přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?

Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?

open_source_sw.jpg

Neuplyne týden, abychom se nedozvěděli o nějakém úspěšném nasazení svobodného softwaru ve veřejné správě. Má to ale háček – téměř vždy se to týká cizího státu. Proč se s něčím takovým nesetkáváme také v Česku?


reklama

Stále nové zprávy...

Každý, kdo pravidelně čte například LinuxEXPRES nebo OpenOffice.cz, to zná. Řecké školy využívají Epoptes, ty varšavské dostanou počítače s Ubuntu, veřejné zdravotnictví ve španělském společenství Extremadura migrovalo na Linux, město Toulouse přešlo na LibreOffice. To je jen pár příkladů z poslední doby – jinak si každý jistě vzpomene třeba na francouzské četnictvo nebo švýcarskou justici.

Co má tohle všechno společného? Jsou to zprávy o nasazení svobodného softwaru ve veřejné správě, resp. ve veřejném sektoru obecně (tedy například včetně školství, zdravotnictví a sociálních služeb). A jsou to zprávy ze zahraničí, konkrétně většinou ze států, s nimiž sdílíme nejen evropský kontinent, ale také Evropskou unii.

Velká spokojenost panuje například ve Francii, kde se svobodný software používá ve veřejné správě již dlouho a rozsáhle.

Pokud je řeč o téže kategorii softwaru u nás, v České republice, obvykle se týká sféry soukromé, tedy firem a neziskových organizací. V souvislosti s veřejnou správou čteme spíše o zadávání stamilionových softwarových zakázek stále stejným dodavatelům, bez vyhlášení otevřené soutěže, často s odůvodněním „autorskými právy“. Další zprávy se nesou ve znamení všelijakých „memorand porozumění“, „výhodných rámcových smluv“ a tak podobně.

Jinde to jde

Hovořit o tom, jaké výhody přináší nasazování svobodného softwaru (a otevřených formátů dokumentů, otevřených komunikačních protokolů...), je asi zbytečné. Jsou tu samozřejmě i nevýhody, o kterých je potřeba vědět. Ovšem to je téma na jiné články, teď jde o něco jiného.

V řadě států – a jsou to státy „západní“, ke kterým naši občané i politici často vzhlížejí jako k našim vzorům – se ve veřejném sektoru svobodný software nasazuje zcela běžně. A co víc: politické reprezentace, a to často jednomyslně (napříč politickým spektrem), schvalují celé strategie založené na využití tohoto druhu softwaru.

Například Velká Británie nedávno schválila využití formátu ODF (Open Document Format – mezinárodní standard ISO/IEC 26300) jako standardního formátu dokumentů ve veřejné správě. Bernský kanton ve Švýcarsku schválil zákon, podle něhož mají být zdrojové kódy řešení pro veřejnou správu otevřené, ledaže bude náležitě zdůvodněno, proč tomu tak není.

Důvody, které k tomu politiky oněch států vedou, jsou různé. Počínaje snížením nákladů, přes větší transparentnost a otevřenost vůči občanům, až například po soulad s vlastní filozofií a ideologií. Faktem ale je, že to jde a že reálné výsledky se skutečně dostavují.

Proč to nejde u nás?

Nelze tak úplně říci, že by se svobodný a open-source software u nás ve veřejné správě a obecně veřejné sféře vůbec nepoužíval. Ovšem někde nejenže se nepoužívá, nýbrž je odpor proti němu vysloveně urputný a politici či úředníci vymýšlejí až bizarní důvody, proč ho nelze použít (mezi ně patří třeba i „požadavek dodavatele softwaru“).

Proč tomu tak je? Ponechme stranou často vyslovovaný důvod – tedy že za tím jsou nějaké úplatky, ať už přímé nebo nepřímé. Někdy v tom opravdu mohou být, ale ve většině případů dost těžko. Je tedy třeba pátrat dál.

Strach z neznámého

Klasické schéma proprietárního softwaru je na první pohled relativně jednoduché (ve skutečnosti není, ale to teď není důležité). Buď se koupí jakási krabice, nebo se pořídí alespoň nějaký „papír“ (multilicence), anebo se objedná a zaplatí implementace a potom se platí nějaký pravidelný poplatek za podporu.

