přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S, Komentář: Protiruské sankce jako příležitost pro open source

Komentář: Protiruské sankce jako příležitost pro open source

sankce100_1.png

Rusko 21. dubna přiznalo výpadek informačních systémů ve vládních úřadech. Výpadek prý souvisí se západními protiruskými sankcemi.


O události informoval ruský provládní server Sputnik, který bývá mnohými označován za nástroj kremelské propagandy. K zmíněnému incidentu Igor Ščegolev, jenž působí coby asistent prezidenta Putina, poznamenal, že americké [míněno USA] společnosti, zajišťující programové zabezpečení pro některé ruské úřady v oblasti obchodu, odmítly poskytovat podporu, což zapříčinilo výpadky v práci postižených úřadů.

Za odmítnutím servisu vidí Ščegolev protiruské sankce. O který konkrétní software a které konkrétní poskytovatele podpory se jedná, odmítl udat, aby prý nedělal reklamu. Možnost incidentů tohoto rázu jsem naznačoval v nedávném článku Linuxová řešení v ruské armádě.

Další komplikace mohou nastat na Krymu. Problém se týká především těch softwarových licencí, jež si pořídila ještě Ukrajina. Legální nabyvatel těchto licencí jich nemůže čerpat a pokračování v dosavadním užívání znamená porušení licence. Krym je totiž od jara 2014 de facto součástí Ruské federace. Podle mínění Ukrajiny však poloostrov s dvěma miliony obyvatel stále zůstává její nedílnou součástí, tedy Ruskou přítomnost považuje Kyjev za nelegální okupaci.

Podle mínění Ruska došlo důsledkem hlubokého politického rozvratu k secesi části Ukrajiny zvané Krymská autonomní republika, jejíž území ve prospěch Ukrajiny odňala Rusku v roce 1954 Chruščovova vláda, na odtrhnuvším se Krymu vznikla efemérní Krymská republika, ta se po několika dnech na základě plebiscitu připojila k Federaci jako Krymský federální okruh. Česká ani Slovenská republika s interpretací Moskvy nesouhlasí. Podobné stanovisko zastávají i všechny státy, jež jsou významnými vývozci softwaru, a to přinejmenším právně komplikuje import na Krym.

Že vinou protiruských sankcí bude docházet k různým nepříjemnostem, bylo možné předvídat. Ruský premiér Medvěděv proto loňským vládním usnesením nařídil, aby se od letošního Nového roku pro účely veřejné správy pořizovaly jen vyjmenované produkty. Seznam obsahuje výhradně „ruský software“. Samozřejmě v Rusku neexistuje softwarový průmysl takový, že by se rozvíjel zcela izolovaně od okolního světa, a takzvaný „ruský software“ tvoří povětšinou poruštěný běžný open source software opečovávaný místními odborníky.

Uvalené sankce a hrozba jejich zostření dávají open source softwaru značnou konkurenční výhodu vůči neruskému proprietárnímu softwaru. Sice se jednotlivě objevují restrikce vývozu svobodného softwaru, ale licenční ustanovení u svobodného softwaru jsou konstruována tak, že podobné pokusy jsou účinné jen nepatrně.

Například významný portál SourceForge, hostující mnoho prominentních open source projektů, blokuje teritoriálním klíčem uživatele ze zemí, jež uvádí sankční listina USA Office of Foreign Assets Control, leč dotčení uživatelé si mohou jednoduše stahovat obsah SourceForge z jiných webů.  Navíc u svobodného softwaru se zveřejňují zdrojové kódy, díky čemuž mohou softwarovou podporu poskytovat i nezávislí dodavatelé, což u proprietárních řešení znemožňuje obvyklé důsledné utajení zdrojových kódů. Lze konstatovat, že protiruské sankce svědčí přechodu na open source.

Rusko si dosud při zavádění open source softwaru počínalo relativně liknavě. V hypotetickém „alarmistickém“ scénáři, kdy by USA situaci eskalovaly úplným softwarovým embargem, by muselo Rusko chtě nechtě přejít na open source řešení.

Nahoru

Odpovědět

Nejsou podporovány žádné značky, komentáře jsou jen čistě textové. Více o diskuzích a pravidlech najdete v nápovědě.
Diskuzi můžete sledovat pomocí RSS kanálu rss



 
 

Top články z OpenOffice.cz

František Bártík

Soustředím se na problémy, které vyžadují kreativní přístup anebo využití teoretických znalostí. Orientuji se na svobodná řešení a baví mě učit se nové věci. Neváhejte a oslovte mě s Vaším zajímavým pracovním zadáním.


  • Distribuce: debian a odvozená distra
  • Grafické prostředí: GNOME

| blog