přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Z digitálu na pevný disk

Z digitálu na pevný disk

Digitální fotoaparáty jsou hitem posledních let. Jejich technologie se postupně zbavují dětských nemocí a jejich ceny se postupně dostávají na úroveň, kterou je ochotna většina z nás akceptovat. Mají na své straně oproti klasickým "analogovým" fotoaparátům nespornou výhodu okamžité kontroly pořízeného snímku na monitoru přístroje, možnou úsporu nákladů na pořízení papírových fotografií a prakticky neomezené možnosti úprav v grafických editorech.


reklama

Jenže většina z těchto výhod se plně projeví až v případě, že máme možnost si snadno a rychle přesunout snímky z paměťové karty fotoaparátu na disk počítače. A tím se dostáváme k tématu tohoto článku. Jaký přístroj vybrat? Domluví se náš vysněný nebo již koupený "digitál" s Linuxem? Bude i pod Linuxem možné plnohodnotně prohlížet a upravovat snímky?

Digitální fotoaparát racionálně - nejen Mpx

Než se ponoříme do tajů propojování jednotlivých přístrojů s PC vybavenýém nějakou linuxovou distribucí, podívejme se na téma výběru digitálního fotoaparátu s chladnou hlavou. Jak tak sleduji vývoj digitálních přístrojů, připadá mi, že výrobci, prodejci a mnoho kupujících sází na poměrně jednoduchý vzoreček. Víc megapixelů rovná se lepší fotoaparát. Pro ty, kterým jednotka megapixel nic neříká, přidávám definici. Jeden megapixel (Mpx) je plocha obsahující jeden milión pixelů, tedy ku příkladu 1152x864 obrazových bodů. Jenže jde o velice zjednodušený pohled na věc a realita je poněkud odlišná. Na kvalitě výsledné fotografie spolupracuje snímač přístroje (odtud ty Mpx) s optikou a též s procesorem uvnitř digitálního fotoaparátu. To, čemu říkáme kvalita snímku, tj. schopnost rozlišit a vykreslit jemné detaily po celé ploše snímku, schopnost přenosu kontrastu, velkého rozsahu jasů a zachování co nejvěrnějších barev fotografované scény, to je výsledkem souhry všech vyjmenovaných částí fotoaparátu. Samozřejmě tato souhra musí mít svého dirigenta - fotografa. Bez něj snímky ani nejvyspělejší technologie nezachrání.

Vybíráte-li tedy digitální fotoaparát doporučuji následující postup. Stáhněte si testovací snímky z webových stránek výrobce fotoaparátu nebo ze stránek prodejců či recenzentů. Tyto snímky jsou výborným vodítkem k posouzení obrazové kvality přístroje. To platí pouze tehdy, pokud neprošly počítačovou úpravou a pokud si je vytisknete na kvalitní fototiskárně nebo si je necháte zhotovit ve fotolabu. Dokonalé posouzení kvality snímků na počítačovém monitoru vyžaduje, dle mého názoru, jistou zkušenost a kvalitní kalibrovaný monitor. Obrazová kvalita je sice u fotoaparátu nejdůležitějším parametrem, ale ne jediným. Napadá mně parafráze známého vtipu: "Je to výborný fotoaparát, ale má jednu malinkou chybičku - nedá se s ním fotit". Dobré je přihlédnout k rozměrům a hmotnosti přístroje, způsobu jeho ovládání, možnostem nastavení, doplňkovému software apod.

Výrobce digitálního fotoaparátu zpravidla přibalí k přístroji cédéčko se softwarem, který hladce a bez problémů naučí váš počítač stahovat snímky z fotoaparátu a nejen to. Programy bývají obstojnými prohlížečkami snímků a některé přidávají i další editační možnosti. Jenže má to jeden háček. Podporovanými platformami jsou Windows a v lepším případě ještě Macintosh. Linux renomovanými výrobci fotoaparátů podporován není. To ale v praxi příliš nevadí. Jednoduše proto, že podpora digitálních fotoaparátů je zajištěna přímo Linuxem.

Přístroje komunikující pomocí sériového portu

V začátcích digitální fotografie nebylo USB v soutěži o nejpoužívanější univerzální rozhraní jednoznačným vítězem. Proto výrobci fotoaparátů podporovali v té době nejčastěji propojení s počítačem pomocí sériového portu. Jak už je pod Linuxem zvykem, je možné snímky z fotoaparátu vyloudit pomocí řádkové utility Gphoto2 nebo jejího předchůdce Gphoto. Gphoto2 je vyzrálým programem s velkým množstvím přepínačů, které mu umožňují splnit veškeré nároky, které lze na stažení dat z digitálních fotoaparátůu mít. Chcete znát seznam podporovaných přístrojů? Nainstalujte si Gphoto2 (bývá součástí všech linuxových distribucí s ambicemi pro použití na desktopu) a napište do terminálu příkaz:

gphoto2 --list-cameras

V distribuci Mandrake 10 vám Gphoto 2.1.4 vrátí po tomto příkazu seznam 433 podporovaných digitálních fotoaparátů. Namítnete-li, že s fotografiemi se nejlépe pracuje v grafickém režimu, v některém z graficky ovládaných programů, mám pro vás dobrou zprávu. Jsou k dispozici nejméně dvě grafická rozhraní spolupracující s Gphoto2, která svým ovládáním připomínají to, na co jsou zvyklí uživatelé pracující pod Windows.