Ovšem u svobodného softwaru je ten model tak trochu „neuchopitelný“. Pravidelný poplatek za podporu se u něj vyskytuje sice také, ale… jak že je to s počtem instalací? Opravdu to jde dát na libovolný počet počítačů? A když to nebude fungovat, kdo to vyřeší?

Na všechny takové otázky lze samozřejmě poměrně snadno odpovědět. Ale často nemá kdo odpovědět a ty otázky ani nejsou vysloveny, ukrývají se kdesi v lidech, kteří o věcech rozhodují. Pak je samozřejmě předem jasné, jak to dopadne.

Špatné pochopení

V souvislosti s open-source se často hovoří o práci dobrovolníků. Ta je sice důležitým elementem v celé mozaice, ale bývá právě tím kamenem úrazu při pokusech o nasazení ve veřejné správě. Vrhá to pak na tuto kategorii softwaru špatné světlo, ve smyslu „amatérství“, nedotaženosti nebo neodpovědnosti.

Přitom ve skutečnosti nemá licence softwaru naprosto nic společného s tím, kdo software vytváří a zda jde o dobrovolnou práci (nehledě na to, že na ní není nic špatného) nebo o práci za peníze. Stejně tak nemá nic společného s kvalitou softwaru. V každé licenční kategorii SW existují produkty z celé kvalitativní škály, od špičkových programů až po hrubě nekvalitní.

Opět je to věc, kterou lze vysvětlit. Samozřejmě za předpokladu, že o to někdo stojí a že je ochoten přijmout fakta.

Historická zátěž

Tohle je zřejmě úplně nejsvízelnější věc. Prakticky na všech úřadech a v dalších orgánech a organizacích se vyskytují všemožné softwarové produkty pořízené v minulosti. Většinou nebyly vytvářeny pro nějakou přenositelnost a často ani významnější interoperabilitu.

Jakákoli změna je tedy velký problém. Nelze změnit operační systém, protože klientská část běží jen na XY. Nelze změnit kancelářský balík, protože klientská část vyžaduje balík YZ. Dokonce nelze změnit ani serverový systém pod databází, protože i když je databáze přenositelná, využívá specifickou komponentu ZX, která je jen pro jediný systém.

V takovém případě je samozřejmě vždycky jednodušší „jít cestou nejmenšího odporu“, než se snažit to udělat jinak – přestože by to ve výsledku bylo třeba mnohem efektivnější a hlavně levnější. A jak podotýká Laure Patas d'Illiers z francouzského ministerstva financí, administrátoři IT zůstávají při případných problémech zcela sami a „všichni se na ně sesypou“.

Co s tím?

Pravděpodobně to nepůjde bez politické podpory. Zrovna ve zmíněné Francii, Velké Británii nebo Španělsku šlo nasazování svobodného a open-source softwaru a otevřených formátů ruku v ruce s pozitivním postojem politiků, kteří pro to jednak vytvářeli legislativní rámec a současně vyjadřovali této filozofii podporu. S takovou podporou v zádech jde leccos mnohem snáze.

V Česku zatím taková podpora povětšinou chybí, především na centrální úrovni. Politickým tématem to není, občany to v podstatě ani nezajímá, proto se vše v této oblasti stále točí okolo víceméně „provařených“ afér okolo softwarových projektů a věci strategického významu zůstávají prakticky nepovšimnuty.

Blíží se komunální volby, které mají možnost ukázat, kam se tyto věci posunou alespoň na místní úrovni. Možná zůstane vše při starém, možná se ale něco změní. Existují obce a města, kde to jde, i u nás. Uvidíme.

Co si o této věci myslíte? Co vidíte jako hlavní příčiny neúspěchu svobodného softwaru v české veřejné správě? Co by podle vás nejvíc pomohlo? Vážení čtenáři, diskuze je vaše...

