Psychicky jsem nezvládl problémy, kterými mě KMail obšťastňoval poslední půlrok čím dál častěji. Snažil jsem se namluvit sám sobě, že ostatní klienty mají zase jiné chyby - například že Sylpheed je příliš exotický, Thunderbird nezvládá rozumnou práci s velkými přílohami přes nekešovaný IMAP a celkově je takový podezřelý a mně nesympatický, Evolution že je obluda, ale argumenty došly a tak už týden opatrně používám Claws-mail.
Dost si užívám toho, že všechno, co byl v KMailu oříšek, funguje. Včetně v claws dost inteligentně řešenéného doplňování adres z LDAPu, KMail prvně nabízí adresy z ldapu, pak teprve z vnitřního adresáře, změnit pořadí šlo, ale po restartu KMailu to zas bylo obráceně... Že to možná bude v příští verzi už funkční? Hm, tuhle větu jsem si například o "mizení" složek filtrovaných při cached-imap účtu do subfolderů říkal tak často, že se z této chyby podle slov Vlastimila Otta stala vlastnost, ani snad už ne chyba. Byl jsem překvapen, jak příjemné je se nenechat touhle fičurou obtěžovat. Adresář v KMailu (myslím tedy kaddressbook) je mnohem lepší, než cokoli jsem viděl, přesto mi nechybí (vyexportoval jsem z něj ldif a úspěšně naimportoval do claws).
Trochu mi v Claws chybí jedna dost super věc KMailu (respektive KDE) - možnost ukládat přílohy rovnou někam přes ftp nebo scp bez mezipřistání u mě na disku, ale kdoví, třeba to v novém prostředí taky nějak půjde. Co mi ale vůbec nechybí je to, že před 14ti dny KMail zničehonic začal padat. Zkoušel jsem všechno možné, ptal jsem se několika přátel, řešil jsem to s googlem, ale kromě toho, že čas od času skončil KMail na SIGSEGV pokaždé s jinou chybou při backtrace, jsem o tom nic přesnějšího nezjistil. Snad mu vadí mých několik desítek tisíc mailů v několika GB prostoru.
Uvidíme, jestli až "doroste" můj linux do možnosti bezproblémového používání KDE4, jestli se ke KMailu (novému, spolehlivějšímu, hm, opravdu?) nevrátím. Ale co tak čtu o nekompatibilitách mezi KDE3 a KDE4, tak je mi trochu nanic, nicméně i to bych možná překousnul? Možná ano, dosud tvrdím, že KMail je svou koncepcí nejpřívětivější a pro mé dosavadní potřeby nejpokročilejší mailklient. Pokud ovšem funguje...
Protože kromě Skype nepoužívám už žádné QT aplikace (Operu?), zkusil jsem tedy nějaký GTK desktop, XFCE je se mi nelíbí, Gnome mi snad překážet nebude. Enlightenment17 sice není GTK, ale je po pár dnech používání absolutně úžasný, ale neprovázaný s GTK aplikacemi, takže ho mám jen na noťasu (kde 99% pracovního času jedu v terminálu). Takže v práci jsem na Gnome.
Na GTK desktopu se mi hned na první šťouch líbí, že OpenOffice startuje asi 3x rychleji než na KDE. Běžící gconfd vyrábí například v GIMPu velmi příjemné rozhraní (a ostatně i v ostatních gtk aplikacích). Tak nevím. KDE je parádně konfigurovatelné, dají se s tím dělat psí kusy. Jenže jsem zjistil, že tím, že je pro mě počítač spíš lopatou než večerním oblekem, tak úžasné vychytávky ani nějak nepotřebujui. Gnome je konfigurovatelné dost na to, aby mi nevadilo, že něco neumí. Že moje verze Gnome neumí na každé ploše jiný obrázek? No a? Jsem zvědav, jak dlouho mi to vydrží.
Při přechodu z Gnome na KDE by se příběh asi vyvíjel jinak, protože by mě lákaly ty obrovské možnosti, co tam jsou a zkoušel a zkoušel. Zatím s údivem zjišťuju, že právě menší možnosti Gnome sednou do mých současných potřeb daleko, daleko lépe...
Místo KJots jsem zkusil Gjots a ejhle, vyhovuje lépe. Místo Klippera používám Glipper a je mi jedno, že to je trochu jiné. Kopete pokusně nahrazuje Gaim, asi mi může vadit nemožnost nastavit různý stav na různých protokolech, ale co, kdy jsem tohle naposledy použil? Loni? S AmaroKem jsem rozloučil snadno (objasním v případné diskuzi), Audacious aka XMMS je osvědčená klasika. Konsoli nahradil Gnome-terminal (trochu lžu - mou základní aplikací byl a je skvělý urxvt) a nebudu to komplikovat: za každou QT aplikaci jsem si pokusně našel GTK náhradu (ano, uvidíme, jak moc mi bude chybět k3b, pokud se budu snaži dodržovat "toolkitovou čistotu desktopu"). Tohle by naopak nešlo (bez "gétékáčkových" aplikací - Gimpu, VMWare a OpenOffice - se neobejdu).
Když to celé shrnu: pokusný přechod z KDE na Gnome proběhl až nečekaně hladce, téměř v normálním pracovním tempu coby vedlejší jev - přeci jen, na co mám počítač? Na práci. Čím déle tohle vím, tím víc mi vadí jakékoli úpravy zavedených zvyklostí. A tahle úprava nebyla navzdory obavám vůbec bolestná.
