Ve starých obdobích historie Internetu se adresy protokolu IP (tedy konkrétně adresy IPv4) přidělovaly velmi nehospodárně. Přidělovanou jednotkou byl blok třídy A, tedy 224 adres (cca 16,7 milionu). I když se postupně přecházelo na jemnější přidělování adres, původním držitelům velkých bloků tyto zůstaly a mnozí je mají dodnes. A protože adresy IPv4 docházejí (na globální úrovni již byly vyčerpány, brzy dojdou i regionálním přidělovatelům), mohou se adresy z velkých, málo vyčerpaných bloků stát předmětem obchodu.
Například Microsoft zakoupil blok 666 624 adres od zkrachovalé firmy Nortel. Podle Johna Currana, šéfa amerického registru ARIN, jsou zatím nejčastějším případem změny držitele IP adres právě bankroty firem. Peter Thimmesch z firmy Addrex (provozuje tržiště pro obchod s adresami) tvrdí, že přesuny adres již nyní převažují nad alokacemi od ARIN. Odhaduje, že celkem může být až 1,2 miliardy nevyužitých adres, které se mohou přemístit do rukou nových držitelů.
