Tož jsem odhodlaně vyrazil do místní prodejny s technickou literaturou a sháněl nějakou moudrou knihu o UNIXu, abych si osvěžil vědomosti nabyté na mé bývalé alma mater. O UNIXu jsem tehdy nesehnal nic, zato jsem objevil na polici zastrčenou knihu "Používáme Linux", jejíž součástí bylo CD s jakýmsi Red Hat 4.2, který - považte - bylo možné nainstalovat na obyčejné PC doma a provozovat tak "cosi jako UNIX"...
...práci administrátora jsem tehdy "naprosto překvapivě" nedostal, zato jsem na svém domácím PC po dlouhém boji s tajuplnými nástroji fips, fdisk a posléze s textovým user-non-friendly instalátorem (ve srovnání se současností) apod. okusil pocit být rootem. :-) S postupem času (jak mě opouštěla vášeň pro letecké simulátory a stíhací doprovod nad Německem ve tři ráno už nebyl pro mě to pravé ořechové) se Linux na mém PC rozmáhal stále víc a víc až se nakonec stal hlavním a jediným OS, který již několik let bez problémů používám.
Co na Linuxu oceňuji:
- balíčkovací systém - tahle věc je pro mě v Linuxu naprostá jednička. Vše, na co si vzpomenu, mám k dispozici během několika kliknutí, popř. pomocí jednoduchého příkazu v shellu. Aktualizace systému včetně všech nainstalovaných aplikací se stává ve spojení s balíčkovacím systémem naprostou trivialitou.
- otevřenost + programovací nástroje - často se dostávám do situace, kdy potřebuji přiohnout tu či onu aplikaci nebo její výstup k obrazu svému, případně stvořit něco "na koleně" v termínu "včera bylo pozdě". V prostředí Linuxu "nic není nemožné", záleží jen na mých schopnostech daný problém vyřešit. Nástrojů mám k dispozici přehršel, systém i aplikace mě vítají s otevřenou náručí a nechávají mi dostatečnou volnost.
- možnost volby - téměř jakákoliv aplikace v Linuxu má hned několik náhradníků dychtivě čekajících na střídačce. Takže pokud mi nevyhovuje KDE, můžu mít GNOME nebo libovolné jiné prostředí (nebo taky jen konzoli), nejsem odkázaný na "jediný správný" přehrávač, textový editor atd.
