Linux E X P R E S, HP Deskjet 5655

A všechno začalo tak nevinně. Před několika lety jsem si pořídil tiskárnu HP Deskjet 660 a přestěhoval se. Tiskárnu jsem nepřestěhoval a místo toho radši pořídil novou s číslem 930. Pak přišlo drobné zmatení. Firma totálně zamíchala číselnými označeními tiskáren a já kompletně ztratil přehled o tom, který model bude pro mne ten pravý. Jen jsem netušil, že to budu relativně brzy potřebovat. Stala se věc, kterou jsem naprosto neočekával. Při tisku jednoho dokumentu to v tiskárně nějak divně zarachotilo a něco z ní vypadlo. Prostě a jednoduše, odebrala se na zasloužený odpočinek. Nezbylo mi tedy nic jiného než se porozhlédnout po její náhradě. Musím se přiznat, že mne široká nabídka modelů překvapila a zároveň uvedla do nejistoty, který model vybrat. Proto jsem se nakonec rozhodl pro ten řady 56xx.

Narazil jsem však na první zajímavý problém. V obchodě, kde jsem tiskárny obhlížel, nabízejí model označený číslem 5655, veškeré české internetové obchody však disponují modelem označeným 5652. Zjevný rozdíl mezi nimi není. Na internetových stránkách výrobce najdete informace o obou tiskárnách s naprosto identickými parametry. Přitom rozdíl mezi nimi je skoro 2 000 Kč! Je to poněkud tajemné a nemám z toho zamotanou hlavu jen já, podobné dotazy si kladou i lidé jinde po Evropě na různých diskuzních fórech, a odpověď není známá. Vše prostě zakončíme tím, že kromě cenového rozdílu žádné odlišnosti mezi modelem 5652 a 5655 nejsou. Není to však první případ nejasností, vzpomínám si na model 690 a jeho bratříčky 691/692/693, které se prodávaly v sítích různých distributorů počítačů i u nás.

Přejděme k popisu technických parametrů tiskárny Deskjet 5652/5655. Jedná se o inkoustovou tiskárnu s dvěma cartridgemi (černou a barevnou) a nově je k dispozici i speciální foto cartridge (ale podobnou uměla používat i 660). Uváděné rozlišení je 4800x1200 dpi a velmi zajímavé jsou zejména rychlosti tisku. Už jen pouhým okem můžete pozorovat výrazně rychlejší tisk. Hodně zajímavou vlastností je pro mě novinka v podobě bezokrajového tisku. To jsem u starších modelů postrádal. Opravdovou perličku jsem si nechal nakonec. Je to tzv. duplexní jednotka.

Duplexní jednotka je zařízení, které vám umožní i na této relativně levné inkoustové tiskárně tisknout oboustranně. Celá jednotka má podobu „cihly“, která se zezadu připojí k tiskárně. Sice se trochu zvětší její prostorová náročnost (o cca 5 cm do hloubky), ale výsledek stojí za to. Rád si tisknu dokumentaci ve formě brožury, a proto je tato duplexní jednotka velmi užitečná. Po vytištění stránka vyjede ze tří čtvrtin z tiskárny, chvíli se čeká a pak zajede dovnitř, aby znovu vyjela potištěná z druhé strany. Prodleva je nutná k tomu, aby inkoust zaschnul a nerozmazával se.

Design tiskáren se s příchodem nového „číslovacího“ plánu podstatně změnil. Tiskárna je zaoblenější a nižší, místa si však na stole vyžádá stejně, možná i trochu více. Věc, která mne překvapila nejvíce, je to, že i při této robustnosti se trafo nevešlo do tiskárny a je mimo ni. Síťová šňůra je proto obtěžkána menším kvádrem v podobě transformátoru, což může činit problémy s rozpojováním kabelu.

Jedna z hlavních výhod tiskárny je v tom, že disponuje jak rozhraním USB, tak i starším IE 1284-Centronics (alias LPT), a tak se dá používat s novými i staršími počítači. Mně se to navíc osvědčilo jako výhodné pro připojení ke dvěma počítačům. K prvnímu ji připojím pomocí kabelu Centronics a k druhému pomocí USB. Vše chodí výtečně a není zapotřebí kvůli tisku na jedné tiskárně zapojovat dva počítače do sítě a sdílet ji. K tiskárně lze volitelně dokoupit síťovou kartu JetDirect Ethernet a připojit ji do sítě.

