přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Recenze knihy Tvorba open source softwaru

Recenze knihy Tvorba open source softwaru

tvorba_oss.png

Sdružení CZ.NIC nedávno vydalo knihu Tvorba open source softwaru. Svým zaměřením na společenské aspekty open source je kniha v rámci současnosti jedinečná a zaslouží si podrobnou recenzi.


Dílo Tvorba open source softwaru kloudně ozřejmuje běžná úskalí bránící v dosažení úspěchu. Za úspěch vnímá, že projekt vejde ve známost, přitáhne si aktivní komunitu vývojářů, získá oblibu řadových uživatelů... Chcete-li však dosíci úspěchu jiného rázu (např. zdokonalit se v programování, vytvořit software na míru velmi unikátním potřebám, získat akademický titul...), bude pro vás užitečný jen zlomek pojednání. Kniha totiž jen minimálně studuje zásady vlastního vývoje softwaru, technologické pozadí a konkrétní vývojářské nástroje.

U čtenáře se nepředpokládají žádné předběžné znalosti nebo zkušenosti. Autor vykládá problematiku lapidárně a nezamořil výklad matoucími anglikanismy z „manažerského newspeaku“, což téměř charakterizuje současnou produkci literatury pro řídící pracovníky. Názornost textu dává výsledný pocit samozřejmosti, že by se čtenář býval snadno domákl těchto postřehů prostým selským rozumem. Kniha není nastavována slovní vatou či mnohonásobným opakováním téhož, takže text svižně plyne a čtenář se nenudí.

Titulní strana knihy Titulní strana knihy

Organizačním géniům bude většina obsahu dopředu intuitivně zřejmá. Ostatním jistě půjde k duhu, že mohou mít na jednom místě nezbytné „manažerské“ minimum. Titul vnímám jako nejhodnotnější z dosud vydaných spisů z edice CZ.NIC. Recenzi dřívějších publikací z ediční řady naleznete v článku Recenze knih vydaných sdružením CZ.NIC.

Kapitoly

  • Úvod – Kapitola stručně shrnuje příčiny a důležité dějinné momenty vzniku hnutí svobodného softwaru. Shrnutí uzavírá začátek devadesátých let, kdy byly de facto v hrubých obrysech již konstituovány současné poměry. Ukazují se rovněž ideologické rozdíly v koncepci open source a koncepci free softwaru.

  • Zahájení projektu – Kapitola pojednává o zhmotnění prvotní myšlenky do open-source projektu. Dozvíte se zde podrobnosti o nutnosti přesně formulovat záměr, vytvořit webové sídlo projektu, zvolit licenci, informovat veřejnost o novém projektu, neodradit potenciální dobrovolníky, nastolit pravidla slušného chování... Tato kapitola je podle mě nejdůležitější.

  • Technická infrastruktura – Kapitola uvádí do problematiky efektivního využití mailových konferencí, systému správy verzí, systémů pro správu chyb a instantních komunikačních nástrojů (IRC). Závěr informuje o předpřipravených hostinzích typu SourceForge.

  • Společenská a politická infrastruktura – Kapitola popisuje modely přijímání rozhodnutí a zamítání návrhů.

  • Peníze – Kapitola neučí, jak získat finanční prostředky, nýbrž doporučuje, nač vynaložit nabytý kapitál.

  • Komunikace – Kapitola odpovídá na následující otázky. Jak vystupovat na veřejnosti? Jak zajistit, aby dobrovolníci tvořili nadhodnotu? Jak zamezit tvorbě podhodnoty (hádky, zahlcení účastníků banalitami, činnost nesoudných lidí...)? Jak se bavit o nepříjemnostech (chyby programu)?

  • Vytváření balíčků, vydávání releasů a každodenní práce na vývoji – Kapitola čtenáře spravuje o strategii vydávání nových verzí softwaru.

  • Řízení dobrovolníků – Kapitola rozvíjí kapitolu Komunikace. Prohlubuje téma správné komunikace v pracovním kolektivu a zabývá se postupy zvyšování motivace. Podkapitola Podělte se o řídicí i technické úkoly navrhuje možné rozdělení kompetencí. Bohužel pojednání o internacionalizaci a lokalizaci, jež by si jistě zasloužila vlastní kapitolu, se smrskla do jednostránkové zmínky o roli translation managera (správce překladů).

