přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Unity: Pohled do historie

Unity: Pohled do historie

unity.png

První ze tří článků o rozhraní Unity, které se bude nacházet v novém Ubuntu 11.04 Natty Narwhal. V tomto článku se podíváme, jak to vlastně všechno začalo.


reklama

V říjnu 2010 přišel pro uživatele Ubuntu náhlý zvrat. Aniž by kdokoli cokoli tušil, oznámil Mark Shuttleworth, že v nadcházejícím Ubuntu 11.04 Natty Narwhal bude výchozím uživatelským prostředím Unity, které vývojáři Ubuntu zatím připravovali pouze pro netbooky. Spolu se nyní podíváme na to, jaké vlastně Unity je a co uživatelům Ubuntu již za pár týdnů přinese.

Vývoj Ubuntu se poslední dobou točí kolem uživatelské přívětivosti a nástrojů, které mají usnadnit práci s počítačem. Většinu této práce mají na svědomí lidé kolem projektu Ayatana. Unity je prozatím jejich největší „počin“, ale s výsledky jejich snažení se každý uživatel Ubuntu setkává již delší dobu, ať už se jedná o indikátory, přesun ovládání oken na levou strany nebo bublinová upozornění NotifyOSD.

Jak to vše začalo

Při zpětném pohledu nacházíme první náznaky toho, že Ubuntu chystalo vlastní uživatelské rozhraní již v roce 2008, kdy se objevily první návrhy na vytvoření speciální edice Ubuntu pro netbooky. Ubuntu Netbook Remix, jak se tato edice nazývala, spatřil světlo světa v dubnu 2009 společně s vydáním Ubuntu 9.04 Jaunty Jackalope. Netbooky byly tenkrát novým hitem a se zajímavými prostředími určenými pro jejich miniaturní displeje přicházel postupně kdekdo. Ačkoli asi nikoho nenapadlo, že se z Netbook Remixu může stát něco jiného než zajímavá alternativa pro rostoucí segment malých notebooků, nyní můžeme vidět jasné kořeny Unity právě v tomto rozhraní.

Podrobný popis tehdejšího Ubuntu pro netbooky naleznete v recenzi Ubuntu Netbook Remix 9.04.

Ačkoli se „netbookové Ubuntu“ průběžně měnilo, nejdominantnější prvky se zachovaly vždy. Jednalo se především o speciální spouštěč aplikací (netbook-launcher), který zcela nahradil nabídky Aplikace i Místa a usídlil se na pracovní ploše. Viditelné byly také snahy o plné využití malých displejů – příkladem nechť je Maximus umožňující u maximalizovaných oken schovat horní lištu oken do panelu.

Jak jde čas s Ubuntu pro netbooky – od Jaunty po Lucid Jak jde čas s Ubuntu pro netbooky – od Jaunty po Lucid

Velmi výrazná změna pro Ubuntu Netbook Remix přišla s vydáním Ubuntu 10.10 Maverick Meerkat. Touto změnou bylo kompletně nové uživatelské rozhraní Unity. Unity se inspirovalo u starších verzí Ubuntu pro netbooky, ale i tak se jednalo o zcela nový koncept. Přibyl postranní panel Launcher, hlavní nabídka uvolnila plochu a přesunula se do horního a postranního panelu a spolu s horní lištou okna se do panelu přesunula i hlavní nabídka aplikací (podobně jako u Mac OS X).

Obsáhlou recenzi prostředí Unity pro netbooky naleznete v článku Unity – Ubuntu prostředí pro netbooky.

Unity na desktop

Jak jsem již předeslal v úvodu a jak asi každý uživatel Ubuntu ví, na vývojářském summitu v Orlandu bylo rozhodnuto, že Unity se stane hlavním uživatelským rozhraním pro Ubuntu nejen na netboocích, ale i na „klasických“ osobních počítačích a noteboocích.

Pro některé byla tato zpráva poněkud překvapivá, ale vzhledem k ne zrovna pozitivnímu postoji, jaký vývojáři zaujímali ke směřování GNOME 3 a jeho GNOME Shell, se již delší dobu spekulovalo o tom, jakým směrem se bude Ubuntu dále ubírat.

GNOME 3 představuje výrazný evoluční skok pro grafické prostředí GNOME. Kromě jiného přichází s revolučním uživatelským rozhraním GNOME Shell, které v mnohém radikálně mění ovládání počítače. Více informací o GNOME Shell naleznete v naší recenzi.

GNOME Shell GNOME Shell

Přecházíme na Compiz

„Přechod na Unity“ postavil vývojáře Ubuntu před nelehké rozhodnutí. Původní netbooková verze Unity byla napsána pomocí systému Mutter, který spojuje Metacity (správce oken z GNOME) a grafickou knihovnou Clutter, která umožňuje tvorbu hardwarově akcelerovaných uživatelských rozhraní. Na Mutteru je také postavené celé GNOME Shell. Pro vývojáře Unity však Mutter nepředstavoval dokonalou volbu – byl pomalý, systém modulů byl problematický a problémem byl také nesoulad mezi požadavky vývojářů GNOME Shellu a Unity, který by ve výsledku znamenal, že by Ubuntu muselo udržovat vlastní verzi Mutteru vyhovující jeho požadavkům.

Řešením se nakonec stal Compiz, již dlouhou dobu vyvíjený akcelerovaný desktop pro Linux. Compiz nabízel prověřenou platformu se slušným výkonem a jednoduchým systémem modulů umožňujícím přizpůsobit si jej zcela podle svých představ. Výhodou je také značné množství již existujících modulů, z nichž některé poskytují stejné funkce, které požadovali vývojáři Unity (jimž tak odpadla práce s jejich dalším tvořením). Temnou stranou tohoto řešení však byla nutnost začít zase od začátku – zatímco při použití Mutteru by vývojáři mohli začít stavět na již existující verzi Unity, s Compizem bylo třeba již hotová řešení vytvářet znovu.

Jak si ukážeme dále, přechod na Compiz se vyplatil a Unity je nyní kompletně připraveno ve formě modulů do systému Compiz.

Unity a GNOME

Častá otázka uživatelů Ubuntu směřuje k budoucnosti Ubuntu a GNOME. Nutno říci, že Ubuntu, které používá GNOME jako hlavní grafické prostředí již od svého vzniku v roce 2004, u GNOME samozřejmě zůstává. Bude nadále používat jeho grafickou knihovnu (GTK) a také programy a různé nástroje z projektu GNOME. Hlavní změna se odehrála u vývoje GNOME, kdy se změnila „politika“ komunikace s uživatelem – dříve uživatelské rozhraní definovalo několik v podstatě samostatných aplikací (správce oken Metacity, GNOME Panel a správce plochy Nautilus), zatímco nyní vše sjednotí tzv. shell – GNOME Shell. Tento shell je také jediná součást, kterou Ubuntu nahradí, a to shellem vlastním – Unity. Celá změna se dá vlastně připodobnit k výměně základních komponent uživatelského rozhraní „starého“ GNOME (pustíme Compiz, který nahradí Metacity, místo panelu si vybereme pěkný dock, třeba Avant Window Navigator, a jako správce plochy zvolíme například ROX-Filer) – sice jsme změnili pár základních komponent, ale stále máme GNOME.

Důvodem k výměně GNOME Shell za „vlastní“ Unity byly především odlišné představy o směřování vývoje uživatelských rozhraní, které měli (a stále mají) vývojáři a designéři Ubuntu.

V příštím článku se podíváme na samotné Unity – jak vypadá a jak se ovládá?

Nahoru

(Jako ve škole)
Průměr: 1,25 | Hodnotilo: 8
 

Top články z OpenOffice.cz

Příspěvky

Unity: Pohled do historie
mam 11. 04. 2011, 08:16:02
Odpovědět  Odkaz 
Podla poslednych sprav bude v ubuntu 11.10 uz gnome3, bez unity.
Vojtěch Trefný Re:Unity: Pohled do historie
Vojtěch Trefný 11. 04. 2011, 08:31:54
Odpovědět  Odkaz 
Jak se říká na Wikipedii: [citation-needed] :-)

Za poslední týden jsem toho k Ubuntu a Unity slyšel/četl tolik, že bez nějakého oficiálního zdroje nevěřím ničemu. Navíc všechno kolem Ubuntu 11.10 se bude rozhodovat až v květnu na Developer Summitu v Budapešti.
Re:Unity: Pohled do historie
w4rr10r 11. 04. 2011, 13:40:13
Odpovědět  Odkaz 
Neřekl bych, akorát tuhle byl oznámen komunitní remix s "normálním" GNOME.
Re:Unity: Pohled do historie
Tom 11. 04. 2011, 18:20:27
Odpovědět  Odkaz 
No to asi těžko...
Unity: Pohled do historie
David 11. 04. 2011, 21:20:10
Odpovědět  Odkaz 
Mno hlavně ať do další verze LTS maji ve všem jasno!
Vojtěch Trefný Re:Unity: Pohled do historie
Vojtěch Trefný 11. 04. 2011, 21:52:21
Odpovědět  Odkaz 
Inu, nezbývá než doufat.

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Vojtěch Trefný

Vojtěch Trefný

(*1987) dříve dlouholetý Ubunťák nyní uživatel Fedory a KDE a nově také vývojář ve společnosti Red Hat, kde se věnuje instalátoru Anaconda a k němu přidruženým projektům především v oblasti storage.


  • Distribuce: Fedora
  • Grafické prostředí: KDE
  • Hodnocení autora: ***

| blog



Public Relations

Extrémní virtuální servery s SSD úložištěm

Pojmy, jako jsou cloud a virtualizace, na nás v dnešní době vykukují zpoza každého rohu. A není divu. Služby založené na virtualizaci fyzického hardwaru se těší velké oblibě a často jsou vnímány jako levnější alternativa k fyzickému serveru. Dedikované virtuální servery od Coolhousingu jsou však jiné.

Pokračování ...