přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Recenze knihy: Nová pravidla marketingu a PR

Recenze knihy: Nová pravidla marketingu a PR

marketing_a_PR.jpg

V rámci svého působení v neziskovce Liberix se zajímám také o marketing a propagaci, abych alespoň tušil, co jde dělat lépe. Některé věci se snažíme realizovat, ale pochopitelně hledám nové poznatky. Začetl jsem se tedy do knihy, která má přívlastek „nová“ ve svém názvu.


Až po přečtení několika desítek stran mi ovšem došlo, že to nejsou nové metody, které hledá člověk, jenž se pohybuje na webu trvale několik let. Kniha byla napsána v roce 2007 a u nás vydána v roce 2008. Z hlediska některých skutečně nových webových marketingových strategií je to pravěk. Pak jsem si titul i podtitul přečetl pořádně ještě dvakrát:

Nová pravidla marketingu a PR. Naučte se využívat vydávání zpráv, blogy, podcasty, virální marketing a online média pro přímé oslovení zákazníků.

A došlo mi, že běžný markeťák neboli hezky česky marketér, je vším tím, kolem čeho já žiju několik let, jen lehce olíbnutý a že pro něj spousta věcí bude novinkou. A některé ani nestihne zaregistrovat, protože mu dřív zmizí v /dev/null. Tak jsem tedy změnil pohled a začal číst tipy a rady ostříleného marketingového opinion leadera Davida M. Scotta.

Česká verze

Musím. Musím se zmínit o české verzi. Autor nabízí nejen tuto knihu ke stažení, takže pro ty z vás, kdo umíte anglicky, vzniká otázka, zda si koupit českou verzi. Česká verze má totiž špatný překlad. Hodně špatný překlad. Chápu, že některé termity překladatelka třeba v roce 2008 neznala, ale obávám se, že některé nezná dodnes. Což je špatné, říkejte si, co chcete. Překlad mi opravdu hodně ztrpčoval čtení a soustředění. Uvedu namátkou několik příkladů překladů.

Samozřejmě, všichni reportéři potřebují jednoduchou navigaci přímo k vhodnému obsahu, aby mohli rychle dostat to, co potřebují. Z mých zkušeností velká většina online marketingových místností jsou jen o něco málo víc než online brožura s hromadou tiskových zpráv. (s. 192)
„Rosteme velmi rapidně,“ říká Bucas. (s. 248)
Takže nejlepší stránky se zejména zaměřují na obsah, aby spojili (sic!) dohromady své zákazníky, trhy, média a produkty v jedno komplexní místo, kde není obsah pouze králem, ale také prezidentem a papežem. (s. 118)
Jako názorný příklad tohoto posledního bodu, [Tady něco chybí nebo přebývá, ne? pozn. aut.] výkonný představitel společnosti, kterého jsem potkal na konferenci, udělal komentář (!!!) k novému trendu, který mi poskytl báječný nápad pro můj sloupek. (s. 202)

Překladatelka nezvládla převod jazykových konstrukcí z jazyka do jazyka, z kontextu do kontextu, ona je prostě pouze přeložila. Utápí se v neshodných přívlastcích, běhá z konce věty na začátek a neví, kde je východisko výpovědi (viz výše – česká věta začínající slovy „samozřejmě“ nebo „podle mě“ nebo „nicméně“ nebo „i když“ je pro mě kalk a jazykový bazmek). Informace se sice přenese, čímž je účel splněn, ale je to trnitá a nepříjemná cesta. Vím, že mnoha čtenářům je tohle jedno, ale mně ne – tak o tom píšu. Překlady jsou vůbec slabinou mnoha knih. Ale pojďme k obsahu.

Co v knize najdete

Jsou to americké reálie podané profíkem, který je v oboru třicet let a pochopil ona „nová média“. Protože má hodně zkušeností, má o čem psát a dokáže dát věci do kontextu. I když vám 99% narážek a jmen zřejmě nic neřekne, přesto jsou to přesně ty důležité informace, které člověk v takové knize hledá. Autor naštěstí nešetří.

Nejprve ovšem začíná postupně, aby čtenář neutrpěl technologický šok, pokud zná maximálně slovo web a internet (přičemž mezi nimi ani nemusí rozlišovat). Takže se nejprve vysvětluje, proč jsou současná pravidla nová a co se vlastně změnilo nebo měnit má. Dneska už víme, že blogosféra nenahradí klasické píšící novináře a že hyperlokální zpravodajství nebude fungovat (minimálně ne bez financí – čímž se sotva bude lišit od klasického lokálního plátku).

Autor vysvětluje a komentuje některé pojmy klasického marketingu (což jsem ocenil já) a uvádí nové pojmy (což ocení zase někdo jiný) – vysvětluje blogy, wiki, PR zprávy link building, long tail (dlouhý ocas), SEO, podcast, thought leadership a do jisté míry sociální sítě.