  • Licence, autorská práva a patenty – Kapitola týkající se duševního vlastnictví je na můj vkus příliš kusá. Chybí komentovaná úplná znění licencí GNU GPL. Chybí vysvětlení zásadních rozdílů mezi GNU GPLv3 a GNU GPLv2. Chybí vysvětlení principu slabého copyleftu u licence LGPL. Chybí srovnání jednotlivých jurisdikcí a jejich teritoriální působnosti. (Kde vlastně a v jaké míře platí softwarové patenty?)

  • Příloha Svobodné systémy pro správu verzí – Příloha jmenuje různé systémy pro správu verzí.

  • Příloha Volně přístupné bug trackery (záznamníky chyb) – Příloha jmenuje různé bug trackery.

  • Příloha Měl bych se starat o to, jakou barvu má přístřešek pro kola? – Příloha cituje e-mail z vývojářské konference, který pojednává o zbytečném hašteření se. Tuto přílohu nepovažuji za příliš důležitou.

  • Příloha Vzorové pokyny pro hlášení chyb (bugů) – Příloha na ukázku předvádí zásady projektu Subversion.

  • Příloha Copyright – Příloha asi jen uvádí znění licence knihy, což však není explicitně vyřčeno.

Výhrady

Kvalita překladu

Kvalita překladu působí místy až neumětelsky. Například označuje-li odesílatel e-mail spojením „this communication“ (toto sdělení), překladatel otrocky píše „tato komunikace“. Cituji e-mail uvedený na straně 159: Tato komunikace pochází od firmy Deloitte & Touche LLP. (...) Tato komunikace a všechny její případné přílohy obsahují informace, které jsou důvěrné a mohou být i tajné. Je určena výhradně k užití svého zamýšleného adresáta nebo adresátů. Pokud jste tuto komunikaci obdrželi omylem, vraťte ji...

U některých cizích slov překladatel tápe, zda je bude, či nebude skloňovat. Třeba termín release (vydání, verze) nejprve skloňuje, pak jej z nepochopitelných důvodů skloňovat přestane, posléze jej opět začne skloňovat... Výsledná konsistence překladu snižuje čtivost, protože se jeví jako chyba proti české gramatice. Chybu kniha flagrantně páše již v obsahu, kdy podkapitoly Stabilizace release a Správce release kontrastují s blízkými podkapitolami Plánování releasů a Vydávání releasů. Stejně tak výraz open source najdete většinou bez spojovníku, ale několikrát se objeví i s ním, bez ohledu na to, jestli se jedná o přídavné nebo podstatné jméno.

Překladatel ponechává původní webové odkazy, ač mnohdy lze odkázat na stejný zdroj v češtině. Uváděné pasáže z licencí sám zpracovává, místo aby přejal již existující oficiální české překlady.

Diskutabilní tvrzení

Autor několikrát předkládá své subjektivní názory stranící proprietárnímu softwaru, aniž by je podložil pádnými argumenty. Příklady paušalizujících diskutabilních výroků budiž:

  • Jednou oblastí, v níž se open-source projekty od proprietárních vždy výrazně lišily, je plánování releasů. Proprietární projekty obvykle mají data vydání nových verzí stanovená celkem pevně. (Podkapitola Plánování releasů)

  • Při vývoji proprietárního softwaru se běžně využívají týmy, které se věnují výhradně zajišťování kvality: vyhledávání chyb, testování výkonnosti a škálovatelnosti, kontrola rozhraní a dokumentace atd. Tyto aktivity zpravidla dobrovolná komunita v rámci projektu svobodného softwaru neprovádí tak nadšeně a energicky. (Podkapitola Zajišťování kvality)

  • Kritizování konkurenčních closed-source produktů je ve světě open source projektů častěji akceptováno, zvláště pokud se jedná o produkty Microsoft. (Podkapitola Nekritizujte konkurenční open source produkty)

  • Dokumentace a použitelnost jsou notoricky známé slabiny open source projektů, ačkoliv si myslím, že přinejmenším v případě dokumentace se rozdíl mezi svobodným a proprietárním softwarem často zbytečně zveličuje. Nicméně je i tak empiricky dokázáno, že mnoho open source softwarů postrádá prvotřídní výzkum v oblasti dokumentace a použitelnosti. (Podkapitola Dokumentace a použitelnost)