Prvním z nich je GTKam - jednoduchý program, který umožňuje prohlédnutí náhledů snímků přímo v paměti fotoaparátu a jejich stažení na disk počítače.

Nastavení a použití programu si popišme na příkladu propojení s fotoaparátem Olympus C2020.

Nejprve je nutné propojit přístroj a počítač pomocí kabelu. Fotoaparát musí být přepnut do režimu prohlížení. Z menu programu GTKam vyberte příkaz Camera, nastavte název přístroje a označení sériového portu, do nějž byl kabel připojen. Jenom podotýkám, že u nejnovějších jader nenajdete sériový port pod obvyklým /dev/ttyS0, ale pod novým /dev/tts/0. Potom by GTKam měl v pravé části obrazovky zobrazit název detekovaného fotoaparátu a zpřístupnit adresáře na jeho kartě. Uložení snímků na disk proveďte pomocí File -> Save Photos ->All.

Lépe vybaveným programem je prohlížeč snímků FLPhoto, který nabízí kromě uložení snímků na disk tvorbu alb digitálních fotografií a zobrazení informací EXIF.

Image

Přístroje komunikující pomocí USB Mass Storage

Pokud vám bylo při zkoušení programu Gphoto2 divné, že v seznamu podporovaných přístrojů zcela chybí např. značka Fujifilm a též spousta novějších přístrojů jiných značek, mám na tuto otázku jednoduché vysvětlení. V současné době drtivá většina digitálních fotoaparátů komunikuje s počítačem pomocí USB Mass Storage, tedy stejně jako oblíbené flash disky a další zařízení. Snadnost použití je pak závislá pouze na verzi linuxového jádra a na nastavení připojení souborových systémů ve vaší linuxové distribuci.

Uveďme si jeden příklad a tím bude propojení fotoaparátu Fujifilm S602 a PC vybavenéhom linuxovou distribucí Mandrake 10. Úplně postačí propojení přístroje pomocí USB kabelu a jeho zapnutí v režimu prohlížení. Linuxové jádro si automaticky připojí fotoaparát jako další diskovou jednotku do adresáře /mnt/removable. Prohlížení fotografií a jejich zkopírování na pevný disk je pak úlohou pro váš oblíbený souborový manager. Osobně dávám přednost Konqueroru, který zobrazuje náhledy fotografií a též dokáže zobrazit informace EXIF (pravé tlačítko myši na náhled snímku -> Vlastnosti -> Meta informace).

Image

Nepřipojil se ve vaší linuxové distribuci fotoaparát automaticky? Nevadí. Vytvořte si adresář /mnt/camera a napište příkaz:

mount /dev/sda1 /mnt/camera

Mám malé upozornění. Vypnutí fotoaparátu v době kdy je připojeným souborovým systémem dělá Linuxu (stejně jako Windows) potíže. Může způsobit zpomalení práce systému, umrtvení některých aplikací (např. Konqueror), a může vést i k zablokování systému. Před fyzickým odpojením fotoaparátu nejprve odpojte připojený souborový systém fotoaparátu příkazem (v případě automatického připojení je příkaz zbytečný):

umount /mnt/camera

a až poté vypněte fotoaparát a odpojte propojovací kabel. A které přístroje jsou zaručeně podporovány? Asi nejúplnější seznam najdete na webových stránkách http://www.teaser.fr/~hfiguiere/linux/digicam.html. V něm jsou rovněž obsaženy přístroje značek Canon a Kodak, z nichž většina nepoužívá ke komunikaci s počítačem USB Mass Storage ale PTP.

Přístroje komunikující protokolem PTP

Zkratka PTP v naší zemi připomene spíše "Černé barony" - Pomocné Technické Prapory. V souvislosti s připojováním digitálních fotoaparátů tato zkratka znamená Picture Transfer Protocol. Přístroje komunikující pomocí tohoto standardu, stejně jako přístroje komunikující pomocí sériového portu, využívají služby programu Gphoto2 a jeho grafických nadstaveb. A tak si například fotoamatéry oblíbené přístroje Canon A70 a A80 díky Gphoto2 s Linuxem bez problémů porozumí. Postup propojení těchto přístrojů např. pomocí nadstavby GTKam je shodný s tím, který byl uveden u přístrojů komunikujících pomocí sériového portu. Pouze označení portu nebude /dev/tts/0, ale /dev/usb.

