Linux E X P R E S,

Přichází čas na ryze firemní aplikace Zoho. První z nich je Zoho CRM, se kterou lze pohodlně spravovat vše okolo vztahů se zákazníky.

Minulý díl seriálu o webových aplikacích Zoho představil nástroj Zoho Creator, kterým lze velmi snadno vytvořit jednoduchou databázovou aplikaci. Na prezentaci dat formou reportů se však více hodí jiná aplikace - Zoho Reports. Druhá část tohoto dílu pak bude věnována aplikaci Zoho Share, která umožňuje pohodlně sdílet data nebo naopak přistupovat k datům, která sdílejí jiní lidé.

On-line aplikace přinášejí možnost těsné kooperace mezi uživateli. Také v balíku Zoho jsou k dispozici nástroje, které umožňují různým lidem spolupracovat a komunikovat. Jedná se (pomineme-li podporu těchto vlastností v řadě jiných aplikací) především aplikace Wiki, Forums a Meeting.

Práci s informacemi si lze těžko představit bez plánování času a psaní poznámek. Proto je logické, že jsou nástroje pro tyto úkoly součástí balíku Zoho. Jsou tyto aplikace schopny splnit požadavky, které na ně člověk klade?

Ve třetím díle o webových aplikacích pokračujeme v načatém tématu, totiž v kancelářských aplikacích. O aplikaci Zoho Writer už jsme psali v minulém díle, teď se vrhneme na Sheet, Show a Docs.

První článek o webových službách Zoho přinesl první seznámení s balíkem služeb a představil některé aplikace. Nyní přichází čas na podrobnější nastavování uživatelského účtu a na další zajímavé aplikace, které Zoho poskytuje.

Že se různé aplikace přesouvají na web, je asi zbytečné říkat. Velkou roli zde hrají Google Apps - ovšem v jejich stínu najdeme i jiné služby, které nabízejí srovnatelně nebo možná ještě více funkcí. Jednou z takových zajímavých služeb je i Zoho.

9. února 2010 se integrované grafické prostředí KDE dočkalo verze 4.4. Podobně jako u předchozích verzí přišla opět pořádná dávka změn, často velmi revolučních. Ostatně u KDE lze těžko čekat něco jiného. Na své si přijdou jak příznivci hraček "pro oči", tak i praktičtěji založení lidé.

Připojit notebook k projektoru nebo monitoru a nastavit obraz? Změnit si rozlišení či kmitočet zobrazení na monitoru? Klik, klik a je hotovo. Nevěříte? Věřte. Program LXRandr se k vám hlásí do služby.

Čtu takhle diskuzi pod článkem o openSUSE 11.2. Některým komentátorům se nelíbí, že si Lukáš Jelínek troufl vyjádřit v recenzi svůj názor na výchozí pozadí plochy.

Čerstvá verze "zelené" linuxové distribuce je sice podle číselného značení jen menší aktualizací, nicméně, podobně jako v dřívějších takových případech, její tvůrci slibují opět kopec nových technologií a k tomu ještě osvěžující vzhled. Je proto zcela na místě ptát se, do jaké míry získaly tyto sliby reálnou podobu.

Po minulém díle, kde bylo cílem dosáhnout v openSUSE fungování tiskáren, bude tento díl věnován zařízením, která s tiskárnami poměrně úzce souvisejí - skenerům. Většina uživatelů sice skenuje méně často než tiskne, nicméně pokud už potřeba přenést něco z papíru nebo jiné takové předlohy do počítače, je velmi žádoucí, aby vše fungovalo hladce.

Výsledkem práce na počítači mnohdy bývá tištěný dokument na papíře nebo jiném materiálu. Aby mohl být vytištěn, musí být nejen k počítači připojena tiskárna, ale tato tiskárna také musí správně spolupracovat v rámci celého řetězce od aplikačního programu až po zařízení samotné.

Desktop bez multimediálních funkcí si lze dnes jen stěží představit. Zvuková karta je standardní součástí prakticky každého nového počítače a očekává se, že bude bezproblémově fungovat. Některé počítače mohou obsahovat také televizní kartu a i od té se zcela oprávněně očekává snadné zprovoznění. V distribuci openSUSE tato zařízení obvykle fungují bez potřeby nějakého nastavování - a když už je k němu potřeba sáhnout, na pomoc přispěchá program YaST2 se svými jednoduchými dialogy.

Přímé pokračování minulého dílu o nastavení firewallu. Tento díl pojednává o nastavení NATu, maškarády, všesměrovém vysílání a technologii IPsec. Tím končí několik dílů o nastavení sítě.