Co se děje ve světě Linuxu a open source
Ubuntu Edge zbývá 14 dní k vybrání 32 milionů
Ubuntu Edge, „dokonalý“ chytrý telefon s Ubuntu, si stanovil skutečně smělý cíl – za měsíc pomocí komunitního financování vybrat 32 milionů dolarů. Nyní mu k této metě zbývají již jen dva týdny, necelá polovina celé doby a vybráno je pouze něco málo přes 8 milionů dolarů.
Ubuntu Edge rozhodně vzbudil velký zájem jak ze strany odborné, tak laické veřejnosti a hned první den se zdálo, že má skutečně velmi slušně „našlápnuto“. První den totiž probíhala akce, kdy bylo možné si telefon koupit za 600 dolarů, což oproti standardní ceně, která má stále být 830 dolarů, představovalo skutečně výraznou úsporu. Projektu se tak skutečně velmi rychle podařilo vybrat přes 3 miliony, tedy kolem deseti procent celé částky. Ihned poté se ale ukázalo, že společnost Canonical cenu telefonu pravděpodobně poněkud „přestřelila“ - jakmile byly „výhodné“ telefony vyprodány, prodej se najednou prakticky zastavil a během dalšího dne vybraná se částka pohybovala jen v řádu stovek tisíc dolarů, což bylo po prvním dnu rozhodně zklamání.
Ubuntu Edge – vybere potřebných 32 milionů?
Vzhledem k neuspokojivým prodejům přišly další akce. Nejprve to byla možnost koupit dva telefony za 1400 dolarů, později přibyly další „omezené série“ v cenovém rozpětí od 625 dolarů. I zde se ale ukázal cenový strop – levné nabídky byly celkem rychle vyprodány a současná nabídka za 780 dolarů již příliš netáhne.
Canonical se sice již nyní vybranou částkou zařadil mezi nejúspěšnější projekty v historii komunitního financování (do historicky nejúspěšnějšího mu chybí ještě přibližně dva miliony dolarů), ale má před sebou ještě těžkou cestu. Uvidíme, jak to nakonec s Ubuntu Edge dopadne, vzbudil celkem dost velký zájem na to, aby když tento způsob financování nevyjde, měl šanci peníze získat „běžnou cestou“, tedy od investorů.
A co vy? Zaujal vás Ubuntu Edge? Přispěli jste nebo třeba zvažujete? Podělte se o svůj názor!
Top500 slaví 20 let, jak si vede Linux na superpočítačích?
Stránky Top500.org, které pravidelně přinášejí informace o nejvýkonnějších počítačích světa, letos oslaví dvacetileté výročí. U příležitosti tohoto výročí vydala Linux Foundation stručnou brožuru shrnující tuto historii především z pohledu nasazení Linuxu na superpočítačích.
V roce 1993 byl Linux skutečně teprve v plenkách – byly mu jen dva roky a na vydání první stabilní verze 1.0.0 si musel ještě rok počkat. Na superpočítačích vládly různé unixové systémy.
Podíl operačních systémů na superpočítačích za posledních 20 let
První superpočítač s Linuxem se v první pětistovce objevil o pět let později, v roce 1998, ale stále se jednalo spíše o výjimku, opravdový „boom“ nastal až po roce 2002, kdy podíl Linuxu začal prudce růst až na současných 95 %.
Za tímto úspěchem je podle Linux Foundation především jeho snadná upravitelnost (hlavně z pohledu licence) – každý superpočítač je v podstatě originál a vyžaduje speciální systém. Svou roli hraje také cena – licence pro komerční systémy jsou obvykle placeny podle počtu procesorů nebo jader, zatímco na míru upravený linuxový systém stojí stále stejně.
Replicant, plně svobodná distribuce Androidu
Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation, zkráceně FSF) založená Richardem M. Stallmanem je známá svou někdy až téměř fanatickou obhajobou svobodného softwaru. Nyní si FSF vzalo na mušku Android (koneckonců je založen na Linuxu), který je sice ze své podstaty svobodným softwarem, ale jednotlivé telefony ve finále obsahují nesvobodné součásti. Těmi jsou často především ovladače pro wifi a bluetooth a některý další hardware a výrobci také do Androidu přidávají různé nesvobodné aplikace.