Trochu paradoxní je, že autor buď podcenil, nebo ještě nedocenil Facebook – není o něm v knize skoro zmínka. Kapitola je věnovaná pouze MySpace, čemuž se dnes jen blahosklonně usmíváme. Holt nová pravidla.

Je mi sympatické, že klade velký důraz na autenticitu a aktivitu. Nejsou v tom zas takové triky a kouzla. V podstatě stačí jen (sic!) kvalitní obsah a dobré vztahy s novináři a zákazníky. Příkladů pro tyto situace je v knize dost, a to těch dobrých i špatných. Inspiraci lze snadno najít a rozhodně je nad čím přemýšlet.

Najdou se samozřejmě kulturní a místní rozdíly, o kterých si myslím, že překonat nejdou. U nás třeba neexistuje blogosféra, která by měla vliv na cokoliv – pokud se pletu, vynadejte mi, budu rád. (Blogosférou pochopitelně nemyslím skupiny na Facebooku; ostatně i jejich vliv je spíše přeceňovaný.)

U nás lidé nepoužijí internetové technologie k tomu, aby výrazně posílili své občanské a politické aktivity. Ano, jednou byla vajíčková bitva, to mohl být pokus, bohužel poněkud destruktivní. Je to dáno také tím, že u nás se (zatím?) nevolí prezident přímo, lidé vlastně ani nemají možnost nějaký cíl realizovat (narážím na Yes, we can). Hlasování véčkařů je možná první vlaštovka, i když mi přijde z hlediska počtu lidí nedostačující (v jednom „referendu“ hlasovaly cca čtyři tisíce lidí, jak jsem četl; to je směšně málo).

Další věc, která u nás nefunguje, je vztah s novináři. Například nám v Liberixu se nedaří dosáhnout toho, aby se nějaký novinář o naše aktivity zajímal. Z toho vyplývá, že to děláme špatně – ale některé postupy popisované v knize jsem znal a díky ní je ještě vylepšil. Přesto nemáme žádné výsledky. Neznám příčinu a zrovna tento stav mi vadí. Máte radu? Nechcete nám pomoct?

Cenné rady od zkušeného profesionála

I když je kniha zaměřená na obchodníky a marketéry, pro mě rozhodně přínos měla, resp. má – ještě do ní budu nahlížet. Je třeba u čtení přemýšlet a převádět (špatně přeložené) věty do svých myšlenek – ke svému podnikání. A ani nemusíte mít firmu; pokud máte blog, se kterým to myslíte vážně, najdete v knize spoustu inspirace. Uvědomíte si, že

  • na web se musíte dívat očima zákazníka (to je kdokoliv, nejen ten, kdo kupuje);

  • psát byste měli pro něj, ne o sobě (v případě hlavně firemního webu);

  • měli byste psát a jednat napřímo a nic neskrývat;

  • bude to chtít hodně práce, času a peněz. :-)

V tomto ohledu je kniha jednoznačně silným zdrojem inspirací. Naučí vás přemýšlet trochu jinak.

Autor: David Meerman Scott
Překlad: Jitka Plchotová
Rozměry: 168x230
Vydal: Zoner Press
Datum vydání: 2008
Počet stran: 272
Typ vazby: brožovaná
Barva: černobílá
ISBN: 978-80-86815-93-0
Běžná cena: 290 Kč

Nahoru

Odkazy

Příspěvky

Recenze knihy: Nová pravidla marketingu a PR
MT 27. 08. 2010, 09:41:50
Odpovědět  Odkaz 
"Překladatelka nezvládla převod jazykových konstrukcí z jazyka do jazyka, z kontextu do kontextu, ona je prostě pouze přeložila. Utápí se v neshodných přívlastcích, běhá z konce věty na začátek a neví, kde je východisko výpovědi [...] Vím, že mnoha čtenářům je tohle jedno"

Kdo platí, poroučí. Takže když je to jedno mnoha čtenářům, je to jedno i redaktorovi, korektorovi a především jejich šéfovi.

"ale mně ne – tak o tom píšu. Překlady jsou vůbec slabinou mnoha knih."

Zaplatit kvalitní překlad je pro zadavatele evidentně ekonomicky ztrátové (pokud je zadavatel vůbec schopen kvalitu předkladu posoudit). Následkem čehož je pro překladatele ekonomicky ztrátové (neboť třeba časově náročné) pokoušet se překládat dobře, protože je zaplacen jen za "překlad".

Kdyby měl fungovat trh, vraceli by čtenáři špatně přeložené knihy v reklamaci. Nebo je aspoň házeli do koše bez přečtení, a tím pádem o nich nikde nepsali a nikde je nezmiňovali, ani jako odstrašující příklady nezvládnutého překladu, a nedělali jim tak reklamu ;-)

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz