přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, X-Plane 9: Let z Prahy do Ostravy: Od Brna dál

X-Plane 9: Let z Prahy do Ostravy: Od Brna dál

xplane9.png

Blížíme se k závěru našeho letu z Prahy do Ostravy. A tak (alespoň prozatím) ukončíme seriál o leteckém simulátoru X-Plane 9.


reklama

To přelet nad Brnem bude jistě zajímavější - uvidíte jednak celé město (pokud letíte v noci tak bude pochopitelně zářit už z dálky), a navíc poletíme přece nad letištěm v Tuřanech. Určitě doporučuji alespoň výhled z okna, když už ne externí pohled shora nad letadlem. Pokud byste chtěli najít budovu VOR majáku, tak ji hledejte zhruba uprostřed ranveje vpravo. Dalším zajímavým bodem letu bude jistě NDB stanice mezi Zlínem a Holešovem. Ale to už nás čeká nějaká ta práce.

Brno Tuřany na dohledBrno Tuřany na dohled

Pro sestup jsem zvolil opět 2000 stop za minutu, což nám dává rychlost asi 160-170 uzlů při tahu motorů sníženém na minimum (IDLE). Jak už jsem předeslal, náš let si v mnohém zjednodušíme. V reálu bychom měli správně vypočítat bod zahájení sestupu (TOD - Top Of Descent) tak, aby byl sestup co nejekonomičtější a přesně jsme se trefili do zadané cílové výšky v přesném bodě na trase, aniž bychom museli použít brzdící prostředky (klapky, spoilery). Náš palubní počítač vertikální navigaci v podobě kontrolovaného sestupu nepodporuje, ani jsem neměl k dispozici přesné tabulky pro tento stroj. Takže provedu hrubý odhad.

Míjíme letiště u BrnaMíjíme letiště u Brna

Z Tuřan do Mošnova je to přes Holešov 66 mil, přičemž NDB stanice Holešov je téměř přesně na půli cesty (34 mil od Tuřan). Sestoupit o 20000 stop (přesně je to 19000 ale zaokrouhlil jsem) rychlostí 2000 uzlů za minutu nám bude trvat asi 10 minut. Při rychlosti 160 uzlů za hodinu urazíme asi 25 mil. Takže náš sestup zahájíme 25 mil od VOR stanice OTA v Mošnově, což je zhruba 7 mil za NDB stanicí Holešov.

Jakmile se tedy budeme přibližovat k HLV, dopijte kávu, protože začne jít do tuhého. Jakmile mineme HLV, nastavíme na výškoměru (ALT) cílovou výšku 3000 stop a autopilot přejde do ARM režimu. Nyní stiskneme VS a nastavíme rychlost klesání na -2000 (záporné číslo). Letoun začne klesat i zrychlovat zároveň. Postupně ubírejte tah motoru až na minimum a jakmile se rychlost stabilizuje, snižte úhel náběhu vrtulí také na minimum (tj. modrou páku opačně - tedy na maximum). To kvůli předpisům pro tohle letadlo. Klesat bychom měli zhruba rychlostí 160 uzlů.

Kontrolujte rychlost sestupu na výškoměru, v polovině (12,5 nm od OTA) bychom měli být zhruba v 10000 stopách. Mimochodem vykoukněte oknem před sebe - ano ta světla to je letiště Mošnov, za ním je Ostrava. Jakmile dosáhneme 3000 stop, autopilot vyrovná, letadlo zpomalí a my znovu musíme přidat výkon motorů, tentokrát ale už ale jen na zhruba 150 uzlů. Pokud ještě nad majákem nebudete mít 3000 stop, nevadí. Proveďte níže popsaný nálet radiály a stále sledujte výšku. Nezapomeňte zvýšit tah motorů, jakmile autopilot vyrovná! Pravděpodobně se tak stane, protože letadlo poletí možná o něco více než 160 uzlů, takže na to buďte připraveni.

Usazení v radiále za MošnovemUsazení v radiále za Mošnovem

Právě teď je třeba vysvětlit, jak zaletíme přístrojové přiblížení na dráhu. Do Mošnova dorazíme od jihu a přesně nad letištěm, kde je umístěna VOR stanice, přepneme autopilota z režimu GPS na NAV1. Pamatujete, jak jsme na rádiu NAV1 nastavili frekvenci stanice VOR OTA? Tu nyní využijeme a zatočíme vlevo na radiálu 034. Malá odbočka - klesání jsme vypočítali tak, abychom dosáhli výšky 3000 zhruba při přeletu majáku OTA. V praxi by to bylo zřejmě až někde během předpisové otáčky. Jestli bude přístrojové přiblížení pilot provádět ručně nebo autopilotem je čistě na něm. Musí ale zvládnout všechny manévry také při ručním řízení.

