Linux E X P R E S,

Znáte to - přijede z prosluněné dovolené a máte neodkladnou touhu všem známým poslat vaše fotky čínské zdi, jachty na rozbouřeném moři nebo třeba té blonďaté prsaté kočky co s vámi letěla letadlem. Problém ovšem nastává, pokud je takovýchto fotek (videí) několik desítek či dokonce stovek. Posílat je emailem absolutně nepřipadá v úvahu. ...

Naposledy jsme si nainstalovali základ funkčního systému. V dnešním díle si řekneme něco málo o balíčkovacím systému Debianu. Naučíme se balíček najít, zobrazit si o něm podrobné informace a následně ho i nainstalujeme. Ukážeme si, jak se dostat na počítač přes protokol SSH a jak ho alespoň částečně „zabezpečit“.

Na samotném vrcholku a výsluní linuxových emulátorů se již poměrně dlouhou dobu drží tři programy. Prvním z nich je oblíbený VMWare, dále emulátor Bochs a do třetice Qemu s jaderným modulem kqemu. Několik let to vypadalo, že se v této oblasti žádný zvrat konat nebude. Letos v lednu však firma InnoTek překvapivě vypustila GPL verzi svého emulátoru VirtualBox. Jedná se o čtvrtého ze tří mušketýrů, nebo jde pouze o další program, který nám zabere místo na disku?

V dnešním díle seriálu začneme instalovat svůj první server. Předtím si však budeme muset říct, proč je tak těžké si vybrat tu správnou linuxovou distribuci. Dozvíme se také, odkud distribuci koupit nebo stáhnout a na jakém hardwaru ji budeme provozovat.

Kdybyste se nedávno zastavili u mě v kanceláři, asi byste se lekli. Kalendář nacpaný schůzkami, všude kolem popsané žluté lístečky, hromada dokumentace, návodů a cédéček s programy, o kterých už ani nevím, k čemu jsou. Telefonní seznam počmáraný jak led na stadionu. Na člověka, který se živí informačními technologiemi prostě hrůza. Rozhodl jsem se proto, že to tak nenechám.

V předcházejícím díle jsem vám slíbil lehký úvod do IP adres. Dnes se tedy podíváme na to, jakou mají délku, strukturu a na jakých protokolech je najdete. Zahrajeme si také tak trochu na detektivy, když budeme hledat „síť a stroj“.

Naposledy jsme si ukázali, jak mezi sebou poměrně rychle a levně propojit dva počítače. Stejným způsobem by se samozřejmě dalo propojit i několik dalších stanic. To by ovšem nebylo příliš ekonomické, a proto si dnes musíme říct něco o kouzelné krabičce jménem switch.

Z minulého dílu víme, co znamená pojem aktivní prvek. Umíme určit výhody a nevýhody jednotlivých komunikačních médií, dokážeme rozeznat jednotlivé zařízení v síťi a vyrobit k nim patřičný kabel s konektorem. Dnes si tedy ukážeme nejjednodušší možnost, jak mezi sebou propojit dva počítače a otestovat funkčnost síťového propojení.

V následujícím článku bych rád představil jednu z mých oblíbených distribucí - Slackware. Předem musím upozornit, že níže uveřejněný text není žádnou agitací, ale pouhým výčtem jednotlivých vlastností. Cílem je obecně vás s touto distribucí seznámit a vyjmenovat největší klady, ale i zápory, které na vás při instalaci a provozu tohoto systému čekají.

Budování lokálních sítí je dnes velice módní záležitostí. S trochou nadsázky si troufám říct, že jsou již v domácnostech takovou samozřejmostí jakou rozvody elektrické energie, plynu či teplé vody. Přestože na toto téma existují tisíce návodů, každý den se setkávám se špatným návrhem LAN a jejich nastavením. Rozhodl jsem se proto, že své zkušenosti sepíšu do krátkého seriálu a podělím se o ně. Dnes si povíme něco málo o hardwaru.

Není to tak dávno, kdy mě kamarádka požádala o fotky a videa ze společné prázdninové dovolené. Protože vím, že nedisponuje nejrychlejším internetovým připojením, rozhodl jsem se pro osobní návštěvu s USB diskem. Při samotné návštěvě moji prázdninovou náladu málem pokazil fakt, že její operační systém nerozpoznal žádný linuxový oddíl, na které jsem data přenášel. Po několika minutách pátrání mě vyhledávač navedl na ext2driver, pomocí kterého byla data nakonec šťastně přenesena.

Z své zkušenosti vím, že spousta administrátorů argumentuje své nedbalé zabezpečení serverů slovy „Vždyť používám bezpečný Linux“ nebo „já tam mám jenom FTP server – co by s mými empétrojkami dělali...“ Nebudu zpytovat ničí svědomí, ani nikoho učit správným návykům při samotné administraci. Místo toho vám ale povím, co dělat v případě zjištění, že už nejste jediným superuživatelem na svém serveru.

Přestože zálohování celého systému nebo alespoň důležitých souborů by mělo patřit ke každodennímu chlebíčku administrátora, často se setkávám s tím, že není prováděno vůbec, případně jsou přes sít přenášeny zcela zbytečně neuvěřitelné objemy dat. V následujícím článku bych vám proto chtěl ukázat, že zálohování je relativně jednoduchá záležitost a není na něm téměř nic, čeho byste se měli bát.

Vlastnit webové stránky je dnes pro každou firmu či jednotlivce téměř nutností. Bohužel se setkáváme s tím, že webhostingové servery, na kterých jednotlivé portály běží, často nesplňují naše očekávání a požadavky. Někdy to bývá pouze cena, jindy zase kvalita připojení či nadstandardní služby.

Někteří z vás již možná znají ten bezmocný pocit, když se před vaším zrakem mění graf přenesených dat na souvislou čáru, která kopíruje maximální dovolenou propustnost sítě. Tato nemilá věc se stala jednoho dne i mně, proto bych vám rád poradil, jak takovéto situaci předejít, případně jak z ní elegantně vybruslit.