přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Rozhovor: Adam Rambousek

Rozhovor: Adam Rambousek

Pozítří, 13.10., má spatřit světlo světa vymodlená nová verze kancelářského balíku OpenOffice.org. Před časem jsme vyzpovídali Adama Rambouska, který se podílel na jeho lokalizaci a testování. Píše Vlastimil Ott .


reklama

Jak jste se dostal k Linuxu a později k OpenOffice.org?

K Linuxu jsem se dostal na střední škole v roce 1999, kdy jsem pracoval na prvním webovém projektu a musel jsem se „domluvit“ s webovým serverem. O dva roky později, už na vysoké, jsem si nainstaloval Linux i na desktop (konkrétně Mandrakelinux) a v něm jsem objevil vývojovou verzi OpenOffice.org. Ta sice měla ještě dost much, ale uchvátila mě a hned jsem se přidal k lokalizačnímu týmu.

Obrázek: Adam Rambousek 1

Co obnáší (vaše) práce pro český lokalizační tým?

Původně jsem jen překládal texty, ale od začátku letošního roku jsem měl spoustu volného času, který jsem plně věnoval překladu nápovědy a rozhraní verze 2.0. Kromě toho řídím překlad nápovědy a opravuji nahlášené chyby.

Adama Rambouska najdete snadno Googlem. Množství odkazů ale ukazuje na překlady různých počítačových her, které připravuje. Ve stínu tak trochu zůstává větší projekt, který je jeho velkým koníčkem – lokalizace kancelářského balíku OpenOffice.org do češtiny. Na starosti má samotný překlad a vedení překladu nápovědy.

Na dálku vedete tým lidí, jak se vám to daří? Jak je tým organizovaný? Kdo rozděluje práci?

Šéfem českého lokalizačního projektu je Pavel Janík. Protože se ale věnuje také vývoji OpenOffice.org a každý týden přípravě buildů v asi dvaceti jazycích pro několik platforem, nezbývá mu už příliš času. Proto teď práce na překladu a rozdělování textů zařizuji já.

Hlavními komunikačními kanály pro členy týmu jsou e-mailová konference a IRC kanál. Při komunikaci na dálku a práci zadarmo samozřejmě nemáte žádné záruky, že každý svou část dokončí v pořádku a včas. Každému, kdo se přihlásil jako pomocník s překladem, posíláme krátký text na zkoušku. A už i při tomto testu se dá kromě znalostí angličtiny poznat, jak je kdo pečlivý, jak rychle překlad zvládá apod. Navíc se snažíme všechny přimět k práci s CVS. A po tom všem zůstanou opravdu jen ti, kteří mají skutečný zájem týmu pomoci. Ale jen komunikace na dálku nestačí, proto se několikrát ročně scházíme i naživo.

Jaké nástroje lokalizátoři používají?

Už jsem nakousl CVS, které se používá pro ukládání překladů. A samozřejmě i dalších souborů – kromě zdrojových textů např. také webových stránek openoffice.org. Díky úsilí Pavla Janíka jsou všechny texty k lokalizaci připraveny ve formátu PO, který je snad nejrozšířenějším formátem při překladech open-source projektů. A díky tomu pro tento formát existuje celá řada nástrojů (pro různé operační systémy), každý tedy používá ten, který mu nejlépe vyhovuje. Může to být třeba i Emacs, ale já jsem si zvykl na grafický KBabel.

Jsou v řadách českého týmu i vývojáři, kteří by mohli ovlivnit vývoj balíku?

Už jsem zmínil Pavla Janíka, který se na vývoji balíku podílí – hodně práce věnoval přípravě systému pro co nejsnadnější lokalizaci. Česká lokalizace tak vždy sloužila jako „pokusný králík“ tohoto systému, který v současné době používá přibližně dvacítka dalších lokalizačních projektů. A pro všechny tyto projekty také Pavel Janík připravuje každý týden instalační soubory pro několik platforem (Linux, Windows, Mac OS X).

Dále je to Jan Holešovský, který se věnuje portu OpenOffice.org na 64bitové systémy a integraci s prostředím KDE. Vývoj balíku v podstatě ovlivňují i všichni překladatelé, protože při lokalizaci nacházíme také chyby v originálních textech.

Zkuste čtenářům přiblížit kde a za jakých okolností vznikají zdrojové kódy. Jakou roli v tom hraje firma Sun?

Zdrojové kódy vznikají samozřejmě v hlavách programátorů. Velkou část z nich zaměstnává právě firma Sun (převážně v Německu, a proto při lokalizaci občas místo angličtiny narazíme na němčinu). Kromě toho jsou do vývoje zapojeni programátoři placení jinými firmami (nevím přesně, ale hodně se angažuje Novell a Red Hat) nebo čistě dobrovolně. Vývoj balíku ovšem neprobíhá živelně přímo ve zdrojových kódech, ale každá úprava nebo nová vlastnost se nejprve důkladně otestuje mimo, a teprve poté se zaintegruje do hlavního kódu. V současné době probíhá prudký vývoj, a proto každý týden (někdy i častěji) vychází nová testovací vývojářská verze (milestone). (Release Plan for OpenOffice.org 2.0.0, pozn. red.)

