Linux E X P R E S,

V předcházejícím díle jsem vám slíbil lehký úvod do IP adres. Dnes se tedy podíváme na to, jakou mají délku, strukturu a na jakých protokolech je najdete. Zahrajeme si také tak trochu na detektivy, když budeme hledat „síť a stroj“.

S redakčním a publikačním systémem se setkal v podstatě každý, kdo někdy navštívil nějaký web. Osobní blogy, internetové magazíny, firemní stránky, to všechno je většinou poháněno nějakým publikačním systémem. Publikační systém ActionApps není žádným nováčkem, pracovat se na něm začalo v roce 1999, v červnu 2000 byla zveřejněna verze 1.0.

Naposledy jsme si ukázali, jak mezi sebou poměrně rychle a levně propojit dva počítače. Stejným způsobem by se samozřejmě dalo propojit i několik dalších stanic. To by ovšem nebylo příliš ekonomické, a proto si dnes musíme říct něco o kouzelné krabičce jménem switch.

Z minulého dílu víme, co znamená pojem aktivní prvek. Umíme určit výhody a nevýhody jednotlivých komunikačních médií, dokážeme rozeznat jednotlivé zařízení v síťi a vyrobit k nim patřičný kabel s konektorem. Dnes si tedy ukážeme nejjednodušší možnost, jak mezi sebou propojit dva počítače a otestovat funkčnost síťového propojení.

PHP je relativně mladý skriptovací programovací jazyk, původně navržený pro vytváření dynamických webových stránek. Za jeho vznikem stojí programátor dánsko-kanadského původu Rasmus Lerdorf, který v roce 1994 řešil pro potřeby svých domovských stránek úlohu, jak vhodně získávat záznamy o přístupu čtenářů na svůj online životopis.

Stojíte-li před nelehkým rozhodnutím, který redakční systém nasadit na své stránky, zastavte se u tohoto článku. Popíše vám redakční systém nazvaný Joomla!, který by se vám mohl líbit. Pokud máte na svém hostingu k dispozici skriptovací jazyk PHP a databázový server MySQL, nechte se provést vlastnostmi, jimiž Joomla! oplývá.

Moderní doba velí: „Musíš mít svou www adresu, protože kdo ji nemá, jakoby nebyl.“ Pokud jste například drobný podnikatel a nechce se vám dávat velké peníze za profesionální internetovou prezentaci, pokusíte si ji vytvořit sami. Projdete nástrahami výběru domény a vhodného hostingu (tedy prostoru, kam svou prezentaci umístíte) a skončíte u toho, jak tu prezentaci vytvořit, lépe řečeno – jaký nástroj k tomu použít.

Výměna informací v počítačových sítích a mezi počítači obecně bylo vždy velice živé téma mezi odborníky i laiky. K dnešnímu dni existuje nepřeberné množství protokolů, které umožňují poměrně dosti efektivní výměnu dat. Některé jsou historicky velmi dobře zavedené (HTTP/1.1, FTP), jiné mají velmi zajímavou architekturu (Coda, OpenAFS).

Budování lokálních sítí je dnes velice módní záležitostí. S trochou nadsázky si troufám říct, že jsou již v domácnostech takovou samozřejmostí jakou rozvody elektrické energie, plynu či teplé vody. Přestože na toto téma existují tisíce návodů, každý den se setkávám se špatným návrhem LAN a jejich nastavením. Rozhodl jsem se proto, že své zkušenosti sepíšu do krátkého seriálu a podělím se o ně. Dnes si povíme něco málo o hardwaru.

NFS zdaleka není jediným existujícím síťovým systémem souborů, i když jeho název by tomu mohl napovídat. Není ani "nejlepším" síťovým systémem souborů, ale pro některé účely je opravdu ideální. Snadnost nastavení a velmi vysoký stupeň integrace se systémem, jakož i stabilita a rychlost, jsou jeho hlavními přednostmi. Je možné jej připojit i jako kořenový systém souborů a to jej dělá ideálním pro nasazení na pracovních stanicích bez pevného disku.

Vsftpd je FTP server pro unixové systémy distribuovaný pod licencí GNU GPL. Zkratka Vsfptd znamená Very Secure FTP Daemon a v současné době je to jeden z nejbezpečnějších a nejstabilnějších FTP serverů. Je používán v distribucích a na serverech Red Hat, SUSE, Debian, OpenBSD a dalších. Radek Vokál.

V této knize o devíti kapitolách a pěti přílohách je shrnuto vše podstatné, co potřebuje vědět každý správce WWW serveru Apache. Je věnována jeho provozování na nejrozšířenějších platformách, tedy unixových systémech a Windows. Vzhledem k tomu, že vyšla poprvé v roce 2002, jsou popisované situace demonstrovány převážně na Windows 2000, nijak to však nesnižuje její hodnotu.

Díky počítačům žijeme v éře, kterou je možné označit jako postindustriální věk. Hlavním obchodním artiklem dnes tedy nejsou výrobní prostředky, ale informace. Aby bylo možné informace používat a zpracovávat, je nejprve nutné mít je kde uchovávat. Nejjednodušším úložištěm dat je libovolný souborový systém, který ovšem umožňuje pouze nejjednodušší vyhledávání, a to podle jména souboru. Pokud jsou data strukturovaná, je ukládání záznamů do samostatných souborů velmi nepraktické, což si uvědomili programátoři i uživatelé již v počítačovém dávnověku.

Někteří z vás už o tomto nástroji jistě alespoň slyšeli a jej možná už i používají. Každému je však jasné, o co půjde - spojíte dvě slova "web" a "analyzer" a máte Webalizer (i když mně se to plete a často místo toho napíšu slovo webalyzer - s tvrdým "y"). Kromě HTTP statistik však dokáže navíc generovat i FTP statistiky a má několik příjemných vlastností, které samozřejmě zdůrazním.

V seriálu se podíváme na jedno praktické využití linuxové distribuce IPCop na střední škole. Nebude to zrovna to nejtypičtější využití této prakticky jednoúčelové distribuce (firewallu), ale snad vás nezklame. V následujících článcích naleznete odpovědi na to, jak si systém nainstalovat, jak ho spravovat a co vlastně IPCop umí.