přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Pěkná diplomka jednoduše – O sazbě

Pěkná diplomka jednoduše – O sazbě

lyx.png

Připravili jsme pro vás seriál o programu LyX, s nímž si rychle vytvoříte profesionálně vypadající bakalářskou nebo diplomovou práci. Poukážeme na několik důvodů, proč byste měli použít právě LyX, který se na první pohled příliš neliší od klasického textového procesoru, ovšem s trochou časové investice produkuje výsledky, které vám bude široké okolí závidět.


reklama

Co vás v seriálu o LyXu čeká

Toto je první díl několikadílného seriálu zaměřeného na vytvoření diplomové či bakalářské práce. Ta podle našeho názoru představuje, co se komplexnosti nutných úkolů týče, ideální cíl, k němuž budeme směřovat. Věříme ale, že tento seriál využijete i jindy, kdy byste rádi vytvořili reprezentativní profesionální dopis či zprávu pro nadřízeného pracovníka, případně firemní postupy.

Důvodů, proč je vhodné mít pěkný dokument, je nepřeberné množství. Co to znamená „pěkný dokument“ a jak tohoto stavu dosáhnout – tím se bude zabývat celý náš seriál.

V tomto – prvním – díle si představíme klady LyXu a základ filozofie práce v něm. V dalších dílech si ukážeme nastavení dokumentu, formátování textu, budeme se věnovat matematice a její sazbě, plovoucím prostředím, tvorbě rejstříku, seznamu literatury či křížovým odkazům. Věříme, že si zde každý najde užitečné informace.

Na začátek je třeba uvést, na co se při čtení dokumentu, jako je závěrečná práce, zkušební komise opravdu dívá. Krom vlastního textu, který je v práci uveden, je velmi podstatný i první dojem, tedy vzhled dokumentu (i ten se hodnotí...). A aby dokument vypadal pěkně, je nutné dodržovat jistá pravidla sazby – proto u nich začneme i my.

Proč se zabývat sazbou

Typografická pravidla nevznikla z rozmaru několika nadšenců, ani jako semestrální projekt skupinky studentů, ale z ryze praktického důvodu na základě mnoha (stovek) let zkušeností s tím, jak lidé čtou. Ačkoli se to totiž mnohdy nezdá, tak nejdůležitější účel textu je perfektní čitelnost – aby se čtenář nemusel soustředit na vlastní čtení, ale jen na obsah, na sdělení, které text nabízí. Dodržování typografických pravidel pomáhá tento účel textu uskutečňovat.

Spolu s rozmachem moderních technologií v čele s počítačem se ovšem k publikování dostali i lidé bez patřičného typografického vzdělání. Díky počítačům a textovým procesorům může každý i bez znalostí kompozičních či právě typografických pravidel psát a hlavně publikovat své dokumenty. Tím se snížila kvalita velké části tisku, a to včetně knih – zmizela krása z listování dokonalou knihou.

Nemusíme chodit daleko, stačí uvést recenzi knihy o JavaScriptu, kde bylo největší výtkou velké množství typografických chyb. Čest všem výjimkám.

Je sice pravda, že neznalost a porušování typografických pravidel (na rozdíl třeba od silničních) nemusí nikoho stát život, jedná se ovšem o jistou gramotnost, kterou by každý, kdo něco píše nebo publikuje, měl znát.

Mezi časté chyby patří špatné zalomení řádku, parchanti (tedy řádky odstavců ponechané na konci či na začátku stránky) či špatné lámání slov. Řešením se zdá jen důkladná kontrola stejně jako v době používání psacího stroje. A nebo je ještě něco jiného?

WYSIWYG vs. WYSIWYM

Textové procesory jako OpenOffice.org Writer či MS Word pracují na principu WYSIWYG: What You See Is What You Get, což se překládá jako „to, co vidíš, to dostaneš.“ Pokud začnete psát v takovém textovém procesoru novou kapitolu, můžete zvolit velikost písma 16, polotučný řez a začít textem „Kapitola 1: Úvod“ poté změníte písmo na velikost 12pt, rovného řezu písma Times New Roman a pokračujete textem kapitoly. Ovšem pokud byste rádi vložili ještě před kapitolu „Úvod“ kapitolu „Předmluva“? Co když budete chtít mít v textu místo 12pt velkého písma písmo 10pt? Zatímco jedno vyřešíte důsledným použitím stylů, s typografií to bude horší – budete muset projít důkladně celý dokument a překontrolovat vše ručně (nedej bože, pokud nebudete používat styly důkladně). A nebo začnete myslet zcela jinak...

Nikoli WYSIWYG, ale WYSIWYM: What You See Is What You Mean, tedy „to, co vidíš, je to, co MYSLÍŠ.“

V tuto chvíli již asi začínáte tušit, že se chýlí k odhalení celého kouzla – TeXu. TeX je hlavně sázecí program, který bere předložený zdrojový text, a dle autorova značkování, vlastních instrukcí a typografických pravidel jej sází – vkládá na stránku. Kdyby TeX neuměl vůbec nic jiného, jednalo by se pouze o sázecí program. TeX toho ale umí o hodně víc – je možné k němu dopisovat různá makra, která ulehčují práci autorovi a mnohé věci řeší za něj.

Kouzelník TeX

Při komunikaci s TeXem se používá tzv. značkování. Značkování asi znáte z HTML stránek, kde pomocí tagů <p>, <strong>, <h1> či <a> určujete, co má být odstavec, který text má být silně, co je nadpis a co je odkaz. Konkrétní vzhled jednotlivých prvků v HTML dokumentu je poté uložen ve stylovém souboru (obvykle s příponou .css), který definuje, jak má vypadat nadpis, jaký má být použit font, jeho velikost či odsazení.

