přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Clinica – elektronické výkazy pro lékaře

Clinica – elektronické výkazy pro lékaře

clinica_logo.png

Opensource software (OSS) již řadu let zasahuje do nejrůznějších oborů lidské činnosti, a poskytuje tak svým uživatelům celou řadu alternativ k již existujícím komerčním a uzavřeným programům v mnoha odvětvích. Nejinak je tomu i v medicíně díky programům typu Clinica...


reklama

Poznámka šéfredaktora: Článek je kromě stručného představení softwaru Clinica do značné míry pojat i jako „odlehčené“ představení určitého pohledu na věc. Proto do něj budu častěji než obvykle vstupovat svými poznámkami, kterými budu různé věci komentovat z pohledu člověka s osobními zkušenosti z reálného fungování IT ve zdravotnictví.

Problém jménem zdravotnictví

Domnívám se, že ohledně problematiky českého zdravotnictví by možná klidně mohl vzniknout samostatný webový portál, který by se pravděpodobně nezabýval ničím jiným, než kde na to zdravotnictví vzít a „nekrást“. A jelikož „už téměř vše, co rozkrást šlo, rozkradeno bylo“, je nutné ohlížet se po takových řešeních, která mohou výrazným způsobem snížit výdajovou stránku, a ušetřit tak nemalé peníze. Jedním takovým řešením je i opensource software.

Nás však nyní bude zajímat ten, který se primárně věnuje problematice zdravotnictví. Programů tohoto typu existuje celá řada, mne osobně však zaujala právě Clinica svojí jednoduchostí a účelností. Nejprve si však musíme položit otázku, co lze od takového softwaru vlastně očekávat a zda jej lze využít v praxi.

Lékařská praxe přísluší pouze odborníkům, tedy lékařům. Ti se prakticky dělí do dvou skupin, a to na praktické lékaře (tzv. obvoďáky; označení má původ v dřívějších obvodních lékařích, kteří se starali o pacienty z vymezeného obvodu, svobodná volba lékaře v období před rokem 1990 neexistovala; pozn. šéfredaktora), a lékaře se specializací (např. alergologie apod.). Zatímco praktičtí lékaři vykonávají svoji praxi většinou samostatně, lékaři se specializací mohou být v některých případech zaměstnáni u nějakého zdravotnického zařízení (kliniky).

Je tudíž logické, že výběr softwaru pro tato zařízení se budou lišit na základě toho, pro jaký typ zdravotnického zařízení má být daný software vybrán. Kupříkladu velká zdravotnická zařízení, jejichž vlastníkem je stát, kraj apod., budou patrně ze zákona povinni uskutečnit pro nákup softwaru výběrové řízení.

Jelikož Clinica patří mezi OSS a je k dispozici zdarma, bude jeho pozice oproti komerčnímu softwaru v tomto typu zdravotnického zařízení velice složitá, neboť v první řadě by jej někdo (dodavatel softwaru) musel do výběrového řízení přihlásit, respektive by se musel najít někdo, kdo by byl ochoten se takového výběrového řízení zúčastnit s nabídkou dodávky onoho otevřeného a svobodného softwaru.

Ten je šířen například pod licencí GNU/GPL, a tudíž by případný dodavatel OSS (Clinica a další) byl vázán jejími podmínkami. Pochopitelně by se jednalo o někoho, kdo by takovou činnost vyvíjel za účelem dosažení zisku, a tudíž by jeho možnosti vydělat byly omezené. V podstatě jediné, na čem by v takovém případě bylo možné vydělat, by bylo poskytování technické podpory, poradenství, instalace a servisu. Tím by se ušetřilo mnoho peněz z veřejných zdrojů, což je ten největší problém ze všech. „Vždyť jsme přeci Češi...“ (ne že bych tím něco naznačoval).

Je však veřejným tajemstvím, že existují určité smlouvy, jež zaručují dodavatelsko-odběratelské vztahy na věčné časy s jednou nejmenovanou americkou firmou a jejími pobočkami. To, že by se samotní vedoucí těchto velkých zdravotnických zařízení rozhodli sami od sebe používat výhradně otevřený a svobodný software, asi také nelze očekávat, neboť ti mají zase své šéfy, např. krajské hejtmany, kteří jakožto politici velmi rádi podléhají lobby velkých softwarových společností, a tak jako je tomu i v jiných oblastech státní správy, i zde mohou být vyvíjeny tlaky na pořízení komerčního uzavřeného softwaru. Otevřený a svobodný software se tak v těchto případech může stát spíše jakýmsi doplňkem.

Zcela odlišná situace je v první skupině, tedy ve skupině obvodních lékařů a specialistů, kteří vykonávají svoji lékařskou praxi samostatně. Avšak i ti se mohou potýkat s celou řadou problémů, ať už se jedná o zdravotní pojišťovny či různé vyhlášky ministerstva zdravotnictví. Pravdou je, že jejich výběr je mnohem svobodnější než u nemocnic či klinik.

Hlavní okno programu Clinica Hlavní okno programu Clinica

„Vy jste se v tom zase vrtal, pane doktore“

Slavná věta, kterou zná jistě každý Čech. Stačí málo a náš pan obvodní lékař má problém. Zatímco je čekárna plná lidí, pan doktor si prohlíží na svém počítači lechtivé erotické stránky a dumá nad tím, zda by to na takovém webu slušelo i jeho zdravotní sestře, kterou v ordinaci zaměstnává. Následuje pár kliknutí, a je po systému! Chudáci pacienti ještě nevědí, že budou muset svoji návštěvu odložit na jindy, neboť ohavný počítačový červ právě dokončil svůj úkol a odstranil z operačního systému několik málo důležitých knihoven. Nic neobvyklého...

Poznámka šéfredaktora: Popsaná situace naštěstí není v reálném životě příliš běžná. Mnohem častěji se setkáme s tím, že praktický lékař vůbec nemá počítač a používá mechanický psací stroj.

Zavolá se na to člověk od fochu a bude zase hej! Ten si ovšem za to řekne velmi solidní částku, a není vůbec jisté, zda budou takovým odborným zásahem všechny chyby odstraněny. Klidně může vyvstat otázka, zda na opravu speciálního softwaru (lékařského softwaru), nebude třeba specialisty, který má na takovýto software certifikát a ví, jak jej opravit.

Možná že právě tato modelová situace vznáší otázku, zda se raději neobrátit směrem k opensource softwaru. Nejenom programy, ale i kompletní operační systémy (těm bych se rád věnoval příště) pro lékaře jsou již dnes k dispozici zdarma a legálně, tak proč této nabídky nevyužít? Osobně se domnívám, že problém je pouze ve špatné informovanosti příslušných lékařů, kteří mají jednak strach, nasadit něco dosud nepoznaného (osobně to nazývám „linuxofobie“), a pak také lenost, neboť je mnohem jednoduší, zavolat si na to „profíka“, který automaticky sáhne po nejoblíbenější variantě...

Poznámka šéfredaktora: Nejde jen o „linuxofobii“ – faktem je, že nabídka lékařských aplikací pro Linux je podstatně užší než pro Microsoft Windows.

V jednoduchosti je krása

Otevřeného a svobodného softwaru pro potřeby lékařů existuje celá řada: GNU Health, GNUmed, FreeMED, OpenEMR, ... Ovšem obvykle se jedná o velice složitý software, řekl bych až zbytečně složitý. Oproti tomu Clinica poskytuje naprostou jednoduchost a účelnost u vedení si zdravotních záznamů, což jistě lékaři ocení nejvíce!

Výhodou jsou taktéž i nízké nároky na systémové prostředky a svižný běh aplikace. To jsou právě ty důvody, které mne nakonec přiměly rozhodnout se napsat o této aplikaci článek.

Základní údaje o pacientovi Základní údaje o pacientovi

Výhody a nevýhody

Některých výhod jsem se již dotkl v předchozím odstavci, a tak se budu nyní věnovat těm dalším. Velmi přehledné grafické rozhraní s velkými tlačítky umožňuje přecházet v aplikaci do jednotlivých kategorií, kam spadá především seznam lékařů (u malých ordinací asi zbytečnost), seznam pacientů, na který se váže seznam návštěv, a kalendář návštěv.

