přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Dva týdny s Linuxem - Flash Player pro 64 bitů, další ministerstvo na Linuxu

Dva týdny s Linuxem - Flash Player pro 64 bitů, další ministerstvo na Linuxu

dvatydny.gif

Německé ministerstvo zahraničí volí Linux. Novell nabízí migrační program pro zákazníky Red Hatu. Vítězství v boji proti softwarovým patentům. Red Hatu se povedla živá migrace z Intelu na AMD. Vyšel 64bitový Flash Player, zatím jen pro Linux. X³: Reunion konečně také pro Linux. Ultimate Edition 2.0. Canonical pracuje na portu Ubuntu pro ARMv7.


reklama

Co se děje ve světě Linuxu a open source

Německé ministerstvo zahraničí volí LinuxV Německu se pro Linux rozhodlo další ministerstvo. Po ministerstvu práce, které migruje 13 tisíc veřejných stanic na openSUSE, přechází na Linux také ministerstvo zahraničí. Tentokráte se však jedná o kompletní přechod všech stanic, kterých je 11 tisíc. Specifikum tohoto ministerstva je v tom, že má počítače po celém světě, protože pod něj spadají i všechny ambasády a konsulátní zastoupení. Přesto v místech, kde Linux již nasadili, výrazně snížili náklady. Jedna stanice totiž stojí 1000 eur ročně, což je mnohem méně než u jiných ministerstev, kde se roční náklady na jednu stanici pohybují kolem 3000 eur, i když nemají tak komplikovanou infrastrukturu rozesetou do tolika lokalit. Přesto není přechod bez problémů. Podle Rolfa Schustera, německého diplomata v Madridu a bývalého vedoucí IT úseku ministerstva, například jejich vývojáři neumí japonsky a proto si museli najmout japonského vývojáře, aby jim vyřešil problém s japonskými fonty v OpenOffice.org. Právě ambasády v Japonsku a Jižní Korei jsou ty, které již na Linux kompletně přešly. Ambasáda v Madridu běží výhradně na Linuxu od loňského října.

Ministerstvo začalo přecházet na OSS již v roce 2001, kdy započala migrace back-endu IT systému. V roce 2004 se rozhodli pro migraci stanic. Největší problém nebyl technický, ale dostat na svoji stranu administrátory, kteří do té doby o Linuxu nic nevěděli. Proto pro ně připravili crash kurzy konfigurace linuxového a Apache serveru, kde poznali, že to opravdu funguje. Na otázku, zda je jejich řešení výhodné i v měřítku tzv. CTO (celkové náklady na vlastnictví), Schuster odpověděl, že je nejprve nutné říci, čím myslíme CTO. Definice tohoto pojmu je totiž nejasná. Ale vzhledem k tomu, že mají zdaleka nejnižší celkové náklady na IT mezi spolkovými ministerstvy, tak se nebojí toho, že by neměli i nejnižší CTO.

Novell nabízí migrační program pro zákazníky Red Hatu

Konkurenční boj zuří nejen mezi různými systémovými platformami, ale i mezi jednotlivými tvůrci linuxových distribucí. Novým produktem tohoto boje je migrační program, který Novell nabízí zákazníkům, kteří používají Red Hat a CentOS, což je víceméně kopie komerčního Red Hatu s tím, že je zadarmo a bez podpory. V rámci tohoto programu Novell poskytuje aktualizace a opravy, které jsou binárně kompatibilní s původní distribucí. Zahrnuta je také telefonická a e-mailová podpora. Tato forma podpory může trvat maximálně dva roky a jejím cílem je, aby zákazník z uvedených systémů hladce přešel na SUSE Linux Enterprise Server. Tento program je zdarma pro všechny zákazníky, kteří si předplatí tříletou prioritní podporu pro SUSE Enterprise Linux Server, která stojí 3750 dolarů za stroj.

novell.png

Pro Red Hat to není první tvrdý konkurenční krok, kterému musí čelit. Minulý rok společnost Oracle oznámila, že bude nabízet odvozeninu Red Hat Enterprise Linux původně zvanou Unbreakable Linux (dnes Oracle Linux) za nižší cenu. Red Hatu přesto neustále rostou tržby, ač ve druhém čtvrtletí tohoto roku tento růst zaostal trochu za očekáváními.

