přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Názor blogera na náš článek: Demagogie některých zastánců GNU/Linuxu je vážně úsměvná

Data&AI Forum 2020

Názor blogera na náš článek: Demagogie některých zastánců GNU/Linuxu je vážně úsměvná

Bloger Ondřej Trhoň napsal reakci na náš článek Důvody, proč nepoužívám Windows. Ondřej má na uvedenou problematiku odlišné názory a souhlasil s tím, abychom na LinuxEXPRESu jeho příspěvek vydali. Co je tedy podle něj v našem článku špatně?


Článek vyšel na blogu Ondřeje Trhoně: Demagogie některých zastánců GNU/Linuxu je vážně úsměvná. Vydáváme ho s jeho souhlasem. Jde o reakci na článek Analýza: Proč nepoužívám Windows

Tento článek samozřejmě není cílen proti pisateli zmíněné analýzy, za dobře napsanou analýzu z jeho směru mu patří zasloužené uznání. Spíše mám na mysli zaslepené fanoušky Linuxu, kteří si neuvědomují, že tyto argumenty mají i druhou stranu mince. Takže bych byl nerad, aby to vypadalo, že mám na autora článku nějak spadeno. Pouze reaguji.

Na webu LinuxEXPRES vyšel 15. června článek nazvaný klasicky Důvody: Proč nepoužívám Windows. Sám pisatel říká, že jsou to pouze jeho subjektivní názory, ale většina linuxové populace zvláště teeangerského věku je často používá také. Každý z uvedených argumentů jsem se pokusil logicky rozebrat dle mých zkušeností.

Poznámka: Respektuji GNU/Linux, nejsem fanatickým zastáncem OS Windows a nenutím vás, abyste tento článek považovali za absolutní pravdu. Jen bych rád vyjádřil některé svoje názory na argumenty pro používání GNU/Linuxu uvedené v článku níže. Nechci se dotknout žádných uživatelů GNU/Linux, ale pokud je můj názor naštve a nejsou schopni jej respektovat, potom už je to jejich problém.

Uzavřenost

"Jako každý proprietární software je Windows uzavřený, zdrojové kódy jsou nepřístupné a uživatelé jsou závislí na subjektu, který systém vyvíjí a spravuje, tedy na Microsoftu. Bez podpory nelze operační systém rozumně používat – chyby a bezpečnostní zranitelnosti musí být opravovány, jinak se uživatel vystavuje riziku. To činí závislost uživatele na Microsoftu ještě silnější. (…)"

Pominu-li skutečnost, že drtivá většina uživatelů Windows nemá přirozeně potřebu lézt do zdrojových kódů, tak z následujícího odstavce vyplývá, že k použití Windows je tedy nezbytně nutné systém aktualizovat. To je pitomost. Důležité je si uvědomit, jaké stáří má systém. V roce 2001, když vyšly Windows XP šel systém i bez aktualizace poměrně dlouhou dobu používat. Taktéž u Windows Vista a Windows 7 – pokud nechcete, neaktualizujte – používat půjdou dál, jenom pár aplikací bude mít s chybějícími Service Packy problém – toto je nesporná výhoda – stáhnete si jednou za čas Service Pack a nic neřešíte. Na Linuxu je třeba taky aktualizovat a to dost často.

"Každá další verze tohoto systému je navíc stále více propojena s Microsoftem různými technickými prostředky (product activation, genuine (dis)advantage, software protection platform, apod.). Toto spolu se samotnou uzavřeností znamená, že Windows je pod kontrolou Microsoftu, nikoliv uživatele. Já pereferuji otevřené systémy, které mohu mít pod kontrolou já sám a kterým mohu důvěřovat (viz dále)."

Zde zmiňované „nevýhody“ jsou pouze prostředky pro boj s pirátským softwarem – uživatele, který si systém legálně zakoupil a má legální programy nemusí vůbec zajímat.

Příliš restriktivní licence

"Pokud se člověk začte do nějaké svobodné licence, velmi brzy zjistí, že na používání příslušného softwaru se žádná omezení nevztahují, právě naopak. Licence povolují nejen neomezené používání, ale i svobodu kopírovat, upravovat a šířit upravené verze. Některé svobodné licence dokonce uživateli jistá práva zaručují (v případě licence GNU GPL třeba právo k získání zdrojových kódů)."

Zde uvedená omezení jsou jen logické kroky k posílení Windows na trhu (aby se nešířily upravené neautorizované verze a nepoškozovaly celou rodinu systémů). Není třeba si cokoliv zatajovat, Microsoft je firma vytvořená za účelem zisku, který si chce samozřejmě uchránit. To, že na Linuxu není nikdo schopný pořádně vydělat (kromě pár velkých hráčů), je věc jiná.