Ihned po přepnutí otočným knoflíkem SOURCE z GPS na NAV1 musíme na HSI budíku nastavit kurz (radiálu) 034. K tomu použijeme otočný knoflík OBS. Je to ten vlevo, na sobě má něco jako křížek (ten vpravo s písmenem "M" slouží k nastavení HDG a je propojen se stejným nastavením na autopilotu). Jelikož přílet k OTA byl v kurzu 045, tak jej točením doleva nastavte na 034. Sledujte cifru vpravo nahoře na budíku, která je označena jako "COURSE". Letoun by měl začít točit doleva, jakmile se šipka vyrovná, letíme po radiále 034. Na levé straně budíku je vzdálenost od stanice OTA. Bude se zvětšovat. Na výše uvedeném odkazu na stránky VACC CZ najdete kromě navigačních map také mapky pro přiblížení (STAR RWY 22) a přistání (ILS RWY 22), kde najdete přesný popis našeho manévru i se schématem.

Nyní jsme ve výšce 3000 stop (nebo do ní ještě klesáme), minuli jsme letiště v Mošnově a pokračujeme předepsanou trasou na ISL přiblížení ke dráze 22. Opět si pečlivě přečtěte, co se bude dít, protože času moc nebude. Klidně použijte pauzu. Takže: ve vzdálenosti 10 mil od OTA provedeme předpisovou zatáčku pomocí autopilota vpravo téměř o 180 stupňů (je to méně, ale nechce se mi to počítat). Takže z našeho kurzu 034 se stane 223, což je přesně směr dráhy 22, na kterou budeme přistávat. Celému tomuto manévru (radiála, otočka) se také říká "kapka". Dále přepneme rádio na předem připravenou ILS frekvenci (OSV - 110,95) a aktivujeme autopilota do režimu sledování paprsku ILS (o tom později).

Hrubý nákres přiblížení na LKMT RWY 22Hrubý nákres přiblížení na LKMT RWY 22

Jakmile se tedy budeme blížit k 10 mílím od stanice, nastavte si HDG na autopilotovi na 034 (tedy kurzem kterým právě letíme). Těsně před desítkou (například 9 mil od stanice) přepněte autopilota z LOC na HDG - letoun tedy nyní poletí směr 034 (tj. stále rovně po radiále - pokud nefouká vítr). Přesně deset mil od stanice točte HDG knoflíkem vpravo až na kurz 223. Autopilot provede takzvanou dvouminutovou otáčku (teardrop procedure turn). Bude trvat necelou minutku (180 stupňů trvá minutu, 360 pak dvě). Během zatáčky sledujte rychlost, stroj bude trošku zpomalovat, protože autopilot během otáčky bude automaticky korigovat skluz (propad letounu do strany). Zároveň vysuňte klapky klávesou 2 (postupným rozvážným opakovaným stiskem až na maximum), což stroj ještě více zpomalí. Nechte ho zpomalit na 110 uzlů, ale ne méně! Během zatáčky dávejte veliký pozor na rychlost - určitě budete muset manipulovat s tahem motorů (například přidat tah). Ovšem jakmile letoun dotočí do kurzu 223, musíme jednat rychle - můžete ještě být rychlejší a zpomalit později, protože toto je důležité. V tuto chvíli již musíte mít uzamčenu (ENG) výšku 3000 stop, což zkontrolujte. Vše ale nyní půjde ráz na ráz.

Nejprve vysuneme klávesou G podvozek, přepneme rádio na druhou frekvenci ILS OSV, kterou jsme měli již připravenou. Nyní nastavíme OBS na kurz dráhy 223 (přímo vpřed) (známé kolečko na HSI indikátoru určené pro nastavování radiál). Za třetí přepneme autopilota z HDG zpátky na LOC. Za čtvrté aktivujeme také vertikální sledovač (glidescope) - tlačítko GS na autopilotovi (objeví se ARM). Autopilot nyní srovná letadlo ve směru dráhy (šipka na HSI se vyrovná) a poletí stále ve výšce 3000 stop. Sledujete rychlost? Měla by být již 110 uzlů - když tak ještě uberte "plyn". Zhruba 7 mil od stanice OSV (sledujte indikátor na HSI) se stabilizuje také do vertikálního paprsku ILS a začne klesat. S klesáním bude mít stroj tendenci zase zrychlovat, takže kontrolujte a ubírejte tah. Obě tlačítka LOC i GS svítí nyní zeleně (ARM). Právě se nám podařilo letoun usadit do ILS paprsku dráhy 22 v Mošnově. Autopilot nyní sám dovede stroj až k prahu dráhy. Kontrola: klapky vysunuty, podvozek vysunut, rychlost 110, zapnout přistávací světla (Landing Lights = ON). Poslední nemusíte povinně, jen kdybyste toho měli málo.