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,12 | Hodnotilo: 16
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Tomáš Crhonek Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Tomáš Crhonek 26. 09. 2014, 16:02:46
Odpovědět  Odkaz 
Já bych přidal ještě jeden důvod: Státní správa má na všechno dodavatele. ICT pracovníci na úřadech státní správy nedelají nic jiného, než jen že volají dodavatelům, aby on to zařídil. Zbavují se tak odpovědnosti a současně nemusejí vůbec nic dělat. (Najdou se i vyjímky, těm patří čest.) A tihle ICT pracovníci (a zejména vedoucí) chtějí být od toho software nebo hw co nejdál. Pro ně je ideální černá krabička. O té nemusí nic vědět a nic řešit (vždyť to ani nejde, když je to proprietální).

OpenSource by tohle značně narušil. Vím, jak reagují IT pracovníci, když jim doporučím OSS. "A kdo se o to bude starat?" se ptají? Na odpověď: "No přece ty, jsi za to placen." reagují velmi nelibě.

Proto se někteří vyhýbají čemukoliv u žeho by mohlo hrozit, že by to snad měli dělat.

Dále existuje efekt, čím dražší, tím lepší. Když něco stojí 50 mega a nefunguje to, tak jsou potom odpovědi snadné: vydíte, ani drahé komerční řešení "na to" nefunguje a vy by ste to chtěli po nás, po obyčejných zaměstnaních? A já dodávam: ano chtěli, protože ono řešení za 50 mega je ve skutečnosti předražené o dva řády a 500 tis. jsou náklady na váš plat za rok.

Jak tomu pomoci nevím. Politický tlak asi neuškodí, ale podle mého názoru je toto hluboce zakořeněno ve fungování těch úřadů. A vyhodit 30% zbytečných zaměstnanců státní správy zase není pro politika úplně nejlepší řešení, jak příště opět vyhrát volby.
Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
fd 29. 09. 2014, 09:23:06
Odpovědět  Odkaz 
K tomu muzu jen prihodit zcela osobni zkusenost s pracovniky statni spravy. Pozadavek na vedouciho IT je VS, ovsem nikde neni receno jaka. Vubec se neresi, jestli dotycny vybec nekdy pocitac videl, a presne podle toho to vypada (ostatne, jako vdude jinde ve statni sprave).

Dale IT funguje (stejne jako vse ostatni) na zaklade rozpoctu. A rozpocet je treba utratit, idealne tak, aby byl duvod pristi rok zadat o jeho navyseni. Pokud by se nahodou usetrilo, bude pristi rok rozpocet o usporenou castku nizsi. Takze se kazdorocne touto dobou nakupuji vsemozne kravoviny za statisice na "otestovani", aby si je po novem roce ITci rozebrali domu jakozto "nevyuzitelne".
Tomáš Crhonek Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Tomáš Crhonek 26. 09. 2014, 16:14:07
Odpovědět  Odkaz 
Jinak k té historické zátěži, ona by šla odstranovat postupně. Vždy mě dostává, když v jedné bance (ano vím, není to státní správa), jedna část postupu probíhá ve webové aplikaci, z tém se to potom vyexportuje do textového procesoru a tam doplní ze dva údaje a pošle na tiskárnu. Přičemž stačí málo aby se ten textový procesor z tohoto procesu zcela vyloučil (když evidentně aplikace sama ten dokument sesmolit umí a to nejen pro tisk (což je mnohem jednodušší), ale i pro export do formátu, který podporuje onen kancelářský textový procesor).
Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
VLado 26. 09. 2014, 18:12:29
Odpovědět  Odkaz 
Na Slovensku je to podobné, pridáva sa k tomu ešte jeden závažný dôvod. Za opensource licencie sa neplatí, takže peniaze za provízie sú nezaujímavé. Preto nikto neobstará niečo zadarmo, z čoho nebude mať províziu ani cent(halier).
Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Osvald Tretter 26. 09. 2014, 18:53:41
Odpovědět  Odkaz 
Peníze a korupce, u nichž to začíná a i končí. Druhý takový silný faktor si troufám označit již autorem zmíněný fakt o "nezájmu veřejnosti", to je snad ještě horší jev, než ty peníze a korupce, které v podstatě využívají jen toho nezájmu veřejnosti. Proč není nezájem veřejnosti, to už bych asi spekuloval, to už si musí každý domyslet sám.
Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
VK 26. 09. 2014, 19:52:12
Odpovědět  Odkaz 
Nezájem veřejnosti pramení z toho, že lidé dodnes nepochopili vztah mezi vyhazováním peněz státem a svými daněmi, případně svým budoucím důchodem. Je směšné, že ještě i dnes mají někteří lidé představu, že za 20 let dostanou důchod, který je uživí. Stále si myslí, že žijí v socializmu, a že to nějak dopadne. Ale nedopadne.
Re: Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
fd 29. 09. 2014, 09:24:55
Odpovědět  Odkaz 
A nekteri si jeste naivneji mysli, ze si na duchod uspori ... a pak prijde sefko centralni banky a z jejich uspor udela bezcennou hromadku papirku/cisel.
Tomáš Crhonek Re: Re: Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Tomáš Crhonek 29. 09. 2014, 18:58:11
Odpovědět  Odkaz 
Asi tak.
Ondrej Dzivý Balucha Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Ondro 27. 09. 2014, 08:19:54
Odpovědět  Odkaz 
Bez politicke podpory to nepojde. Kto to ale tomu politikovi vysvetli, ze je to dobre?

