Linux E X P R E S,

Zoufalá ekonomická situace na Islandu přinutila tamní politickou reprezentaci k tomu, aby se dívala dál než za jedno volební období a kromě škrtů s okamžitým efektem rozjela i projekty, které uleví státní kase v dlouhodobém horizontu. Jedním z těchto projektů byl i pozitivní přístup státu k open-source softwaru.

Koncem roku 2009 se MÚA AV ČR a KAV ČR přiklonily k řešení prostřednictvím open-source aplikace elektronické spisové služby. Ústavům bylo dáno na výběr, zda chtějí používat tuto open-source aplikaci, nebo zvolí vlastní řešení. Až na jednu výjimku přistoupila všechna pracoviště na open-source řešení. Daniela Brádlerová a Vlasta Mádlová

Newsletter odeslaný odběratelům 4. září 2012.

Přestože vám mnoho lidí bude zarputile tvrdit, že kancelářský balík OpenOffice.org (a jeho další varianty jako LibreOffice nebo Apache OpenOffice) nikdo nepoužívá, snad jen chudí studenti, opak je pravdou. Tento volně šiřitelný software používá kromě jednotlivců i mnoho firem, ale také škol nebo úřadů. Zde je jich osm pro ukázku.

Místostarosta hanácké obce Grygov Petr Chramosta považuje rozhodnutí používat open-source software i po letech za výborné. Ve své práci vidí každý den výhody, které otevřenost softwaru přináší, a to zejména občanům. Nezanedbatelné jsou také finanční úspory, veřejné prostředky zde totiž velmi efektivně použili pro vytvoření a úpravy softwaru na míru obci. A nebylo to vůbec drahé.

Jihlavská společnost SAPELI, a. s., používá open-source software k plné spokojenosti již řadu let. Původní doporučené nasazení Linuxu jako „náhrady“ za nepříliš spolehlivý Windows cluster se postupem času rozšířilo na většinu serverů. Později bylo nasazeno množství dalších open-source aplikací.

ZŠ Šumperk (8. května 63) používá Linux již 6 let. „Rozhodli jsme se neutrácet za operační systém, antivir a kancelářský software a ušetřené peníze použít na nákup více počítačů, projektorů, nového serveru a strukturované kabeláže,“ píše Daniel Krhánek.

Ústav hematologie a krevní transfuze používá Linux a další open-source software. Vedoucí Oddělení informačních a komunikačních technologií se s námi podělil o zkušenosti z nasazování tohoto softwaru a popsal různé oblasti, kde OSS našel v ÚHKT své uplatnění.

Gymnázium Boženy Němcové v Hradci Králové používá již řadu let úsporné terminálové řešení postavené na Linuxu a projektu LTSP. Ondřej Rusek

S potřebou získávání nových informací rostou i možnosti, jak tyto informace získat. Jednou z těchto možností je využití informačních kiosků. Co to vlastně jsou informační kiosky a proč o nich píšeme na stránkách linuxového časopisu, se dozvíte z našeho dnešního rozhovoru.

Jednatel firmy Jan Schupke říká, že nasazení Linuxu na manažerské a administrativní počítače není žádný problém a komerční software mnohdy považuje za zbytečný luxus. Horší je to ve výrobě – firma používá specializovanou aplikaci, která Linux nepodporuje.

Linux začínal jako projekt studenta a toto stigma si nesl dlouhou dobu. Ještě před deseti lety označovala známá analytická společnost Gartner Linux za „hype du jour“ a představitelé Microsoftu prohlašovali, že Linux je pro ně konkurentem pouze na trhu pro studenty a kutily a že nikdy nebude hrát významnou roli na trhu s komerčními řešeními.

V dnešnej dobe je nasadenie Linuxu ako serverového operačného systému pomaly pravidlom. V roku 2003, keď sa Peter Tuhársky pridal k oddeleniu informatiky, tomu zďaleka tak nebolo. Všetky dôležité služby poskytoval server s Windows NT4 a na sieti bolo pripojených niekoľko desiatok počítačov s Windows 98. Na sieti bežal jediný linuxový server, ktorý obslúžil zopár zamestnancov, ktorí potrebovali prístup k poštovým schránkam a internetu.