přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Linuxové satelitní přijímače: Historie

Linuxové satelitní přijímače: Historie

dvb.jpg

Ačkoli většina z nás používá Linux na svém počítači a v poslední době také na mobilních telefonech, nejedná se o operační systém pouze pro tyto platformy. S Linuxem se můžete setkat tam, kde to ani nečekáte. V řídící jednotce automobilu, v ledničce, ale i satelitních přijímačích. O těch linuxových je právě tento seriál.


reklama

Článek je s laskavým svolením převzat z magazínu Digitálník.cz, který se zabývá digitálním vysíláním a digitální televizí.

Linux je v první řadě operační systém. Podobný, jakým jsou Windows nebo Mac OS X. V měřítku současného světa je však Linux chápán spíše jako ucelená platforma, která z principu vychází z původního operačního systému UNIX. Za projektem stojí finsko-švédský programátor Linus Benedict Torvalds a jeho počátky sahají do roku 1991.

Tučňák Tux, známý maskot Linuxu Tučňák Tux, známý maskot Linuxu

Historii systému samotného však nechme stranou, pro naše účely je podstatná pouze jedna nezbytná informace – Linux je systém otevřený, na vývoji se tedy může podílet kdokoli, třeba vy (na základě licence GNU GPL). Z této základní teze vyvstává neobyčejné množství možných nasazení takového softwaru k ovládání kdečeho. Linux tedy v současnosti nalezneme v routerech, mobilních telefonech a dalších zařízeních spotřební elektroniky. Satelitní přijímače na sebe pochopitelně nenechaly dlouho čekat.

První přijímače běžící na tomto operačním systému se začaly objevovat na přelomu tisíciletí, zpravidla jako komunitní projekty bez obchodního zázemí a organizované výroby. Pravděpodobně nejznámějším pionýrem této oblasti je mnohými uctívaný Dreambox, vyvíjený a vyráběný německou společností Dream Multimedia. Ani zde se však nejedná o projekt zcela původní, ale o nástupce DBox2 z roku 1997. Nicméně lze Dreambox chápat jako první komerčně dostupný a úspěšný linuxový přijímač.

Dreambox Dreambox

Jelikož se ve své podstatě jedná o jednoduchý počítač (nikoli nepodobný tomu, který máte doma), přinesl s sebou řadu novinek a, na svou dobu, převratných řešení. Jedním z nich bylo například rozhraní pro připojení přijímače do sítě (Ethernet port). To mělo své opodstatnění – Linux je totiž oblíbeným operačním systémem pro servery a řada jejich funkcí se dá dobře využít i v satelitních přijímačích. Vzniklo tak například domácí streamování videa. Avšak pro řadu uživatelů byly tyto funkce na hony vzdáleny realitě, jelikož k jejich zprovoznění bylo často zapotřebí nemalých znalostí a často i notné dávky štěstí.

Dreambox 500 Dreambox 500

Zmíněná otevřenost systému Linux však znamenala i mnohá omezení pro uživatele. Systém například (zvláště v počátcích) rozhodně nepatřil mezi stabilní. Často byl také problém s uzavřenými normami a tyto přijímače nepatřily mezi technologické leadery. Tyto handicapy doháněla komunita uživatelů-programátorů, které vděčíme za současnou podobu celého linuxového pojetí. Díky své příbuznosti s počítači byla výrazně jednodušší implementace nejen zmíněných síťových funkcí, ale například záznamových médií (pevných disků) a dalších IT výsad, které se do uzavřených systémů výrobců spotřební elektroniky dostávaly poměrně ztuha.

S Linuxem se zkrátka lépe „pirátilo“ S Linuxem se zkrátka lépe „pirátilo“

Systém tak mířil spíše na přijímače pro nadšence a (polo)odborníky. Co však stálo za masivním rozšířením čím dál populárnějšího Linuxu? Důvod je nesmírně prozaický – ilegální sdílení dekódovacích karet a obcházení kódovacích systémů. Jelikož se jedná o systém otevřený, mohl kdokoli cokoli upravovat dle libosti, včetně dekódovacího systému. Tímto v podstatě hackerským postupem vznikla již druhá, tentokrát ryze amatérská komunita sdružující uživatele s podobným zájmem. Jako druhotný produkt tohoto snažení ale vzešel všeobecný zájem o systém Enigma (tak je nazývána pravděpodobně nejznámější linuxová distribuce pro přijímače). Vzrůstající obliby se chopili výrobci a postupně začali tento alternativní software instalovat do svých přijímačů.

Další linuxový satelitní přijímač Další linuxový satelitní přijímač

V současné době tak je Enigma (ve své druhé verzi) nejrozšířenější distribucí a jí patří pravděpodobně největší dík za současnou oblibu tohoto systému. K jeho ovládání již není zapotřebí textová konzole, ani základy programování. Systém je uživatelsky velmi přívětivý a přes veškerý konkurenční pokrok stále nabízí řadu vlastností, které jsou svým způsobem jedinečné.

A které linuxové přijímače jsou v současnosti k dispozici? Více se o nich dozvíte v druhém dílu tohoto článku.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 2,64 | Hodnotilo: 11
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Miroslav Kodet, Digitálník.cz

Miroslav Kodet, Digitálník.cz

Autor serveru Digitálník.cz


| blog


CIO Agenda 2016