přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, X-Plane 9: Let z Prahy do Ostravy pokračuje

X-Plane 9: Let z Prahy do Ostravy pokračuje

xplane9.png

Přinášíme další pokračování seriálu o leteckém simulátoru X-Plane 9. Tentokrát letíme z Prahy do Ostravy. Až doposud jsme jen plánovali a nastavovali. Pro někoho to může být překvapení, ale někdy tato předletová příprava zabere více času, než let samotný.


reklama

Ukážu vám, jak se ladí letecké rádio. V letadle jsou dva displeje frekvence, levý je aktivní a pravý určen pro ladění. V praxi se frekvence naladí na pravém, poté se tlačítkem šipky, která je umístěna mezi nimi, frekvence "přehodí". Frekvenci ladíme dvěma kolečky - vnitřní a vnější. Tím vnějším ladíme číslo před desetinnou čárkou, menším pak za. Je to snadné.

Nalaďte tedy na záložním rádiu frekvenci OTA stanice 117,45 a přehoďte ji na aktivní rádio. Na druhém si připravte frekvenci OSV ILS 110,95 - tu aktivujeme až za letu. Mimochodem rádia jsou v letadle dvě - NAV1 a NAV2. Přepíná se mezi nimi tlačítky. Na záložním byste měli naladit stejnou frekvenci pro účely výpadku (v simulátoru nám ale rádio určitě neodejde - takže se nemusíte obtěžovat). Kromě toho najdete ještě komunikační dvojici COM1 a COM2 a z dalších zajímavých bych ještě jmenoval rádio pro ladění NDB. Nebudeme se jimi zabývat, ale můžete si na něm naladit frekvenci NDB majáku, přes který přeletíme. Který to je určitě snadno zjistíte z výše uvedeného výpisu.

Nyní připravíme autopilota pro odletovou trasu. Kolečkem pro nastavení kurzu (HDG, heading) nastavte kurz dráhy - 243. Nachází se uprostřed mezi výškou (ALT) a vertikální rychlostí (VS). Při nastavení sledujte přístroj nazvaný HSI - indikátor HDG (heading bug) by měl směřovat přesně nahoru (na dvanácté hodině, kde by mělo být zhruba 24). Pokud tomu tak není, tak se svým strojem nestojíte na Ruzyni na dráze 24, což by mohlo být pro náš odlet docela fatální.

Nyní nastavíme výšku autopilota na letovou hladinu FL220, tedy točíme knoflíkem ALT až na hodnotu 22000. Stoupat budeme rychlostí 2000 stop za minutu, takže kolečkem VS nastavíme tuto hodnotu - zatím pouze cvičně. Po aktivaci autopilota se nám smaže a budeme ji muset nastavit znovu. Otočným knoflíkem SOURCE přepneme autopilota z hodnoty NAV1 na GPS - tím aktivujeme propojení autopilota s palubním počítačem, kde také zvolíme náš první bod - segment číslo 02 (PR612).

V letové hladině těsně před BODALemV letové hladině těsně před BODALem

Až doposud jsme jen plánovali a nastavovali. Pro někoho to může být překvapení, ale někdy tato předletová příprava zabere více času, než let samotný. A o tom tohle simulované létání je - o precizní připravě. Také o přesném dodržení předpisů co se týče letové trasy, povolených zón a výšek, ale také parametrů daného letounu. My během našeho letu spoustu nařízení porušíme - pokud byste chtěli letět úplně podle reálu, musíte začít se studiem potřebných podkladů. Poskytnu potřebné odkazy níže.

Vzlet bude probíhat následovně: zvýšíme tah motorů také na maximum (F2), odbrzdíme (B) a budeme udržovat směr dráhy. S ostatními detaily jako jsou klapky, světla nebo náběhová hrana vrtulí nebudeme bojovat - jsou nastaveny korektně, případně je můžeme pro zjednodušení postrádat. Náš stroj s plnými nádržemi budeme rotovat při rychlosti 95 uzlů, sledujte tedy rychloměr a jakmile dosáhneme této rychlosti, mírným přitáhnutím rotujte nahoru (zvedněte "nos" stroje), maximálně však na deset stupňů, což kontrolujte na budíku zvaném gyro (první delší čárka). Jakmile se zadní kola odlepí od země (výškoměr začne ukazovat vzestup), okamžitě zasuneme podvozek (G). Ihned po vzletu také mírně povolíme náklon a necháme letoun nabrat rychlost alespoň 140 uzlů. Zároveň musíme letoun zároveň vyrovnávat, aby letěl rovně stále kurzem 243, sledovat rychloměr (140-170 uzlů) a také výškoměr (stále stoupáme). Oči nebudeme spouštět vlastně ze žádných ukazatelů.

Jakmile bude letoun stabilně stoupat, aktivujeme autopilota stisknutím tlačítka HDG. Všechna tlačítka pro ovládání autopilota jsou v tomto letounu nad palubním počítačem. Autopilota bychom měli aktivovat co nejdříve to bude možné. Takhle se to obvykle dělá i v reálu v dopravních letadlech. Ihned po aktivaci sledování kurzu aktivujeme také stoupací režim stiskem tlačítek ALT a VS v tomto pořadí. Ihned znovu nastavíme vertikální rychlost VS na 2000. Aktivací HDG začne autopilot udržovat daný směr, tlačítky ALT a VS jsme nastavili stoupání do letové hladiny. Joystick můžeme pustit - nyní už poletí autopilot až nad Mošnov, kde jej vypneme.

Všimněte si, že tlačítko sledování kurzu (HDG) je zelené s nápisem ENG (Engaged), ale tlačítko uzamčení výšky (ALT) je žluté s nápisem ARM. To znamená Armed, letoun nyní teprve do nastavené výšky stoupá. Jakmile jí dosáhne (asi za deset minut), nápis se změní na zelený ENG a autopilot bude výšku držet. Další změny výšky probíhají stejně - nastavím novou hodnotu a opět se objeví ARM. Nastavím VS na rychlost stoupání nebo klesání (záporné číslo) a teprve po dosažení výšky se uzamkne (ENG). Takhle funguje náš autopilot v tomto stroji. Stále sledujte rychloměr - při stoupání 2000 stop za minutu bychom měli letět asi 160 uzlů, což je ideální stoupací rychlost tohoto letounu. Výkon motorů můžete snížit až na 90 %, pokud by byl stroj moc rychlý. V reálu bychom se museli podívat do tabulek a zjistit si parametry, za kterých je stoupání nejekonomičtější.

Brno Tuřany na dohledBrno Tuřany na dohled

Ačkoli jsem se v předchozích odstavcích hodně rozepisoval, to co nyní provedeme (obrat na kurz 155) by mělo následovat ihned, jak bude stroj stabilní a na autopilotu. Pro představu nejpozději asi 30 vteřin po startu. Provedeme to otáčením knoflíku HDG vlevo až na hodnotu 155. Stroj začne ihned zatáčku a jakmile ji dokončí, autopilot se usadí na kurzu 155. Poté aktivujeme nálet na radiál naší trasy přes GPS stiskem tlačítka LOC (objeví se žluté ARM). Sledování kurzu HDG nyní zhasne a nad tlačítkem LOC se objeví nápis ARM podobně jako u výšky. Jakmile se letoun přiblíží k naprogramované trase (očekávejte to během minuty - sledujte nám již známý indikátor HSI), autopilot zatočí a zahájí její sledování. Nápis pak konečně zezelená a šipka na HSI bude vzpřímená. Skvělé - letíme po naprogramované trase a stoupáme do letové hladiny. V reálu bychom měli při překročení hraniční výšky 5000 stop nastavit výškoměr na standardní tlak, ale jelikož máme vypnuté počasí (a tlak je všude stejný - standardní), toto nemusíme provádět. Po celou dobu bude zkrátka na výškoměru tlak 1013 - tím se nezabývejte.

Start není jednoduchá věc a chce to trošku cviku. Klidně si jej několikrát zopakujte, než se vydáte do Brna a dále pak do Ostravy.

Ideální rychlost stoupání pro tento stroj je zmíněných 160 uzlů, upravujte tedy tah motoru, aby letoun letěl právě touto rychlostí. Do námi zvolené letové hladiny by měl vystoupat zhruba za 10 minut, což znova opakuji - neodcházejte proto zatím od počítače. Zkontrolujte nyní, zda je na palubním počítači stále nastaven segment číslo 2 – tedy fix PR612. Palubní počítač ukazuje, kolik mil nám k tomuto bodu zbývá. Od letiště je to celkem nějakých 10 mil a k dalšímu fixu (PR613) dalších 17 mil, což nám při rychlosti 160 uzlů (1 uzel = 1 míle za hodinu) dává, že letové hladiny bychom měli dosáhnout někdy mezi segmenty 2 a 3. Po dosažení daného bodu palubní počítač sám přepne na další segment, tlačítko NEXT tedy nemačkejte.

