Ivan Bartoš – pochází z Jablonce nad Nisou, žije v Praze, vystudoval obor Informační věda. Pracoval v IT v oblasti warehouse a návrhů systémů pracujících s uživatelskými daty. Spoluzaložil Českou pirátskou stranu a několik let byl jejím předsedou. Od roku 2015 pracuje v oblasti marketingu.
Ivan Bartoš při své přednášce (zdroj: videozáznam z přednášky)
Jak už název napovídá, tak se Ivan Bartoš zabýval především tématy z oblasti vztahu uživatelů internetu k jejich vlastnímu soukromí. Během jeho vystoupení zazněla spousta zajímavých informací, postřehů a doporučení. Přednáška začala krátkým náhledem do minulosti a hned nato jsme se dostali k současným problémům.
Změnilo se pojetí internetových služeb, jejich obchodního modelu. Uživatelé dnes běžně dostávají služby zdarma. Nekupují si tedy produkt, tím produktem jsou oni sami – pro cílenou reklamu nebo i jen prostřednictvím poskytnutých informací. A uživatelé jsou ochotni tyto informace poskytovat.
„Lidé nejsou zodpovědní v reálném světě. Proč by tedy měli být zodpovědní on-line?“ Podle Ivana je jedním z možných řešení zahrnout informační gramotnost do výuky ve školách. Mezi další problémy v oblasti soukromí kromě toho, že se o ni lidé nezajímají, patří třeba také nevymáhání platné legislativy.
Ivan Bartoš popsal i poměrně nedávnou žalobu Maxe Schremse na společnost Facebook. Výsledkem bylo rozhodnutí o tom, že se data uživatelů Evropské unie za současných podmínek do USA pohybovat nesmí (i když určité možnosti existují i teď).
O právním pohledu na zrušení tzv. Safe Harbor, umožňujícího snadno předávat osobní údaje do USA, si můžete přečíst v článku mapujícím přednášku Michala Nulíčka.
Problémy komerční sféry jsou v tom, že, co není požadováno, není ani implementováno. Ve státní sféře je naopak potíž v tom, že politici vnímají zadání projektu jako politický akt (zejména kvůli zákonu o státní správě a z toho vyplývající odpovědnosti).
Panelová diskuze (zdroj: videosestřih z konference SECURITY 2016)
Jak z toho ven? Ivan to shrnul ve třech bodech:
- odborná veřejnost by se měla spolupodílet na oponenturách navrhovaných řešení,
- uvědomění si, že i tvůrce systémů je jako občan ČR ten, jehož data jsou finálně v systémech uchována,
- rozpočty projektů se nesmí krátit v oblasti zabezpečení.
Celá přednáška je k dispozici na YouTube:
