přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, KDE 1.0, nabídka programů, správce balíčků

KDE 1.0, nabídka programů, správce balíčků

mdv.png

Jak vypadalo KDE ve sve první verzi? Myslíte, že se pro instalaci používal drakrpm nebo urpmi? Jaký kancelářský software nabízel Linux před deseti lety? V tomto článku se vše dozvíte.


reklama

KDE na počátku své éry

S Linuxem jsem začínal právě v roce 1998, takže si jej pamatuji. Ale pro mnohé z vás to možná bude lehký šok, my ostatní polykáme slzy dojetí. Zadal jsem uživatele a jeho heslo, stiskl [Enter] a začal se kochat jako v technickém muzeu... KDE nastartovalo za asi šest sekund a upozornilo mě, že vytváří všechny adresáře, které neexistovaly (.kde, Desktop, .Trash apod.). Vše proběhl korektně a měl jsem své nové KDE 1.0!

Obrázek:  13.jpg

Zbrusu nové KDE 1.0

Struktura prostředí je vlastně stejná, jak si za chvíli ukážeme. Dva panely, hlavní K nabídka, ikony na ploše. Nabídka je oproti dnešku chudá, nenajdete žádný schopný kancelářský nástroj, přehrávač médií je jen jeden a zná jen soubory wav (masová obliba mptrojek je ještě daleko, trhákem jsou discmany, ovšem vypalovačky stojí desítky tisíc).

Použitelné nástroje jsou v sekci Internet - legendární Netscape Navigator, který se masivně používal i na Windows, zde má velmi důstojné místo (RIP). E-mailový klient KMail ve verzi 0.7.9 vypadá použitelně a rozhodně nebudí ironický úšklebek. Dnes takové projekty píší studenti v seminářích, aby se naučili pracovat s vývojářskými nástroji.

Obrázek:  25.jpg

Netscape Communicator, legenda v plné síle

Obrázek:  30.jpg

Děkujeme, že jste si nainstalovali Mandrake...

Obrázek:  11.jpg

... ještě nemáme ani vlastní doménu.

V sekci Grafika jsem nalezl GIMP, ale ten se mi bohužel odmítl spustit - a já ho plně chápu. Být grafickým editorem, také nebudu pracovat v osmibitovém rozlišení. Kromě něj je zde ještě nesmrtelný univerzální nástroj xv a pak pilíře svobodného softwaru: GhostScript a Xpdf; za nimi po jedné sedmině nohy poskakuje kghostview...

Obrázek:  04.jpg

GIMP se ještě musel instalovat...

Obrázek:  05.jpg

.. ale šlo to jako po másle.

Obrázek:  06.jpg

Uvítací obrazovka GIMPu

Celý desktop je nepříliš hezký, ale funkční - nestalo se mi, že by některá aplikace padla, i změna nastavení panelu se projevila jeho korektním restartem, nikoliv pádem, jak se občas někde někomu stává (nedávná zkušenost s xfce4-panel v Xubuntu 7.10). Vše lze nastavit v omezené míře, pokud srovnáváme s vedle běžící aktuální verzí. Dekorátor oken dekoruje, okna se chovají, jak mají, tedy slušně, přepínání ploch přepíná, klávesové zkratky zkracují, spouštěče spouštějí, stěrače stírají.

Obrázek:  07.jpg

Desktop '98 v plné palbě

Ovládací centrum KDE

Tak tento pohled je opravdu dojemný. Na obrázku je vidět, kde leží kořeny dnešního Centra, a že se vlastně nicmoc nezměnilo, jen přibylo položek. Na rozdíl od dnešního funkčního stavu ovšem nelze efektivně nastavit jazyk. Když jsem se pokusil o češtinu, získal jsem české popisky a nezískal české písma. Trochu jsem pátral a žádná písma v kódování ISO8859-2 jsem nenašel. Systém ovšem česky neběží ani v konzoli, ačkoliv jsou proměnné LC_ nastaveny na "cz" - nevím, která verze tehdy byla správně (cs_CZ?). Zkrátka tímhle jsem se nezabýval.

Obrázek:  14.jpg

Ovládací centrum KDE

Obrázek:  15.jpg

Ovládací centrum KDE: Nastavení panelů

Obrázek:  16.jpg

Ovládací centrum KDE: Informace o paměti

Obrázek:  17.jpg

Ovládací centrum KDE: Informace o procesoru

Obrázek:  18.jpg

Ovládací centrum KDE: Dekorace oken

Obrázek:  19.jpg

Ovládací centrum KDE: Nastavení titulků okna

Dlouho používaným konfiguračním nástrojem býval v Linuxu univerzální Linuxconf. Dnes je již nebožkou, ale má své čestné místo v historii. Sestával z mnoha modulů pro konfigurací úkonů a systémových součástí, jeho místo ovšem zaujaly distribuční nsátroje - spolu s tím, jak se jednotlivé distribuce vyvíjely a čímdál více se vzájemně odlišovaly. Dnes je problém vytvořit univerzální návod k nastavení, v každém systému je to trochu jinak. Zřejmě to byla příčina konce Linuxconfu.

Obrázek:  35.jpg

Vítejte v Linuxconfu

Obrázek:  36.jpg

Základní moduly Linuxconfu

Obrázek:  37.jpg

Linuxconf na ploše

Obrázek:  38.jpg

Linuxconf na ploše

Instalace softwaru

Čekáte nudu s urpmi? Pche! Nenašel jsem bohužel historii vývoje tohoto nástroje, ale v Mandrake 5.1 je plnokrevné RPM, o urpmi ještě není ani slyšet. Přímo na ploše je ikona pro spuštění "RPM manageru", který ovšem nevyžaduje heslo roota - ačkoliv může běžet jen pod ním. Tedy žádné "kdesu" ještě nebylo. Je nutné spusti konzoli, přihlásit se jako root a spustit rpm- .. rpm co? V systému jsou jen dvě binárky začínající na "rpm": samotné rpm a potom rpm2cpio. Kdo ví, jak se spouští správce balíků a instalátor softwaru? Příkaz je glint - Graphical Linux INstallation Tool a už v Red Hatu 7.2 na něj vzpomínají jen podle vyprávění pamětníků... ;-)

Obrázek:  23.jpg

Správce balíčků: Kategorie X11

Obrázek:  12.jpg

Správce balíčků: Všechny kategorie

Obrázek:  02.jpg

Správce balíčků: Balíčky jádra

Obrázek:  27.jpg

Správce balíčků: Balíčky vybrané k instalaci

Obrázek:  31.jpg

Správce balíčků: Závislosti se samy neřeší...

Obrázek:  33.jpg

Správce balíčků: Instalace balíčku

Obrázek:  34.jpg

Správce balíčků: Další desktopy

Glint je legrační, ale svůj úkol plní dobře. Načte z jediného repozitáře, který je pevně nastaven na CD-ROM, seznam balíků, umí o nich podat informace, nainstalovat je nebo aktualizovat. Totéž je rychlejší udělat pomocí rpm -i cesta-k-baliku.

Dnes již není možné rekonstruovat repozitáře, byly-li nějaké. Software pro Mandrake 5.1 se tak vejde na jedno CD (a ještě cca 300 MB místa zbylo), takže v podstatě není co dalšího instalovat - ale zřejmě se používaly softwarové zdroje Red Hatu, se kterým byl Mandrake plně kompatibilní.

Struktura systému

Struktura adresářů, způsob volání služeb nebo místa, kde jsou uloženy konfigurační soubory, jsou v podstatě téměř stejné jako dnes. Jistěže dnes máme např. v /etc/ více položek, ale pokud trochu vládnete příkazovou řádkou, neměli byste s orientací v deset let starém Linuxu problémy. Netestoval jsem připojení tiskárny nebo jiného moderního zařízení - vždyť testovacímu počítači se o USB rozhraní ani nezdálo. Navíc je jasné, že jádro 2.0.35 by z toho všeho bylo panic... :-)

Obrázek:  20.jpg

Konqueror :-)

Obrázek:  21.jpg

Identifikace Konqueroru - verze 1.0

Obrázek:  22.jpg

Konqueror: Nastavení barev

Neměl jsem možnost otestovat ani přehrávání videa (co taky s videem na starém pentiu), nedostal jsem se na internet, i když by to problém nebyl - testovací prastroj nemá síťovou kartu. S analogovým winmodemem jsem nepochodil ani v roce 2004, takže ani ten by nefungoval. Přesto se jedná o cenný historický vhled. Tehdy se totiž začala psát bohatá historie jednoho velmi úspěšného operačního systému.

Obrázek:  08.jpg

Mandrake Linux 1998

Obrázek:  300.jpg

Mandriva Linux 2008

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 7
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

KDE 1.0, nabídka programů, správce balíčků
darkcraft 22. 09. 2008, 12:15:57
Odpovědět  Odkaz 
Pekny clanek, jeste by me zajimalo, jak vypadalo treba gnomve v jedne z rannejsich verzi.
Miroslav Hrončok KDE 1.0, nabídka programů, správce balíčků
Miro Hrončok 2. 03. 2011, 14:06:27
Odpovědět  Odkaz 
Masakr :)
KDE 1.0, nabídka programů, správce balíčků
Jamicon 27. 09. 2012, 21:13:44
Odpovědět  Odkaz 
Pekný článok. Osobne som sa asi pred rokom stretol s plne funkčným a denne využívaným Suse 7 a KDE (verziu neviem). Počítač mal možno 10 rokov, tuším 64MB pamäti. KDE tam išlo svižne, okrem toho tam bola nejaká verzia PosgreSql a lekárenský software. Keby sa v tom čase na Slovensku nemenili zákony o registračných pokladniach počítač by fungoval s veľkou pravdepodobnosťou do dnes.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vlastimil Ott

Vlastimil Ott

Spolupracuji s obecně prospěšnou společností Liberix, školím LibreOffice, WordPress, rozumím open source.


  • Distribuce: Xubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016