přejít na obsah přejít na navigaci

Linux E X P R E S,

Co se píše o: jádro

32bit s více jak 4 GB paměti

Aneb proto tu máme jádra označená slovem bigmem...


 

reklama

Jak na vlastní jádro v Debianu

Aneb vzali jste mi /dev/raw1394 , musím si udělat vlastní


 

Dva týdny s Linuxem 12

dvatydny.gif

Kdo tvoří Linux? 9000 školních počítačů ve Švýcarsku migruje na Linux. Podíl Linuxu vzrostl o 61 %. HP bude prodávat linuxové notebooky pro školy. OOXML schváleno. VIA se otevírá. Otevřený Transport Tycoon. Mandriva 2008 Spring. Linux XP – linuxové Windows. PCLinuxOS Gnome 2008.


 

Vývoj jádra XVII. - sběrnice USB

Drtivá většina dnešního příslušenství počítačů se připojuje přes sběrnici USB. Proto mají velký význam i ovladače takových zařízení. Tento článek ukazuje, jak se uvnitř linuxového jádra s USB pracuje a jak si vytvořit nový ovladač pro nějaké zařízení.


 

Vývoj jádra XVI. - sběrnice PCI

Sběrnice PCI patří mezi dva nejčastější způsoby připojování zařízení k počítači. Právě velké množství různých karet zasouvaných do PCI slotů je důvodem, proč je dobrá znalost využití v jádře tak důležitá.


 

Vývoj jádra XV. - síťová zařízení

Ovladače síťových zařízení jsou svým způsobem specifické. Kromě jiného se liší i tím, že k nim uživatelské programy nepřistupují přímo, nýbrž přes síťovou vrstvu jádra. Tento díl seriálu se zabývá odlišnostmi síťových zařízení od ostatních kategorií a postupem při tvorbě ovladače.


 

Vývoj jádra XIV. - bloková zařízení

Dosud jsme se zabývali pouze zařízeními znakovými, nyní přicházejí na řadu ta bloková. Přestože je většina postupů stejných, některé věci jsou specifické a vyplatí se je dobře poznat.


 

Vývoj jádra XIII. – DMA

moduly.jpg

Komunikace se zařízením, zprostředkovaná procesorem, je pomalá a zatěžující. Mnohem výhodnější je využít přímého přístupu zařízení do paměti počítače. Pojďme se podívat, jak tuto funkcionalitu implementovat v ovladači do linuxového jádra.


 

GNU Hurd

Projekt GNU (rekurzivní akronym znamenající Gnu is Not Unix) od FSF (Free Software Foundation) měl za cíl vytvořit operační systém unixového typu, ovšem, na rozdíl od stávajících unixů, svobodný. Práce začaly na základním softwarovém vybavení, mezi něž patřil překladač GCC (GNU Compiler Collection), binutils, editor Emacs, základní systémové knihovny glibc (GNU libc – základní knihovna jazyka C), systémové utilitky známé jako coreutils, shell, ...


 

Moduly, kam jádro dohlédne

moduly.jpg

O modulech jádra a práci s nimi naleznete nejen v tištěné podobě přehršel informací. Přesto však je toto téma pro mnoho začínajících uživatelů obestřeno rouškou tajemna. Pojďme se tedy společně pokusit tuto roušku o kousek poodhrnout.


 

Co se děje v jádře - červen 2007

Novinky z klávesnice Jana Outraty. CFS plánovač (scheduler). Jádro 2.6.21.


 

Vývoj jádra XII. - komunikace se zařízením

Smyslem určitého ovladače v jádře obvykle bývá komunikace s nějakých fyzickým zařízením. I když nejde o nic složitého, přesto se vyplatí dát si na některé věci pozor. Kapitola o přístupu k hardwaru právě začíná.


 

Co se děje v jádře - květen 2007

Jako obvykle novinky z jaderné oblasti.


 

Vývoj jádra XI. - objekty v praxi

Minule jsem sliboval praktické ukázky. Nyní na ně přichází řada, většina dílu bude zaměřena právě na to, jak použít to, o čem jste se mohli dočíst v předchozích číslech časopisu. Objekty linuxového jádra ukáží svoji sílu.


 

Vývoj jádra X. – objekty jádra

Minule jsme poznávali objektový model jádra. Pro svou potřebu máme v jádře k dispozici různé hotové objekty, které využijeme pro uložení a export informací o našem modulu. Podíváme se také na to, jak informovat uživatelské programy o událostech v ovladači.


 
‹‹   Předchozí   2 3 4 5 6 7 8 9   Následující   ››