Za vznikem jazyka Tcl a knihovny Tk stojí John Ousterhout, který v době jejich vzniku působil jako profesor informatiky na univerzitě v Berkeley. S myšlenkou vytvoření nového jazyka si Ousterhout začal pohrávat, když se v Berkeley zabýval tvorbou nástroje na návrh integrovaných obvodů. Na podzim roku 1987 pak začal s realizací. První verze Tcl byla dostupna na jaře roku 1988. Omezenému okruhu uživatelů pak byla poskytnuta o rok později. V lednu roku 1990 v rámci konference USENIX bylo Tcl představeno širší veřejnosti. Stovky lidí se poté po Tcl začaly poptávat a Osterhout ho v Berkeley vystavil na FTP k volnému stažení.
Na rozdíl od mnoha jazyků popisovaných v minulých dílech našeho seriálu existuje k Tcl velmi mnoho kvalitního materiálu v českém jazyce. Viz seriály na serveru Root a Linuxzone. Toto svědčí o značné popularitě jazyka u nás a dává každému zájemci o Tcl šanci se s ním velmi dobře seznámit. Možností praktického využití Tcl se nabízí stále mnoho.
Vývoj Tk byl započat v ke konci roku 1989. K použití byl ale až ke konci roku 1990. Veřejně pak knihovna Tk byla představena v lednu roku 1991 na USENIX a X konferenci. K dokonalosti chybělo první verzi Tk ještě mnoho důležitých elementů. Za necelý rok a půl bylo však vše chybějící do Tk přidáno a knihovna začala být používána širokou programátorskou obcí. Kromě zmiňované knihovny Tk existují k Tcl i další rozšíření. Například rozšíření podporující objektově orientovaný přístup, přístup k databázím a nebo integraci s operačním systémem. V létě roku 1993 byl v Berkeley organizován první Tcl workshop. Přítomno bylo 60 účastníku a úspěch byl takový, že je pořádán každoročně za přítomnosti několika set účastníků.
V roce 1994 bylo Ousterhoutovi nabídnuto společností Sun místo šéfa týmu. Za úkol měl rozvinout Tcl do univerzálního skriptovacího jazyka pro internet. Do té doby pracoval na vývoji Tcl Ousterhout sám. V té samé době bylo Tcl Scottem Stantonem a Rayem Johnsonem portováno na platformu Windows a Macintosh. Od tohoto roku se počet uživatelů rozrostl na sta tisíce a Tcl se těší pozornosti a popularitě do dnešních dnů.
Interpreter jazyka Tcl bývá předinstalovaný na mnoha unixových a linuxových systémech. Pokud se chcete přesvědčit o jeho existenci na svém systému, napište z příkazové řádky tclsh nebo wish. Pro zjištění konkrétní verze pak info patchlevel. V případě že Tcl předinstalováno nemáte, můžete ho stáhnout z domovské stránky jazyka Tcl. Kromě platforem unixového typu platforem je interpreter Tcl dostupný pro platformu Windows a Mac OS. Dále za nainstalování stojí "klikací" prostředí Visual Tcl.
Naučit se Tcl není nijak složité a snadno jej zvládnete během pár dnů. Nyní si přiblížíme pouze základní vlastnosti. Tcl má velmi jednoduchá syntaktická pravidla. Vše je bráno jako příkaz, a to včetně jazykových struktur. Pro zápis je použito polské notace, tj. operátor je umístěn před operandy. Se všemi daty se manipuluje jako s řetězci. A to i s kódem. Vše v Tcl může být dynamicky změněno.
Mezi hlavní přednosti Tcl patří velmi jednoduchá tvorba aplikací a jejich ladění a také čitelnost programu, návaznost na jiné programovací jazyky, jako je Java, C, C++, vysoká portabilita vytvořených aplikací a v neposlední řadě také podpora Unicode.
Mezi zápory Tcl můžeme zařadit nižší rychlost prováděných skriptů v porovnání s kompilovanými jazyky, nepřítomnost plného režimu WYSIWYG při návrhu GUI a menší podporu pro regulární výrazy.
Ukázka programu Hello, World!:
puts "Hello, world!"
Ukázka výpočtu faktoriálu:
proc ! x {expr {$x<2? 1: $x*[! [incr x -1]]}}
Závěrem nutno upřímně dodat, že dny své největší slávy má dnes Tcl již za sebou. Především kvůli populárním skriptovacím jazykům, jako jsou Python, Perl nebo Ruby. Přesto i tak, pokud nelitujete času a s Tcl se důkladněji seznámíte, chybu neuděláte.
