přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač

Vera

Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač

ufo01.jpg

Na hodně starém počítači jsem otestoval různé distribuce, abych ověřil minimální hardwarové nároky běžného desktopového Linuxu. Předpokládejme, že na stroji dosluhují Windows XP a majitel zvažuje, že vyzkouší Linux. Jaké má možnosti?


reklama

Scénář

Počítač dosáhl kmetského věku desíti let a pohání jej zastaralý operační systém Windows XP, jehož instalace se navíc častými změnami softwaru „zaneřádila“. Počítač tak začal být „dýchavičný“. Tohoto počítače, jenž celý svůj život věrně sloužil, se uživatel nechce prostě jen tak zbavit.

Starý počítač bude nově pořízenému modernímu sekundovat coby záložní (např. pro hosty) a experimentální (např. zkoušení aplikací). Těžiště předpokládaného nasazení spočívá v normální kancelářské práci, v surfování internetem, ve stahování z internetu, v obvyklých open source aplikacích (např. retuše obrázků GIMPem), v manipulaci se soubory (např. zálohování dokumentů), v přehrávání multimédií, v odreagování při hraní nenáročných her a v podobných všedních aktivitách, dále v zkoušení open source softwaru a v koketování s Linuxem. Uživatel se rozhodl starému počítači dopřát moderní operační systém a sáhl po Linuxu [Poznámka 1], o němž - byť s ním nemá přímé zkušenosti - již mnoho slyšel. Dosluhující stroj bude určen i k seznamování s tímto operačním systémem.

Obecná poučení o životnosti hardwaru/softwaru

Základní parametry komponent, vyjma monitoru a baterií, jsou pevně dány již z výroby, a tedy se časem ani nezhoršují a ani se nezlepšují. Může však nastat celá řada poruch. Jednou se závady projevují před úplným selháním (např. náhodné restarty počítače), druhdy fatální porucha udeří zcela nečekaně. Nelze říci, že by se po uplynutí určité doby dramaticky zvyšovala frekvence incidentů. Neexistuje žádná ostrá horní „hranice životnosti“ počítače; mnohé i po patnácti či dvaceti letech stále šlapou jako hodinky.

Překážky však tvoří omezená tzv. morální životnost. Takto se označuje lhůta, kdy lze plnohodnotně produkt používat způsobem obvyklým v dané době. Jinými slovy výrobek stále dostačuje nárokům aktuálních verzí aplikací, nejnovějším technologickým standardům, obvyklým požadavkům na kvalitu výstupu (např. rozlišení videa), módním trendům... Zaostalost hardwaru se projevuje především ve výpočetně a paměťově intenzivních úlohách, mezi něž patří především vytváření a úprava videa, vizualizace, hraní her usilujících o fotorealistickou vizuální prezentaci, virtualizace více operačních systémů a vědecko-technicko-inženýrské výpočty.

Rovněž software zastarává, což dává dobrý důvod upgradovat software i na starém hardwaru. Konkrétně operační systém po vypršení své morální životnosti skýtá mimo jiné následující handicapy:

  • Po několika měsících až letech končí technická podpora distribuce. Obecně výrobci „podnikových“ distribucí nabízejí podporu trvající déle, než nabízejí výrobci distribucí pro „domácnost“. Po skončení podpory se již nevytvářejí balíčky a vypínají se zdroje softwaru, takže uživatel si musí obstarávat software sám.
  • Mohou se vyskytnout problémy s nekompatibilitou (např. stará knihovna GTK), což vylučuje upgradování aplikací.
  • Staré verze aplikací nepodporují všechny soudobé standardy, což vede k nekompatibilitě (např. neotevře se kancelářský dokument).
  • Starý software výrazně pozbyl popularity a podílu na trhu. Vzhledem k zanedbatelné uživatelské základně jen stěží získáte rady na internetových fórech.

Poměřuji jen nové distribuce, neboť nasazení historického softwaru zjevně není ideální řešení. [Poznámka 2]

Testovací sestava

procesor 1 GHz, Pentium III 1000
grafická karta GeForce2 MX200 32 MB
operační paměť 2x256 MB DDR-266 [Poznámka 3]
pevný disk 20 GB, 7200 rpm, Parallel ATA
monitor 17" CRT, testováno při 1024x768
zvuková karta Creative Labs CT4810
CD mechanika 52x čtení
periferie laserová tiskárna, disketová mechanika 3,5" a JAZ [Poznámka 4]

Distribuce

Testuji tři distribuce. V kategorii „běžná distribuce“ testuji Debian 6.0 Squeeze (GNOME), v kategorii „odlehčená běžná distribuce“ Xubuntu 12.10 a v kategorii „specializované distribuce“ Webconverger 16.0. Jednoúčelová bezúdržbová distribuce Webconverger cílí jen na surfování internetem, podrobnosti naleznete v článku Webconverger: Linux s jediným účelem – prohlížení webu. Při testu byly preferovány aplikace předpřipravené tvůrci distribuce a byla ponechána standardní nastavení desktopového prostředí.

Webconverger

Zaměřil jsem se především na čtení populárních zpravodajských webů (linuxexpres.cz, openoffice.cz, novinky.cz, idnes.cz...), vyhledávání informací (Seznam, Google, Wikipedia), hledání dopravního spojení (idos.cz), vytváření obsahu a publikování ve Wordpressu, vybírání mailové schránky přes webové rozhraní, mapové aplikace (mapy.cz) a videa (youtube.com). Celkově jsem strávil přerušovaným testováním Webconvergeru odhadem 10 hodin.

Nesetkal jsem se s ničím, co bych mohl vytknout přímo Webconvergeru. Potíže pramenily výhradně z podřadného hardwaru.:

  • Stránky s množstvím animací, převážně reklamy, se překreslovaly pomalu a trhaně.
  • Přehrávání videa nebylo zcela plynulé, nicméně video zůstalo „sledovatelné“.
  • Otevření vysokého počtu stránek současně zpomalovalo prohlížeč, což se převážně projevovalo znatelnou prodlevou při přepínání mezi jednotlivým stránkami (taby).
  • Některé webové stránky jsou silně optimalizované pro širokoúhlé monitory.