  • LGPL má mírnější omezení než GPL a lze ji snadněji kombinovat s nesvobodným kódem. Je však také trochu složitější a na první přečtení méně srozumitelná, čili pokud nebudete používat licenci GPL, doporučuji vám použít licenci typu MIT/X. (Podkapitola GNU General Public License)

Největší dodavatel proprietárního softwaru společnost Microsoft je známá mimořádnou nahodilostí a nepředvídatelností vydávání nových releasů Microsoft Windows. Naopak politika releasování svobodného operačního systému Ubuntu je striktně pravidelná a zcela předvídatelná. (Podrobnosti uvádí detailní Finanční srovnání Windows a Ubuntu.) První z výroků se tedy ukázal jako sporný, ba přímo kontrafaktuální. Není těžké jmenovat evidentní protipříklady ostatních proklamací.

Podobná tvrzení jistě ubírají na kvalitě knihy, jako celek ale stále zůstává velmi dobrou publikací.

Informace o knize

Autorem knihy je Karl Fogel, jenž má mnohaleté zkušenosti na poli open source. Autor českého překladu není uveden. Tištěného vydání Tvorby open source softwaru stojí 299 Kč. Při elektronickém objednání skrze protokol IPv6 je zlevněno na 249 Kč. Elektronická vyhotovení stahujte spolu s ostatními knihami z edice zdarma na knihy.nic.cz.

Nahoru

Příspěvky

Problemy s kvalitou prekladu
trubadur 4. 08. 2012, 10:41:28
Odpovědět  Odkaz 
Nevznikal nahodou preklad komunitni cestou? To by mohlo vysvetlit urcitou nekonzistenci a zminovane problemy.
Re: Problemy s kvalitou prekladu
trubadur 4. 08. 2012, 10:43:14
Odpovědět  Odkaz 
Tim nechci rict, ze by byl komunitni preklad horsi, ale to, ze ruzni lide prekladali ruzne casti textu.
Recenze knihy Tvorba open source softwaru
Pavel Šimerda 4. 08. 2012, 13:04:51
Odpovědět  Odkaz 
Článek se převážně skládá z negativní kritiky, dovolím si tedy taky trochu …

„Dílo Tvorba open source softwaru kloudně ozřejmuje běžná úskalí bránící v dosažení úspěchu.“

První věta hodně strojená, svou srozumilteností lehce připomíná zmrdspeak, použití „kloudně
ozřejmuje“ na mě zase působí trochu hospodsky.

„Za úspěch vnímá“

Není „za úspěch považuje“ či „jako úspěch vnímá“ přirozěnější (a případně správnější z pohledu
valenčních vazeb)?

„Chcete-li však dosíci úspěchu jiného rázu“

Dosekat?

„U čtenáře se nepředpokládají žádné předběžné znalosti nebo zkušenosti.“

A co předchozí znalosti a zkušenosti?

„Autor vykládá problematiku lapidárně“

Lapidárně jsem si musel najít ve slovníku. Alespoň úvod článku by se mi líbil srozumitelný i pro obyčejné smrtelníky, jako jsem já.

Nicméně, z recence získávám pocit, že ta knížka nestojá za otevření. Je to tak?
František Bártík Re: Recenze knihy Tvorba open source softwaru
Autor článku 5. 08. 2012, 07:51:38
Odpovědět  Odkaz 
>> Článek se převážně skládá z negativní kritiky, dovolím si tedy taky trochu …

To není pravda. Vznesl jsem pouze dvě výhrady (místy nízká kvalita překladu, několik diskutabilních výroků). U výtek je třeba řádně argumentovat, takže jsem musil přesně rozebrat vady. Přesto negativní kritika (počítáno včetně dlouhých citátů) nepřesahuje 30% recenze.

>> Není „za úspěch považuje“ či „jako úspěch vnímá“ přirozěnější (a případně správnější z pohledu valenčních vazeb)?

Po zamyšlení nejsem zcela přesvědčen o správnosti "za úspěch vnímá". Kritiku akceptuji.

>> „Chcete-li však dosíci úspěchu jiného rázu“ Dosekat?