Dokončený obrat na fináleDokončený obrat na finále

Nyní nás čeká finále - ještě mírně snižte rychlost na 105 uzlů za minutu (což je naše přistávací rychlost) a čekejte, až se letoun přiblíží k dráze. Tento typ stroje je vybaven radarovým výškoměrem, takže přesně ve výšce 400 zahlásí "four hundred". Pak dvěstě, padesát, deset. Asi padesát stop nad zemí vypněte úplně autopilota (LOC i GS), dvacet stop nad zemí zcela stáhněte tah motorů na nulu a zahajte takzvaný "landing flare". Přitáhněte nos letounu, pěkně pomalu, až na 10 stupňů (jako u vzletu). Zpomalí se jak sestup (na chvíli se může i zastavit), rychlost jde taky dolů. Vydržte a nechte zadní kola dosednout, pak povolte a nechte sednout i předek. Dané výšky jsem hrubě odhadl, pro úspěšné přistání je nutné nastudovat materiály daného stroje.

Ubrzdit tento Beechcraft je na dráze 22 v Mošnově snadné - její délka je pro toto letadlo zcela nadstandardní. V podstatě můžete počkat, až se letoun zpomalí sám, protože první exit je až uprostřed dráhy (vlevo) - můžete dobrzdit klávesou B a použít jej. Pokud jej přejedete, pak máte ještě jeden exit - úplně na konci dráhy. Pojedete ale asi kilometr navíc. Zaparkovat můžete kde chcete.

Před přistánímPřed přistáním

Gratuluji. Toto byl velice zjednodušený let, ovšem po trati, kde létají letadla v reálu. Naprogramovali jsme palubní počítač a až na nějaké "detaily" provedli odlet i přílet v předepsaných procedurách. Pokud chcete létat přesněji za pomocí P-RNAV palubního počítače, zkuste vynikajicí freewarový nástroj vacFMS, který je k dispozici i pro Linux a X-Plane. Simuluje palubní počítač Airbusu se vším všudy (STARy, SIDy, VNAV), lze jej však použít i na jiná letadla (s určitými omezeními). Nevýhodou je, že musíte mít otevřeno několik dalších oken (a tedy není možné mít X-Plane ve fullscreenu), je však ale možné vacFMS provozovat na jiném počítači (třeba notebooku - propojení je přes LAN), což má výhodu, že u dlouhých zaoceánských letů můžete šmejdit po internetu. Funguje i kombinace Windows - Linux. A konečně - pro vacFMS poskytuje společnost Navigraph aktuální navigační databázi (AIRAC) aktualizovanou každý měsíc. Nestane se vám, že by nějaký bod chyběl, nebo byl na špatné pozici. Instalátor databáze je ale jen pro Windows (soubory technicky lze překopírovat - přečtěte si ale licenci). Databáze je bohužel za poplatek, ale pak už můžete létat opravdu jako ve skutečnosti.

Dobrždění na dráze 22Dobrždění na dráze 22

Mým cílem nebylo předvést předpisový let, ale spíše vzbudit zájem o simulované létání v X-Plane 9 (a nebo i MSFS). Kdo ví, třeba se ze čtenáře stane virtuální pilot na pravidelných linkách v internetové síti VATSIM nebo IVAO.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 3
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

nekolik oprav
IA 30. 03. 2010, 16:23:43
Odpovědět  Odkaz 
Narazil jsem na par preklepu:
- vypocet rychlosti klesani, mate tam 2000 uzlů za minutu, melo by byt ve stopach
- mozna jsem neco nechytil, ale myslim, ze otacka z 034 na 223 je vice nez 180
- GS paprsek je glideslope, glidescope je dle google kdyz se nekdo nekomu hrabe v krku :-)
Jsem zacatecnik, tak se omlouvam, jestli je nepresnost na me strane. Klidne pak prispevek smazte.
Jinak dik za serial, ja muzu tyhle veci cist porad dokola :-)
Re:nekolik oprav
lzap 31. 03. 2010, 12:49:04
Odpovědět  Odkaz 
Nic se mazat nebude!

Mělo by to být skutečně ve stopách, to dá rozum. Překlep.

Ta otáčka je přesně 189 stupňů. Vyplává to i z obrázku, mělo by to být tedy "víc jak 180". Otáčka by tedy měla být minutová.

A další překlep - tento je ovšem docela srandovní. Glideslope :-)

Díky za připomínky.
X-Plane 9: Let z Prahy do Ostravy: Od Brna dál
Pavel 8. 04. 2010, 21:19:09
Odpovědět  Odkaz 
Skvělý příspěvek o X-Plane. Mě určitě přesvědčil, že s tímto simulátorem začnu. Schlédl jsem i projekt VFR ČR a myslím, že je to přesně to, co tady delší dobu chybí. Určitě rád uvítám další podobné články ve výše popsaném seriálu a případně i nějakou diskuzi. Ještě jednou díky. Pavel

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Lukáš Zapletal

Lukáš Zapletal

Senior Software Engineer @ Red Hat


  • Distribuce: Fedora
  • Hodnocení autora: ***

| blog