Linux E X P R E S,

V tomto článku bych čtenářům LinuxEXPRESu rád představil projekt Hacking & Development. O čem to bude? Ve zkratce půjde o to, jak třeba i na trochu starším PDA od firmy Palm rozběhnout Linux a využít tak skrytý potenciál vašeho zařízení. Michal Hrušecký.

Nie je BSD ako BSD. Väčšina z vás vie, že existuje viacej druhov: FreeBSD, OpenBSD, NetBSD. Tieto druhy sa však neodlišujú iba tak, ako sa od seba odlišujú distribúcie Linuxu.

Skutečnost, že je na trhnu více linuxových distribucí není žádnou novinkou ani pro úplného začátečníka. Ovšem o postupu jak si vytvořit vlastní distribuci se ví méně. Přitom dnes jde již o poměrně jednoduchou záležitost. Dovolte mi zde v krátkosti uvést základní postup, jak takovou vlastní linuxovou distribuci vytvořit.

Systematickým pročesáváním internetu jsem se dostal k zajímavým stránkám. Pokud jste také ve fázi vyhledávání svého prvního netbooku, zbystřete. Už brzy se na trhu objeví zajímavé zařízení, které nabídne neotřelou funkčnost a dobrou alternativu všem PDA, notebookům či čtečkám elektronických knih.

Linuxové operační systém skýtají netušené možnosti a lze je využít na mnoha rozmanitých technologiích, místech a strojích. Existence nepřeberného množství distribucí se chápe jako obrovská výhoda; těch hlavních a známých je jen několik. V okamžiku, kdy budete potřebovat systém pro specifický hardware, oceníte, že existuje dalších dvacet distribucí, které už mezi úplně nejznámější nepatří.

Dne 29. dubna 2009 vychází nová verze distribuce Mandriva Linux s označením Mandriva Linux 2009.1 neboli 2009 Spring. V tomto článku se podíváme na největší novinky a nejvýraznější změny oproti předešlé verzi, jednotlivá desktopová prostředí, balík kancelářských aplikací nebo i nabíhání systému. Dále se zaměříme na nové nástroje, které Mandriva Linux využívá ke svému nastavení či nový instalátor.

Vyšla dlouho očekávaná verze distribuce PCLinuxOS. Zároveň se však objevily zprávy, které radost z nového systému kazí. Internetem se šíří zaručené jobovky, drby i vysvětlení nastalé situace. Zeptali jsme se klíčového člověka českého portálu PCLOS. Jak to tedy je, končí tento systém určený běžným uživatelům?

14. února byl svátek všech zamilovaných a v tento den také vyšla nová verze Debian GNU/Linuxu s kódovým označením Lenny a číslem 5.0. Že bylo co oslavovat, o tom není pochyb, však si příznivci Debianu museli na novou verzi počkat téměř dva roky. Co je v distribuci nové a kde hledat další informace o Debianu, to se dozvíte v následujícím článku.

Kuba se vydala cestou vlastní linuxové distribuce - Linux Nova. Tato informace byla poměrně dost medializovaná z politické stránky věci. Zkusil jsem Nova Linux nainstalovat.

Čo prebleskne mozgom pri počutí slova FreeBSD? Bude to vždy elektrický náboj, alebo iba ticho? Možno bude zaujímavé čitateľom povedať zopár informácií o systéme, ktorý nie je Linux, ale ktorý sa ním veľmi rýchlo môže stať.

Ako spokojný používateľ OS Mandriva 2008.1 som rád siahol po možnosti jeho upgrade na verziu 2009.0. V nasledujúcom článku si ukážeme, aké príjemné (ale aj nepríjemné) novinky ma pritom stretli. Pretože u nás v obci máme iba pomalé dial-up internetové pripojenie, pre upgrade operačného systému som odkázaný na distribučné CD alebo DVD médiá.

Hledal jsem pro svůj Asus Eee PC vhodný operační systém. Pár jsem jich vyzkoušel a napsal si pár poznámek.

Pokud jste vstoupili do světa Ubuntu, jistě čelíte mnoha otázkám a možná pracně hledáte řešení. Pro vás je tady další článek přinášející tři návody, jak obvyklé úkoly rychle a správně vyřešit. Dnešní témata se týkají zálohování, sledování hardwaru a správě uživatelů. A nejsou to témata striktně ubunťácká...

V posledním článku Průvodce Linuxem se podíváme na pár položek, se kterými se v průběhu používání GNU/Linuxu pravděpodobně setkáte. V následujících řádcích napíši něco o zavaděči systému, změně grafického prostředí, zmíním se o práci v silně nepopulárním terminálu (pro běžné uživatele) a také si něco řekneme o možnosti upgradu systému. Jak začít tento nesourodý článek? Jako vždy - od začátku...

Velká oblíbenost a rozšířenost Ubuntu s sebou přináší také jednu poněkud méně příjemnou věc, a tou jsou klony (deriváty). Prvotní impuls k tvorbě klonů dali vlastně sami autoři Ubuntu tím, že zvolili "napevno" GNOME jako pracovní prostředí a neumožnili uživatelům při instalaci vybrat jiné. První klony Ubuntu se tak zaměřily na odstranění tohoto hendikepu. Od té doby ale počet klonů nezadržitelně roste a udržet si v nich přehled je takřka nemožné.