Linux E X P R E S,

Přestože nastavování firewallu není přímo hardwarovou záležitostí, je prakticky nedílně spjato s používáním jakéhokoli (zejména "vnějšího", tedy z Internetu přístupného) síťového rozhraní. Proto má v tomto seriálu své důležité místo, a to dokonce ve dvou dílech.

NFS (Network File System) označuje síťový systém souborů, který se používá pro sdílení dat mezi linuxovými systémy, podobně jako třeba smbfs (Samba File System) se používá pro sdílení dat mezi stanicemi s Linuxem a MS Windows. Výhodou NFS je přitom snadnost nastavení sdílení a rychlost přenosu dat, nevýhodou pak poněkud omezené možnosti zabezpečení sdíleného datového prostoru. Pojďme se teď podívat na to, jak se NFS používá, však je to snadné.

Není žádným tajemstvím, že pracuji jako učitel a správce sítě na VOŠZ a SZŠ Hradec Králové. V následujícím článku jsem si položil několik otázek týkajících se nasazení svobodného softwaru právě v naší škole. Pojďme se tedy podívat, kde všude najde svobodný software svoje uplatnění, kde to nejde - nebo jde, ale jen s určitými rezervami.

Ovládanie vecí na diaľku je snaha, ktorú ľudstvo pozná už oddávna. V niektorých starovekých ruinách sa našli architektonické pokusy využiť prúd tečúcej vody potom, ako niekto otvoril tajný uzáver, ale príkladov je viac a nielen v rozprávkach, v odkaze ktorých si mnohí pamätajú magické slová „Sezam, otvor sa!“

Nejedného z nás už internet určite presvedčil šokujúcim obsahom. A hoci obyčajné erotické stránky možno ani nie sú ničím mimoriadnym, pretože iba otvorene vyjadrujú to, čo do človeka zakódovala príroda, tá nanešťastie naprogramovala zlomok ľudstva aj takými absurdnosťami, o akých sa bežnému človeku ani nesníva.

Typický nelinuxový zápisek, ale přesto o Linuxu

Nebyl by IPCop IPCopem, kdyby se na jeho dalším vývoji nemohli podílet jeho uživatelé a protože jen ti jsou schopni říct, co jim v tomto systému ještě chybí, jsou to právě oni (a nejen oni), kdo vytváří stále další moduly a vylepšení.

Udávat se nemá, ale hlásit se to musí ...

V minulém díle jste si (předpokládám, že všichni úspěšně) nainstalovali IPCop. Dnes se podíváme na nastavení základních služeb systému, které jsou jeho součástí hned od počátku, projdeme si tedy základní nastavení a seznámíme se s tímto systémem.

V tomto dílu si ukážeme, jak nainstalovat linuxovou distribuci IPCop na pevný disk vašeho počítače. Použijeme k tomu instalační CD, které jsme si připravili v minulém díle. Vlastní instalace systému trvá asi půl hodiny a po jejím provedení získáte funkční firewall s Linuxem uvnitř, který můžete dál upravit podle svých potřeb.

V následujícím seriálu se podíváme na jedno praktické využití linuxové distribuce IPCop na střední škole. Nebude to zrovna to nejtypičtější využití této prakticky jednoúčelové distribuce (firewallu), ale snad vás nezklame. V následujících článcích naleznete odpovědi na to, jak si systém nainstalovat, jak ho spravovat a co vlastně IPCop umí. Dnes si však zodpovíme tu nejzákladnější otázku, která nás asi napadne - Proč použít IPCop?

V posledním článku Průvodce Linuxem se podíváme na pár položek, se kterými se v průběhu používání GNU/Linuxu pravděpodobně setkáte. V následujících řádcích napíši něco o zavaděči systému, změně grafického prostředí, zmíním se o práci v silně nepopulárním terminálu (pro běžné uživatele) a také si něco řekneme o možnosti upgradu systému. Jak začít tento nesourodý článek? Jako vždy - od začátku...

Je to sotva pár hodin, co odjel jeden můj dobrý kamarád na lyžovačku do Itálie. Na starosti mi tu však zanechal svoje "dítě" - poměrně rozsáhlou bezdrátovou síť se stovkami klientů. Já jsem se tak během chvíle stal na osm dní technickou podporou, servisním technikem a účetní v jedné osobě.

Přestože viry a další podobná škodlivá havěť není na Linuxu zrovna obvyklou záležitostí, existují i pro tento systém antivirové programy. Jedním z nich je svobodný program ClamAV nabízející širokou škálu použití při ochraně před škodlivým softwarem.