Abych vám ušetřil zdlouhavé vyhledávání, uvádím tabulku způsobu propojení několika oblíbených přístrojů pod Linuxem. Z tabulky je jasně patrné, jaký způsob komunikace fotoaparátu s počítačem preferují jednotliví výrobci.

Přístroj

Způsob propojení

Verze Gphoto2

Canon Power Shot A70

PTP

2.1.2

Canon Power Shot A80

PTP

2.1.3

Canon Power Shot A75, A85

PTP

2.1.4

Canon Power Shot G3

PTP

2.1.1

Fuji FinePix 2300, S602

USB Mass Storage

Fuji FinePix S7000

USB Mass Storage i PTP

Fuji FinePix S2 Pro

USB Mass Storage

HP PhotoSmart 715, 735, 850, 935, 945

USB Mass Storage i PTP

Kodak DX-6490

PTP

Minolta Dimage A1

USB Mass Storage

Minolta Dimage A2

USB Mass Storage i PTP

Minolta Dimage F300, S414, X20

USB Mass Storage

Nikon Coolpix 5400, 5700, SQ

USB Mass Storage

Nikon D70

USB Mass Storage i PTP

Olympus C-2020Z

PTP (sériový port)

Olympus C-4000Z, C-5050Z, C-5060Z, C-740UZ, C-750UZ, C-760UZ, E-1

USB Mass Storage

Pentax Optio S4

USB Mass Storage

Sony DSC-T1

USB Mass Storage i PTP

U velice starých nebo méně obvyklých fotoaparátů se přes veškeré úsilí linuxových programátorů může stát, že podpora schází. Ani v takovém případě není vše ztraceno. Jenom je nutná v porovnání s cenou průměrného "digitálu" nepříliš velká investice do USB čtečky paměťových karet. Zvláště tam, kde se sejde víc přístrojů s různými typy karet, může být čtečka velice užitečným, nervy a čas šetřícím zařízením.

GQView, XnView a Gimp - digitální fotokomora v Linuxu

Spousta profesionálních a amatérských fotografů se shoduje na názoru, že jednou z nejtěžších úloh je výběr té správné fotografie. TenJej může ulehčit rychlý, dobře vybavený a snadno ovladatelný prohlížecí program. Vhodných programů je celá řada, ale dva z nich vyčnívají nad běžný průměr. První je v našem výběru GQView.

Image

GQview je jednoduchý prohlížecí program, který má intuitivní ovládání, možnost nastavení metody rozptylu (škálování) zmenšeného snímku a zobrazení informací EXIF. Velice příjemná je možnost přímo z něj spustit editaci vybraného snímku v Gimpu. Díky svým dobrým vlastnostem a licenci GPL, pod níž je program vydán, jej najdeme v mnoha linuxových distribucích. Zcela jinou kapitolou je Xnview.

Hledáte skvěle vybavený multiplatformní prohlížecí program a netrváte na licenci GPL? Pak může být vaším horkým kandidátem XnView. Jeho ovládání se dost podobá ovládání oblíbeného prohlížeče Irfan View, pracujícího pod Windows. Jeho výbava však Irfan View v mnohém předčí a počet podporovaných formátů souborů je naprosto impozantní. Ve výběru formátů se setkáte např. s ZX Spectrum Standard Sceen, Nokia logo file nebo s ještě exotičtějším LFF - LucasFilm format. Kromě zobrazování náhledů a snímků má XnView obstojné editační možnosti a jeho specialitou jsou dávkové konverze, kdy je možné provést několik operací nad velkým množstvím obrázků současně. Kupříkladu resamplování obrázků na přesně definovaný rozměr a jejich následné uložení ve formátu jpg, s definovaným stupněm komprese se může hodit nejen webmasterům.

Pomyslnou třešničkou na dortu linuxových softwarových lahůdek je Gimp (GNU Image Manipulation Program). Jde o vyspělý rastrový editor, který bývá funkčně srovnávaný se staršími verzemi nepsaného standardu v této oblasti - Adobe Photoshopem. To znamená, že veškeré zmenšování, zvětšování snímků, vyvažování barev, retušování, úpravy perspektivy atd. v něm bez problémů zvládnete. Ke Gimpu vyšly v českém jazyce dvě knížky a mnoho užitečných informací lze najít na českých stránkách věnovaných tomuto programu - www.gimp.cz. Dost často bývalo Gimpu vytýkáno nezvyklé ovládání. To se ale s novou verzí 2.x zásadně změnilo a tak se Gimp stal na všech podporovaných platformách, včetně Windows, zajímavou otevřenou alternativou pro každého náročnějšího uživatele.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 2,00 | Hodnotilo: 2
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Lubomír Čevela

Lubomír Čevela

Lubomír Čevela (*1968) pracuje jako vývojář pro jednu velkou nadnárodní společnost. Pokud zrovna něco nesepisuje, zabývá se fotografováním nebo hraním na basu.


  • Distribuce: Ubuntu, Mandriva
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog