Tenhle parádní seriál mě přivedl k tomu, abych si RPi pořídil a docela se těším na díl o Ubuntu Mate.
Původně jsem měl otázku, jak se v konzoli nastaví bootování do GUI, a počítám, že odpovědí je raspi-config (zatím nemám možnost ověřit).
Příspěvky Raspberry Pi 3: Raspbian na desktopu
Současná verze Raspbianu bootuje do GUI "out of box". Jinak máte pravdu příkaz sudo raspi-config je správnou volbou. Přepnutí do Desktopu najdete v položce Enable Boot to Desktop/Scratch (tuším třetí shora).
Ano, Raspbian po instalaci bootuje do GUI a mě šlo o situaci, kdy nastavím bootování do konzole a pak se případně budu chtít vrátit ke GUI. Předpokládám, že bych řešení snadno našel, např. tady: http://raspberrypi.stackexchange.com/questions/7261/how-to-set-my-raspberry-pi-to-boot-into-the-gui, ale tenhle článek mi odpověděl dřív, než jsem se tím začal zabývat ;)
Jsem moc rád, že se někdo zabývá také použitím RPi na desktopu, informace o Ubuntu MATE bude jistě přínosná. Na svých stránkách:
https://ubuntu-mate.org/raspberry-pi/
uvádějí, že akcelerace videa ve VLC je funkční pouhým nastavením v jeho grafickém rozhraní, jsem zvědav, zda tomu tak opravdu je.
Je škoda, že desktop postavený na RPi např. Pi-top, je tak drahý v porovnání s levnými nebo repasovanými notebooky.
https://ubuntu-mate.org/raspberry-pi/
uvádějí, že akcelerace videa ve VLC je funkční pouhým nastavením v jeho grafickém rozhraní, jsem zvědav, zda tomu tak opravdu je.
Je škoda, že desktop postavený na RPi např. Pi-top, je tak drahý v porovnání s levnými nebo repasovanými notebooky.
Me by celkem zajimalo jak efektivne zalohovat pametovku. Uz to resim celkem dlouho. Nejlepsi se jevi prikaz dd ale obnova funguje pouze opet na stejnou pametovku (totozny vyrobce a kapacita, nekteri vyrobci maji o par bitu jinou velikost a uz to nefunguje). Nevi o necem funkcnim? Diky
použití dd: cílová karta nesmí být menší, větší není problém. Takže stačí pohlídat, že se v RPI "aktivně" používá nejmenší z karet v domácnosti/sadě. Ale super je prográmek přímo v nabídce Raspbianu, který se tam objevil celkem nedávno - ten si poradí i s odlišnou velikostí bez problémů.
No me se tedy nepovedlo zalohu obnovit ani na vetsi pametovku, zkoncilo to vzdy spatne treba se pokazil nejaky oddil...
Ten programek jak pises jsem nezkusil pac v Rpi2 neni a ani mi nesel stahnout z ofiko repo (je možné že to teď půjde ale nezkoušel jsem vícekrat)
Ten programek jak pises jsem nezkusil pac v Rpi2 neni a ani mi nesel stahnout z ofiko repo (je možné že to teď půjde ale nezkoušel jsem vícekrat)
Nechat si na konci karty treba 0.5GB nevyuzite misto. Naslednou kopii pomoci dd omezit parametry "bs= count=" + rezerva. Takze napriklad z 8GB karty budu pouzivat jen 7.5GB, dd kopii budu mit 7.6GB. Pak se vleze na kazdou kartu s oznacenim 8GB.
Mně se osvědčil na zálohování RPI tar. Záloha je menší než při použití dd, neřeším velikost karty a navíc mohu udělat zálohu za chodu, aniž bych RPI vypínal.
Podstatou je, že se systémový oddíl připojí do jiného přípojného bodu a pak se celá složka zabalí tarem. Zálohu provádím na samba server připojený do bodu /media/smb
Je potřeba ihned stejně zazálohovat boot oddíl. Jinak není záruka, že pak záloha systému naběhne správně.
Příkazy jsou následující:
sudo mount -t ext4 /dev/mmcblk0p2 /mnt/from
cd /mnt/from
sudo tar cfvj /media/smb/rpi-system.tar.bz2 ./
cd /
sudo umount /mnt/from
cd /boot
sudo tar cfvj /media/smb/rpi-boot.tar.bz2 ./
Asi by se na celou zálohu dal napsat script a spouštět jej automaticky třeba v cronu. Ale k tomu se teprve nějakou dobu chystám.
Potom stačí na nové kartě vytvořit oddíly, naformátovat a zálohu tarem zase jen ve správných oddílech rozbalit. Např.
tar xvf /mnt/zaloha/rpi-system.tar.bz2
Podstatou je, že se systémový oddíl připojí do jiného přípojného bodu a pak se celá složka zabalí tarem. Zálohu provádím na samba server připojený do bodu /media/smb
Je potřeba ihned stejně zazálohovat boot oddíl. Jinak není záruka, že pak záloha systému naběhne správně.
Příkazy jsou následující:
sudo mount -t ext4 /dev/mmcblk0p2 /mnt/from
cd /mnt/from
sudo tar cfvj /media/smb/rpi-system.tar.bz2 ./
cd /
sudo umount /mnt/from
cd /boot
sudo tar cfvj /media/smb/rpi-boot.tar.bz2 ./
Asi by se na celou zálohu dal napsat script a spouštět jej automaticky třeba v cronu. Ale k tomu se teprve nějakou dobu chystám.
Potom stačí na nové kartě vytvořit oddíly, naformátovat a zálohu tarem zase jen ve správných oddílech rozbalit. Např.
tar xvf /mnt/zaloha/rpi-system.tar.bz2
neni potreba to montovat jinam, jiste ti jde o to aby se tarem nekomprimovali dalsi mountpointy (dev,proc,sys,...) na to ma tar (i rsync) primo parametr:
--one-file-system při tvorbě archivu se zdrží v místním systému souborů
do crony se spis zamysli na rsync, kterej bude zalohovat jen to co se zmenilo, takze mnohemmnohem rychleji a nebude tolik nachylne na to ze se pri tar (za chodu systemu) muzou menit soubory "pod rukama"
btw: i to DD lze rovnou pri vytvareni (takze neni treba mezikrok) protahnout pres pipe a komprimator (gzip, bzip2, xv) a velikost je pak take mala (navic pred vytvarenim vytvorit(a hned smazat) v celem volnem miste soubor obsahujici nuly aby se nekomprimoval smazanej bordel)
--one-file-system při tvorbě archivu se zdrží v místním systému souborů
do crony se spis zamysli na rsync, kterej bude zalohovat jen to co se zmenilo, takze mnohemmnohem rychleji a nebude tolik nachylne na to ze se pri tar (za chodu systemu) muzou menit soubory "pod rukama"
btw: i to DD lze rovnou pri vytvareni (takze neni treba mezikrok) protahnout pres pipe a komprimator (gzip, bzip2, xv) a velikost je pak take mala (navic pred vytvarenim vytvorit(a hned smazat) v celem volnem miste soubor obsahujici nuly aby se nekomprimoval smazanej bordel)
Ufff zacinam se v tom ztracet, neni to nekde lepe rozepsane co konkretne ktery parametr prikazu dela? Snad se v tom uspesne prohrabu...
Re: Re: Re: Re: Raspberry Pi 3: Raspbian na desktopu
Lukáš Jelínek 25. 01. 2017, 20:03:57
Odpovědět Odkaz
Díky za připomenutí parametru --one-file-system a tím odstranit zbytečný mount systému.
Ještě radši uvedu celý příkaz na zálohu sytému, kdyby ho někdo potřeboval.
tar cfvj /media/smb/Jessie.tar.bz2 --one-file-system /
rsync je pro pravidelné zálohování určitě vhodnější.
Na jednorázové a nepravidelné zálohy je ale podle mne lepší a jednodušší tar. Zvláště, když chci zálohovat na jiný souborový systém nebo pak zálohu někam přenášet či vypálit na DVD.
Jasně, že se dá i dd zkomprimovat. Ale to pročištění volného místa, aby byla komprese účinná, není pro paměťovou kartu moc vhodné. Může to trvat dlouho a paměťová karta se opotřebovává zbytečnými zápisy.
Na duplikaci je dd super. Ale na zálohy radši používám tar. Jakou metodu použít prostě závisí na konkrétní situaci.
Ještě radši uvedu celý příkaz na zálohu sytému, kdyby ho někdo potřeboval.
tar cfvj /media/smb/Jessie.tar.bz2 --one-file-system /
rsync je pro pravidelné zálohování určitě vhodnější.
Na jednorázové a nepravidelné zálohy je ale podle mne lepší a jednodušší tar. Zvláště, když chci zálohovat na jiný souborový systém nebo pak zálohu někam přenášet či vypálit na DVD.
Jasně, že se dá i dd zkomprimovat. Ale to pročištění volného místa, aby byla komprese účinná, není pro paměťovou kartu moc vhodné. Může to trvat dlouho a paměťová karta se opotřebovává zbytečnými zápisy.
Na duplikaci je dd super. Ale na zálohy radši používám tar. Jakou metodu použít prostě závisí na konkrétní situaci.
Raspi se nechá bez problémů používat na kancelářskou práci. Již rok používám RPi2 s Raspbianem Mate. Mate je o dos vyspělejší prostředí pro každodenní práci než Lxde. Pro doplnění konzolová verze raspi-config má více nastavení oproti verzi GUI.
ja v Raspbianu LXDE nahradil mnohem vyspelejsim Xfce (Mate nikde nepouzivam, Xfce vsude ;)
btw: k tomu "prostredi Pixel", to je kachna, je to v jen sada temaoken+ikony+pismo+wallpaper jak to ostatne popsali sami tvurci pri predstaveni, akorat ze se zaclo papouskovat "prostredi Pixel" (obcas doplnene o to "zalozene na LXDE")
https://www.raspberrypi.org/blog/introducing-pixel/
btw: k tomu "prostredi Pixel", to je kachna, je to v jen sada temaoken+ikony+pismo+wallpaper jak to ostatne popsali sami tvurci pri predstaveni, akorat ze se zaclo papouskovat "prostredi Pixel" (obcas doplnene o to "zalozene na LXDE")
https://www.raspberrypi.org/blog/introducing-pixel/
ad Kodi... pouzivam ho s RPi2 (RPi3 ceka v supleti) uz pekne dlouo kazdej den,
http://kodi.wiki/view/HOW-TO:Install_Kodi_on_Raspberry_Pi#Raspbian (sekce Alternative source) jsou tam 2 ruzne repositare kde je Kodi 16.1 ve stable a v unstable 17 beta/rc
pri vypnuti Kodi nedochazi k zadnemu zatuhnuti, ale (protoze Kodi nebezi na X11 ale primo na framebuffer a sachuje se s VT) zustane vyset, staci prepnout na konzoli CTRL+ALT+F1 a zpet na desktop pres CTRL+ALT+F7
pripadne "opravit" poustec /usr/bin/kodi kde na konci radek:
VT="$(fgconsole)"
zmenit na:
VT="7"
http://kodi.wiki/view/HOW-TO:Install_Kodi_on_Raspberry_Pi#Raspbian (sekce Alternative source) jsou tam 2 ruzne repositare kde je Kodi 16.1 ve stable a v unstable 17 beta/rc
pri vypnuti Kodi nedochazi k zadnemu zatuhnuti, ale (protoze Kodi nebezi na X11 ale primo na framebuffer a sachuje se s VT) zustane vyset, staci prepnout na konzoli CTRL+ALT+F1 a zpet na desktop pres CTRL+ALT+F7
pripadne "opravit" poustec /usr/bin/kodi kde na konci radek:
VT="$(fgconsole)"
zmenit na:
VT="7"
Na váš popud jsem zkusil Kodi v Raspbianu znovu a namísto bezdrátové klávesnice jsem raději připojil obyčejnou. Máte pravdu. Nejde o pád systému, ale o snadno řešitelnou neshodu v nastavení Kodi. Je možné se s ní snadno vypořádat postupem, který jste popsal. O instalaci modernějších verzí Kodi do Raspbianu jsem se pokoušel v minulosti několikrát.
Uvedené odkazy mi tedy nejsou neznámé. Postup z http://michael.gorven.za.net/ funguje pouze pod verzí "wheezy". Verze 16.1 z repozitáře "Piplware" viz https://www.raspberrypi.org/forums/viewtopic.php?p=832735#p832735 bohužel nedokáže přehrát akcelerovaná videa, se kterými si Kodi z LibreELECu hravě poradí.Šlo o verzi 16.1 Git: 2016-04-25-b08ce71-dirty. Jednoduchý postup, který bych si dovolil poradit i méně zkušeným uživatelům nemám. To je důvod, proč jsem se přiklonil k dual bootu. Zkoušel jsem vše na Raspberry Pi 3 :-).
Uvedené odkazy mi tedy nejsou neznámé. Postup z http://michael.gorven.za.net/ funguje pouze pod verzí "wheezy". Verze 16.1 z repozitáře "Piplware" viz https://www.raspberrypi.org/forums/viewtopic.php?p=832735#p832735 bohužel nedokáže přehrát akcelerovaná videa, se kterými si Kodi z LibreELECu hravě poradí.Šlo o verzi 16.1 Git: 2016-04-25-b08ce71-dirty. Jednoduchý postup, který bych si dovolil poradit i méně zkušeným uživatelům nemám. To je důvod, proč jsem se přiklonil k dual bootu. Zkoušel jsem vše na Raspberry Pi 3 :-).
Jsem velmi vděčný za srozumitelné a didakticky přesné články Lubomíra Čevely, a to jak o Gimpu, tak Raspu.
Kolega Tonda Judytka z LinuxEXPRES a ExoSpace.cz využívá Raspbian pro správu serveru, píše na něm články pro LinuxEXPRES, dokonce v něm tvořil i elektrickou síť v LibreCADu. A je rovněž autorem několika seriálů o Raspberry Pi, jednak hlavně na naší stránce ExoSpace.cz, jednak ale i zde na LE, kde se zabývá spíš praktickým využitím.
Další článek o Raspberry Pi je hotov a budete si ho moci v nejbližší době přečíst.
Díky nadkolegovi Čevelovi za jeho články.
Kolega Tonda Judytka z LinuxEXPRES a ExoSpace.cz využívá Raspbian pro správu serveru, píše na něm články pro LinuxEXPRES, dokonce v něm tvořil i elektrickou síť v LibreCADu. A je rovněž autorem několika seriálů o Raspberry Pi, jednak hlavně na naší stránce ExoSpace.cz, jednak ale i zde na LE, kde se zabývá spíš praktickým využitím.
Další článek o Raspberry Pi je hotov a budete si ho moci v nejbližší době přečíst.
Díky nadkolegovi Čevelovi za jeho články.