Další novinkou, která je z mého pohledu odlišná od staršího modelu 930, je přepínač kvality tisku. Můžete pomocí něj nastavit tři úrovně kvality (a tedy i rychlosti tisku), softwarově lze použít dokonce pět úrovní. Příjemným překvapením je i fakt, že na nejnižší kvalitu tisku je text stále dobře čitelný a pro většinu tisků používám právě tuto úroveň, na vyšší kvalitu přepínám jen při tisku fotografií. Šetří to čas a inkoust. Zároveň však tiskárna obsahuje čidlo, které si samo zjistí, jaký typ papíru jste do ní vložili a svá nastavení přizpůsobí. Šikovná je také funkce tisku na vypnutou tiskárnu. Pokud tiskárna zjistí, že do ní proudí data, zapne se a vše poslušně vytiskne. Ovšem pak už se nevypne. Pokud odjíždíte na delší dobu pryč, doporučuji tiskárnu odpojit od zdroje elektrické energie, protože vypínacím tlačítkem jen „usne“.

Je čas podívat se na balení tiskárny. Tiskárnu dostanete v celkem objemné krabici, ze které na vás vypadne kromě tiskárny ještě instalační plachta. Slovo plachta je opravdu příznačné, kdo si pamatuje předrevoluční Rudé právo, ví, o čem mluvím. Jsou na ní vykresleny názorné obrázky s návodem, jak uvést tiskárnu do chodu a zprovoznit ji v operačním systému (bohužel jen Mac OS a Windows). Jako měřítko kvality plachty můžu uvést tuto historku ze života. Má tchyně si tiskárnu koupila zhruba týden předtím než já. Domluvili jsme se, že tiskárnu přijdu zprovoznit. Druhý den mne „odvolala“ z akce, protože prohlásila: „Ta plachta je tak názorná, že to podle ní dokáže připojit i úplný blbec!“

Dalšími součástmi balení je i podrobná uživatelská příručka, CD se softwarem a sada náplní s inkoustem. Už v obchodě jsem si po zkušenostech s předchozími modely zakoupil rovnou novou sadu (černá cca 550 a barevná asi 900 Kč). K mému velkému překvapení jsou však v balení přiloženy náplně opravdu plné, nejedná se o žádné „demoverze“. Tedy kromě foto náplně. Tu si musíte dokoupit, je označena jako volitelná (700 Kč). Je také nutné si rovnou v prodejně vzpomenout na zakoupení kabelu, dobrý prodejce si vzpomene za vás.

Již jsem se zmiňoval o CD se softwarem. Výrobce ve svých materiálech nehovoří o jiných operačních systémech než o Windows a Mac OS. Nelekejte se, v Linuxu tiskárnu můžete používat. Pokud se vzdáte komfortu duplexní jednotky a nějakých podrobnějších nastavení, můžete ji pomocí CUPS používat jako standardní tiskárnu kompatibilní s HP DeskJet. Podpora pokročilých funkcí kupodivu existuje a je na velmi dobré úrovni. Vše potřebné najdete na domovské stránce projektu HP Inkjet. Je to oficiální projekt firmy HP zpřístupňující ovladače pro tiskárny této firmy pod Linuxem. Je také docela dobře možné, že vaše distribuce tyto ovladače má ve svých instalačních balíčcích a stačí je jen nainstalovat. Po nainstalování se dostanete ke všem rozšířeným nastavením, mezi které počítám oboustranný tisk či kvalitu tisku. K dispozici je i podrobný návod, jak případně ovladače nainstalovat ve vaší distribuci. Já jsem v té své neměl žádný problém.

Tiskárna je opravdu rychlá, tiskne kvalitně a svým futuristickým vzhledem leckoho zaujme. Velmi mne oslovil také bezokrajový tisk. Její možnost připojení přes rozhraní Centronics nebo USB z ní dělají univerzální tiskárnu. Nevýhodou se může zdát její potřeba místa na stole, neoddělené barevné cartridge (ty firma HP nabízí až u mnohem profesionálnějších modelů) a nutnost zakoupení speciální foto náplně pro tisk opravdu kvalitních fotografií. Velmi dobře se hodí do domácnosti jako víceúčelová tiskárna za rozumnou cenu, ani v menší kanceláři se neztratí, doporučený měsíční objem tisku je 5000 stran.