přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Rozhovor: Jan Buchal – Brailcom o.p.s.

Rozhovor: Jan Buchal – Brailcom o.p.s.

Rozhovor s Janem Buchalem, představitelem společnosti Brailcom, přibližuje potřeby a specifika zrakově postižených uživatelů. Co potřebují od softwaru, jak se podílejí na jeho vývoji?


reklama

Společnost Brailcom byla založena roku 1996. Jejím zakladatelem byla nadace Fond slepých, kterou v roce 1993 založil Jan Buchal, předseda správní rady nynějšího Nadačního fondu slepých, který je po transformaci nadace Fond slepých jejím přímým nástupcem.

Pane Buchale, povězte nám prosím na úvod našeho rozhovoru něco o sobě, své práci a zálibách.

Počítače mě přitahovaly již od raného mládí. Tehdy ovšem, bylo to ještě v minulém století, nebyly pro běžné použití dostupné. Také jsem ani nevěděl, co bych s nimi sám mohl dělat. To přišlo mnohem později. Dá se tedy říci, že počítače jsou mým koníčkem a také pracovní náplní. Nad to ovšem jsou pro mě denní nepostradatelnou pomůckou. Jsem zcela nevidící a bez nich bych nemohl číst, psát komunikovat, pracovat… Je to úžasná věc…

Účelem společnosti Brailcom je zprostředkovávání důležitých informací slepým a těžce zrakově postiženým. Právě v důsledku ztráty zraku vzniká u takto postižených ohromný informační deficit. Rádi bychom našimi projekty napomáhali k překonávání této propasti.

Vystudoval jsem ovšem konzervatoř obor Klavír, takže se logicky nabízelo, že budu pracovat jako učitel hudby. K tomu jsem však vztah nikdy neměl, i když to považuji za krásné povolání. Přeskočím-li různé nepodstatné osobní etapy, důležité bylo rozhodnutí založit v r. 1993 Fond slepých. Byla to malá nadace, pomocí které jsem chtěl dělat věci, o kterých jsem byl přesvědčen, že mohou pomoci stejně postiženým. Samozřejmě se mé názory, vědomosti a dovednosti vyvíjely, takže jsem postupně dospěl až k tomu, že nejlepší je, když se budu zabývat zpřístupněním počítačů a internetu nevidícím a těžce zrakově postiženým.

Činnost naší organizace je tedy zaměřena na vytváření mnohostranných materiálních podmínek pro pomoc při překonávání překážek na cestě duchovního vývoje slepého člověka nebo člověka s těžkou vadou zraku.

Proto jsem také později založil ještě i obecně prospěšnou společnost Brailcom, která začala IT projekty pro ZP realizovat. Nejprve to byl Internet pro slepé. Internet mi v té době připadal jako zázrak… Nevidícímu se totiž najednou otevírala možnost přístupu k informacím, které jinak prostě přístupné nebyly. K tomu je však potřebný tzv. „mluvící“ počítač, který slepému práci s internetem umožňuje. Takže od toho projektu nebylo daleko k projektu Linux pro slepé a později FreeSoftware pro slepé.

Mnoho lidí si nedovede práci nevidomého s počítačem představit. Můžete nám stručně vysvětlit, jak se to dělá a co je k takové interakci zapotřebí?

Stručně to asi nedokážu. Zkuste si představit, že máte vypnutý monitor a že všechny informace, které z těch nejrůznějších aplikací na vás počítač chrlí, můžete získávat pouze pomocí hlasového nebo hmatového výstupu. Jednu po druhé, nikoliv jako plochu všemožně rozdělenou a strukturovanou pomocí barev, tvarů… Je to mnohem obtížnější, a čím sofistikovanější aplikace, tím pochopitelně komplikovanější. Zjednodušeně řečeno, potřebujete software, který z aplikace, kterou chcete jako nevidící používat, získá potřebné informace a předává je nějak rozumně. Potíž je, že získávání těch informací není vůbec lehká věc, že se na to při vymýšlení počítačů a programů vůbec nemyslelo,takže teď pracně doháníme to, co na začátku nebylo vůbec implementováno.

Jste ředitelem obecně prospěšné společnosti Brailcom. Čím se zabývá a proč vlastně vznikla?

Jak už jsem říkal, Brailcom jsem zakládal proto, aby realizoval projekty zpřístupňující IT nevidícím a těžce zrakově postiženým. V současné době provozujeme softwarovou laboratoř, které říkáme Free(b)soft laboratoř a v níž vyvíjíme různé aplikace na platformě free softwaru pro ZP.

Proč jste se rozhodli věnovat právě svobodnému softwaru?

Free software je dle mého přesvědčení v současné době jedinou účinnou formou, jak s nejnižšími možnými náklady pomoci maximálnímu počtu handicapovaných. Je to přece prosté. Vyvineme-li nějaký free software, pak je dostupný všem bez omezení. Vyvineme-li nějaký proprietární software, pak je dostupný pouze těm, kteří zaplatí za jeho licenci.

Počítač je pro zrakově postiženého důležitou kompenzační pomůckou. Většina lidí předpokládá, že pro zdravotně postiženého je hardware a drahé softwarové vybavení hůře dostupné než pro většinu jiných lidí. Proč je tedy drahý proprietární software mezi nevidomými tak rozšířen?

