Linux E X P R E S,

Jedni to zatracují, jiní to obdivují, názory na následující techniku programování se liší. Ke které skupině programátorů se přikloníte vy, to už záleží jen na vás. Oč se jedná a jak se s tím pracuje, vám ukáže poslední díl seriálu, který je věnovaný programovacímu jazyku Ruby.

Musím se přiznat, že práce s objekty a třídami těchto objektů patří mezi mé neoblíbenější činnosti. Třídy vám umožní vytvořit si svůj vlastní objekt a ten dál používat, vylepšovat, prostě s ním pracovat. S třídami, aniž bychom si to uvědomili, jsme se setkali už mnohem dříve a dnes se na ně podíváme podrobněji.

Jak bylo řečeno na závěr minulého článku, metody vám usnadní psaní delších programů a zároveň zpřehlední vlastní zdrojový kód. Také vám umožní zapomenout jednou provedené a někdy i značně složité konstrukce a v další části programu se na ně jen odvolávat .

Dnešní téma zní jednoduše - budeme se zabývat polem a ničím jiným. Co se ovšem pod pojmem "pole" vlastně rozumí, jak se s ním pracuje a jaké jsou jeho výhody? Pojďme se do toho pustit.

Dnes to bude náročné, budeme vytvářet programy, které se budou sami rozhodovat. Naštěstí pro nás, toto rozmýšlení nebude tak složité jako v běžném životě. Také se podíváme na cykly, které nám umožní opakovat určité částí programu, aniž bychom je museli psát znovu. Takže pusťme se do toho.

V minulém díle jsme se setkali s několika metodami určenými k převodu textu na číslo, čísla na text a také k úpravě vstupu uživatele. V dnešní části se podíváme na některé vcelku zábavné možnosti formátování textu a také si rozšíříme své znalosti matematiky v Ruby.

V dnešním povídání se podíváme na to, co jsme už probrali, z trochu jiného úhlu pohledu. Dnes totiž budeme kombinovat něco, co jsme dosud nesměli ani neuměli - čísla a text dohromady. Jinými slovy, budeme počítat s textem a k textu připojovat čísla.

Dnešní povídání bude proti tomu minulému o něco kratší, ale přesto o dost důležitější. Hovořit budeme o něčem, bez čeho se žádný programátor neobejde. Tímto speciálním nástrojem není kafe ani sluchátka, ale je jím to, co se nazývá proměnná . Pojďme se nyní zamyslet nad následujícím programem.

V dnešním díle se podíváme na to, co je a není text a především jak se s ním v Ruby pracuje. Lépe než o textu bychom měli hovořit o textovém řetězci, protože text je vlastně řetězec po sobě následujících písmen. Pro jednoduchost budeme používat označení text, ale pamatujte i na tuto jeho vlastnost a označení.

V následujících několika článcích se budeme blíže seznamovat s programovacím jazykem Ruby. Cílem tohoto seriálu nebude udělat z vás hotové programátory, ani rozšířit vaši sbírku zářezů na opasku udávající, kolik programovacích jazyků znáte.

Pojďme se nyní v následujících seriálu podívat na programování grafických aplikací, tzn. aplikací určených právě pro desktopové prostředí. Volba přitom padla na kombinaci Ruby a grafických komponent GTK. Pamatujte však, že možností je mnohem víc.

Existují témata, která dokáží spolehlivě rozhádat prakticky kohokoli. Ve světě normálních lidí to je třeba politika, ve světě programátorů je to volba programovacího jazyka.

V seriálu se věnujeme programovacímu jazyku Ruby. Cílem není udělat z vás hotové programátory, ani rozšířit vaši sbírku zářezů na opasku udávající, kolik programovacích jazyků znáte. Články jsou jednoduše určeny pro začínající programátory, ať už se tím budou později zabývat na profesionální či amatérské úrovni. Seriál mohou použít také učitelé na všech typech škol k rozšíření znalostí jim svěřených studentů - ať už jako hlavní či vedlejší programovací jazyk.

Lukáš Faltýnek zmapoval historii, vývoj a současnost několika programovacích jazyků. Dozvíte se, jak vznikl nejen jazyk, ale také jeho název, k čemu byl původně určen a jestli se ještě používá nebo vyvíjí.

Lukáš Faltýnek postupně představuje známé i méně známé programovací jazyky.