Vítězství v boji proti softwarovým patentům

Není to tak dávno, kdy hrozilo, že se softwarové patenty dostanou i do legislativ zemí Evropské unie. Tím by byl výrazně ohrožen život celé řady open source projektů. Nemusí to zrovna znamenat, že by nějaké patenty porušovaly, ale pro malé firmy a jedince, kteří často za těmito projekty stojí, by bylo obtížné, ba dokonce nemožné, bránit se žalobám. Jeden čas dokonce maďarští tvůrci známého MPlayeru, na kterém je postavena celá řada přehrávačů, na protest odstavili své stránky s tím, že v případě prosazení softwarových patentů je jejich další práce nemožná. Časem se však ukázalo, že do osidel softwarových patentů se dostávají i firmy, které celou řadu patentů vlastní a používají je k zastrašování konkurence. Například takový Microsoft, jehož CEO Steve Ballmer útočí neurčitými patentovými hrozbami na Linux, musel před časem čelit žalobě podané společností Alcatel-Lucent kvůli patentu na formát MP3. Navíc tyto hrozby připomínají spíše studenou válku, protože společnosti jako IBM nebo Sun, které také vlastní stovky patentů, se nechaly slyšet, že v případě reálného patentového napadení Linuxu Microsoftem použijí své patenty proti němu. A do této války se ani jedné ze stran nechce.

Tohle a ještě fakt, že ani velké firmy, mající k dispozici velké týmy právníků, nejsou schopny sledovat, zda jejich vývojáři náhodou neporušují nějaký patent, znamená, že softwarové patenty jsou dlouhodobě neudržitelné a pomalu se nachází shoda mezi všemi, tedy i mezi těmi, kteří měli původně z patentů těžit. Vyhranou bitvou v boji proti softwarovým patentům je případ Bilski, kterého se účastnily mimo jiné Free Software Foundation a společnost Red Hat. Americký odvolací soud nakonec rozhodl o omezení patentovatelnosti v oblasti duševního vlastnictví. Od roku 1990, kdy byla tato patentovatelnost umožněna, vzniklo 200 tisíc patentů, z nichž řada je nekvalitních nebo hodně vágních. Dle rozhodnutí soudu již nebude dále možné patentovat čistě abstraktní věci jako matematické formule nebo počítačové algoritmy. Patentovatelná věc se musí buď vázat na konkrétní přístroj, nebo musí měnit stav hmoty. Jelikož je americký právní systém postavený na systému precedentů, je tento výrok závazný i pro ostatní soudy. Ač se nejedná o úplné zrušení patentovatelnosti softwaru, je to významný krok tímto směrem.

Red Hatu se povedla živá migrace z Intelu na AMD

Redhat_Logo.png

Ještě před nedávnem na konferenci VMworld představitelé přední virtualizační společnosti VMware tvrdili, že živá migrace virtuálních strojů mezi procesory Intel a AMD není možná. Přesto se něco takového Red Hatu a AMD povedlo, jak dokazují na krátkém videu. Na něm demonstrují, jak migrují virtualizovanou klientskou stanici ze serveru s procesorem Intel na server s procesorem AMD. Ve virtualizovaném systému během migrace běží spuštěný video přehrávač, což dokazuje, že virtualizovaný systém není migrací ani na moment dotčen.

Společnost Vmware přiznala, že něco takového prostě neumí a že dokáže provést živé migrace pouze mezi různými generacemi procesorů stejného výrobce. Ani řešení od AMD a Red Hatu však není v dnešní době ještě připravené na produkční nasazení.