Obrázek: Adam Rambousek rozhovor-3.jpg

Balík je multiplatformní. Ve Windows je typický instalátor, pro Linux ale deb a rpm balíky. Plánuje se také nějaký instalátor pro Linux, který by ještě více usnadnil instalaci a deinstalaci?

To je častá otázka. Pro systémy, které používají deb nebo rpm balíky, jsou nejčistší možností právě tyto verze. Samotný instalátor, jako byl ve verzi 1, se nepřipravuje, ale při vydání finální verze nejspíš kromě deb a rpm vyjde i obecný balík pro jiné distribuce. V současné době jsou překážkou spíše nároky na přenos všech připravovaných verzí každý týden (jen si to spočtěte, čtyři různé verze pro přibližně 20 jazyků a každá má asi 100 MB).

Co balíku podle vás ještě chybí? Jak přesvědčit zejména státní úřady, aby jej používaly? Změní se to podle vás s příchodem nového formátu OpenDocument?

Mně osobně chybí jen různé maličkosti, nic zásadního. Myslím, že verze 2.0 bude obrovský skok kupředu – hlavně z hlediska ovládání a „přítulnosti“ pro běžné uživatele. Právě k tomu měli uživatelé nejvíce připomínek.

V poslední době jsem postřehl zvyšující se snahu Ministerstva informatiky prosadit ve státní správě otevřené formáty (jako je OpenDocument). Jsem zvědavý, nakolik bude ta snaha úspěšná. Možná jsem přehnaný optimista, ale doufám, že se formát OpenDocument ujme v úřadech Evropské unie i jako standard ISO a několik let poté ho snad začnou používat i naši úředníci. (OpenDocument Submitted to ISO JTC1, pozn. red.)

Můžeme očekávat – v souvislostí s novou verzí – nějakou celostránkovou reklamu v New York Times, jako to bylo v případě Mozilly Firefoxu?

Obávám se, že ne. Marketingový projekt, který by měl mít podobné věci na starosti, bohužel nefunguje zrovna nejlépe. Vždyť dodnes neexistuje ani podobný web, který by uživatele poutavě seznámil s OpenOffice.org. Určitě se ale vyskytnou různé lokální akce, doufejme, že i u nás.

Jak se vývojáři staví k tomu, že Free Software Foundation vyvíjí vlastní překladač pro Javu a chce jej použít pro vývoj svobodného balíku, založeného na OOo?

Mně osobně Sun Java nevadí, ale chápu, že někomu vadit může. Ovšem první prohlášení R. Stallmana na odštěpení a vytvoření verze OpenOffice.org bez Javy bylo podle mě trochu přehnané. Už tou dobou totiž díky programátorům firmy Red Hat bylo možné velkou část kódu v Javě zkompilovat pomocí GCJ (GNU Compiler for Java). A tak vlastně balík OpenOffice.org ještě urychlil vývoj svobodného překladače Javy. I když by se mohlo někomu zdát, že Sun tlačí na své programátory, aby do OpenOffice.org přidávali části v Javě, je to jinak. Například nová část balíku – Base – je kompletně napsaná v Javě, protože podle vývojářů byl vývoj v Javě rychlejší a jednodušší.

Nejsou v plánu zásuvné moduly či něco jako rozšíření, která má kromě Firefoxu i množství jiných programů? Přece jen – programování maker kvůli nové drobné funkci je věc běžnému uživateli cizí.

Trochu podobná rozšířením Firefoxu jsou makra, ve verzi 2.0 se práce s nimi pro uživatele zjednodušila. Pomocí grafického nástroje stačí přidat připravený balík a automaticky se doplní položky v nabídce, panely nástrojů a podobně. A programátor může použít i jiné jazyky než OpenOffice.org Basic nebo Javu, např. Python. Uznávám ale, že ve Firefoxu je práce s rozšířeními o hodně příjemnější. Snad se toho někdy v budoucnu dočkáme.

V souvislosti s Firefoxem mě napadá další vlastnost – panely. V IssueZille už návrh na doplnění podpory panelů získal poměrně dost hlasů, takže je snad uvidíme třeba ve verzi 3.0.

IssueZilla je vývojový nástroj, s jehož pomocí jsou spravovány zdrojové kódy programu a kam vývojáři ukládají své požadavky na nové vlastnosti či hlásí chyby.

A ještě poslední otázka: Je pro vás software důležitou hodnotou ve vašem životě? Jaké programy běžně používáte?

Software je pro mě důležitý jen jako prostředek k usnadnění práce. Nejčastěji zřejmě používám Mozillu (Suite), na většinu editace gVim nebo jEdit, pro překlady KBabel a různé konzolové nástroje, samozřejmě vývojové verze OpenOffice.org a nesmím zapomenout na XMMS a MPlayer.

Díky za rozhovor.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vlastimil Ott

Vlastimil Ott

Spolupracuji s obecně prospěšnou společností Liberix, školím LibreOffice, WordPress, rozumím open source.


  • Distribuce: Xubuntu, Linux Mint
  • Grafické prostředí: Xfce
  • Hodnocení autora: ***

| proč linux | blog