Celkově však byl Webconverger dobře použitelný. Testovaný počítač s Webconvergerem by bez problémů mohl být umístěn například ve škole, aby umožnil studentům bezplatný přístup na internet.



Xubuntu a Debian

Nejprve jsem letmo otestoval živá CD, tedy spuštění z CD bez instalace na disk. Start byl extrémně pomalý (přes šest minut) a i aplikace nabíhaly značně líně. Přinejmenším z tohoto důvodu považuji živá CD pro trvalé praktické užívání nevhodná.

Následně jsem testoval běžné instalace, v nichž jsem pracoval coby komerční programátor. Práce spočívala především v úpravě textových souborů, kompilaci v gcc, manipulaci se soubory, skriptování v Pythonu, hledání informací na Internetu, tvorbě pdf (LyX, LaTeX) a statistickém zpracování dat (systém R). Postřehy z testování jsou pro oba systémy obdobné.:

  • Instalování systémů neskrývalo žádné záludnosti. Nainstalavat Debian a Xubuntu svépomocí zvládne kdokoliv počítačově gramotný, a to i bez specificky linuxových/unixových znalostí.
  • Kurzor reagoval na pohyb/klikání myši okamžitě. Někdy, především ve webovém prohlížeči, se zobrazování již napsaných písmen přerušilo na půl až jednu vteřinu, načež naráz „vyskočila“ skupina několika naposledy napsaných znaků.
  • Operační systém nebo aplikace nikdy nespadly. Během testu nedošlo k „urputnému“ swapování a počítač stále reagoval na uživatele. Nevyskytly se žádné mimořádné situace.
  • U Xubuntu se objevovaly chyby v zobrazení. Pod pohybující se myší ikony a jiné grafické prvky podivně „problikávaly“. Několikrát „problikla“ i celá obrazovka. Dále scrollování dokumentů občas zanechávalo v obrázcích šedivé horizontální pruhy. Značně se tím komplikovalo surfování internetem, protože pro správné zobrazení bylo nutno minimalizovat a následně znovu maximalizovat okno prohlížeče. Přesnou příčinu popsaného neznám; hypotéza o špatných ovladačích hardwaru se zdá uvěřitelná. V ani jednom z obou systémů nefungovala mechanika Jaz. Jinak ovladače hardwaru fungovaly hned po instalaci systémů perfektně.
  • Surfování ve Webconvergeru bylo mnohem svižnější než v Debianu a v Xubuntu. Při brouzdání ve dvou zmíněných systémech jsem se musel omezovat (např. maximálně otevřených pět tabů), abych netrpěl pomalostí prohlížeče. Výrazné zlepšení přineslo až zablokováním reklamy, což se však z hlediska spravedlivé odměny autorovi obsahu jeví jako eticky sporný krok.
  • Ztížena byla rovněž práce s dokumenty (pdf, Apache OpenOffice) s desítkami stránek. Problematické bylo především prohlížení/editování více dokumentů současně a dokumentů obsahujících obrázky. Problematická byla i úprava fotografií s velkým rozlišením.
  • Desktopová prostředí a uživatelská rozhraní aplikací zůstala ergonomická i při rozlišení obrazovky 1024x768.
  • Přehrávání videa a hudby z pevného disku (mpeg-2, ogg, mp3...) bylo bezproblémové. Streamované video (youtube.com...) však již plynule neběželo.
  • Nejenže nefungovaly velké hry typu Flight Gear, nýbrž i menší moderní hry typu Word of Goo byly zcela nehratelné. Naopak starší hry typu Trigger fungovaly skvěle a samozřejmě bavit se šlo u herních druhů, jež nevyžadují okázalou grafiku (viz např. seriál Deskové hry v Linuxu).
  • Oba operační systémy nastartovaly do dvou minut. Uživatelské aplikace se spouštěly v řádu vteřin.
  • Výpočetně náročné úlohy jako kompilace programů pochopitelně trvaly déle než u moderních počítačů.

Plynulost a pohodlnost práce byla v obou systémech srovnatelná. Práce v obou systémech byla možná, nicméně bylo nutno se obrnit trpělivostí a neprovádět simultánně mnoho činností.

Výsledek testování

Počítač je smysluplně použitelný ke kancelářské práci, avšak za cenu nižšího komfortu. Využití nastíněné úvodním scénářem je rozumné. I velmi starý počítač splňuje minimální hardwarové požadavky některých moderních distribucí Linuxu.

Poznámka 1

Záměru upgradovat Windows XP brání jednak nutnost kupovat stále nové licence při upgradu operačního systému a jednak vytrvalý nárůst minimálních požadavků nových vydání Windows, který kopíruje pokrok na poli hardwaru. Například minimální požadavky na paměť rostly takto.:

1995 Windows 95 4 MB
1998 Windows 98 16 MB
2000 Windows Me, Windows 2000 32 MB
2001 Windows Xp 64 MB
2007 Windows Vista 512 MB
2009 Windows 7 1024 MB
2012 Windows 8 1024 MB

Nasazení Windows 8 na testované sestavě (viz pokračování článku) zjevně zhatí již jen požadavky na velikost operační paměti. Navíc investice přesahující 2000 Kč do nutné licence vzhledem k ceně hardwaru postrádá ekonomického smyslu.

Poznámka 2

Na druhou stranu ani používání posledních testovacích verzí není zrovna ideální kvůli nízké dokončenosti, kdy například budou částečně chybět české překlady aplikací, a případným skrytým nedostatkům, které odhalí až praxe. Například počátkem roku 2011 se zlepšilo jádro přidáním bezpečnostního testování přítomnosti technologie ASPM. Některé nekvalitní základní desky však obsahovaly skrytou vadu, takže paradoxně lepší podpora standardů v novém jádře zvýšila spotřebu elektřiny až o 30%. Za několik týdnů byla uvolněna jaderná záplata, jež zajišťovala „blbuvzdornost“ jádra vůči lajdáctví (některých) návrhářů hardwaru.

Poznámka 3

Sestavu jsem rozšířil druhým 256 MB modulem operační paměti. V roce 2002 by bylo celkových 512 MB paměti nevídaným přepychem.

Poznámka 4

Technologie „pokročilých disket“ Jaz neobstála v konkurenci s vypalovatelnými CD/DVD disky a flash klíčenek.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,45 | Hodnotilo: 11
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač - Lubuntu
Hoskin 11. 04. 2013, 06:50:27
Odpovědět  Odkaz 
Zdravím, no já jsem podobně starý počítač nainstaloval otci Lubuntu a musím říct že je ještě rychlejší než Xubuntu, prostě nádhera a otec jsi na něj docela rychle zvyknul. Akorát ze začátku se musí povolit repozitáře z klasického Ubuntu ale pak to jede vše bez problému.
Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač - Lubuntu
vadimo 11. 04. 2013, 12:17:17
Odpovědět  Odkaz 
Presne tak a neviem prečo autor neodskušal Lubuntu. Je to veľká škoda :-(
František Bártík Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač - Lubuntu
František Bártík 12. 04. 2013, 10:07:36
Odpovědět  Odkaz 
Lze předpokládat, že Lubuntu a další minimalistické distribuce by v testu uspěly. V tomto ohledu je test Xubuntu daleko přínosnější. Pro atraktivitu testu Lubuntu bych musel volil ještě slabší sestavu (např. RAM 256 MB), což není (narozdíl od testované sestavy) běžný hardware ještě v oběhu. Navíc Xubuntu se více blíží obecné přestavě o "běžném desktopovém Linuxu" (Ubuntu, Debian, Fedora, OpenSuse...) a právě "běžný desktop" zmiňuji v perexu. V testu předpokládám uživatele bez hlubších znalostí Linuxu, jak píši ve scénáři. Domnívám se, že začátečník spíše zvolí Xubuntu než méně známé Lubuntu.

Proto jsem testoval Xubuntu a Debian.
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
pa2b 11. 04. 2013, 07:20:06
Odpovědět  Odkaz 
Zkoušel jsem hodně distribucí je pravda ze všechny s xfce a nejlíp dopadl Linux0 MINT Protože nemá problémy s flash na PC s málo RAM.
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
pjn 11. 04. 2013, 07:39:12
Odpovědět  Odkaz 
Právě před 14 dny jsem tohle řešil s notebookem, kde bylo jen 128MB RAM a staré Win98. Spokojený majitel si odnesl svůj stařičký notebook s LinuxMINTem a portací jeho překladových slovníků do Linuxu. Až jsem se sám divil jak si s tím starým železem Linux poradil. :)
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Rovano 11. 04. 2013, 08:17:35
Odpovědět  Odkaz 
Člověk se namlsá, pak zjistí, že mají ještě poměrně dost RAM a použijí klasické distribuce.
Asi si špatně vykládám heslo hodně starý počítač.
Za poslední dobu jsem se setkal s notebooky s RAM 128MB a 256MB na P3. Dle článku jsou to asi zombící :-)

Dále by mě zajímalo od pa2b a pjn, jak proprietární flash ovlivní distribuce? Nestačilo si nastavit swapy nebo tak něco?
Co to bylo za L. Mint?
doporučená distribuce
sh-tfish 11. 04. 2013, 08:24:40
Odpovědět  Odkaz 
Doporučuji pro daný hardware vyzkoušet distribuci s LXDE desktopem (http://lxde.org/lxde). V současné době se jedná o jedno z nejméně náročných prostředí. Nejlepší volbou bude vzhledem k množství dostupného software pravděpodobně Lubuntu, jak je již uvedeno výše.
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Johny 11. 04. 2013, 09:33:23
Odpovědět  Odkaz 
Na stary netbook s Pentiem III 600MHz a 256MB RAM a nejakou Ati grafikou jsem nahodil Arch a Openbox s PyPanelem, abslutni parada, system je krasne sviznel a na Libre Office staci. Obcas ho jeste vytahnu do skoly misto normalniho notebooku. A dokocne i dotykovy display funguje.
Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Petr Ježek 13. 04. 2013, 22:15:09
Odpovědět  Odkaz 
Arch s Openboxem a PyPanelem je skvělý, používám jej nikoli na deset let starém železe, ale jen na čtyřletém. Dnes poněkud nevýkonná a zastaralá sestava funguje bleskově a spolehlivě. Takže zkusit Archlinux a k tomu Openbox, Fluxbox či PekWM a poběží na tom i hodně zaprášená 686...
Andrej Pavelka Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Andrej Pavelka 11. 04. 2013, 10:40:48
Odpovědět  Odkaz 
Zatiaľ čo som videl najlepšie chodiť na strojoch ak tento, teda ešte na starších, bol Linux Mint Debian Edition s XFCE. A naozaj šlapal patrne lepšie ako Windows XP na presne tom istom počítači, ktorý tam bol predtým.
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
shrapnel 11. 04. 2013, 11:09:45
Odpovědět  Odkaz 
No vsetko pekne az na to ze nesuhlasim s vasimi nazormi na Lubuntu. Nedavno som ich na nahodil na dve starsie pc a tisickrat som to uz olutoval. Taky paskvil sa len tak nevidi, tie ich aplikacie zbuchane na kolene to je hroza a des. Xubuntu je tak o tri leveli lepsie odladeny system, ale naroky ma pravdaze trochu vacsie na hw. Tak som na jeden z tych pc nahodil Linux Mint (LTS) s MATE a maximalna spokojnost, mozem si vsetko nastavit cez klikatka, nic sa mi nerozsype ako v Lubuntu, preklady su vyborne.

Musim dodat ze tak ci tak su tieto stare pocitae nepouzitelne na web. Dnes sa vsetko toci okolo facebooku a flashovych videi a na to proste starsi pc nestaci ani nahodou, ani s Lubuntu ani s Mintom. Ked si spomeniem na casi ked bol FF vo verzii 3.3.6 a vsetko slo co trebalo a pozriem na tie dnesne molochy co im nestaci ani 2 GB RAM je mi do placu
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
mirak 11. 04. 2013, 12:27:37
Odpovědět  Odkaz 
Na stare zelezo je vyborna minimalisticka distribuce Puppy Linux
http://puppylinux.org
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
SpookY 11. 04. 2013, 15:10:08
Odpovědět  Odkaz 
Hodně se zde zmiňuje Lubuntu s LXDE. Taky jsem měl ty tlaky. Ale po pravdě řečeno je rozdíl mezi LXDE a Xfce v nárocích jen relativně malý a samotné LXDE je proti Xfce úplný holobyt. Takže LXDE jen v opravdové nouzi, nevyplatí se.

Navíc Xfce je co se týče využití použitelný jak na starém železe, tak na nejnovějším stroji. U mě spokojenost napříč vším železem, počínaje starým Sempronem rodičů, přes můj noťas až po desktop s Xeonem.

Já jsem se naučil si namixovat takový zvláštní hybrid Xfce + MATE + aplikace Gtk-Gnome + aplikace Qt-KDE. A spokojenost. Jen to Unity mi na disk nesmí :-)

Ale co se týče starého počítače... po pravdě řečeno, dokud slouží, tak nechat být, ale jakmile se překročí určitá hranice, začne zlobit, tak je lepší to vyměnit. Ten čas strávený s udržováním se prostě nevyplatí. Několikrát jsem skládal "nouzový" starší stroj ze součástek, co byly po ruce. Ale pokaždé se s tím člověk nadře a pak to stejně není žádný zázrak.
Petr Valach Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Petr Valach 12. 04. 2013, 03:47:08
Odpovědět  Odkaz 
Souhlasím, že Lubuntu je holobyt - to je docela trefné tvrzení. Nejsem takový masochista, abych něco takového používal. Vypakoval jsem.
Xubuntu je zajímavý přístup, celkem odladěný a upravitelný, ale opět spíš pro masochisty. Na nějakou aspoň trochu normální práci se mi hodí leckteré vychytávky, které jsou třeba v KDE.

Unity mi na disk v pohodě může. Nicméně po čase lavírování (film Páni kluci: Ale jo! Ale ne! Ale jo! Ale ne, ne, ne!) jsem nakonec vyrazil uniťácké scrollbary a HUD (občas se k němu vracím) a trochu ho vylepšil barevně. Kvůli ohyzdnému a pro mě zatím ne příliš upravitelnému prostředí, kvůli šílené kontextové nabídce (do níž se např. nevkládá nainstalovaný PeaZip a další důležitosti) atd. (např. šnekovitost) ale nepovažuju Unity (a obecně Gnome) za výstřel z Aurory. Asi vyzkouším Linux Mint s Mate, když je to tu pořád tak doporučované :-))) ale zůstanu určitě u Kubuntu.

Já mám mj. šrot ještě starší - z roku 1999. Trochu jsem to vylepšil, přetaktoval procesor, přidal paměť, dohodil 500 GB Sata disk, takže se na tom v pohodě dá spustit Ubuntu, a to i v live podání, a běží to celkem svižně. Ale zrovna na tomhle šrotu je krásně vidět zparchantělost widlí - čistá instalace jede jak blesk. Jakmile nasolíte aktualizace, už je to tuhé, pomalé...
Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
SpookY 12. 04. 2013, 09:33:00
Odpovědět  Odkaz 
No, právě na to doladění a doplnění toho, co v Xfce chybí, používám mix aplikací z MATE, Gnome i KDE.

Mimochodem, já třeba jako hlavní správce souborů používám Caja (Nautilus 2), protože má rozdělení okna na dva panely s kartami uvnitř, což na Thunaru chybí (karty má, panely ne) a u Dolphinu je to uděláno úplně blbě (má to obráceně - karty s panely uvnitř).

Nejlepší prostředí je takové, které má v sobě dost možností a přitom jde podle potřeb nastavit a dodělat. Především Unity, ale i takové Gnome 3 je v tomhle katastrofa - tváří se jako "komplexní", ale dělat s tím je tragédie. Naprostá většina změn v desktopu za posledních šest let - KDE4 a Vistou počínaje - palec dolů.

Když se nad tím člověk zamyslí, tak za posledních 6 let se všechna hlavní grafická prostředí "rozbila" - z Win XP jsme se přes Aero dopracovali k Metru (někteří, já ne), u Gnome jsme přešli na Gnome'sHell a Unity (někteří, já teda ne), KDE4 je prostě divný hybrid mezi KDE3 a Vistama... zachraňuje to jen Xfce, Mate.

Děsí mě, kam "vývoj" spěje - grafické prostředí směřuje k modelu "kolotoče, lunaparky, omalovánky, bublifuky, Leoš Mareš v kožichu na pódiu, 3D 4D 5D plochy, průhlednost"... klasický výplod dnešní "cool-toory". Jenže dělat se s tím nedá, je to pomalé a neefektivní. Ztrácí se přehlednost a přímočarost, systém se snaží být chytřejší než uživatel.