Další možností je ukládat jednotlivé karty pacientů ve formátu PDF, a tedy i následně vytisknout. Pro tuto aplikaci existuje i několik pluginů (modulů pro rozšíření), jež je možné doinstalovat. Díky tomu tak lze například vyhledávat jednotlivé léky, a to včetně ceny.

Asi největší nevýhodou této aplikace (a nejspíš i jedinou) jsou chybějící překlady, a tudíž je nutné mít znalost angličtiny. Možná by nebylo na škodu, kdybych se do českého překladu pustil já sám... Taktéž je otázkou, zda výkazy zpracované touto aplikací budou obsahovat veškeré náležitosti z hlediska zdravotních pojišťoven...

Poznámka šéfredaktora: Problematika agendy související se zdravotními pojišťovnami je jednoznačně tou nejsložitější oblastí, kterou musí zdravotnické aplikace řešit. V ambulantní praxi je situace ještě relativně jednoduchá, mnohem hůře jsou na tom nemocnice, kde se kromě ambulancí řeší také lůžková péče a komplement, případně lékárna, doprava atd. Způsobů úhrady za poskytovanou péči je celá řada, poměrně často se mění a u každé pojišťovny to může být trochu jinak.

V tomto ohledu je pochopitelné, že ani sebelepší aplikace nemůže pokrýt veškeré administrativní náležitosti, jsou-li tyto náležitosti odlišné podle dané zdravotní pojišťovny, či daného státu. Zde by možná nebylo od věci zamyslet se nad tím, aby alespoň v rámci EU byly standardy pro takové výkaznictví vhodným způsobem sjednoceny. V takovém případě by pro vývojáře (z obou táborů) bylo mnohem snazší sestavit aplikaci tak, aby ji bylo možné používat v různých typech zdravotnických zařízení či u běžných praktiků.

Zadávání údajů při návštěvě pacienta u lékaře Zadávání údajů při návštěvě pacienta u lékaře

Instalace Clinica

V Ubuntu, a většině Linuxových distribucí, je Clinica již obsažena v základních repozitářích. Stačí pouze vyhledat přes správce softwaru, a balík nainstalovat. Pouze upozorňuji na fakt, že rozšiřující moduly pro Clinicu jsou skryty jako technické balíky (clinica-plugins), a je tedy třeba je dodatečně zobrazit a nainstalovat.

Pokud se jedná o uživatele systému Microsoft Windows, zde se nabízí možnost instalátoru v betaverzi. Pro uživatele jiných platforem, jako jsou Mac, FreeBSD apod., jsem tuto aplikaci, portovanou pro jiné operační systémy, bohužel nenalezl... Domovská stránka projektu, kde jsou k nalezení všechny verze, hlášení chyb apod., sídlí na stránkách Launchpad.net zde.

Praxe je mírně odlišná...

Musím konstatovat, že v této oblasti trochu zaostávám, zejména pak v tom, jaká je samotná praxe. Asi jsem už dlouho nebyl u svého obvodního lékaře. Jde o to, že kromě pojišťoven výkazy o zdravotních úkonech, anamnézách a podobné vylomeniny potřebují ke své práci i jiní kolegové z oboru zdravotnictví. Pamatuji si matně, jak se mne jednou můj lékař dotazoval na to, co znamená C12 (pokud si pamatuji, ale možná tam bylo jiné číslo) v mém zdravotním nálezu. Tak jsem chvíli stál a koukal s otevřenou pusou. Až po chvíli si pan doktor vzpomněl, že se jedná o poruchu srdečního rytmu.

Poznámka šéfredaktora: Stejný kód může znamenat i něco mnohem horšího (pokud to skutečně byl on). Například podle MKN-10 se takto označuje zhoubný novotvar pyriformního sinu (rakovina dutiny poblíž hlasivek). Nejednoznačnost ve významu zkratek a kódů poskytuje prostor pro vznik chyb, které v medicíně mohou znamenat život.

V každém případě se domnívám, že asi nejhojněji využívanou metodou pro sdílení zdravotní dokumentace je zaslání buď přímo po pacientovi danému specialistovi a zpět, případně poštou, popřípadě jinými „osvědčenými“ způsoby, které však mohou být i v rozporu s platnými právními předpisy o ochraně osobních údajů apod.