Dosíci úspěchu znamená uspět, dosáhnout úspěchu, dojíti úspěchu... Sloveso dosíci se běžně objevuje i v hovorové češtině, takže kritiku neakceptuji.

>> Nicméně, z recence získávám pocit, že ta knížka nestojá za otevření. Je to tak?

Knihu doporučuji ve třetím odstavci.
Otakar Haška Re: Re: Recenze knihy Tvorba open source softwaru
otula 5. 08. 2012, 13:55:07
Odpovědět  Odkaz 
> "Dosíci úspěchu znamená uspět, dosáhnout úspěchu, dojíti úspěchu... Sloveso dosíci se běžně objevuje i v hovorové češtině, takže kritiku neakceptuji."

V hovorové češtině jsem se s tím nikdy nesetkal. Ale dlužno přiznat, že strejda google toto (rádoby knižní) spojení najde v několika případech, kdy již použito bylo. Dnes se již ovšem lidé k úspěchu neprosekávají mečem ani kosou, takže tohle spojení vyznívá dosti divně.
Recenze knihy Tvorba open source softwaru
Pavel Šimerda 5. 08. 2012, 13:12:17
Odpovědět  Odkaz 
„Přesto negativní kritika (počítáno včetně dlouhých citátů) nepřesahuje 30% recenze.“

A zbytek tvoří úvod, přehled kapitol a závěr.

„Sloveso dosíci se běžně objevuje i v hovorové češtině, takže kritiku neakceptuji.“

Ve které oblasti?
Recenze knihy Tvorba open source softwaru
Roman Sokol 5. 08. 2012, 16:53:11
Odpovědět  Odkaz 
Opravdu nevím kolik je autorovi let, ale dojem z tohoto článku mám ten, že bude pravděpodobně velmi mladý. Právě pro mladší ročníky je typická snaha používat "velká" slova, mezi které se řadí hlavně výrazy neobvyklé, archaické, komunitně specifické, odborné či výrazy zdomácnělé, ale zcela zřetelně převzaté ("flagrantně" či již zmíněné "lapidárně"), to vše pochopitelně i v kombinacích, a zároveň neschopnost odlišit slova, která jsou buď bez pochyby z hovorového jazyka ("domákl"), nebo jsou minimálně tak na hranici, že by je v jednom textu s "velkými" slovy zkušenější autor použil jen velmi nerad ("kloudně"). Pokud je autor skutečně mladý, pak myslím na jeho obhajobu uvedu to, že my jsme nebyli jiní. Důvod je totiž prostý: Kromě samotného naučení se jazyku a citu pro něj musí mít člověk také dostatečně "načteno" kvalitního textu, aby jeho vlastní projev mohl získat kvalitu. A to chce čas.
Pokud ovšem autor nespadá pod výše uvedenou obhajobu, pak by jsem ho chtěl upozornit (téměř cele jeho vlastními slovy), že: "Výsledná konsistence ..." - Vašeho článku - " ...snižuje čtivost, protože se jeví jako chyba proti české gramatice.". Mimochodem, i zde podle mne v této souvislosti nemá být konsistence, nýbrž nekonzistentnost, ale se skřípěním zubů budiž. Autor si může klidně neakceptovat :-)
Sám mám své léty zažité vzdory proti vývoji jazyka, kdy považuji za správnější "své" výrazy oproti jejich dnešním oficiálně schvalovaným podobám (viz "by jsem" v předchozím odstavci oproti "bych"), ale ani nic takového jsem v jeho počinu nevysledoval. Musím tedy konstatovat, že kontrafaktuální(sic) může být ve výsledku i jeho vlastní hodnocení textu druhého, pokud za fakt přijmeme jeho vlastní neschopnost předložit konzistentní text. Jasně pak vyvstane podezření, že zde předkládané nemusí odpovídat skutečnosti. Přeloženo do češtiny: Takhle napsané hodnocení ve mě nevzbuzuje obavy, že budu mít nějaké velké problémy s češtinou předmětné knihy až se dostanu k jejímu přečtení.
P.S. „Sloveso dosíci se běžně objevuje i v hovorové češtině..."
Když pominu že samotné toto tvrzení není pravdou a ospravedlňovaný výraz je pro dnešní dobu již archaismus, pak ten, kdo ve svém článku použije výraz "dosíci", si tím jasně uzavírá možnost odkazovat na cokoli, co se vyskytuje v hovorové řeči. Lapidárně řečeno, vyjma přímých citací je pro něj pouze spisovná čeština závazná.
František Bártík Re: Recenze knihy Tvorba open source softwaru
František B. (autor článku) 6. 08. 2012, 08:45:33
Odpovědět  Odkaz 
re Roman Sokol : Budu reagovat na prý hovorové slovo "domáknout", jež je ve skutečnosti spíše archaismem. Příruční slovník (online verse na http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php ) uvádí význam "vyzkoumati, dopíditi se" a dva příklady užití z klasické české literatury. Chcete-li polemizovat, mohu dohledat konkrétní příklady dokládající výskyt "domáknout" v pracích vysokého stylu.

