SUSE rozhodně není žádným nováčkem mezi linuxovými distribucemi a uživatelé si již před časem zvykli na vysoký standard produktů společnosti Novell. Řada uživatelů si tuto distribuci zamilovala i kvůli takříkajíc univerzálnímu využití. SUSE se hodí na kancelářský i domácí desktop, své využití nalezne i ve vašem notebooku. Oblíbená je i kvůli svým grafickým nástrojům pro správu a konfiguraci systému. OpenSuse 10.0 je navíc první nekomerční open-source distribucí od společnosti Novell. Tentokrát je k dispozici YaST (Yet Another Setup Tool) online podpora i pro nekrabicové verze.
Z mého úhlu pohledu jde o zatím nejlépe sestavenou distribuci, se kterou jsem se doposud setkal. Vím, zní to jako trapné klišé z nějakého fanzinu, avšak v tomto případě jde o konstatování faktu. Uživatelé musí nutně zaujmout jak široká podpora hardwaru, tak příjemné uživatelské prostředí. To v kombinaci s množstvím nabízeného softwaru přestavuje velmi flexibilní systém s řadou možných využití, ve kterém se dokáže bez problémů orientovat i běžný uživatel. Domnívám se, že právě v tom tkví největší výhoda distribucí, jako je SUSE.
Instalace
Pohled na pět CD ležících na stole mou důvěru poněkud oslabuje, avšak po nabootování prvního CD mě uklidní dobře známá splash screen, a tak intuitivně klikám a měním jedno CD za druhým. Výše zmiňovaný YaST se pouští do práce. Průběh instalace lze pozorovat buď v podobě slideshow, nebo detailně pozorovat instalaci jednotlivých balíčků. Odhadovaný průběh instalace pak můžete pozorovat na sloupcovém grafu. Do instalace není třeba příliš zasahovat, YaST se táže jen na základy typu: výběr jazyka, zavaděče, grafického prostředí apod. Po dokončení instalace zbývá jen nastavit heslo pro roota a ostatní uživatele, poté již jen nastavit zdroj updatů a aktualizovat jak systém, tak zvolené balíčky. Celá instalace trvala řádově čtyřicet minut.
První spuštění systému
Vždy jsem měl blíže ke KDE, a tak mě i tentokrát vítá toto prostředí. Verze 3.4.2 je oproti verzi 3.4.0 (např. SUSE 9.3) pro oči atraktivnější, čistá a zároveň i rychlá. Tedy byla by, nebýt tradičních problémů s mou grafickou kartou (Radeon 9800 Pro). Obnovovací frekvence monitoru je nastavena na nesnesitelných 60 Hz, a tak nejprve upravuji konfiguraci (/etc/X11/xorg.conf), abych vzápětí nepřišel o oči. Vedle KDE je na výběr také GNOME a pár lehkých správců oken. Přestože aktualizace již proběhla (hned po instalaci), ikonka Suse Watcher zčervená a indikuje tak dostupnost nových aktualizací.
Žádné nastavování? Žádné další úpravy? Vše je česky? Ptám se v duch sám sebe. Ano, opravdu. Autodetekce hardwaru proběhla velmi úspěšně (až na problémy s grafickou kartou). Detekce tiskárny (Cannon i560) proběhla bez problémů, tiskárna byla v mžiku připravena k používání. Tentokrát není potřeba pročítat zdlouhavé průvodce a manuály. Vše, včetně myslím dostatečného nastavení firewallu je připraveno ke každodennímu používání. Ohromen těmito poznatky mám pocit, jako bych snad právě nainstaloval MS Windows - zřejmě jeden z příznaků přepracovanosti.
Software
Pojďme se nyní podívatm, co tedy bylo obsahem oněch pěti CD. V každém případě lze hovořit o nadstandardní, aktuální softwarové výbavě. OpenOffice.org v Novell kabátě, tedy OpenOffice.org 2.0 Novell Edition přichází s řadou novinek. Nejžhavější novinkou je další formát pro ukládání dokumentů. OpenOffice.org přichází s podporou dokumentů OASIS, jejíž standard je založen na XML syntaxi. Tento formát by měl zabezpečit bezproblémovou výměnu elektronických dokumentů mezi uživateli. Úpravou prošla i nástrojová lišta, která je nyní jednodušší, přehlednější a plně konfigurovatelná. K dispozici je konečně i alternativa MS Accessu - program Base. Nemohu si však odpustit jednu výtku k rychlosti OpenOffice.org. Programy jsou stejně tak pomalé, jako vždy byly… I oblíbený GIMP prošel řadou úprav/oprav. Celá řada bugů byla opravena, což činí z GIMPu ještě stabilnější aplikaci než dříve.
Multimediální výbava je rovněž nanejvýš dostačující. Drobným problémem jsou, podobně jako tomu bylo u verze 9.3, kodeky. Kvůli softwarovým patentům nejsou (mimo jiné) MP3 kodeky součástí instalace a je třeba je doinstalovat.
SUSE a MS Windows pohromadě
Zbývá vyřešit poslední, avšak dost zásadní problém. Z mnoha důvodů jsem nucen poměrně často používat i MS Windows, který je umístěn na druhém disku. Nutností se tedy stává dual boot (měnit při každé vyžadované změně systému priority disků v BIOSu prostě není ono), příjemná by byla i možnost přetahování dat mezi oběma systémy. Předně je třeba upravit konfiguraci zavaděče. Zkušenosti mám pouze se zavaděčem GRUB, kde je třeba zapsat následující:
title Windows map (hd1)(hd0) root (hd1, 0) chainloader +1 makeactive
Nyní je třeba nastavit disk s openSUSE jako primární a dualboot by měl fungovat. Pro snadné přetahování souborů mezi oběma systémy jsem vytvořil malý oddíl ve FAT32. Do tohoto oddílu mám přístup z obou systémů, a tak je přetahování dokumentů a podobných souborů snadné. Jako zavaděč lze doporučit GRUB (zápis do MBR). Ruční konfigurací lze snadno docílit dualbootu.