"Oproti tomu je Windows EULA studená sprcha. Omezení je mnoho a týkají se řady věcí, mj. počtu instalací, počtu připojených zařízení, počtu procesorů, počtu uživatelů, možností zacházení se softwarem a mnoha dalších. Uživatel se musí podrobit aktivaci a pravidelným kontrolám „validity“ softwaru, přičemž je samozřejmě vystaven možnosti, že proces z nějakého důvodu selže a jeho legální kopie bude označena za ilegální, následkem čehož dojde k „omezení funkcionality“. Přirozeně, Microsoft se zříká veškeré odpovědnosti za jakékoliv škody vzniklé na straně uživatele a nic nezaručuje. Windows EULA navíc opravňuje Microsoft k získávání a využívání nejrůznějších informací z počítače uživatele a jejich sdílení s dalšími subjekty."

Omezení počtu instalací souvisí s výše uvedenými důvody zabezpečení výdělku, počet připojených zařízení i procesorů přesahuje potřeby obyčejných i profesionálních uživatelů a Windows 7 je desktopový systém – na server s více procesory se logicky volí Windows Server, nikoliv desktopové verze os. Aktivace samozřejmě zabraňuje šíření nelegálního softwaru a je otázkou několika sekund (při připojení k internetu). Kontroly validity rozhodně nejsou pravidelné a provádějí se a) pouze při hromadné kontrole (viz kauza s aktualizací, která se Microsoftu tedy moc nepovedla) a b) při stahování originálních programů Microsoftu určených pouze pro legální systémy (Security Essentials, Internet Explorer 8 atd.).

Žádná flexibilita

"S uzavřeností souvisí i to, že Windows existuje v jedné formě, v jednom celku, který se dá jen minimálně přizpůsobovat. S variabilitou a možností výběru v oblasti GNU/Linuxu se to skutečně srovnávat nedá, v GNU/Linuxu lze upravit cokoliv, vybrat si jednu z mnoha distribucí, popřípadě si systém postavit vlastnoručně. Rozmanitost distribucí způsobuje, že GNU/Linux je schopen se přizpůsobit potřebám uživatele a jeho růstu.
Třeba já jsem začínal na přívětivé distribuci (Mandriva), která mi pomohla pomalu proniknout hlouběji, abych mohl časem přejít na Debian. Moje potřeby se časem měnily, a tak jsem přešel na Ubuntu a za čas na Arch Linux. V případě Windows si uživatel „distribuci“ vybrat nemůže a nemůže si ani svůj systém upravit k obrazu svému. Musí žít s černou skříňkou, která je vytvořena tak, aby „padla“ pouze jednomu typu uživatele. Nanejvýš si může pomocí aplikací třetích stran svou černou skříňku „přemalovat“ na jinou barvu."

Musíme si uvědomit, že na trhu s linuxovými distribucemi existuje v majoritní rovině pouze pár hráčů – ano, výběr je tu větší než u Windows, ale za takovou nevýhodu bych to u rodiny Windows nepovažoval. Stejná edice Windows jde používat jak na běžné uživatelské úrovni tak v „advanced user“ rovině s prácí s registry apod.

DRM, treacherous computing a šmírování

"Jsem nerad omezován. Nemám rád DRM (Digital Restrictions Management) v jakékoliv formě, tj. ochrany proti kopírování, multimediální nebo jiný obsah vyžadující pro přehrání černou skříňku apod. Tyto technologie omezují mou svobodu – a té si já vážím. Bohužel, Microsoft se rozhodl tyto technologie podporovat a integruje je do Windows. Už jen samotná produktová aktivace je DRM prostředkem namířeným dokonce proti samotným uživatelům Windows."

DRM je chápáno od počátku naprosto špatně a tahle špatná fáma poškodila Windows Vista. Ve výsledku se DRM spouští pouze na obsahu určeném pro jeho použití – tzn. tam kde má smysl. Systém nekontroluje legalitu vašeho softwaru/videosouborů/hudby/apod., ovlivňuje pouze soubory, které jsou pro něj připraveny – například ilegalne.cz a podobné služby. Nemám DRM rád (zbytečně odrazuje lidi od digitálního nákupu hudby), ale člověka, který a) hudbu legálně stahuje z rapidshare.com a podobných serverů, nebo b) kupuje hudbu nechráněnou DRM naprosto nemusí zajímat. Produktová aktivace je jasná – boj proti pirátům. Dovolím si tvrdit, že pokud by Linux měl vyšší podíl, byl by tu tlak od vydavatelských společností na integraci DRM i do Linuxu.

"S tím tak trochu souvisí treacherous computing (počítač zrádcem). Já tím označuji situaci, kdy program jedná proti zájmům nebo vůli uživatele. Sem patří mnoho věcí, třeba narušování soukromí uživatele (šmírování), (úmyslné) skrývání informací, jednání bez vědomí uživatele nebo přímé jednání proti jeho vůli. Těchto funkcí ve Windows taktéž přibývá. O DRM jsem již hovořil a volání domů či špehování uživatele již dávno nejsou tajemstvím, ostatně, s tím vlastně každý uživatel Windows souhlasí (je to součást licenčního ujednání). Jako další příklad může posloužit aktualizace bez vědomí a svolení uživatele, navzdory vypnutým automatickým aktualizacím, či nemožnost instalovat nepodepsaný ovladač do 64bitové verze Windows. O tom, že jakákoliv aktualizace Windows může být podmíněna nutností souhlasit s upraveným licenčním ujednáním, raději pomlčím."

Není třeba nějak obhajovat Microsoft, tyhle vlastnosti systém prostě má a nemá cenu se o tom bavit, zvlášť když s tím každý souhlasí. Jen bych podotkl, že to, že to Microsoft provádět může, neznamená, že to provádí. Ani jednou se mi nestalo, že by se mi samovolně stáhla aktualizace. A pokud už Microsoft shromažďuje nějaké informace, vždy je někde kolonka, kde se dá tahle „feature“ vypnout.

Problémy s řešením problémů

"Jak lze rozumně řešit problémy s černou skříňkou, do které nevidíte? Jak v takové situaci problém lokalizovat? Mnohdy, když už se mi třeba podařilo problém úspěšně lokalizovat, mi systém Windows v rámci uživatelské přívětivosti zabránil jej odstranit. Prostě odmítl poslušnost.

Až nezdravě často se problémy s Windows řeší reinstalací nebo prostým hádáním metodou pokus-omyl. To je bohužel důsledek uzavřenosti Windows. Příčinu problému je těžké najít, natož odstranit. Oproti tomu, GNU/Linux je otevřený systém s propracovaným systémem logování událostí. To a jeho povaha (modulárnost), ačkoliv negarantuje úspěšné a rychlé nalezení úplně každé chyby, velice pomáhá při řešení problémů."

Tenhle bod je bohužel jasný a hovoří ve prospěch GNU/Linuxu. Nicméně pokud bych měl i tady něco najít, problémů, kterých jsem musel s Windows řešit bylo nesrovnatelně méně, než je u Linuxu. Poslední verze Windows jsou už dobře odladěné a stabilní OS, přičemž většinu problémů způsobují špatně napsané ovladače.

Stabilita a spolehlivost

"Mému stylu práce se Windows nikdy nebyl schopen přizpůsobit. Trpěl jsem potížemi se stabilitou, které vyřešil až přechod na GNU/Linux. Příčin je několik. Jednak tu jsou z mého pohledu problémy se samotnou architekturou Windows (uzavřenost, registr, správa knihoven, decentralizovaná správa softwaru a přílišná snaha zachování zpětné kompatibility) a pak tu jsou následky působení výtvorů třetích stran, jako jsou výrobci softwaru a hardwaru."

"V GNU/Linuxu je většina ovladačů svobodná a otevřená. Navíc jsou tyto ovladače spravovány, opravovány a vylepšovány přímo vývojáři Linuxu. Windows závisí převážně na uzavřených ovladačích, které často obsahují chyby, a přispívají tak k nestabilitě Windows."

"Vzhledem k absenci centralizované správy softwaru se Windows při instalaci a odinstalaci softwaru zanáší. Registr bobtná, hromadí se problémy a nakonec je nutné provést reinstalaci."

"Ostatně, jak říká Scott Granneman: „To mess up a Linux box, you need to work at it; to mess up your Windows box, you just need to work on it.“ Tedy, pokud bych se pokusil o volný překlad do češtiny: „Abyste rozbili Linux, musíte na tom zapracovat; k rozbití Windows vám postačí s ním pracovat."

S prvními dvouma odstavci de facto souhlasím, jak jsem zmínil v předchozím odstavci. S třetím odstavcem by se dalo polemizovat – doby, kdy bylo třeba Windows za čas přeinstalovat, jsou pryč – pokud uživatel neinstaluje desítky neověřených programů měsíčně, není důvod se o bobtnání registru starat – pokud už máte skutečně obavy, lze jej vyčistit pomocí volně zdarma dostupných programů (CC Cleaner).

Bezpečnost, důvěra

"Viry, spyware, malware a podobné nepříjemnosti. Na uživatele Windows tyhle potvory skáčou ze všech stran. Preference uživatelské přívětivosti nad bezpečností má svoje nevýhody. Ano, zkušený uživatel si dokáže svůj systém zabezpečit, ať je to GNU/Linux či Microsoft Windows. Zabezpečit GNU/Linux na přijatelnou úroveň je však o hodně jednodušší a není třeba instalovat řadu programů (antivirus, firewall, antispyware, atd.), které zbytečně zabírají systémové zdroje."

"Uzavřenost Windows brání uživateli i v tom, aby si ověřil, zdali systém provádí skutečně to, co provádět má, a nic „navíc“. A jsme u otázky důvěryhodnosti. Jak už jsem říkal, Windows je pod kontrolou Microsoftu, nikoliv uživatele. Je to černá skříňka, kam skoro nikdo pořádně nevidí. A ti, co tam vidí, jsou vázáni mlčenlivostí. Co se týče svobodného softwaru a GNU/Linuxu, jeho zdrojové kódy jsou otevřené, takže si je mohu prohlédnout sám, nebo spoléhat na to, že v nich není nic závadného, když jsou pod neustálým dohledem veřejnosti. Věřit Windows už z principu prostě nemohu."

Klasický argument příznivců alternativních systémů, které těží ze svého minoritního postavení. Virů a škodlivého softwaru je nepopiratelně více pro Windows. Nicméně největší překážkou bezpečnosti je samotný uživatel – znám lidi, kteří provozují svoje Windows bez antivirů a podobných bezpečnostních programů a už léta neviděli vir. Zabezpečení systému také není s programy od Microsoftu problém – Security Essentials a Defender jsou podle mého názoru velmi user-friendly aplikace. Nedostupnost zdrojových kódů už jsem komentoval výše.

Pracovní prostředí

Tenhle bod je skutečně naprosto ryze subjektivní, nemá cenu ho tedy nijak komentovat.

Technologie

"GNU/Linux má řadu technologických vlastností, které svět Windows nezná. A naopak. Nemá některé vlastnosti Windows, které jsem velice rád oželel. Nebudu se pouštět do nějakého podrobného popisu, omezím se pouze na krátký výčet několika příkladů:

  • GNU/Linux je modulární (systém se skládá z mnoha relativně nezávislých komponent)

    K tomuto bodu se nové Windows také dostávají (MinWin a podobně), nicméně ano, Linux je v tomto směru mnohem dál.

  • centralizovaná správa softwaru, správce balíčků (většina linuxových distribucí; výjimkou je třeba Gobo Linux) – aktualizace veškerého softwaru jedním nástrojem, jedním příkazem či kliknutím

    Nesporná výhoda GNU/Linuxu – nemá cenu se přít.

  • rolling release model vývoje (mají některé distribuce, např. mnou používaný Arch Linux) – software v distribuci je aktualizován průběžně, je drženo tempo

    Placené distribuce určené pro komerční nasazení jsou také vydávány v jednotlivých skokových verzích (např. SuSe Enterprise) – Microsoft chce logicky vydělávat peníze.

  • Linux (kernel) podporuje (nej)více hardwaru out-of-the-box (bez nutnosti instalace ovladačů)

    Jiná věc je kvalita defaultních a doinstalovatelných ovladačů – nižší výkon než na Windows není výjimkou.

  • linuxové ovladače pro hardware jsou otevřené (Otevřenost ovladačů umožňuje nejenom jejich lepší přizpůsobení kernelu a jeho vývoji, ale i opravy chyb, podstatně delší životnost a možnost upravit ovladač a vylepšit jeho funkcionalitu třeba i nad rámec toho, co výrobce implementoval do uzavřených ovladačů pro jiné systémy. Uzavřené ovladače, typické pro Windows, bohužel v řadě případů obsahují chyby, modifikovat je může jenom výrobce, a ten většinou podporuje výhradně nový (a novější) hardware, zatímco na starý kašle. Uživatelé jsou díky tomu nuceni přecházet na novější hardware, i když jim třeba ten starší vyhovuje.)

    Nelze než souhlasit.

  • mocná příkazová řádka

    Ano, Windows má také příkazovou řádku (spustíte příkazem cmd) a doinstalovatelnou pokročilejší variantu. Nicméně Windows je především grafický systém, tudíž se operace provádějí v GUI

  • GNU/Linux nemá registr

Nevím, proč autor pociťuje takovou výhodu v tom nemít registr. Přes registr se dá navíc spousta softwaru dodatečně spravovat (například měnit CD-klíče, instalační cesty apod.).

Tento článek nemá být jednostrannou kritikou Linuxu nebo propagací Windows, spíš jen ve stejném duchu jako původním článku můj pohled na věc. Linux jsem sám používal a rozhodně je to zajímavý systém. Konstruktivní debata má samozřejmě prostor v komentářích.

Nahoru

Odkazy

Přidat názor

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

Redakce

Redakce

Redakční tým magazínu LinuxEXPRES.


| blog