přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.

Vera

Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.

open_house.png

Nedávno proběhla v Brně konference GUADEC, na níž se setkali vývojáři a uživatelé prostředí GNOME. Akci pořádala The GNOME Foundation v úzké spolupráci se společností Red Hat. A právě tady pracuje Denise Dumas, a to na pozici Director, Software Engineering. 


reklama

English version of this interview: Red Hat’s Denise Dumas on the Future of Red Hat Enterprise Linux, Fedora

Zmínila jste, že v Red Hat Enterprise Linux 7 bude GNOME 3 ve výchozím nastavení s klasickým režimem – je to jeden z důvodů, proč jste přijela na GUADEC? Nasměrovat věci správným směrem?

Ne, myslím, že ovládání je iluze. Tohle je přeci open source [smích]. Jsem tu ve skutečnosti kvůli tomu, že se na GUADECu každý rok sejde velká část desktopového týmu Red Hatu, takže je to skvělá příležitost, jak se se všemi vidět. Naše týmy jsou tak rozeseté po světě, že je těžké dostat všechny v jednu chvíli na jedno místo. Máme velký desktopový tým ve Westfordu i v Brně a hodně lidí také pracuje z domova na celém světě. Je to tedy příležitost setkat se všemi najednou a udělat si představu o tom, co se děje v komunitě.

GUADEC považuji za skvělý příklad komunity, která spolu dobře funguje – vždycky je dobré vidět, jak to dělají.

Nedávno jste na summitu Red Hatu představila plán [roadmap] pro Red Hat Enterprise Linux. Jak si v tom ohledu vede Fedora? Často se o ní říká, že je to zkušební pole pro Red Hat Enterprise Linux, tak jak tu funkci plní? Je vše podle vašich představ, nebo se najdou věci, které by bylo vhodné změnit?

Příští týden bude Flock, a já tam budu, stejně jako řada dalších lidí z Red Hatu. Pravděpodobně víte o různých návrzích, které tam budou představeny. Jsou velmi zajímavé. Není to však tak, že by lidé z Red Hatu řekli „uděláme to takhle, naše cíle jsou takové a onaké atd.“ I když asi existují věci, které by Fedora mohla dělat lépe. A Mattův návrh o kruzích je velmi zajímavý.

Dost se mluvilo o tom, jak zařídit, aby byla Fedora více konkurenceschopná, a jak k ní přilákat uživatele a vývojáře. Doufám, že se nám podaří dosáhnout určité shody v tom, kam by se to mělo dále ubírat, a zároveň se nám podaří s lidmi dohodnout, aby v té věci táhli za jeden provaz. Pokud budu vědět, kterým směrem se chtějí pustit, tak tomu budu moci pomáhat – zařídit, aby měli lidé v rámci Red Hatu více času na přispívání.

Mluvila jste o návrhu Matta Millera – Fedora.Next – o kterém bude příští týden mluvit na Flocku. Jak se na to díváte? Jde přeci jen o dost dramatické změny.

Drama je fajn. Troška kontroverze...

Potřebuje Fedora – a potažmo Red Hat Enterprise Linux – zásadní reorganizaci způsobu, jak jsou sestavovány?

Řekla bych, že to dává smysl. V operačním systému vždy existuje koncept základu – to nejmenší, co můžete nabídnout, a přitom bude systém stále kompletní. Mattův návrh se myslím snaží definovat, co je to v případě Fedory. Zároveň to otevírá prostor pro další vrstvy věcí, které se mohou pohybovat jiným tempem, nebo jsou méně omezené a dávají lidem více volnosti.

Ano, říká se tomu „core“, ale není to totéž jako starý model Fedora Core a Extras. Jde o „základ“ a dodatečné vrstvy, ve kterých máme volné ruce k inovacím. Jedním z velkých problémů Fedory vždy bylo, že šla tak rychle dopředu. Lidem se s ní těžko drží krok. A v tomto směru padl další návrh, myslím od Steva Gallaghera, který prosazuje stabilnější rawhide. Musíme jít kupředu, ale stejně tak je nutné lidem umožnit, aby systém efektivně používali. Tak se podaří dostat lidi do komunity.

