Linux E X P R E S,

Tvůrce firewallu m0n0wall, založeného na systému FreeBSD, ohlásil konec projektu a za ideového následovníka považuje OPNsense.

Predstavenie a popis zaujímavého embedded firewallu postaveného na FreeBSD s kompletnou správou cez webové rozhranie.

Do jádra verze 3.13 bude začleněna podpora pro nový firewall nftables. Nahradí netfilter/iptables a další související subsystémy, bude ovšem poskytovat i zpětnou kompatibilitu, aby se nemusela přepisovat existující pravidla.

FirewallD je nová služba, která má na starost nastavování firewallu ve Fedoře 18. Dnes probíhá testovací den Network Manageru a FirewallD, při této příležitosti si službu představíme.

Nejeden užívateľ Linuxu sa z rôznych dôvodov obráti aj na iný Unix najmä z dôvodu chuti vyskúšať čosi nové. O OpenBSD je známe, že poskytuje ultra bezpečné prostredie. Komunita open source môže byť tímu OpenBSD vďačná aj za kód OpenSSH, ktorý uzrel svetlo sveta už v OpenBSD 2.6. Aj firewallingové možnosti OpenBSD sú vynikajúce, preto stručne popíšeme paketový filter PF bez potreby zvýrazňovať zložitejšie implementácie - tak, aby ktokoľvek mohol rýchlo začať, či už vo vlastnej inštalácii OpenBSD alebo pomocou dostupných live CD.

V tomto dílu se budu věnovat stavovému filtrování paketů a vytvoření velmi jednoduchého, v praxi použitelného firewallu pomocí Netfiltru. Upozorním také na to, jaká existuje podpora Netfiltru pro IPv6 a jak firewall nastavit pro IPv4 i IPv6.

Firewall v Linuxu je tvořen projektem Netfilter, který pracuje na úrovni jádra a umožňuje filtrovat pakety na základě mnoha kritérií. Základním nástrojem pro nastavení paketového filtru je známý řádkový nástroj iptables. Předesílám, že existuje řada projektů, která se snaží práci s iptables usnadnit, popřípadě generovat vlastní pravidla a uživatele od tohoto nástroje co nejvíce odstínit. Některé z těchto nástrojů časem představím, nicméně v tomto článku se budu zabývat samotným nástrojem iptables a principy, na jakých jeho funkce stojí.

Přímé pokračování minulého dílu o nastavení firewallu. Tento díl pojednává o nastavení NATu, maškarády, všesměrovém vysílání a technologii IPsec. Tím končí několik dílů o nastavení sítě.

Přestože nastavování firewallu není přímo hardwarovou záležitostí, je prakticky nedílně spjato s používáním jakéhokoli (zejména "vnějšího", tedy z Internetu přístupného) síťového rozhraní. Proto má v tomto seriálu své důležité místo, a to dokonce ve dvou dílech.

V tomto dílu si ukážeme, jak nainstalovat linuxovou distribuci IPCop na pevný disk vašeho počítače. Použijeme k tomu instalační CD, které jsme si připravili v minulém díle. Vlastní instalace systému trvá asi půl hodiny a po jejím provedení získáte funkční firewall s Linuxem uvnitř, který můžete dál upravit podle svých potřeb.

V následujícím seriálu se podíváme na jedno praktické využití linuxové distribuce IPCop na střední škole. Nebude to zrovna to nejtypičtější využití této prakticky jednoúčelové distribuce (firewallu), ale snad vás nezklame. V následujících článcích naleznete odpovědi na to, jak si systém nainstalovat, jak ho spravovat a co vlastně IPCop umí. Dnes si však zodpovíme tu nejzákladnější otázku, která nás asi napadne - Proč použít IPCop?

Z množiny častých dotazů uživatelů Ubuntu jsme vybrali tři otázky a nabízíme jejich řešení. Dozvíte se, co máte dělat, když zapomenete heslo, jak si ochránit počítač pomocí firewallu a jak si start systému zrychlit vypnutím nepoužívaných služeb.

Každá linuxová distribuce má možnosti svého nastavení uzpůsobené v rámci grafického prostředí, všechny rozdíly mezi distribucemi není možné postihnout. Současné distribuce Linuxu mají mnoho nástrojů pro nastavení, nepředpokládám, že budete mít problémy se orientovat v ovládacích centrech, které distribuce nabízejí. Nabídky jsou dobře okomentované a srozumitelné.

Nyní máte operační systém GNU/Linux nainstalovaný a teď začíná pravá zábava. Nejprve se seznámíte se strukturou adresářů. Abyste věděli, co si kde můžete dovolit a kde už se systém chrání před neoprávněnými úpravami. Dále si povíme, jaký obranný software nainstalovat a jak je to s bezpečností v Linuxu.

Připojení firemní sítě do internetu si nedokážeme představit bez kvalitního firewallu. Sám o sobě v současnosti nestačí. V jeho úloze „strážce brány“ mu musí pomáhat další technologie, např. detektor průniku, program pro filtrování obsahu a antivirový program. Někdy jde o čistě softwarová řešení postavená na běžných PC, jindy o jednoúčelová hardwarová zařízení, mezi něž patří také bezpečnostní brána ZyWALL USG 100 od společnosti ZyXEL.