Chyba tu osveta a propagacia. Myslim si, ze bez spojenia sil vecsiny ludi propagujucich OpenSource, to nema sancu. Aj tu zohrava rolu "roztriestenost" sil, ktora vecsinu snah odsudzuje na neuspech alebo len na velmi male uspechy.

V spolocnosti panuje velka nevedomost, co sa tyka IT a jej efektivneho vyuzivania. To nielen medzi beznymi ludmi ale aj ludmi pracujucimi na manazeskych postoch v IT. Je tu velmi chabe povedomie napriklad o formatoch, licenciach, podpore alebo o najvecsom zle nielen v statnej sprave a tym je vendor lock-in.

Ty manazeri a veduci IT oddeleni v mnohych firmach maju chabe poznanie o SW problematike a realnych potrebach svojej firmy. Nerozhoduju sa na zaklade svojich vlastnych vedomosti a poznatkov ale na zaklade skreslenych informacii od dodavatela/vyrobcu SW.

Je na zaplakanie, s cim sa stretavam v praxi. Chciet v takom prostredi ponukat/propagovat OpenSource ako vyhodnu alternativu je uz vopdred strateny cas a utopia.

Pritom pre statnu spravu na roznej urovni(od regionalnej az po celoeuropsku) je OpenSource idealny prostriedok na zeefktivnenie prace a znizenie nakladov(a to radikalne). Tu uz mala davno EU nieco robit ale EU je na to asi prilis prehnita.
Petr Valach Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Petr Valach 27. 09. 2014, 08:26:32
Odpovědět  Odkaz 
Za článek děkuji. Bude pro mě jedním z hlavních pramenů, chystám se o něčem podobném taky něco napsat. Možná ještě otevřeněji a příkřeji.
Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Někdo, kdo tě zná až moc 16. 10. 2014, 14:10:34
Odpovědět  Odkaz 
ProsímTě! Ty bys pro celou komunitu udělal líp, kdyby ses odpojil ze sítě Internet a šel něco dělat. Nebo k doktorovi. Vážně.
Petr Valach Re: Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Petr Valach 17. 10. 2014, 23:07:07
Odpovědět  Odkaz 
Oj oj oj :D
Někdo, kdo si je až moc jist sám sebou, proto ani radši nenapíše své jméno, a vystupuje pod anonymním krytím :D

Tak tedy, anonyme, já si budu dělat, co budu chtít, a na tvé doporučení neberu zřetel. Nejsi můj otec, abys mi dával nějaká doporučení. Ani se o to nepokoušej a jdi si léčit své mindráky jinam.
Petr Valach Re: Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Petr Valach 17. 10. 2014, 23:15:54
Odpovědět  Odkaz 
Mimochodem - sice ani ten anonym, ani jeho plivanec za to nestojí, ale napadl mě ještě tento komentář.

Právě na jeho příkladu lze totiž nádherně demonstrovat ono odporné, levičácké myšlení mnohých rádobypříznivců svobodného softu, Linuxu a tak podobně. Já mám nějaký názor a ten je jediný správný. Jsme rodina, komunita, jedinec je nic. Všichni se hezky socialisticky držíme kolem ramen, viz logo Ubuntu, názory jednotlivce se stírají, jedinec nemá cenu, jsme komunita. Prostě jak za komárů. Lidi nucení budovat svou zem, jedinec nic neznamenal, byl jen prostředkem výroby.