Jednou z překážek je pro zrakově postiženého obtížnější přístup k hodnotným informacím, které jsou pro zdravé lidi dnes běžně přístupné. Tyto hodnotné informace může každý člověk použít k vlastnímu sebezdokonalování, což u slepého může vést až k vyrovnání se s těžkým údělem.

Ano, tzv. accessibility proprietární software je velice drahý. Tak drahý, že si jej naprostá většina ZP nemůže pořídit z vlastních prostředků. Malý příklad: tzv. screen read Jaws, což je asi nejrozšířenější windowsový software pro zpřístupnění aplikací ve Windows, stojí cca dva tisíce eur. To samozřejmě není všechno. Pak musíte přičíst ještě cenu různých aplikací, až se dostanete na závratnou částku.

Ale abych neuhnul od vaší otázky. Zrakově postižení používají tento software proto, že alternativa dlouho neexistovala a také proto, že existuje velmi konzervativní a předpojatý přístup k této alternativě. Objektivně je však třeba říci, že některé aplikace ještě jako free software nefungují tak, jako v případě software proprietárního. Je to například práce s WWW browserem pro nevidícího. To se však změní a musí změnit. K tomu jsou ale také třeba zdroje, a těch je zatím málo. Je zajímavé, když někdo hovoří o nevýhodách free softwaru, a přitom nevezme v úvahu, že je jeho vývoj silně podfinancován. Pokud by se tato věc změnila, pak se bude rozdíl velmi rychle stírat, až konečně dojde i jasnému „předhonění“.

Jaké zajímavé projekty již Brailcom zrealizoval?

Na to, kolik jsme měli na všechno prostředků, myslím, že docela dost. Je to například speech dispatcher, který se stává jakousi standardní variantou pro komunikaci mezi screen readery a speech syntetizéry. Dále je to třeba česká diphonová databáze pro řečový syntetizér festival, jednoduše řečeno existuje nyní česká freesoftwarová řečová syntéza. Dále je to třeba internetový kurz angličtiny a němčiny pro nevidící, nebo projekt elektronický podpis pro nevidící. V současné době třeba také realizujeme projekt „zpívající počítač“, jehož smyslem je vytvořit modul do notového systému Lilypond, který umožní nevidícímu kontrolu správné synchronizace textu a not. Píše-li totiž zcela nevidící noty, může si je docela dobře zkontrolovat tím, že si poslechne vygenerovaný midi soubor.

Horší je to, když jde o zápis třeba písně. Tam je důležité, abyste se správně trefil správnou slabikou na správnou notu. To zatím není možné kontrolovat sluchem. My chceme vytvořit takové rozšíření, které dané noty a text převede do takové formy zápisu, které rozumí řečový syntetizér festival, takže podle tohoto zápisu dokáže přesně daný text a noty přezpívat.

Domníváte se, že se komunita kolem svobodného softwaru začíná o problematiku speciálního softwaru pro zdravotně postižené uživatele více zajímat?

Možná, ale zatím to příliš velké změny nepřináší.

Jaký je vlastně současný stav speciálního softwaru pro zrakově postižené? A co nevidomým při práci se svobodným softwarem chybí nejvíce?

Existuje již řada velmi dobrých a velmi přístupných aplikací. Co však nyní chybí velmi zásadně, je funkční WWW browser typu Firefox. Zatím je možné používat textové browsery bez podpory JavaScriptu, což je velmi omezující. To je problém velmi zásadní, ale řešitelný.

Plánuje Brailcom zabývat se řešením některého z popsaných problémů? A co vás při tom nejvíce brzdí?

Ano, chtěli jsme se nyní zapojit do vývoje orca, což je nový „screenreader“ vyvíjený v Pythonu. Náš úkol měl být vyrobit rozšíření právě pro zmiňovaný Firefox. Měli jsme podanou žádost o grant na ministerstvu informatiky, ale žel jsme nebyli vyslyšeni. Takže mohu říci, že největším problémem je nepochopení, že právě free software může významně ulehčit život těžce zrakově postiženým a že dramaticky sníží náklady na tyto jinak velmi drahé kompenzační pomůcky.

Jak by vám mohli lidé pohybující se kolem svobodného softwaru pomoci?

Potřebujeme hlavně peníze. Asi si řeknete, kdo by je dnes nepotřeboval, ale přesto si myslím, že právě tato oblast si zaslouží významnou změnu. Investice do Accessibility Free Softwaru se mnohonásobně vrátí. Bude neomezený počet postižených, kteří budou moci freesoftwarové produkty používat, tím dostanou příležitost se vzdělávat, najít si práci a samozřejmě být užiteční. To v konečném důsledku znamená ušetření nemalých prostředků.

Chcete ještě něco vzkázat našim čtenářům?

Vzkázat ne, ale poprosit. Víte-li o jakékoliv možnosti, či znáte-li někoho osobně, kdo sice není počítačový nadšenec, ale má srdce i peněženku otevřenou, povězte mu o nás. Naše stránky najdete na www.brailcom.org. Díky.

Nahoru

Odkazy

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 3
 

Top články z OpenOffice.cz

Přidat téma diskuse

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Bohdan Milar

(*1976) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Pracuje v obecně prospěšné společnosti Brailcom. Unixové systémy používá od roku 1997. Má rád Bash, FreeMiNT a LaTeX.


  • Hodnocení autora: *



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016