Poznámka šéfredaktora: Z vlastní zkušenosti vím, že někteří lékaři využívají pro posílání zdravotnické dokumentace běžný nezašifrovaný e-mail, často i soukromé schránky u různých bezplatných služeb. Zejména v kombinaci s trvalým přihlášením z webového prohlížeče je to pro bezpečnost citlivých dat vysloveně pohroma.

Plánovací kalendář v programu Clinica Plánovací kalendář v programu Clinica


Avšak představte si možnost, kdy by aplikace Clinica v součinnosti s nějakým serverem pro sdílení dat na krajské úrovni mohli využívat všichni lékaři v případě, že by to bylo potřeba. Každý lékař by měl k tomuto serveru přístup prostřednictvím Samby či FTP a zde by měl vlastní adresář, kde by ukládal veškerou zdravotní dokumentaci svých pacientů. Alergolog by se pak daného pacienta pouze dotázal na příslušnou spádovou oblast a jméno obvodního lékaře, a prakticky by získal okamžitý přístup k pacientově zdravotní dokumentaci.

Poznámka šéfredaktora: O něco podobného se v minulosti snažil systém IZIP. Obecně je ale problematika centrálního uložení zdravotnické dokumentace kontroverzní téma, protože se tu střetávají zájmy rychlé a kvalitní péče na straně jedné a ochrana soukromí na straně druhé.

Asi nemusím zdůrazňovat, kolik peněz by se takto ušetřilo... Je však také nutno dodat, že by v tomto ohledu musela být tomuto způsobu sdílení zdravotnické dokumentace přizpůsobena i platná legislativa, která tuto problematiku upravuje. Bylo by zřejmě naivní domnívat se, že vše vyřeší jen pouhý software či hardware. Dalším hlediskem pak může být míra zabezpečení či ověřitelnost pravosti dokumentace, např. za pomoci elektronických podpisů, které však již v dnešní době nejsou až zas tak ničím výjimečným.

Poznámka šéfredaktora: Legislativu není potřeba přizpůsobovat, řešení tohoto typu je možné už dnes za zákonem stanovených podmínek.

Možnosti využití v jiných oborech

Kromě nemocnic, soukromých klinik, pohotovostí, obvodních lékařů, stomatologů i specialistů aplikace Clinica nabízí relativní využití i v příbuzných oborech, jako jsou například specializované kosmetické salony. Můžeme si to ukázat na případě imaginárního kosmetického salonu, který nabízí svým klientům například fotoepilaci. Jedná se o specializovanou metodu permanentní depilace pomocí tzv. intenzivního pulzního světla (IPL), které spadá do specializované péče o pleť.

K takovýmto zákrokům se smí používat pouze homologovaná zařízení schválená v České republice (vím asi o dvou typech), avšak i v takovém případě je nutné dodržovat určitá pravidla plynoucí z návodu k použití daného přístroje. Stejné je to i u depilačních laserů. Ty totiž neodborným používáním mohou způsobit poranění kůže či jiné komplikace.

Nastavení aplikace Clinica Nastavení aplikace Clinica


V tomto smyslu se pak doporučuje absolvovat nejprve konzultace mezi klientem a obsluhou takového zařízení, kde se zkoumá zdravotní stav klienta, používání různých léků, fototyp kůže apod. Za předpokladu, že daný kosmetický salon má poměrně rozsáhlou klientelu, je pak logické, že je nanejvýš třeba si o každém klientovi vést i určité záznamy během těchto procedur, a to na základě proběhnutých konzultací. I zde by mohla Clinica najít své uplatnění právě díky své jednoduchosti a účelnosti. Další využití by bylo možné například na veterinárních klinikách...