Novinky ze světa softwaru

Vyšel 64bitový Flash Player, zatím jen pro Linux

Přání mnoha uživatelů 64bitových systémů bylo konečně vyslyšeno, společnost Adobe vydala alfa verzi 64bitové verze Flash Playeru 10. Tento program je dnes prakticky nezbytný, chcete-li plnohodnotně využívat web. Uživatelé 64bitových linuxových systémů měli na výběr mezi svobodnými kopiemi Flash Playeru, swfdec a gnash, které 64bitové verze mají, ale nejsou 100% kompatibilní, nebo využitím 32bitové verze přehrávače za pomocí wrapperu, což způsobovalo mnoho problémů.

flash.png64bitová verze je dostupná zatím jen pro Linux a Adobe se nevyjádřilo, kdy ji nabídne i pro systémy Windows a MacOS X. Jedním z důvodů, proč byla tato verze uvolněna první právě pro Linux, je fakt, že ze strany linuxových uživatelů registrovali nejvíce požadavků na 64bitovou verzi. Je to způsobeno pravděpodobně tím, že právě Linux je s přechodem na 64bitovou architekturu pravděpodobně nejdále. Prakticky všechny svobodné aplikace mají své 64bitové verze a problémy jsou pouze s proprietárním softwarem. Flash Player není prvním programem, u kterého se autoři rozhodli při přechodu na 64 bitů začít u Linuxu. Podobně se zachovala Opera, která má 64bitovou verzi pouze pro systémy Linux a FreeBSD.

Chcete-li 64bitový Flash Player vyzkoušet, můžete si jej stáhnout z vývojářských stránek společnosti Adobe. Vývojáři prosí, aby uživatelé posílali co nejvíce hlášení a odezev a pomohli jim tak při ladění aplikace.

X³: Reunion konečně také pro Linux

Tři roky po vydání verze pro Windows a rok po vydání verze pro MacOS X se konečně objevuje i linuxová verze vesmírného simulátoru X³: Reunion. O portaci hry se postarala společnost Linux Game Publishing, která se portováním her na Linux zabývá již řadu let. Od svého vzniku v roce 2001 má na své pažbě již čtrnáct portovaných her. V poslední době se však zdá, že musí zažívat těžké časy. Portované hry vycházejí často několik let po původním vydání a celá řada aktuálních her velmi slušně funguje ve Wine a jeho komerčních variantách. Proto LGP vybírá hry, které mají velmi dobrou hratelnost a jsou tak trochu nadčasové. To jim dokáže zajistit dostatečný počet zákazníků. Nejinak je tomu i s hrou X³: Reunion, kterou LGP nabízí ve dvou variantách. Za třicet liber si můžete koupit samotnou hru. Za čtyřicet liber je potom k dispozici speciální vydání z limitované edice o 500 kusech, které má formu tradiční krabicové verze, v níž naleznete tričko X3 a kopii knihy Farnhams Legend. Hra se začne prodávat 28. listopadu.

Hra X³: Reunion, zdroj WikipediaHra X³: Reunion, zdroj Wikipedia

Novinky ze světa distribucí

Ultimate Edition 2.0

Možná si ještě pamatujete na vydání neoficiální verze Ubuntu Ultimate Edition. Tvůrce této distribuce příliš neřešil otázku uzavřeného software a patentových hrozeb a nabídl Ubuntu v plné síle, tedy včetně plné podpory multimédií, proprietárního software atd. Časem se však dostal do křížku s Canonicalem, tvůrcem Ubuntu, protože verze Ultimate Edition pro ně představovala neřízenou střelu, která však používá jméno a logo Ubuntu a mohla by poškodit původní projekt. Po dohodě se společností se autor rozhodl přejmenovat svoje dílo na Ultimate Edition a udělat z něj víceméně nezávislou distribuci postavenou na Ubuntu.