Software collections [sbírky softwaru] jsou zajímavý koncept, který dělá něco podobného, že? Umožňuje lidem používat nové věci, aniž by obětovali stabilní jádro či základ. Co je v tuto chvíli nejzajímavější ve světě Red Hat Enterprise Linux/Fedory? Software collections jsou jedna taková věc, ale co byste vybrala vy?

Souhlasím se software collections. Zákazníci Red Hat Enterprise Linuxu na to reagovali velmi kladně. Řeší to problém, se kterým se potýkali. Software collections byly kontroverzní pro Fedoru, ale byla bych ráda, kdyby je vzali na milost, protože to svým způsobem řeší i problém Fedory. Ve Fedoře jsou vždy nejčerstvější verze softwaru, ale pokud chcete používat starší, stabilní verzi, není to zrovna lehké. A v tom by software collections mohly Fedoře pomoci.

Práce na kontejnerech je také zajímavá. A samozřejmě systemd. Systemd je vždycky zajímavé. Lennart [Poettering] přichází s něčím úplně novým, jako ostatně vždy. Myslím, že se hodně zlepšil v tom, jak věci podává, takže je lidé snáze přijmou. Vždycky se to pere mezi ‚musím mít to nejnovější‘ a ‚nesmíme porušit linuxové tradice, stabilitu, funkčnost aplikací‘. Je to tvůrčí napětí – musíme najít cestu vpřed, ale přitom udržovat v provozu staré aplikace. A proto také klasický režim.

Nemůžete po lidech chtít, aby se změnili. Buď se změní, nebo ne. Změní se, když vidí, že z toho budou mít užitek. Takže jim to musíte podat tak, aby to pro ně bylo pohodlné, dát jim příležitost, snížit laťku a dát jim šanci se změnit. Já bych chtěla, aby lidé vyzkoušeli i nový režim, ale nemohu na tom trvat. Když je však k dispozici a je lákavý, ale přitom pořád mohou dělat svou práci, aniž by se museli učit nové věci, pak existuje mnohem větší šance, že to zkusí.

Takže výhledově byste rádi přešli i s Red Hat Enterprise Linux desktopem na moderní režim GNOME?

Tak daleko nevidím, ale protože uživatelé Red Hat Enterprise Linux 7 budou mít poprvé tu možnost, uvidíme, co si zvolí. Tak se to pozná nejlépe. Naši zákazníci jsou spíše konzervativní, ale i to se možná mění. Všichni se časem mění. Jen to nelze lidem diktovat.

Také do Red Hat Enterprise Linux zavádíte MariaDB, což mnoho lidí těší. Skoro se to zdá trochu jako provokace...

...co? Říkat, že jsme konzervativní a pak uvažovat nad alternativami MySQL, včetně MariaDB? [smích]

A také s ohledem na to, že uvažujete o výběru XFS jako výchozího souborového systému pro bootování, root i uživatelská data. Jsou pro takové rozhodnutí i jiné důvody než čistě technické? MySQL nyní patří Oraclu a Chris Mason, hlavní vývojář Btrfs, pro Oracle dlouho pracoval. Souvisí to nějak?

To je zajímavé. Zajímavé proto, že byste něco takového z těch rozhodnutí vyčetl. Ano, Oracle je upstream pro MySQL, a je pro nás složité podporovat něco po deset let, když to, jak nakládají s bezpečnostními problémy, znesnadňuje patchování. Ale bez ohledu na vše ostatní je Maria prostě atraktivní možnost. Zachovává kompatibilitu, takže je migrace velmi snadná. A jsou to skvělí lidé. Monty [Widenius] je úžasný. Dobře se s nimi pracuje a myslím, že vedou MariaDB správným směrem. A když se podíváte na všechny ty nové věci, které dělají, ty další konektory, zlepšení výkonu... Díky těmto vlastnostem stojí MariaDB za vyzkoušení.