Jakmile letoun dostoupá do FL220, automaticky se změní žlutý nápis ARM na zelený ENG. Po vyrovnání stroj začne pochopitelně zrychlovat, nechte jej zrychlit na 200 uzlů za hodinu a pak upravte tah motoru na nějakých 85 %. Zároveň klávesami F3/F4 zvyšte náběhový úhel vrtulí (modré páky). Pilot tohoto turbovrtulového stroje má totiž možnost za letu naklánět listy vrtulí. Pro vzlet jsme u těchto stavitelných vrtulí použili minimální úhel náběhu, což znamená, že vrtule ukrajují menší kousky vzduchu a motor (čili vrtule) má možnost jít do vyšších otáček. Podobně se vrtule nastavují i pro přistání, kdy musíme být připraveni na zrušení při nebezpečné situaci (a okamžité stoupání zpět plným výkonem - tzv. missed-approach nebo-li go-around).

Obrat vlevo na MORKOObrat vlevo na MORKO

Jakmile ale dosáhneme letové hladiny a cestovní rychlosti, můžeme zvýšit úhel náběhu vrtulí, aby ukrajovaly větší kusy vzduchu. Jednak je ve větších výškách řidší, a také pro přímý let stálou rychlostí nám stačí menší výkon (otáčky) motoru. Proto jakmile snížíme výkon, tak ihned upravíme (přitáhneme modrou páku) náběhovou hranu (pitch) tak, aby nám oba ukazatele otáček motoru (RPM) dávaly číslo 15. V letadle jako je toto vždy jakmile "sáhneme" na výkon motorů (thurst), vždy musíme upravit i náklon vrtulí (pitch). Vždy v tomto pořadí. Pokud by vás zajímalo, jak náklon přesně nastavovat, musíte mít vytištěné tabulky pro tento stroj. Každá situace, rychlost a výška dává jiný náklon. Mimochodem tento stroj může naklonit listy i opačně, takže může vrtulemi brzdit na dráze při přistání. A teoreticky i couvat.

Pokud jste si ještě neuvařili kafe nebo čaj, možná je právě nyní ta pravá chvíle. Letoun nyní pokračuje po trase PR612 PR613 VOZ BODAL BITSI BNO a MORKO. Klávesami A, S, D, W, E, Q se můžete rozhlížet na všechny strany, klávesou plus a mínus se můžete v externích pohledech přibližovat a oddalovat. Na trase je k vidění hned několik atrakcí. Předně je to VOR stanice Vožice, takže sledujte palubní počítač a jakmile se k ní budete přibližovat, klávesou S si snižte úhel pohledu a zkuste ji na zemi najít. Bude to ale úkol nelehký - z výšky 6,7 kilometru najít malou (kruhovou) budovu. Snad bude k něčemu moje ujištění, že tam v X-Plane 9 určitě je.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 2
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

X-Plane 9: Let z Prahy do Ostravy pokračuje
Michal 27. 06. 2010, 01:15:19
Odpovědět  Odkaz 
Dobrý den,
s tím startem mám problém. Po přepnutí autopilota na LOC to někdy začne kroužit kolem Ruzyně a vykružuje neustále se zvětšující spirálu kolem dokola a jindy to odletí směrem na sever neznámo kam. Asi něco dělám špatně a nevím co. Také jsem na mapě nenašel PR612 a PR613 - ani v PDF mapě ani v programu x-plane, tak nevím, jak má moje trasa vlastně vypadat. Také mi nejsou jasné ostatní ovládací prvky autopilota - tlačítko se šipkou doprava, LAT CON a +/-, GS, BC.
Také mi není známo, na který segment letu letadlo zrovna směřuje a jak to ovládat za letu. Vždycky to dělalo jen nepředvídatelné věci a letělo bůhví kam. Nejsou někde na netu srozumitelné informace pro začátečníky? Nic použitelného jsem nenašel.

Díky

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Lukáš Zapletal

Lukáš Zapletal

Senior Software Engineer @ Red Hat


  • Distribuce: Fedora
  • Hodnocení autora: ***

| blog