako u Mandrivy 2006. Osobně mám pro tento případ radši stabilní verze aplikací, ale některé jsou v opravdu "pravěkých" verzích.
Verze KDE 3.4 by mi zase až tak nevadila, co mne vyloženě namíchlo, byla verze výchozího internetového prohlížeče Mozilla Firefox. Programátoři skončili u verze 1.0.6, která je již rok stará. Kancelářský balík Openoffice.org to také schytal, když je k dispozici ve verzi 1.1.5, která je sice starší, ale zato podporuje nové formáty verze 2.0 (alespoň pro import).
Když už mluvíme o aplikacích, jen lehce se jich dotknu. Protože je Mandriva One založena na KDE, je převážná část aplikací použita právě z balíku KDE. Moc dalších externích aplikací zde nenajdete. OpenOffice.org jsem již zmiňoval, do výčtu musíme zahrnout např. DTP program Scribus, web editor Quanta Plus, multimediální přehrávače Amarok a Kaffeine, zvukový editor Rosegarden, grafický editor GIMP, program pro vzdálený přístup TightVNC nebo vypalovací software K3b. Kupodivu zde nenajdete žádné hry, byť jednoduché. Ani přítomnost Mozilla Firefoxu však automaticky neznamená použití mailového klienta Mozilla Thunderbird, proto musíte použít přítomný KMail.
Sada aplikací, které jsou k dispozici, je však velmi vyvážená a docela přesně kopíruje potřeby, které byste mohli mít při normální běžné kancelářské práci. Je však důležité ještě jednou zdůraznit, že řada aplikací je ve starších verzích, což může vadit, pokud znáte novější verzi, která obsahuje pro vás nezbytnou funkci.
Na adrese easyurpmi.zarb.org najdete snadný nástroj pro konfiguraci zdrojů balíčků, které obsahují většinu nejpoužívanějších aplikací, a to v často velmi aktuálních nebo vývojových verzích. Kroky většiny uživatelů , kteří právě nainstalovali Mandrivu, by měly vést na tuto stránku, která výrazně ulehčí práci s balíčky.
Sada nástrojů, kterou najdete v plné Mandrivě 2006, je však zachována. Nastavování prostředí je tak možno provádět pomocí Ovládacího centra Mandriva Linuxu nebo doinstalovávat balíčky pomocí standardního balíčkovacího nástroje.
Novinkou pro live distribuci od Mandrivy (předtím Mandrakelinux) je možnost přímé instalace na pevný disk. Přímo na ploše je zástupce spouštějící průvodce instalací Mandrivy One na pevný disk. Nejdříve jste dotázáni na disk, na který chcete Mandrivu One nainstalovat, případně máte možnost provést úpravu oddílů. Pak už jen čekáte, než se obsah CD zkopíruje na pevný disk a je spuštěno nastavení grafického zavaděče GRUB. Nesetkal jsem se se žádnými problémy.
Teprve s nainstalovanou Mandrivou One poznáte sílu produktů Mandriva. Můžete samozřejmě ihned využít připojení na repozitáře s balíčky. Mandrivu One tak v podstatě můžete použít jako odlehčenou verzi Mandrivy 2006 a pomocí internetu ji rozšířit aplikacemi na veřejných FTP zrcadlených serverech nebo, pokud jste členy Mandriva klubu, využít Mandriva Kiosk či klubové repozitáře. Obojí funguje velmi dobře a i na stránkách Mandrivy se o tomto postupu můžete dočíst.
Ano, i Mandriva One má několik much. Já považuji zastaralost některých aplikací za mouchu celkem podstatnou. Druhá, pro českého uživatele celkem podstatná moucha, je částečné nepřeložení uživatelské nabídky. Aplikace s vámi hovoří česky, ale nabídka je jaksi anglicky. Přitom v Mandrivě 2006 je vše v pořádku a divím se, že se tato chyba v Mandrivě One objevila.
I přes uvedené nedostatky bych začínajícím uživatelům Mandrivu One doporučil. Dostane se vám totiž velmi kompaktní distribuce, která bude stávajícím Windows uživatelům, kteří budou chtít vyzkoušet "jak ten Linux vlastně vypadá" připadat svým používáním a filozofií velmi povědomá. Aplikace jsou předinstalovány a není zapotřebí přemýšlet nad tím, co a jak používat. Můžete začít používat úkolový přístup tj. řešit úkoly, jako je psaní mailu, prohlížení internetu nebo přehrání audio CD v počítači.
Myslím si, že cílová skupina uživatelů je relativně široká, neboť distribuci mohou začít používat začínající uživatelé bez jakýchkoliv znalostí, ale také uživatelé starších verzí Mandrakelinuxu/Mandrivy, kteří se rozhodnou využít Mandrivu One jako základ pro novou verzi Mandrivy 2006. K tomu je však nutné rychlejší internetové připojení, protože při různých aktualizacích je možno stáhnout opravdu velké množství dat. Asi si u Mandrivy budeme muset zvyknout na to, že prostředí je opravdu dobře použitelné, jen některé aplikace budeme muset aktualizovat sami, Mandriva to za nás neudělá. Tohle však může být ten impuls, které některé uživatele odradí od toho, proč Mandrivu zkoušet.