A co se týče XFS versus Btrfs. Myslíme, že XFS se více hodí pro podnikové zákazníky. Některá designová rozhodnutí, která provedli vývojáři Btrfs, se možná pro podnikové nasazení tolik nehodí. Btrfs bude k dispozici, bude podporovaný. Je už v Red Hat Enterprise Linux 6, i když jen jako ukázka technologie. Bude tedy samozřejmě k dispozici a v Red Hat Enterprise Linux 7 s plnou podporou. Ale zákazníci si stejně nakonec vyberou podle sebe. Ostatně, myslím, že mnoho našich zákazníků je tak konzervativních, že prostě provedou upgrade nad Ext4. To by mě vůbec nepřekvapilo. Uvidíme, pro co se rozhodnou.

Když už jste zmínila upgrade bez přeinstalace – to je jedna z věcí, kterou se zabýváte, že? Hladší upgrade bez nutnosti provádět čerstvou instalaci. Fedora v tomto ohledu hodně pokročila – od doby, co je k dispozici nástroj fedup, jsou upgrady velmi snadné.

Moc se mi líbí název toho nástroje! [‚fedup‘ – mít všeho dost a zároveň ‚fedora upgrade‘]

... Půjdete stejnou cestou?

Byla jsem překvapená, kolik našich zákazníků o to mělo zájem. Má to i své nevýhody – nemůžete si vybrat souborový systém, využít některé nové technologie... Ale když to chtěli a Fedora má fedup, který jde upravit, hledáme možnosti jeho využití v Red Hat Enterprise Linux.

Je to obtížné, když přijde řada na aplikace, protože z pohledu operačního systému nemáte žádnou kontrolu nad tím, jak bude jejich upgrade probíhat. Určitě se tedy objeví riskantní scénáře, při kterých se budeme snažit dělat, co bude v našich silách, ale i tak raději uživatele včas varujeme, že to vypadá riskantně. Může jít velké, komplikované aplikace s pozměněnými konfiguračními soubory a dalšími věcmi, o kterých nic nevíme. V takovém případě můžeme říct, podívejte, situace je nepřehledná, upgrade bez reinstalace by mohl být riskantní. Pak uděláme, co se dá, a upozorníme na místa, která by podle nás bylo vhodné po upgradu zkontrolovat, jestli je tam vše v pořádku.

Myslíte, že by se z toho časem mohla vyvinout funkce automatické instalace nebo upgradu? Uvažujete o něčem takovém?

Kéž by. Tím myslím, že by se to určitě líbilo zákazníkům. Jak by to bylo obtížné, to je jiná věc. Ale kdo ví? Do Red Hat Enterprise Linux 8 ještě máme pár let...

Brněnská pobočka nedávno začala s programem pro přilákání více žen na místa programátorů. A protože jsem si na webu všiml, že o vás někteří novináři píší jako o muži, zajímalo by mě, jestli se v těchto programech nějak angažujete.

V rámci GNOME se o to zasloužila zejména Marina [Žurakinskaja]. Jistě, Red Hat pomáhal tyto aktivity financovat a já myslím, že jde o velký úspěch. Když se tu rozhlédnu kolem, vidím tolik ženských tváří – oproti jiným konferencím je to velký rozdíl. Hodně z toho je výsledkem její práce. Dnes večer půjdu na večeři s ostatními ženami a těším se, že se seznámím s dalšími lidmi, kteří se tohoto úsilí účastní.

Myslím, že je opravdu velmi důležité přilákat k open source více žen.

Jak se to daří v rámci Red Hatu?

Řekla bych, že skutečnost, že jsem tu já a v této pozici napovídá o Red Hatu hodně dobrého, ne? Začínala jsem před lety jako vývojářka. V Red Hatu je řada žen, které se velmi snaží zlepšit podmínky pro ostatní ženy. Není to snadné a podle mě je to dnes dokonce těžší než dříve, chce-li se žena stát vývojářkou.