Nahrazování správných aoristových tvarů slovesa "být" (bych, bychom...) minulým časem smyšleného slovesa "by" (by jsem, by jsme...) je z mého pohledu zrůdnost.
Recenze knihy Tvorba open source softwaru - anglikán v hostinci
fri 5. 08. 2012, 18:01:20
Odpovědět  Odkaz 
Vlastimil Ott napsal několik textů, ve kterých se zabývá některými jevy v češtině. Pokud jej mezi nimi nemá, hodil by se lidem příspěvek k používání tvarů zájmena já (mně, mě). Je na to jedna jednoduchá pomůcka, kterou jsem před lety slyšel od učitelky češtiny (jinak taky stačí si buď zapamatovat tvary ve spojení s pády).

Konkrétně mě v textu předchozího příspěvku zaujala kombinace "ve mě". Má to být takto, nebo spíš takto: "ve mně"?

Ty připomínky pod článkem mě zaujaly natolik, že jsem si text přečetl. Mohu potvrdit, že jsem poznal nejen zmiňované případy jako méně obvyklé, a taky další, nad kterými jsem se usmál (a buď bych navrhl jiné slovo, např. anglicismus (viz anglikanismy; anglikán je někdo jiný :), nebo hravou práci s jazykem, např. hostincích (-> hostinzích typu SourceForge)), ale zase bych řekl, že až popisovaná dlouhodobá zkušenost s rozmanitými odbornými texty, a nejen s nimi, přináší tu hledanou kultivaci, a pochopení toho, co je co. Úspěch spočívá v tom, že autor pak plynule používá slovní spojení, která znějí dobře a přirozeně většině čtenářů, kteří se s nimi při svém studiu tak jako on často setkali.

Chtěl bych ale říct, že bych byl rád, aby nebyl text hodnocen tak příkře, jak to může z diskuze vyznívat. Má přece svá pozitiva a ta v mých očích převažují nade vším. Jsme přece lidé, ne?
František Bártík Re: Recenze knihy Tvorba open source softwaru - anglikán v hostinci
František Bártík 6. 08. 2012, 08:25:54
Odpovědět  Odkaz 
re fri : V textu, který jsem zaslal redakci, je uveden tvar hostinzích. Nevím, proč redakce tvar změnila. V češtině při skloňování koncovky i, í, ích, ími, ím, íma, ě měkčí hlásku g na hlásku z (např. tajga - v tajze, Olga - dávám Olze...).
Tvorba open source softwaru - anglikán v hostinci
fri 6. 08. 2012, 09:21:42
Odpovědět  Odkaz 
Můžete být v klidu, redakce tvar nezměnila. :)
Recenze knihy Tvorba open source softwaru
Roman Sokol 5. 08. 2012, 19:45:31
Odpovědět  Odkaz 
Souhlas s "anglikánem v hostinci" :-) a hned dvakrát.
Jednak to je ode mne hrubka jak se patří, protože je to v kom/v čem a tedy "ve mně". Omlouvám se. Je to moje častá chyba, kdy pozměňuji již napsané věty dokud nejsem spokojen a občas zůstanou "recyklovaná" slova. Původně jsem větu začínal "Pro mě předložený text znamená, že nebudu mít...", ale to se mi zdálo příliš kategorické. Ale to není omluva. Měl jsem si to lépe zkontrolovat po změně. Omluva je o pár řádek výše.
Druhak se taky kloním k toleranci a rezervě jak k tomu, co napsal autor, tak k ofenzivnosti toho, co jsem napsal já. Za prvé jsem to skutečně nemyslel jako kdovíjaký hanopis. A za druhé se samozřejmě krásně projevilo to, co by se dalo nazvat "řetězec shození se", nebo-li "běž a naběhni si taky". Pán B kritizoval Pána A, sám ale nepředvedl o mnoho víc. Pán C na to chtěl poukázat, ale taky se nezadařilo :-).
Recenze knihy Tvorba open source softwaru
Roman Sokol 7. 08. 2012, 14:36:54
Odpovědět  Odkaz 
Jistěže chci polemizovat o výrazu "domákl", resp. "domáknout", a rád by jsem Vaše dohledávky viděl. Vaše argumentace totiž vypadá téměř jako by jsem tvrdil, že to slovo neexistuje. To je samozřejmě nesmysl. Ovšemže si můžete třeba v detektivním románu přečíst, kterak "Chlupatý se někde domákli, že tu káču udělal Véna.". V předmluvě k témuž románu se ale bezpochyby nedočtete, že autor vlastně hlavní zápletku nevymyslel, ale "domákl se jí v dobové černé kronice".
Nemyslím si že jde o archaismus. Jde o hovorové slovo s hlavním těžištěm v kriminálním slangu, protože podle mne z hlediska použití je nejsilnější synonymum "dopátrat" (a např. na synonymus.cz ho také jako první uvádějí).
Můžete demonstrovat použití předmětného slova v jednoznačně spisovném textu? Jsem velice zvědav, jestli se dá najít dejme tomu monografie, kde se píše: "Einstein se domákl Obecné teorie relativity při své práci na patentovém úřadě.". A jestli mohu být tak smělý, pak prosím něco staršího data. Od té doby, co se práce jazykového korektora stala téměř všude nadbytečnou investicí, se totiž dají vidět černé na bílém věci, proti kterým všechno, co předvádíme či probíráme tady, je jen odvar.
František Bártík Re: Recenze knihy Tvorba open source softwaru
František B. (autor článku) 7. 08. 2012, 16:04:19
Odpovědět  Odkaz 
re Roma Sokol : Požadované dohldávky:

Česká archeologie křesťanského středověku, J. E. Wocel. 1850 : A tato rozmanitá svědectví na mnoze mlhou časů tak zahalena jsou, že zpytující rozum se jich často jen domakává, aniž pak v úplnou jich podstatu nahlédnouti může; a kdežto zase některý z těchto dávnověkých pramenů hojněji se prýští, kmitá se jiný v mlhách nejistoty a právě tam se tratí, kdeby jeho plný proud zpytateli dávnověkosti nejvítanějším byl.

Dějiny filosofie - díl II (Novověk), E. Rádl. 1933 : Tam, kde se nejtěsněji domákl pravdy, záhy podlehl mythu Spinozy.

Příklady z mnou výše odkázaného výkladového slovníku :

Heslo domakati : Lidé jsou na nás jako sršni — někdo by se toho domakal a teprve by nás pomlouvali. Baar. Těžko se pravdy domakat. Hál. Mohu za to, že se všeho domakali? Já mlčel jako hrob. Dyk.
Heslo domáknouti se : Město by se záhy domáklo, kdo jim pomáhá. Vrba. Snadno by se domákli, že jim to ukradli Češi. Kop.
Re: Re: Recenze knihy Tvorba open source softwaru
Roman Sokol 7. 08. 2012, 18:21:42
Odpovědět  Odkaz 
Příklady z výkladového slovníku nejsou průkazné, protože z nich není jasné zda nejde např. o přímou řeč (ve skutečnosti právě naopak téměř všechny působí jako mluvené slovo) a nemají tudíž záruku spisovné češtiny.
První dva citáty ovšem jasné jsou a já uznávám, že "domákl" je archaismus. Děkuji za informaci a omlouvám se za ztracený čas.

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

František Bártík

Soustředím se na problémy, které vyžadují kreativní přístup anebo využití teoretických znalostí. Orientuji se na svobodná řešení a baví mě učit se nové věci. Neváhejte a oslovte mě s Vaším zajímavým pracovním zadáním.


  • Distribuce: debian a odvozená distra
  • Grafické prostředí: GNOME

| blog