přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Free/OpenVMS

Free/OpenVMS

V dobách, kdy Unix ještě zářil novotou, se pro vysoce výkonná řešení používal operační systém OpenVMS – Open Virtual Memory System, který se ovšem označuje jakoVMS. Hackeři, kteří tento systém znali, se na Unix dívali s opovržením, zvláště v dobách, když ještě prakticky nepodporoval síťování. Z dnešního pohledu je asi nejdůležitější, že první verze protokolu TCP/IP a první kořenové servery tehdejšího DARPAnetu běžely na strojích DEC VAX s operačním systémem OpenVMS.


reklama

DEC je zkratka společnosti Digital Equipment Corporation, nazývané krátce DIGITAL, kterou posléze koupila společnost Compaq, následně pohlcená společností Hewlett-Packard. VAX je potom architektura počítačů, pro kterou byl VMS přímo navržen.

Obrázek:  1.jpg

Bootovací nabídka systému FreeVMS

Mezi vlastnosti, z nichž některé dodnes nejsou běžné (některé z nich obsahoval už před 25 lety) patří podpora více procesorů (včetně NUMA architektur), podpora clusterů, distribuovaný souborový systém, integrovaný databázový systém, rozšiřitelný skriptovací jazyk (DCL – DIGITAL Command Language), vysoká úroveň zabezpečení a mnohé další. Rozdílem oproti unixovým systémům je i fakt, že VMS rozlišuje čtyři úrovně procesů (kernel, executive, supervisor a user), zatímco unixové systémy pouze dvě (kernel a user).

Také souborový systém Files-11, který používá dnešní VMS (ano, společnost HP tento systém stále prodává) se liší od těch, které známe dnes. Základní struktura adresářů se podobá unixovému konceptu jednoho kořenového adresáře, ovšem základním rozdílem je to, že jeden soubor může být v několika adresářích (což se dá v unixech zařídit odkazy). Práva jsou také odlišná, existují tu čtyři skupiny: System, Owner, Group a World a možné hodnoty jsou Read, Write, Execute a Delete, navíc standardně obsahuje ACL (Access Control Lists). Takzvané RMS (Record Management Services) potom přinášejí podporu pro přístup k souborům, jakoby byly uloženy v databázi. Takže je možné využívat služby, jako je třeba indexace.

Navíc má každý soubor automaticky přiřazeno číslo verze (od 1 do maximální velikosti 32767) a při jeho změně je číslo verze automaticky zvýšeno, ale pořád zůstává možnost se vrátit k verzi starší.

Jedinou obecně dosažitelnou možností, jak si tento systém „osahat“, je projekt FreeVMS, což je implementace tohoto operačního systému pod licencí GNU GPL. Současná verze 0.3.3 má hotový POSIXový subsystém a interpret skriptovacího jazyka DCL a pochopitelně se jedná o vývojovou verzi. Nejlepší je použít emulátor Qemu (pro zvýšení rychlosti je vhodné nainstalovat i jaderné moduly kqemu) a stáhnout bootovací obraz diskety a.img a systémového disku c.img a potom zadat

qemu -fda diskimage/a.img -hda diskimage/c.img -boot a -monitor stdio

Objeví se úvodní obrazovka GRUBu, kde ovšem většina možností vůbec nenabootuje. Ovšem i v této verzi je možné si něco z VMS vyzkoušet. Po zadání příkazu DIRECTORY se objeví výpis, který obsahuje nejen názvy adresářů, ale i číslo verze. Takže bin;1 znamená první verzi adresáře bin. Ovšem daleko častější chybové hlášení bude Unable to handle kernel NULL pointer dereference at virtual adress … následovaný výpisem hodnot registrů procesoru, který vám neodbytně připomene skutečnost, že je FreeVMS spíše na hraní a je na něm nutné vykonat spousty práce.

Obrázek:  2.jpg

Systém v akci – výstup příkazu DIRECTORY

Dnešní svět je jiný než před 25 lety. Unixy z mnoha důvodů systémy VMS nahradily a hlavní boj probíhá na úplně jiné frontě. Jako mnoho dalších systémů je mnoho z jeho schopností a nástrojů (třeba editor EDT) portováno na Linux nebo jiné unixy.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Michal Vyskočil

Vystudoval FIT VUT v Brně. V současné době pracuje jako engineering manager v pražském SUSE. Nadšený uživatel Linuxu a open-source technologií. Autor mnoha článků na českých linuxových webech.


  • Distribuce: openSUSE
  • Hodnocení autora: *