Martin Janíček představuje ty nejlepší hry pro Linux.
TORCS
TORCS je 3D simulátor závodních aut, jehož koncept je inspirován starší hrou Rars. Vaším úkolem je naprogramovat
řidiče - robota, aby se co nejlépe vyrovnal konkurenci v podobě počítačové inteligence. Jestliže programování není
zrovna váš koníček, nezoufejte. Závodů se můžete naštěstí zúčastnit přímo, prostřednictvím vstupních periferií.
Hra nabízí několik režimů. K procvičení slouží režimy Practice (vhodný pro programování vlastností robota) a Quick
Race - samostatný závod. Nejzajímavější soutěží je bezesporu šampionát, jenž důkladně prověří vaše jezdecké
schopnosti na několika vybraných tratích.
Jednotlivé soutěže šampionátu se skládají ze dvou povinných částí. První z nich je kvalifikace, jejíž výsledek určuje
vaši startovní pozici v samotném závodě.
V současné verzi TORCS je zahrnuto přes 30 tratí rozdělených do tří kategorií. Najdeme zde rozmanité přírodní tratě
plné zatáček, stoupání a klesání (roads), ale také závodní ovály (ovals) přímo vybízející k volbě těch nejrychlejších
vozů. Nejvíce vás asi potrápí tratě s bahnitým terénem plným hrbolů (dirts).
Rozmanitá je i nabídka aut. Snad každá kategorie osobních vozidel by si našla ve hře svého zástupce. Při volbě vozu
je třeba dbát na charakter povrchu, na němž se daný závod uskuteční. Například McLaren F1 je zcela nevhodné auto do
terénu přírodního rázu, zato jeho rychlost vynikne na závodním okruhu. Samozřejmostí je možnost výběru mezi
automatickou a manuální převodovkou.
Pokud jezdíte okruhy s větším počtem kol, vyplatí se občas navštívit box, ve kterém doplníte potřebné palivo,
případně opravíte auto.
Nejprve je nutné nastavit profil hráče. Zde se konfiguruje ovládání, vybírá vozidlo a obtížnost. Na výběr máte ze
dvou možností: Buď jezdce nastavíte přímo ve hře, nebo sáhnete do konfiguračních souborů v adresáři
~/.torcs/, kde najdete veškerá nastavení hry v přehledných xml dokumentech.
Svůj vůz můžete kočírovat několika způsoby. Asi nejkomfortnější je ovládání pomocí volantu. Uživatelé, kteří si tento
přepych nemohou dovolit, vezmou zavděk klávesnicí, případně myší. Ovládání lze nastavit přímo ve hře.
Pokud se rozhodnete naprogramovat si svého robota, určitě navštivte domovskou stránku projektu (torcs.sourceforge.net), kde naleznete několik odkazů na návody, jak na to.
Schopnosti svého automatického řidiče můžete porovnávat s produkty programátorů z celého světa prostřednictvím
soutěží na webu www.berniw.org/trb.
Grafika TORCS na mě udělala velmi dobrý dojem. Modely aut a jejich textury jsou zpracovány poctivě, stejně jako
jednotlivé tratě. Hru doprovází líbivé efekty v podobě kouře a světelných odlesků. Bohaté jsou možnosti kamery.
Pohledy lze měnit pomocí funkčních kláves [F2]--[F10], modifikovat lze i přiblížení. Zvukový doprovod působí
realisticky.
Hra TORCS patří mezi špičku linuxových závodních simulátorů, přestože se může zdát, že za kvalitou některých
komerčních titulů technickým zpracováním lehce pokulhává.
Trigger
Velmi zajímavou závodní hrou je Trigger. Autoři se soustředili především na realistické chování vozů a na
přesvědčivou grafiku. Pokud jste příznivci rallye, ve kterých závodíte především s časem, neváhejte a stahujte.
Binární balíček spolu s informacemi o hře naleznete na adrese www.positro.net/trigger. Balík má něco málo přes 6 MB, takže jeho stáhnutí by
neměl být problém ani pro majitele pomalejšího připojení.
V jednoduchém úvodním menu si můžete vybrat, zda pojedete pouze samostatný závod, nebo celý pohár. Ve druhém případě
vás čeká několik úrovní. Jestliže se vám bude dařit, budete postupně vyhrávat nová auta. Pokud naopak některý level
nezvládnete, ztrácíte jeden ze tří životů a je potřeba jej jet znovu.
Princip hry není složitý. Coby řidič závodního vozu musíte dosáhnout cíle. Aby to nebylo tak jednoduché, je každá
"erzeta" rozdělena na několik úseků oddělených checkpointy, kterými je nutno projet. Celou trať musíte zajet ve
vymezeném čase.
Základní ovládání hry by nemělo činit potíže: pomocí šipek udáváte rychlost a směr vozu, mezerník poslouží jako ruční
brzda. Pohledy kamery lze měnit klávesou [c]. Zklamaní budou určitě hráči, kteří nemají rádi automatickou převodovku.
Možnost manuálního řazení ve hře nenajdete.
Velmi pěkně jsou zpracovány levely, kterými projíždíte. Pole, poušť, zasněžené pláně, a dokonce i scenérie neznámé
planety - to vše dotváří nezaměnitelnou atmosféru hry. Ve Triggerovi se nikde nesetkáte s dokonale rovnými terény, a
tak je třeba celou dobu dávat pozor, aby se vaše vozidlo nepřevrátilo. Dostat jej do vzduchu není opravdu nic
obtížného.
Technické zpracování hry je povedené. Zejména realistické ovládání vozidla, které se velmi snadno dostane do smyku,
působí hodně přesvědčivě. Grafika je pěkná, nejviditelnější kus práce byl odveden především na modelech aut -
vypadají opravdu dobře.
Ve hře na vás čekají zatím pouze tři automobily: Seat Cordoba, Ford Focus a Mitsubishi Evolution VIII.
Pokud patříte mezi majitele barevných 3D brýlí, vychutnáte si prostorový obraz dvojnásob. Trigger totiž podporuje
red/green režim.
Jestli vás hra chytí, určitě se vám bude zdát, že jedna soutěž je málo. Nezbývá tedy nic jiného, než si vytvořit
vlastní. Levely si můžete sami vyrobit, stačí se inspirovat hotovými úrovněmi v adresáři maps a pomocí
grafického editoru nakreslit dvourozměrný model trati. V adresáři events pak vytvoříte nový pohár, v
jehož konfiguračním souboru přidáte levely do vámi vytvořené soutěže. Na domovské stránce hry naleznete také některé
tratě, které do hry ještě nebyly zařazeny.
Jasným argumentem, proč hru vyzkoušet, je její zábavnost. Šibeniční časové limity, během kterých musíte projet danými
checkpointy, vás donutí jezdit na hranici rizika. Obtížnost jednotlivých úrovní postupně roste, zejména poslední
závod vás zaměstná a jaksepatří potrápí.
Cube
V dnešním díle potěšíme i příznivce klasických akčních 3D stříleček (FPS, First Person Shooter). Cube je v linuxovém
světě vzorným reprezentantem této kategorie.
Je dílem programátora jménem Wouter van Oortmerssen, jenž se podílel například na tvorbě titulu Far Cry. Své
zkušenosti využil při programování enginu Cube a stejnojmenné hry, která je na něm postavena.
Po spuštění hry můžeme klávesou [Esc] vyvolat přehledné menu. Zde si lze vybrat, zda chceme hrát proti počítačovým
protivníkům, nebo se zapojit do síťové hry. Jestliže zvolíme první možnost (single player), budou nám nabídnuty dva
režimy: SP a DMSP.
SP představuje klasický scénář tohoto typu stříleček. Vaším úkolem je prostřílet si cestu k cíli přes nezanedbatelnou
"sadu" nepřátel. Těch na vás číhá celá řada a hned několik druhů. Fantazie se autorům trochu vymkla z rukou, a tak se
lze ve hře setkat s nejrůznějšími monstry a kreaturami, jejichž přítomnost vám dosažení cíle ztíží.
Zkratka DMSP znamená Deathmatch Single Player. I zde je váš úkol poměrně přímočarý: cílem je zabít určitý počet
monster, která se v dané úrovni vyskytují.
V boji proti příšerám vám pomůže široký arzenál střelných zbraní. Na začátku hry máte všechny jejich zástupce, jen je
potřeba nasbírat munici. Ta se vyskytuje v podobě bedýnek na určitých místech mapy. Na blízkou vzdálenost je velmi
dobrá brokovnice, na delší se vyplatí používat speciální pušku. Velmi dobrým nástrojem k zabíjení je rotační kulomet.
Vrcholnou a nejvíce nebezpečnou zbraní je raketomet, jehož střela ničí vše živé v jejím okolí.
Co se týče map, Cube jich obsahuje požehnaně. Bojovat můžete v prostorách skladů, hradů, v elektrárně nebo v různých
přírodních sceneriích. Rozmanitý a členitý terén, vodní plochy, teleporty a schodiště zaručují vynikající zábavu.
Tu nám Cube poskytne hlavně při síťové hře. Stačí zvolit herní server, připojit se a akce může začít. Pokud se vám
podaří zabít některého ze soupeřů, připíšete si tzv. frag. V situaci, kdy jste zabit, se během malé chvilky znovu
"narodíte" na jiném místě mapy. Uživatel s největším počtem fragů vyhrává. Samozřejmostí je možnost s hráči chatovat,
a tak se může stát, že se krvavá bitva změní v horlivou debatu o linuxových distribucích.
Ovládání hry je řešeno klasicky: k udávání směru chůze postavy může sloužit například kombinace šipek a pohybu myši.
Její levé tlačítko slouží ke střelbě, pravé ke skákání a kolečko umožňuje změnu zbraně.
Grafika hry je podařená, přesto by si jednotlivé levely a příšery zasloužily detailnější prokreslení. Zvuky a hudební
kulisa působí poněkud monotónně.
Revolučně je řešena možnost editace map, lze tak činit během hry po stisku klávesy [e]. Změna levelu je překvapivě
jednoduchá a po několika pokusech se s editačním módem jistě sžijete.
Přestože akční střílečky nejsou zrovna mojí krevní skupinou, u Cube jsem strávil docela hodně času. Zejména
internetová klání vám poskytnou notnou dávku zábavy. Cube rozhodně stojí za vyzkoušení, její domovskou stránku
najdete na adrese wouter.fov120.com/cube.