Čím to?

No, když jsem začínala já – a to vám poví, jak dlouho už to je – když jsem začínala, ani jsme nevěděly, že ženy nemají psát kód.

Nestačí mít skvělý nápad, ale je potřeba být schopen kolem něj také vybudovat komunitu. V jistém smyslu je to ta těžší část. Věřím však, že síla Red Hatu je právě v tom. Velmi se snažíme vše dělat otevřeně a s komunitou. Ne vždy se to úplně daří, ale je to náš podnikový cíl – pracovat otevřeně a budovat komunity. Projektům se totiž nedaří, když je v upstreamu jen jediná firma.

Mnoho lidí si myslí, že si Red Hat v tomto směru vede dobře.

Doufám. Musíme v tom pokračovat, a to platí i pro snahy o přivádění více žen a více lidí obecně k open source.

Moc děkuji za váš čas. Je-li něco, o co byste se chtěla podělit, povídejte, prosím.

Obávám se, že nemám žádné dobré drby. A také doufám, že nemluvím moc kontroverzně. Ale co by byl open source bez trošky kontroverze, že jo?

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,20 | Hodnotilo: 5
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
xhamster 19. 08. 2013, 09:57:23
Odpovědět  Odkaz 
zeny programatorky,.. jenom to ne proboha
Re: Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
Marek 19. 08. 2013, 12:16:57
Odpovědět  Odkaz 
Musím Vám oponovat. To, že je někdo žena, ještě neznamená, že musí být špatný programátor. Mimochodem, s kolika programátorkami jste pracoval? Pokud se vešly na prsty jedné ruky, tak nemáte právo takto soudit.
Osobně jsem na škole spolupracoval s jednou spolužačkou a musím uznat, že měla své programy "vypiplané". Naopak mnozí kolegové programy doslova "bastlili" a jejich kód byl neefektivní.
Jeětě jednou prosím, neodsuzujme paušálně nějakou skupinu na základě jedné či dvou zkušeností, nebo dokonce společenského klišé.
Re: Re: Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
w4rr10r 21. 08. 2013, 11:50:28
Odpovědět  Odkaz 
"Pokud se vešly na prsty jedné ruky, tak nemáte právo takto soudit." a v následující větě: "Osobně jsem na škole spolupracoval s jednou spolužačkou"

Tolik asi k pokrytectví.
Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
xhamster 19. 08. 2013, 12:43:43
Odpovědět  Odkaz 
Jak sam pisete, spolupracoval jste s JEDNOU spoluzackou co umela programovat a tak jste se tomu divil, ze si to do dnes pamatujete,.. kdezto dobrej programator muz vas neprekvapi. Cim to asi bude?
Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
CQS 19. 08. 2013, 13:46:06
Odpovědět  Odkaz 
Zeny programatorky ano, ale nie za cenu disktriminacie ostatnych. Tym, ze bude niekto zeny uprednostnovat aj za cenu nekvalitnejsieho kodu napriklad, to asi nikomu nepomoze.

Mna by zaujimalo, preco si DD mysli, ze su zeny programatorky potreba, podla mna je uplne jedno ake pohlavie doda kvalitny a pouzitelny kod. Neviem, co take by malo vacsie mnozstvo ITzien svetu priniest.
Re: Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
Marek 19. 08. 2013, 14:31:33
Odpovědět  Odkaz 
Nikdo do mozku druhých nevidí, takže proč někdo upřednostňuje toho či druhého nevíme.
Pokud nebudeme slovo programátor chápat nízkoúrovně, ale jako člověka, co vytváří software, tam ženy mají jistě svojí roli taky. Ženy mají cit pro pořádek a "lidskost". My chlapi jsme rádi, že to funguje, ale už přehlížíme ergonomii, ucelenost a jednotnost v balíku software, správu verzí, apod. Navíc uživatelek softwaru je poměrně velké procento (účetní, sekretářky, prodavačky, atd.). A jejich přirozené chování nejlépe znají samy ženy.
Re: Re: Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
Johny 19. 08. 2013, 15:31:46
Odpovědět  Odkaz 
zeny mohou jiste psat dobre dokumentaci, ale pro inzenyrskou vyrobu software jsou naprosto neupotrebitelne. Zena jako inzenyr se jeste nenarodila, zrovna tak jako chlap jeste nanekojil dite. Jsme proste rozdilni.