Tuto situaci má změnit Replicant, který se má stát zcela svobodnou distribucí Androidu se všemi funkcemi, které Android přináší. Samotný projekt Replicant byl založen již v roce 2010, FSF v současné době spustilo kampaň, jejíž cílem je získat peníze na nákup dalších mobilních zařízení nezbytných pro vývoj Replicantu. Současná nejnovější verze 4.0 0004 totiž podporuje pouze 10 zařízení. Kromě finančních příspěvků hledá FSF samozřejmě také vývojáře, kteří by se na tomto projektu rádi podíleli.
Máte telefon s Androidem? Vadí vám, že vlastně není tak úplně svobodný, nebo se proprietárního softwaru zas tak moc nebojíte?
FSFE brání svobodný software u Evropské komise
Evropská nadace pro svobodný software (Free Software Foundation Europe, zkráceně FSFE) se rozhodla reagovat na podnět, který podala k Evropské komisi koalice FairSearch. FairSearch, za níž celkem nepřekvapivě stojí například Microsoft nebo Nokia, se domnívá, že Google zneužívá pomocí Androidu své dominantní postavení na trhu a brání konkurenci. Jedním z argumentů má být také „predátorská“ cenová politika Androidu – protože se totiž jedná o svobodný software, je prakticky zdarma.
FairSearch tak útočí na samotnou podstatu svobodného softwaru a podle FSFE tak po Evropské komisi chce, aby upřednostnila zastaralý restriktivní obchodní model před tím otevřeným, což je (podle FSFE) přesný opak toho, co by Evropská komise měla dělat, pokud chce mít skutečně svobodný a otevřený trh.
Inu když se nedaří, je nejlepší svou konkurenci pomluvit, či ještě lépe nechat zakázat. Doufejme, že Evropská komise projeví alespoň trochu zdravého rozumu a návrh „FairSearch“ smete se stolu.
Zajímavé distro
Skolelinux – Debian do škol
Za těch téměř dvacet let, co je tu s námi Debian, získal celou řadu potomků a budeme-li do toho počítat i distribuce odvozené od Ubuntu, můžeme říci, že vnoučat má skutečně nepočítaně. Jednou z těchto distribucí, která by určitě neměla zapadnout, je Skolelinux původem z Norska.
Skolelinux si ani možná název distribuce příliš nezaslouží – jedná se totiž o přímo součást Debianu, spíše speciálně sestavený instalační obraz projektu DebianEdu používá (pouze) oficiální repozitáře Debianu do nichž se všechny změny provedené vývojáři Skolelinuxu promítají (oficiálně se taková „sestavení“ vytvořená za určitým účelem nazývají Debian Pure Blend -- https://wiki.debian.org/DebianPureBlends)
Skolelinux s prostředím KDE
Zajímavý na Skolelinuxu není jen výchozí výběr softwaru, který obsahuje asi stovku aplikací a nástrojů pro vzdělávání, ale také celkem čtyři možnosti instalace, kdy může Skolelinux sloužit buď jako síťový LDAP server, pracovní stanice, tenký klient, nebo jako samostatná stanice „mimo školní síť“ (například doma). S jedním systémem je tak celkem jednoduché vytvořit kompletní školní síť na Linuxu.
Jednou větou
-
Skoro se zdá, že spolu LibreOffice a OpenOffice závodí – hned den po vydání nového Apache OpenOffice 4.0 totiž vyšel LibreOffice 4.1. Zavádí dokonce i některé stejné novinky, například boční panel převzatý z kancelářského balíku IBM Lotus Symphony.
-
Minule jsme informovali o hacknutí UbuntuForums.org – oprava trvala přes týden, ale ubuntí fórum již běží, mělo by být bezpečnější a pro přihlašování používá (doufejme lépe zabezpečené) jednotné přihlašování Ubuntu.
-
Vyšel Wordpress 3.6 „Oscar“. Přináší například nový výchozí motiv, zlepšenou podporu revizí nebo vestavěný HTML 5 multimediální přehrávač.
-
A ještě jedna novinka kolem kancelářských balíků – vyšla Calligra 2.7.
-
AMD zaměstnalo českého vývojáře Marka Olšáka, bude pracovat na open-source ovladačích Mesa/Gallium3D, kterým se velmi aktivně věnoval i dosud.