Problém distribuce

Hned v úvodu článku jsem poznamenal i možnost využití operačního systému kompletně určeného pro zdravotnictví. Je faktem, že aplikace tohoto typu jsou málo rozšířené, a to zejména kvůli malé informovanosti ze strany potenciálních uživatelů a slabé podpoře využívání open source. Jsem přesvědčený o tom, že jedinou správnou cestou, jak takové aplikace prosazovat, jsou komplexně distribuované softwarové balíky pro jednotlivé obory, v našem případě pro oblast zdravotnictví. S tím ovšem souvisí i způsoby propagace, neboť jak se zdá, konkurenční proprietární software má v této oblasti vždy navrch, neboť sází právě na onu cílenou propagaci svých produktů.

Podobně jako tomu již bylo v minulosti, do různých ordinací v rámci organizovaných nájezdů neustále přijížděli nejrůznější „agenti s horkou vodou“, kteří s vidinou tučných provizí nabízeli lékařům zaručeně nejlevnější preparáty „s doplatkem“. Jsem si jistý tím, že obdobné je to i u jiných zdravotnických komodit, a to včetně softwaru.

Proto není divu, že se naše zdravotnictví potácí v dluzích, jestliže jsou voleny ty nejzrádnější cesty v podobě nejdražších produktů na trhu, ve snaze vydolovat co nejvíce peněz. Pravdou je ovšem i to, že tam, kde ty peníze už skutečně chybí, je zcela logicky nasazen otevřený a svobodný software, neboť je to v takovém případě mnohem schůdnější cesta.

Jindy to ale může být zapříčiněno i praktickými důvody, například špatnými zkušenostmi s daným komerčním softwarem. Jsem si jistý, že i v této oblasti má otevřený a svobodný software co nabídnout, je zde ovšem již dlouho známý problém způsobu jeho distribuce tam, kde je zapotřebí. Rada proto zní: až některý z nás „linuxáků“ bude nucen navštívit svého „obvoďáka“, zkuste se mu zmínit o existenci této svobodné alternativy jménem Clinica...

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,00 | Hodnotilo: 4
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Clinica – elektronické výkazy pro lékaře
Ivan 30. 01. 2014, 20:43:52
Odpovědět  Odkaz 
Já tedy nevím, ale autor se mi zdá snad nemá nejmenší ponětí o tom jak vypadají dnešní lékařské programy a co umí. A že ani mnohdy nejsou nějak extra drahé, mnohem více se platí za podporu a aktualizace (a to by se platilo i u OSS). V té podobě jak je tu Clinica představena bych ji nemohl doporučit ani tomu nejposlednějšímu lékaři. Psát tu co všechno tomu chybí by bylo delší než celý článek.
Clinica – elektronické výkazy pro lékaře
David 31. 01. 2014, 11:38:41
Odpovědět  Odkaz 
Děláme pro několik zdravotních zařízení a problém je právě v lokální úpravě. Zdravotní zařízení a doktoři si nepořizují zdravotnické softwary pro to, aby jim to usnadnilo vedení dokumentace. Doktoři si to budou klidně dál škrabat na papír, ale proto aby jim to usnadnilo výkazy pojišťovnám. Tam bych viděl ten kámen úrazu. Pokud to neumí dělat výkazy potřebné pro komunikaci s pojišťovnami v ČR tak to nikdo nenasadí, protože by mu to akorát přidělalo práci.
Re: Clinica – elektronické výkazy pro lékaře
Kotva 3. 02. 2014, 20:11:16
Odpovědět  Odkaz 
Zcela souhlasím. Výkazy jsou kritické. Mnohdy je to jediný důvod nasazení medicínského software v zařízeních, kde by si všechno nejradši jen dál škrábali někam do poznámkového bloku (nemyslím notepad).

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Jan Rippl


  • Distribuce: Ubuntu, Debian
  • Grafické prostředí: GNOME
  • Hodnocení autora: *

| blog



Public Relations

QNAP uvedl novou modelovou řadu NAS TVS-x82T

Společnost QNAP uvedla na trh novou modelovou řadu NAS TVS-x82T, kterou tvoří tři různé modely (TVS-1282T, TVS-882T a TVS-682T). Nová řada je založena na vícejádrových procesorech Intel Core aktuální generace se 14nm výrobním procesem. Díky nim mohou nové NASy nabídnout dostatek výkonu i pro aplikace náročné na CPU.

Pokračování ...


CIO Agenda 2016