Je mi jasné, že pubertální slečinky "potřebují" a vyžadují na svém růžovém notebooku (s nálepkou Hello Kitty) jen přístup na Fujsbug a do e-šopíku s hadříkama a botičkama...
... ale jsou lidi, co musí s počítačem pracovat a pro ně je současný stav obrovský problém.
Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
w4rr10r 12. 04. 2013, 09:36:58
Odpovědět  Odkaz 
True story, bro.
Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
rs 13. 04. 2013, 10:23:48
Odpovědět  Odkaz 
Z prostredi na linuxe mi KDE vychadza celkovo ako najkonzervativnejsie, RAMku si sice berie, ale spustanie programov je potom uz rychle, pouzivam ho s kubuntu na 6rocnom PC a v poriadku. Ked uz nabehne, tak je velmi svizne. Je ale pravda, ze 6rocny pocitac nie je zase az taky slaby.
Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
SpookY 13. 04. 2013, 11:08:54
Odpovědět  Odkaz 
Pokud vedle sebe postavíme poslední generaci "moderních" (čti: zkriplených) desktopů - Aero, KDE4, Gnome3, Unity, Cinnamon, Metro - tak ano. KDE4 je mezi touhle hrůzou opravdu nejkonzervativnější. :-D
Mezi slepými jednooký králem.
Petr Valach Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Petr Valach 13. 04. 2013, 16:35:07
Odpovědět  Odkaz 
Mně se tohle nelíbí. Nepovažuju to za fér. Neznám předchozí generace linuxových desktopů, ale KDE považuju za skoro zázrak a to nejlepší, co jsem kdy měl. Berte to tak, že vám třeba nevyhovuje, ale mně ano, a nejsem žádný amatér. Sice se s vámi nemůžu porovnávat, co do znalostí a zkušeností, ale KDE, Unity a XFCE mi ke štěstí docela stačí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Petr Ježek 13. 04. 2013, 22:26:27
Odpovědět  Odkaz 
Po patnácti letech s linuxem mohu říci, že Archlinux je s ohledem na konfigurovatelnost a aktuálnost při současně lehkosti a rychlosti asi nejlepší současný distribuční základ pro desktop. Z prostředí pak klidně postačí obyčejný okenní manažer (např. něcobox), komu ne, pak LXDE nebo XFce, pochopitelně jen s opravdu potřebnými moduly. Řeči o holobytech považuji za známku neschopnosti uživatelů konfigurovat si své prostředí.
Petr Valach Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Petr Valach 13. 04. 2013, 23:17:05
Odpovědět  Odkaz 
Pané šéf, ale představa, že jsem manažerem projektu, vedoucí oddělení atd. a trávím svůj čas konfigurací systému, je naprosto nereálná a vy to dobře víte. Jestli chcete, aby Linux nezahynul, musí mít podporu byznys třídy. A té musíte nasypat všecko šité na míru, pokud možno. Zřejmě vám chybí dostatečná představa o požadavcích managementu, a věřte, že ty nejsou malé. Nikdo se vám nebude hrabat ve střevech nějakého softu, nikdo nebude řešit konfiguraci přes terminál. Rozhodně ne, když má k dispozici alternativu, která to nevyžaduje. Ano, tou alternativou není vlastně plně ani KDE, které je třeba taky po instalaci doladit (když se ví, co a jak, je to jednoduché), ale mám na mysli třeba obyčejný widle 7. Nainstalujete... a fungujete.
Tyhle řeči opravdu miluju...
Otakar Haška Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
otula 11. 04. 2013, 20:47:39
Odpovědět  Odkaz 
Jen drobná připomínka: když už autor mluví o Windows, tak nechápu, jak může za sebe řadit Windows 95 a Windows XP. Ve skutečnosti totiž bylo něco jako:
1993 Windows NT 3.1
1994 Windows NT 3.5
1995 Windows NT 3.51
1996 Windows NT 4
2000 Windows NT 5 (W2k) atd.

A kromě toho se ještě prodávala i ta bazmeková nepoužitelná řada 95-98-Me (byl to takový bazmek, že než bych používal věčně zhroucená W98, tak jsem raději oželel chybějící podporu USB v NT4)

Minimální požadavky na RAM sice netuším, jen si dobře pamatuji, že Windows NT 4 běhala s 32 MB RAM tak svižně, že si o tom nějaká Windows 7 se 4 GB RAM mohou nechat jen zdát...
Petr Valach Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Petr Valach 12. 04. 2013, 03:57:47
Odpovědět  Odkaz 
No pokud vím, tak se Microsoft vydával dvě větve Windows - jedna určená pro kompatibilitu s aplikacemi, druhou pro stabilitu systému. Do první patří Widle 95 a Widle 98, stejně jako Widle Me, do druhé Widle NT, 2000. Widle XP představují sloučení těchto větví.
Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
w4rr10r 12. 04. 2013, 09:34:26
Odpovědět  Odkaz 
Dvě větve? To by implikovalo společný kořen, který ale ty "větve" neměly. Spíš měli tu kopu hnoje postavenou na dosu (WinME a předchůdci), kterou sadisticky cpali koncovým uživatelům, a slušný operační systém (WinNT). S WinXP dosovskou linii zařízli a do NT přidali multimediální podporu (jestli si někdo vzpomínáte, na WinY2K nefungovaly namátkou některé hry).
Otakar Haška Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
otula 15. 04. 2013, 09:48:24
Odpovědět  Odkaz 
Neřekl bych, že něco sloučili. Spíš už se rozhodli - po totálním propadáku Windows Me - tuhle řadu úplně pohřbít a soustředit se dál pouze na vývoj osvědčené NT řady. A - s trochou nadsázky - doplnili do Windows 2000 omalovánky, aby upoutali pozornost běžného publika, a vydali to jako Windows XP.
Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Pavel Stárek 25. 04. 2013, 15:29:12
Odpovědět  Odkaz 
A jak vidno, tak tím vůbec neudělali chybu. WinXP je jedním z nejúspěšnějších OS Microsoftu.

A pro pana se dvěma větvemi, vskutku to byly dvě větve, ale Win 3.11, 95, 98 a Me byla pouhá grafická nadstavba nad MS-DOS s tím, že až Win 95 začaly trošku používat protected mode procesorů x86 a z MS-DOSu zůstala jen malá část. Kdežto NT větev (NT 3.5, 4.0, 2000 až W8) byl úplně jiný OS, s vlastním jádrem, filesystémem a se vším, co k tomu patří. Ale zároveň s kompatibilním API a ABI, a bylo tedy možné spustit 32 bitový program zkompilovaný ve Win 98 i na Windows XP.
Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Pavel Stárek 25. 04. 2013, 15:32:00
Odpovědět  Odkaz 
Tak jinak, ne dvě větve, alébrž dvě řady :)
František Bártík Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
František Bártík 12. 04. 2013, 10:21:46
Odpovědět  Odkaz 
V článku uvádím od roku 1995 jen operační systémy Microsoftu, které se běžně předinstalovávaly na osobní počítače. Proto neuvažuji ani embedded verze (např. Windows XP Embedded), které mají ještě menší hardwarové nároky.

Údaje vycházejí z oficiálním informací Microsoftu, a tedy se nejedná o nestaranná pozorování (viz kauza s nálepkou Vista compatible).
Otakar Haška Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
otula 15. 04. 2013, 09:53:13
Odpovědět  Odkaz 
To ovšem nic nemění na tom, že jste do sebe zamíchal 2 zcela odlišné systémy. Také nebudete míchat do jené řady například Linux a FreeBSD, ačkoliv se koncovému uživateli KDE mohou jevit identicky.
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Cep00n 11. 04. 2013, 23:14:48
Odpovědět  Odkaz 
A prečo nenasadiť rovno distribúcie ktoré sú na staré železá určené? Bol tu už spomenutý Puppy Linux, ja som skúšal Slitaz - je to rýchla strela so špeciálne upraveným jadrom (rovnako ako Puppy), LXDE a jeho základ v openboxe, v repozitároch to má naozaj kopu zaujímavých aplikácií až som sa divil, no na takéto PC rozhodne doporučujem vyskúšať. Ten systém nebootuje ale vyslovene "nalietava" na akomkoľvek železe ktoré som mal pod rukami.
Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
volani.webnode.cz 12. 04. 2013, 13:51:26
Odpovědět  Odkaz 
Jak to tam je s češtinou? Dřív to byl problém.
Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Cep00n 12. 04. 2013, 20:42:21
Odpovědět  Odkaz 
Malo by to ísť:

http://www.slitaz.org/en/doc/scratchbook/locale.html#install

no ja nikdy nič nelokalizujem, english mi nevadí
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Štěpán 12. 04. 2013, 00:27:47
Odpovědět  Odkaz 
Doporučuju Bodhi Linux, upravené Ubuntu s Enlightenmentem, chvíli si na to člověk zvyká, ale pak nádhera. Rychlé, hezké a nepřeplácané. Pro trochu více hardcore fandy linuxu bych doporučil Crunchbang, čistý debian + openbox + tint (a nějaké ty maličkosti). Ze všech (použitelných) minidister mi přišel asi nejúspornější. Slyšel jsem taky o AntiXu, což má být distro vyloženě pro hodně staré železo, ale nemám zkušenost, tak nevím.
Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Petr Ježek 13. 04. 2013, 22:30:55
Odpovědět  Odkaz 
Souhlas, vše dobré tipy. CrunchBang je ale už dost náročný na svého uživatele, má-li mu vyhovět :)
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
volani.webnode.cz 12. 04. 2013, 13:58:17
Odpovědět  Odkaz 
Nešlo by do těch starých PC přidat nějakou levnou a rychlou paměťovou kartu do IDE? Například CF a používat to na systém, swap, aplikace a dokumenty?
http://www.divide.cz/?x=cfide_cz

Měl jsme dřív dobrou zkušenost se Slaxem (KDE3.5) běhalo to dobře na CPU 700Mhz a 128 MB RAM.

Také jsem slyšel, že než mint nebo jiná distra už rovnou s grafikou je lepší použít čistý debian (minimal install) a ručně si doinstalovat grafiku (lxde, xfce, mate) a všechny další potřebné věci (ale stejně tam toho bude méně než se dodává s mintem a ubuntem a bude to prý rychlejší).

Také by mě zajímalo, jestli by se nevyplatilo něco jako gentoo (sw zkompilovat na míru HW) a nebo jestli tu má někdo zkušenost třeba s freeBSD a jeho klony?...

Také by mě zajímalo, jestli by flash videa (alespoň youtuby a další velké servery) nešlo přehrávat nějak rozumněji přes mplayer nebo vlc player třebas přes plugin (vyhnout se flashi kde to jde).
Také by mně zajímalo, jestli by se nedala dokoupit nějaká levná grafika do AGP který by uměla HW akceleraci videa... :)
Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
shrapnel 12. 04. 2013, 21:22:46
Odpovědět  Odkaz 
budem len reagovat na to video:

mam jeden pc je to nejaky Celeron 2.5 Ghz a GeForce FX 5500. Clovek by si povedal ze by to malo stacit ved svojho casu to bol celkom slusny kus zeleza. Lenze aj to 360p flash video seka nech robim co robim - ovladace, rozne distra, nic nepomaha.

Kde je ten problem?

Nuz, mozno som nasiel odpoved a to tu http://en.wikipedia.org/wiki/Flash_Video
v tabulke je uvedene ze s nastupom Flash Playeru 9 (2007) dostal podporu kodek H.264. To je sest rokov dozadu, tie grafiky hw podporu este nemali. Dohladal som na nete ze nVidia dala hw acc az do GeForce 6600.

Domnievam sa ze tu je pes zakopany, stare zelezo dobre na nejaky domaci server ale pre babku aby si pozerala varenie na nete nie.
Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
w4rr10r 12. 04. 2013, 21:34:42
Odpovědět  Odkaz 
> stare zelezo dobre na nejaky domaci server

S ohledem na spotřebu bych o tom pochyboval.
František Bártík Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
František Bártík 13. 04. 2013, 09:02:14
Odpovědět  Odkaz 
Skutečně staré počítače měly tak nízký příkon, že nepotřebovaly být chlazeny větráčky. Testovanou sestavu napájel dvouset wattový zdroj, větráčky už chladily procesor. Dnes běžnou sestava napájí čtyřset wattový zdroj a musí se chladit už i grafická karta. Požadované úspory elektřiny nedosáhnou běžná PC, úsporné moderní počítače se příkonem blíží starým počítačům.

Investice do nového počítače se na případných úsporách elektřiny vrátí nejdříve za několik let nepřetržitého provozu. Mezi tím nový počítač zastará, čímž se sníží jeho hodnota. Uvážím-li zanedbatelnou cenu vyřazeného počítače, cenu nového počítače, pokles cen hardwaru a cenu elektřiny, dává mi domácí serverové nasazení vyřazeného počítače smysl.
Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
w4rr10r 13. 04. 2013, 11:46:41
Odpovědět  Odkaz 
Demagogie. Ne všechny moderní počítače mají takové nároky na chlazení. AMD Zacate nebo Intel Atom se dá v pohodě chladit pasivně (sám tak činím), a to ani nezačínám s různými krabičkami na architektuře ARM nebo MIPS. Díky lepší instrukční sadě budou v určitých ohledech i efektivnější než cokoliv historického.

U starých počítačů se sluší dodat, že velmi často měly k tichosti hodně daleko (mimochodem, chci vidět běžné, pasivně chlazené P3), tehdy se to prostě tolik neřešilo, a hodně štěstí s řešením spolehlivosti disků (nehledě ke kapacitě).

Jakkoliv se mi líbí recyklace/udržování starých věcí, v tomhle kontextu si nedovedu představit rozumné použití.
Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
volani.webnode.cz 13. 04. 2013, 18:42:47
Odpovědět  Odkaz 
A co likvidace toho HW, jak moc je ekologická?
Ale s tím videem to je problém to je pravda. Možná by pomohlo ty videa (youtube) nepřehrávat přes flash ale právě přes nějakou jinou aplikaci.
Nebo se nějak dostat k mobilní verzi která používá 3gp a malé rozlišení.
Také jsem někde četl že youtube bude umět rozlišení 125p H264 nebo tak něco :)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
w4rr10r 13. 04. 2013, 18:58:21
Odpovědět  Odkaz 
> A co likvidace toho HW, jak moc je ekologická?

S naukou o vztazích mezi organismy to nemá nic společného, ekologie != environmentalismus. Řeč je o domácím serveru, tato oblast má v globálu zanedbatelný vliv, mnohem podstatnější je způsob likvidace hardwaru z podniků.

> Ale s tím videem to je problém to je pravda. (...)

U serveru je to irelevantní, pokud neuvažujeme streamování multimédií. Zastarávání hardwaru se týká i virtualizace, šifrování atd.
František Bártík Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
František Bártík 15. 04. 2013, 08:36:21
Odpovědět  Odkaz 
Takže konkrétně. U stolního počítače vyrobeného v roce 2000 se dostanu někam ke spotřebě 50-60 Wattů. Předpokládám serverové nasazení (např. sdílení torrentů), takže uvažuji bez monitorů a s malým průměrným zatížením CPU. Jeden den nepřetržitého provozu na elektřině stojí přibližně 5 Kč. Navíc v topné sezoně počítač vytápí interiér (de facto elektrický přímotop), tudíž se nejedná o čistě odpadní teplo. Takže s úspornými Atomy ušetřím v celoročním průměru cca 2 Kč denně. Kdy se vrátí několikatisícová investice do nového počítače?

>> U starých počítačů se sluší dodat, že velmi často měly k tichosti hodně daleko

Hluk je především daný kvalitou ložisek, typem ložisek (kluzná/kuličková) a jejich opotřebením. Kvůli opotřebení ložisek mohou být staré počítače velmi hlučné.

>> mimochodem, chci vidět běžné, pasivně chlazené P3,

Pokud budou mít dostatečně velký pasiv a otevřenou skříň... Preferoval se však řešení s malým kompaktním chladičem s větrákem (lepší prodění vzduchu ve skříni, nižší hmotnost, nižší mechanické namáhání základní desky, lepší kontakt/přítlak...). Tuším, že i některá Pentia 2 byla pasivně chlazená.

>> tehdy se to prostě tolik neřešilo,

I dříve existovaly úsporné technologie (např. procesory Transmeta Crusoe).

>> a hodně štěstí s řešením spolehlivosti disků (nehledě ke kapacitě).

Myslím, že u pevného, který běží již deset let, je riziko poruchy v následujícím roce nižší než u nového pevného disku; nejvyšší poruchovost je v prvním roce. To je však otázka spíše na nějakého servisního technika s praktickými zkušenostmi.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
w4rr10r 15. 04. 2013, 12:31:28
Odpovědět  Odkaz 
> U stolního počítače vyrobeného v roce 2000 se dostanu někam ke spotřebě 50-60 Wattů. Předpokládám serverové nasazení (např. sdílení torrentů), takže uvažuji bez monitorů a s malým průměrným zatížením CPU. Jeden den nepřetržitého provozu na elektřině stojí přibližně 5 Kč.

To činí ~1800 korun ročně, pokud dobře počítám. Pokud použiju nějakou krabičku, třeba router nebo rPi, její cena se mi může za rok splatit. Jestliže nestačí, desktop (!) s AMD Zacate E-350 má při podobné zátěži spotřebu nižší než těch 50-60 W. Rozběhnu toho na něm víc než na staré vykopávce (ať už je to streamování multimédií, diskové pole s větší kapacitou, ownCloud,...). Pokud je zařízení v záruce, můžu si ušetřit spoustu laborování, když něco chcípne.

Mimochodem, co účinnost a spolehlivost PSU?

> Navíc v topné sezoně počítač vytápí interiér (de facto elektrický přímotop), tudíž se nejedná o čistě odpadní teplo. (...) Kvůli opotřebení ložisek mohou být staré počítače velmi hlučné.

Kvůli hluku a zabranému prostoru bych ho dal na půdu nebo do garáže. Pak je argument takřka irelevantní. Stejně jako třeba v bytech, kde se skoro netopí (vytápění sousedy).

> Pokud budou mít dostatečně velký pasiv a otevřenou skříň...

Chci to vidět. Možná to někde existuje, ale v hromadách šrotu jsem to ještě neviděl. Otevřená skříň jistě zabrání přístupu prachu a domácího zvířectva.

> Tuším, že i některá Pentia 2 byla pasivně chlazená.

Ano, byla. Zdroje však nikoliv.

> I dříve existovaly úsporné technologie (např. procesory Transmeta Crusoe).

To, že existovaly, neříká nic o jejich dostupnosti pro stavbu domácího serveru.

> nejvyšší poruchovost je v prvním roce

U disků vyrobených v poslední době. O starých (mimochodem hlučných) discích to neříká nic. Jednou odejít musí a může to být kdykoliv.

O kapacitě ani zmínka.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Pavel Šimerda 26. 04. 2013, 19:16:23
Odpovědět  Odkaz 
Snůška subjektivních poznámek, která mě vůbec nepřesvědčila, že se nevyplatí provozovat starší stroj. Jako příklad vezmu situaci, kdy chci provozovat jen věci, na které mi starší dotyčný stroj s provozními náklady 1800 Kč ročně stačí (to se přece může stát). Dále předpokládám, že přemýšlím tak dva roky dopředu, protože pak může být všechno jinak (dostanu vyřazený hardware, změní se potřeby, pořídím si virtuál, cokoliv). Tudíž celkové náklady jsou 3600 Kč plus nějaké drobné na výměnu větráku, takže zaokroulím na 4000.

Představme si, že budu chtít snížit náklady. Zjistím, že skutečně nepotřebuju výkon, ale chtěl bych úspornější mašinu. Já jsem takhle za pětikilo dostal stroj, který měl podle měřáku v idle kolem 20W (při zátěži 40W). Dobře náhoda, budu počítat 1000 Kč za pořízení a třetinové náklady na energie, tedy 1000 Kč + 1/3 * 4000 Kč a vejdu se do 2400 na celkových nákladech rozpočítaných do 24 měsíců. To je stovka měsíčně.

Když k tomu navíc přidám to, že u staršího hardware existují roky zkušeností s provozem linuxu, tak se tím vyhnu různým zajímavým překvapením a můžu se naplno věnovat hraní si. Něco se na tom naučím, což má neporovnatelně větší hodnotu než ta stovka měsíčně a neřeším sračky.

Někdy je výhodnější použít existující starý stroj, jindy koupit starý stroj, jindy koupit nový stroj.
Otakar Haška Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
otula 27. 04. 2013, 11:22:40
Odpovědět  Odkaz 
Vyhodnocení vhodnosti investice se dá různě postavit. Třeba tak, že při třetinových nákladech na provoz ušetřím ročně 1200 korun, takže investice do zmíněného HW se mi vrátí za necelý rok, a pak už budu jen šetřit...
Srovnání paměťové náročnosti linuxových desktopů
volani.webnode.cz 12. 04. 2013, 15:58:20
Odpovědět  Odkaz 
http://www.abclinuxu.cz/zpravicky/srovnani-pametove-narocnosti-linuxovych-desktopu
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
lll 1. 05. 2013, 14:57:38
Odpovědět  Odkaz 
Nic ve zlem, ale prijde mi skoda investovat cas do rozchazeni takto stareho stroje. Pocitace starnou rychle a po dvou letech patri do sberu.
youtube na starych srotoch
asaas 5. 05. 2013, 11:05:20
Odpovědět  Odkaz 
zhodou okolnosti mam pocitac velmi podobny tomu ktory bol pouzity pri testovani v tomto clanku, s tym rozdielom ze ja v nom mam grafiku radeon 9200. Mam na nom Arch s Xfce a prehliadanie youtube bolo strasne, vsetko stale sekalo aj pri malych rozliseniach. Nastastie som tomu nasiel riesenie, hoci to nie je idealne, kedze sa jedna o externy program na prehliadanie youtube - youtube-viewer. Je to sice este aj konzolovy program(samotne prehravanie je cez mplayer), ale ovladanie je intuitivne a hlavne umozni aj na takychto starych pc celkom bezproblemove pozeranie videi, konkretne v mojom pripade cez tento program ide 480p video absolutne plynulo, 720p ide takmer bez sekania, a aj 1080p je stale pozeratelne, hoci to uz dost seka. Na trinastrocny pc je to podla mna uctyhodny vykon. Este dodam ze kvalita videa sa zadava pri spustani programu ako parameter, napr. "youtube-viewer -480" plus pridanim parametra -f sa budu pustat videa automaticky vo fullscreene
Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Balaz 14. 08. 2014, 11:21:24
Odpovědět  Odkaz 
Zdravim diskuterov. Co znamena "portací jeho překladových slovníků do Linuxu"?
Pan na zaciatku diskusie toto spominal. Dakujem za odpoved.
msg.balaz@gmail.com
Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Olda 16. 09. 2014, 17:06:37
Odpovědět  Odkaz 
Pane Baláž - ten příspěvek je tak starý, že už někteří nemusí být mezi námi....(vtip). Asi Vám nikdo neodpoví.
Lukáš Jelínek Re: Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
Lukáš Jelínek 16. 09. 2014, 18:01:43
Odpovědět  Odkaz 
Proč by neodpověděl? Ten článek je starý jen o něco víc než rok, to není tak moc. Je pravda, že čím starší článek, tím méně pravděpodobná odpověď. Ale občas někdo reaguje i na příspěvky ke článkům starým třeba 5-6 let. Ovšem uvádět k příspěvkům e-mailovou adresu v naději, že někdo odpoví na ni, je celkem zbytečné. Když už lidé odpovídají, tak sem do diskuse.
Otakar Haška Re: Test: Distribuce vhodná pro hodně starý počítač
otula 17. 09. 2014, 11:23:29
Odpovědět  Odkaz 
Předpokládám, že by se mohlo jednat o něco takového: http://www.abclinuxu.cz/clanky/tipy/-nielen-anglicko-ceske-slovnikove-databazy-pre-stardict

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

František Bártík

Soustředím se na problémy, které vyžadují kreativní přístup anebo využití teoretických znalostí. Orientuji se na svobodná řešení a baví mě učit se nové věci. Neváhejte a oslovte mě s Vaším zajímavým pracovním zadáním.


  • Distribuce: debian a odvozená distra
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *

| blog