Bohuzel se dnes v software pracuje tak, ze jsou porad nejake schuze, furt se jen keca a vsichni posilaji vsem maily, ve kterych stoji, jak to software bude vypadat, az se to bude jednou skutecne delat. V takovem biotopu se pohybuji zeny rady, bohuzel ale takhle zadne poradne software nevznika.
Re: Re: Re: Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
Bender 19. 08. 2013, 19:22:52
Odpovědět  Odkaz 
"Zena jako inzenyr se jeste nenarodila..." Jak tohle víte?
Re: Re: Re: Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
Pavel Stěhule 25. 08. 2013, 00:14:30
Odpovědět  Odkaz 
Když jsem naposledy učil na ČVUT, tak ve výběrovém kruhu byla možná jedna budoucí špičková programátorka, která měla talent a dar od P.B, a o ligu převyšovala ostatní. A i v té lepší části kruhu byly aktivnější a pohotovější dívky.

A co jsem tak prošel firmy, tak nejlépe se mi dělalo ve firmách, kde to bylo správně namícháno - mladí, starší, staří, muži, ženy. Udělal se kus práce a byla to zábava. O dost fádnější je práce ve skupině, kde jsou všichni +/- stejní.
Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
CQS 19. 08. 2013, 16:30:50
Odpovědět  Odkaz 
Tak ako zena moze mat cit pre poriadok a ludskost, tak to moze mat aj chlap. Ja len hovorim, ze ak zena dobre programuje, bude kazdemu jedno, ze je to zena a za svoju pracu dostane adekvatnu odmenu, tak ako akykolvek iny chlap.
Od istej doby mam ale pocit, ze ako aj v dalsich oboroch vznika snaha presadzovat na post cloveka nie preto, ze ma najlepsie predpoklady pracu zvladnut, ale aby vyhovel PR, momentalnej modnej vlne, EU a len aby niekto nemohol povedat, ze diskriminuje mensinu (napr presadit zakonom, ze v top manazmente SUKROMNEJ firmy bude musiet byt min. 40% zien, toto moze napadnut len chory mozog). To je cesta do pekla
Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
pleytwak 20. 08. 2013, 09:49:25
Odpovědět  Odkaz 
Pracoval jsem kolektivu, kde byla cca polovina programátorek a to i na pozicích vedoucích týmů. Na denním pořádku byly pomluvy, drby, závist, ponižování, zesměšňování a zastrašování. Nechci dělat všeobecné závěry, ale moje zkušenost z různých zaměstnání je, že čím míň žen je na pracovništi, tím lepší jsou vztahy a tým podává daleko lepší výkony.
Re: Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
Honza Jaroš 20. 08. 2013, 12:26:31
Odpovědět  Odkaz 
Sám tu zkušenost nemám, ale je fakt, že něco podobného tvrdí i moje žena... :-)
Rozhovor s Denise Dumas z Red Hatu o budoucnosti Fedory a spol.
metalmous 22. 08. 2013, 10:23:48
Odpovědět  Odkaz 
Super překlad do češtiny.))

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Robert Krátký

Robert Krátký

K Linuxu a open source jsem našel cestu přes FreeBSD v roce 2001. Téměř osm let jsem se věnoval portálu AbcLinuxu.cz jako šéfredaktor. Mojí největší vášní je cestování, zejména za kulinářskými zážitky. Profesionálně se věnuji lokalizaci softwaru a překladatelství obecně.


  • Distribuce: Debian
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: *