Verze 2.0 je postavená na nedávno vyšlém Ubuntu 8.10 Intrepid Ibex a má tři edice – 32bit, 64bit a Games. Oproti Ubuntu má více softwaru na instalačním médiu (1,7GB). Řešení má také pro ty, kteří marně čekají na nový vzhled Ubuntu. Výchozí téma Ultimate Edition je mnohem povedenější než tmavé téma Ubuntu a na výběr je celá řada dalších. Již v základu je také rozšířená podpora multimédií. Proprietární software lze jednoduše doinstalovat aplikací Ultamatix, která je pokračovatel známého Automatixu, který usnadňoval instalaci licenčně a patentově problematického softwaru v distribuci Ubuntu. Kromě mnoha příznivců měl však i řadu odpůrců, kteří mu vyčítali, že tento software instaluje nestandardním způsobem a může způsobovat dlouhodobé problémy. Ultimate Edition také nabízí ve svých repozitářích novější software než Ubuntu. Pokud vás Ultimate Edition zaujal, více informací a instalační média naleznete na stránkách projektu Ultimate Edition.

Výchozí vzhled Ultimate EditionVýchozí vzhled Ultimate Edition

Canonical pracuje na portu Ubuntu pro ARMv7

ubuntu.pngCanonical oznámil, že uzavřel dohodu o spolupráci se společností ARM Limited. Výsledkem této spolupráce by měla být verze Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope optimalizovaná pro platformu ARMv7. Procesory ARM se vyznačují velmi nízkou spotřebou, proto jsou ve velké míře využívány v přenosných zařízeních, multimediálních přehrávačích, mobilních telefonech, kalkulačkách atd. Díky tomu je dnes ARM považováno za nejrozšířenější 32bitovou architekturu na světě. V poslední době začíná ARM Limited pošilhávat také po trhu netbooků, kde by díky nízké spotřebě svých procesorů mohla úspěšně konkurovat procesorům Atom od Intelu. A jelikož pravděpodobnost, že Microsoft portuje desktopové Windows na platformu ARM, není zatím moc vysoká, jedinou příležitostí je Linux, kterému se na netboocích docela daří. Proto již více než rok podporují vývoj pro architekturu ARM v projektech linuxového jádra, Debianu a GNOME. Spolupráce s Canonicalem je jen dalším krokem.

Port Ubuntu pro ARM nemusí mít zacíleno pouze na netbooky. Canonical také vyvíjí kroky směrem k přenosným zařízením, loni odstartoval projekt Ubuntu Mobile and Embedded a letos uvedl speciální verzi Ubuntu Netbook Remix, která je optimalizována pro netbooky. Ubuntu by tak mohlo na přenosné zařízení přinést bohatou softwarovou výbavu, která čítá desítky tisíc balíčků.

Nahoru

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Martin Šín Dva týdny s Linuxem - Flash Player pro 64 bitů
Martin Šín 19. 11. 2008, 06:42:18
Odpovědět  Odkaz 
Ano, když je třeba otestovat 64b verzi Flash, tak se jim uživatelé Linuxu hodí. Člověk by si měl vždy rozmyslet zda má cenu používat uzavřený SW, v tomhle případě sice není na výběr (gnash nepočítám), ale jak za tím stojí jedna firma, je to celé špatně.
Dva týdny s Linuxem - Flash Player pro 64 bitů, další ministerstvo na Linuxu
old_tux 20. 11. 2008, 08:54:07
Odpovědět  Odkaz 
Buďme rádi i za to, třeba se časem ledy pohnou a Adobe začně dělat své profi produkty i pro Linux. Myslím, že by hodně profesionálních grafiků přešlo z Wokýnek na Linux.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Jiří Eischmann

Jiří Eischmann

(*1984) studoval na VŠE a Memorial University of Newfoundland. Je členem GNOME Foundation. Podílel se na knihách o Mandriva Linuxu a Ubuntu a momentálně pracuje ve společnosti Red Hat jako manažer zodpovědný za vývoj desktopových aplikací a je Fedora ambasadorem pro ČR. Ve volném čase se věnuje sportu a cestování.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *****

| proč linux | blog