Je pravda, že s použitím stylů je v běžných textových procesorech z velké části implementována i filozofie značkování. Ovšem zatímco u nich je to otázkou vývoje, je v LyXu/TeXu toto dovedeno skoro k dokonalosti – vždyť je to základní myšlenka těchto programů.

Analogie TeXu a HTML je zde velice blízká, neboť i v TeXu (resp. LaTeXu) pouze označíte, co má být nadpis, co položka v seznamu či co je odkaz a TeX sám při sazbě podle nadefinované třídy (typ dokumentu jako dopis, článek, zpráva či kniha) a nadefinovaného vzhledu (tzv. stylu) určí vše sám. Stejně jako se u HTML stránky uživatel nemusí starat o to, aby se mu stránka vešla na monitor, nestará se autor dokumentu o to, jak poskládat znaky na řádek, o mezislovní mezery. Pouze programu řekne, že „toto je odstavec“ a ten má být vysázen na papír velikosti A4. TeX se již sám poté postará o to, aby byl použit správný font, jeho správná velikost a další.

TeX sám se o to nestará. TeX sám opravdu pouze sází. Toto je věcí maker, která jsou nad TeXem nadefinována. Mezi největší a nejužívanější sady maker patří LaTeX, XeTeX a plainTeX. Termínem TeX v následujícím textu celého seriálu budeme vždy myslet celý sázecí systém, který stojí v pozadí sazby spolu se všemi použitými makry.

Jak vyzrát na zdrojové kódy

Autor tedy pouze píše text a značkuje jej. Jak taková typická ukázka značkovaného dokumentu vypadá, můžete vidět na obrázcích k seriálu o TeXových editorech. Pokud vás neláká (či přímo děsí) vyhlídka takovéto práce, kde si musíte pamatovat velké množství značkovacích příkazů, máme pro vás řešení. Je jím program právě LyX.

Program LyX ihned po spuštěníProgram LyX ihned po spuštění

LyX je WYSIWYM editor s podporou TeXu, resp. LaTeXu, a s ohledem na běžného uživatele, který je zvyklý vše nastavovat pomocí myši a nabídek. V LyXu jen píšete text, který rovnou značkujete. Pokud si LyX nainstalujete (nachází se snad ve všech linuxových distribucích) a spustíte, oproti běžným textovým procesorům uvidíte trochu jiné prostředí, než na jaké jste zvyklí.

Nejsou zde žádné nabídky pro změnu písma. Nevidíte ani žádné stránky, na které budete psát a ani pravítko po okraji dokumentu (což je ovšem správně, protože rozvržení textu na stránku vás, jakožto autora, nemusí zajímat – o to se stará TeX při sazbě, vy pouze „hrnete text“).

Program LyX s novým dokumentemProgram LyX s novým dokumentem

V příštím díle se podíváme na to, jak vytvořit nový dokument, na co všechno byste měli myslet při jeho tvorbě a co všechno byste si měli rozmyslet dříve, než začnete psát. Dále si ukážeme základy práce v LyXu.

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 13
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Pěkná diplomka jednoduše – O sazbě
abe 6. 04. 2010, 02:22:56
Odpovědět  Odkaz 
Výborně. Tak na tento seriál se opravdu těším. Na Lyx nedám dopustit.
parchanti
hieronimous 6. 04. 2010, 14:34:47
Odpovědět  Odkaz 
Tento termín jsem ještě nikdy neslyšel. Nepoužívá se místo něj sirotci?
Re:parchanti
martidlo 6. 04. 2010, 15:56:34
Odpovědět  Odkaz 
Parchant se dělí na tzv. sirotka - poslední řádek odstavce je na nové stránce - a vdovu - první řádek nového odstavce je na konci stránky. :-)
Pěkná diplomka jednoduše – O sazbě
Kleri 6. 04. 2010, 15:23:03
Odpovědět  Odkaz 
Tak tohle by mohl byt docela zajimavy serial. Tesim se na dalsi dil.
Pěkná diplomka jednoduše – O sazbě
Vladimír Vojta 6. 04. 2010, 19:54:54
Odpovědět  Odkaz 
Na tenhle seriál se těším, zvlášť proto, že bych, jakožto úplný laik, rád do této problematiky lehce zabrousil. :-)
Pěkná diplomka jednoduše – O sazbě
ares952 6. 04. 2010, 20:12:58
Odpovědět  Odkaz 
Diplomku a semestrální práce jsem sázel v texu (je to už 8 let) a vypadalo to suprově. O lyxu jsem teď slyšel poprvé, tak jsem si ho nainstaloval, ale na první pohled to vypadá jako wysiwyg, tak doufám, že se mýlím a těším se na další díly.
Kdy budou následovat?
Miroslav Hrončok Re:Pěkná diplomka jednoduše – O sazbě
Miro Hrončok 6. 04. 2010, 20:48:54
Odpovědět  Odkaz 
Frekvence seriálu je týdenní.
Petr Šafařík Re:Pěkná diplomka jednoduše – O sazbě
Peťoš 6. 04. 2010, 21:51:54
Odpovědět  Odkaz 
LyX je WYSIWYM (viz poznámka ve článku), nikoli WYSIWYG

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Petr Šafařík

Petr Šafařík

Toho času student astrofyziky, vášnivý fotograf a náruživý kajakář. Ve světě OS se pohybuji především na serveru mandrivalinux.cz, kde jsem zastupce šefredaktora.


  • Distribuce: Mandriva Linux
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ***

| blog


CIO Agenda 2016