Linux E X P R E S,

Přestože nastavování firewallu není přímo hardwarovou záležitostí, je prakticky nedílně spjato s používáním jakéhokoli (zejména "vnějšího", tedy z Internetu přístupného) síťového rozhraní. Proto má v tomto seriálu své důležité místo, a to dokonce ve dvou dílech.

Mezi síťová zařízení patří i modemy a další zařízení určená pro "modemový" způsob síťové komunikace. V distribuci openSUSE jsou pro tato zařízení připraveny dvě specifické sekce v programu YaST2, pomocí nichž lze takovou komunikaci zprovoznit velmi rychle a bez zvláštních znalostí.

Síťová zařízení mohou být v distribuci openSUSE ovládána dvěma způsoby - pomocí technologie NetworkManager nebo ručně. V obou případech se však základní parametry nastavují ve všeobecném konfiguračním programu YaST. Pomocí něj lze nastavovat celkem čtyři věci: síťová rozhraní a tři druhy modemů (konkrétně ADSL, ISDN a klasické modemy pro obyčejnou telefonní linku). Tento článek se bude věnovat jen nastavení síťových rozhraní jako takových.

Nejdůležitějšími hardwarovými komponentami jsou obvykle ty, které zajišťují komunikaci počítače s uživatelem. Proto jsou to právě tato zařízení, na které je vhodné se při konfiguraci harwaru zaměřit nejdříve. V distribuci openSUSE není nastavování běžných parametrů nic složitého.

Technologie CSS je sice v principu jednoduchá, nicméně není snadné ji zvládnout v celé šíři a ihned s její pomocí tvořit kvalitní weby. Proto jsou u čtenářů v oblibě informační zdroje, které jim umožní CSS správně uchopit a využít k prospěchu svému. A v knize pyšnící se označením "chybějící manuál" může skutečně leckdo pátrat po informacích, které se běžně příliš nevyskytují.

Linuxová distribuce openSUSE je určena především pro použití na desktopech. Z toho vychází i předpoklad, že by mělo jít prakticky všechno potřebné jednoduše nastavit přes grafické uživatelské rozhraní. Do této kategorie patří i nastavování hardwaru a částí systému, které s ním souvisejí.

Spolu s obecným rozmachem blogů se začala rozvíjet i specifická oblast jejich použití - pro méně formální firemní komunikaci. Není proto divu, že začaly vznikat také knihy zaměřené na firemní blogy. Patří mezi ně i tato, od autorů Byrona a Brobacka, která může prosperitou ve svém názvu již předem přitahovat pozornost. Oprávněně?

Linuxová distribuce openSUSE je určena především pro použití na desktopech. Z toho vychází i předpoklad, že by mělo jít prakticky všechno potřebné jednoduše nastavit přes grafické uživatelské rozhraní. Do této kategorie patří i nastavování hardwaru a částí systému, které s ním souvisejí.

Na českém knižním trhu se před časem objevila originální kniha Jádro systému Linux, která byla vydána vydavatelstvím Computer Press. Knihu napsal Lukáš Jelínek, který je mimo jiné i autorem seriálu o vývoji jádra, jenž vycházel v tištěné verzi magazínu LinuxEXPRES.

Přestože viry a další podobná škodlivá havěť není na Linuxu zrovna obvyklou záležitostí, existují i pro tento systém antivirové programy. Jedním z nich je svobodný program ClamAV nabízející širokou škálu použití při ochraně před škodlivým softwarem.

Více než pětisetstránková kniha se už na první pohled tváří jako něco, co by vás mělo Javu naučit opravdu důkladně. A to hlavně proto, že - jak hlásá heslo na obálce - jejími autory jsou samotní tvůrci tohoto jazyka. Podívejme se tedy na to, co nám tato kniha může poskytnout.

S Linuxem jsem se poprvé setkal během svého studia na FEL ČVUT. V říjnu 1999 jsem začal chodit hned na několik předmětů, kde se Linux používal - a to nejen uživatelsky, ale především pro vývoj aplikací (šlo o programy pro síťovou komunikaci a pro OpenGL grafiku). Bylo to svým způsobem "hození do vody". Nikdo nám nic ohledně Linuxu nic nevysvětloval, prostě jsme zasedli k počítači a začali naostro pracovat.

Slovo "mashup" se obvykle do češtiny překládá jako "míchanice". V oblasti webových aplikací pak označuje takové řešení, kde se na jedné webové stránce různými způsoby míchá a kombinuje obsah z více zdrojů (z místní databáze, různých vzdálených serverů apod.). Přichází kniha, která si klade za cíl naučit čtenáře namíchat ten správný koktejl informací pro uživatele.

Mnozí z nás ho denně používají. Určitě ne každý ale tuší, jak byly věci okolo RSS zamotány a k čemu to vedlo. Tohle a ještě mnoho dalšího (především jak efektivně přes RSS publikovat a jak naopak sledovat informace odjinud) si klade za cíl objasnit kniha s jednoduchým a všeříkajícím názvem. Daří se jí to?

Drtivá většina dnešního příslušenství počítačů se připojuje přes sběrnici USB. Proto mají velký význam i ovladače takových zařízení. Tento článek ukazuje, jak se uvnitř linuxového jádra s USB pracuje a jak si vytvořit nový ovladač pro nějaké zařízení.