Vím, že mnoho lidí z oné "komunity" takoví nejsou a podobné myšlení je jim odporné - za všechny jmenuju členy jak redakce ExoSpace, tak si myslím, že to platí i pro openoffice.cz -, nicméně s tímto hnusáckým přístupem se čas od času bohužel setkávám. Kdo si vůbec může uzurpovat právo rozhodovat o tom, jaký názor, přístup koho je správný či ne?? Co je to za vymaštěnou hubu, že si to vůbec dovolí?

Právě tento přístup vzbuzuje v mných pocit, že linuxáři jsou jen arogantní, primitivní hovada, a já to těm dotyčným ani nevyvracím. Čtenář výše nade mnou je jedním z nich.
Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Adam 27. 09. 2014, 08:36:12
Odpovědět  Odkaz 
Mělo by být morální povinností státu, aby zveřejňoval zdrojové kódy softwaru, který používá. Tím by občan získal větší kontrolu nad využíváním také svých peněz. Stát by tím mohl např. získat jistou důvěru ve skutečnost, že není jeho úřednický aparát závislý na několika firmách a jejich rozmarech, třeba s ukončením podpory (a že tedy podporu nebude nikdo dělat a nikdo ji nemůže převzít).
Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Michal 27. 09. 2014, 10:48:22
Odpovědět  Odkaz 
Zveřejnění zdrojových kódů zas až tak moc neřeší, pokud nejsou zveřejněny pod svobodnou licencí. Svobodnou licencí se rozumí taková licence, která dává uživateli právo používat program pro jakýkoli účel, měnit program a distribuovat jak orginální, tak modifikované verze. Je pravda, že zdrojové kódy jsou k tomu předpokladem, ale pokud by je autor vydal pod copyrightem tak si může tyto práva rezervoval pro sebe.
Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Michal 27. 09. 2014, 10:28:14
Odpovědět  Odkaz 
Rovněž odpor uživatelů učit se nové programy hraje svou roli. Tento bod docela souvisí jak se strachem z neznámého, tak historickou zátěží. V minulosti byly vynakládány prostředky na to, aby se administrativa naučila pracovat s propietárním OS a kancelářským balíkem, a teď by se to všechno museli učit znova.

Navíc pokud to je systém, který většina používá doma, je těžké vysvětlit, že i proprietární programy se od té doby změnily, a že ten svobodný software není zas až tak složitý.
Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
fd 29. 09. 2014, 09:27:31
Odpovědět  Odkaz 
Toto je ovsem z 90% ciste virtualni problem. Drtiva vetsina uzivatelu (BFU) ktery sem posadil pred tucnaka, nemela zadnej zasadni problem vubec s nicim. Maximalne se ptali kde sem vzal tak pekne vypadajici windows ;D.
Michal Breškovec Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Michal Breškovec 27. 09. 2014, 13:35:24
Odpovědět  Odkaz 
Pěkný článek. Nicméně, jak už zaznělo i v diskuzi, ten v článku relativně bagatelizovaný faktor korupce je v ČR (ale i jinde v Evropě) poměrně silný. Z doby, když jsem ještě pracoval u malé IT firmy pamatuji, že prakticky žádnou státní zakázku nebylo možné dostat bez nějakého všimného. Nemuselo jít hned o milionové částky pro nějakého ministra, to byla samozřejmě jiná liga, ale tam nový LCD pro pana poradce, tam laptop pro pana ředitele atd.

Dnes pracuji u velké IT firmy a do karet obchodníků už nevidím, ostatně v ČR prakticky zákazníky ani nemáme, ale co naopak vidím naprosto zřetelně je provázanost Microsoftu s řadou klíčových lidí ve velkých firmách a korporacích a bez debaty určitě i ve státní správě.

Dovolte mi malý příklad - už i v naší společnosti pochopili, že přílišná provázanost s upadajícím Microsoftem, který nezvládá držet krok z trendy a příliš svazuje své uživatele do vendor lock-in pasti, je cesta do pekel a tudíž vedení dalo zelenou dalším projektům, ať už je to firemní distribuce Linuxu postavená na Ubuntu, nebo navázání spolupráce s Google. Možná to některé udiví, ale Google je dnes ve firemním prostředí největším konkurentem Microsoftu a vedení Microsoftu z něj má skutečně panický strach! Ano, je to tak, naše firma jako alternativu k MS nasadila Google Apps a začala rozvíjet strategii BYOD (Bring Your Own Device). Nicméně to hlavní co zde chci zmínit, je celofiremní prezentace, kde toto bylo oznámeno - pro lidi u nás navázané na MS to byl šok s účinkem výbuchu jaderné pumy, okamžitě začali vyskakovat jako čertík z krabičky a jejich vyděšené kvičení u mě osobně vzbudilo uspokojení, jako už dlouho nic. Nepochybuji, že po tomto musel být tlak na vedení obrovský, ale neodlehli.

Celým tímto poněkud dlouhým příspěvkem jsem tedy chtěl říci, že provázanost Microsoftu, ale i jiných společností dodávajících významné softwarové produkty a řešení na firmy a státní správu je obrovská a nemusí se v žádném případě jednat zrovna o úplatky, ale i osobní vztahy atd. a proto je velmi obtížné tento kolos roztlačit jiným směrem.
U firem, na které tlačí ekonomická krize a musejí redukovat investice do IT a hledat úspornější řešení se to pak jistě daří lépe, než u molochu státní správy, která spokojeně zahnívá ve svém zatuchlém rybníčku a tlak na změnu není tak viditelný.
Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
fd 29. 09. 2014, 09:33:33
Odpovědět  Odkaz 
V soukromem sektoru nekdy funguji penize i opacne, smerem od M$. Kuprikladu stavajici situace, kdy spousta firem stale pouziva win XP, a prechod od nich sice mozna neni uplne kriticky (dokud na nich funguji aplikace) ale vyhledove nutny. A pak casto vcetne zmen/nakupu novych verzi aplikaci. Toto pak muze byt velmi slusny (v milionech i desitkach milionu) impuls k zamysleni se nad tim, jestli je opravdu nutne takove penize utratit, samozrejma s vyhledem, ze takova utrata bude nutna kazdych nekolik malo let (pokud bude M$ vydavat nove, nekompatabilni verze co dva roky ...).
Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
mm 29. 09. 2014, 11:09:48
Odpovědět  Odkaz 
Vaše firma jde z bláta do louže. Ze závislosti na Microsoftu do nové závislosti na firmě, která šmíruje všechny a všechno co se dostane do jejího dosahu.
Těžko říci, co je horší. Ne, takto by nasazování svobodného softwaru vypadat opravdu nemělo...
Re: Re: Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
Same 16. 10. 2014, 14:16:02
Odpovědět  Odkaz 
Nikde nepsal o nasazení šmírování. Přečti si jeho příspěvek ještě jednou, jestlis už za ty týdny vychladl.
Komentář: Jinde to jde. Proč tedy ne u nás?
albi 28. 09. 2014, 21:51:27
Odpovědět  Odkaz 
Taky se u nás ve škole snažím propagovat open source software. Už se mi něco podařilo (např. z Internet Exploreru na Mozillu Firefox), ale někde s tím stále bojuju (např. z MS Office na LibreOffice). Některé uživatele prostě nejde přesvědčit, že např. Calc nahradí v těch funkcích, které používají, jejich Excel. Navíc nekompatibilita mezi samotnými verzemi Microsoftu Office (2010, 2007, 2003) je často mnohem větší, než mezi verzemi LibreOffice (OpenOffice).
Linuxové servery ve státní správě
urbi 1. 10. 2014, 07:50:16
Odpovědět  Odkaz 
Ve státní správě jsem správce dělal a o problémech s nasazováním linuxu jsem někdy v roce 2007 napsal tento článek - http://linux.vrbcany.cz/.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Lukáš Jelínek

Lukáš Jelínek

Šéfredaktor LinuxEXPRESu a OpenOffice.cz. Vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře a podniká v oblasti informačních technologií. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video a také se věnuje (v Čechách poměrně málo známému) powerkitingu.


  • Distribuce: Debian, Kubuntu
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog