Linux E X P R E S,

Moderní doba velí: „Musíš mít svou www adresu, protože kdo ji nemá, jakoby nebyl.“ Pokud jste například drobný podnikatel a nechce se vám dávat velké peníze za profesionální internetovou prezentaci, pokusíte si ji vytvořit sami. Projdete nástrahami výběru domény a vhodného hostingu (tedy prostoru, kam svou prezentaci umístíte) a skončíte u toho, jak tu prezentaci vytvořit, lépe řečeno – jaký nástroj k tomu použít.

Když mi šéfredaktor oznámil, jaké téma mne čeká v tomto čísle, chtěl jsem jej odbýt tím, že k tomu nemám žádnou praktickou zkušenost. Netušil jsem však, že se to rychle změní. Tento článek berte jako shrnutí praktických zkušeností, které jsem získal - byť jako naprostého začátečníka.

Často se setkávám s tím, že se mne lidé ptají, jestli nevím o nějakém programu, který umí nějakou specifickou funkci. Já se zamyslím a řeknu, že v tuto chvíli ne, ale že se podívám na internet a že zkusím něco najít. V případě, že něco najdu, jsem nazýván bohem a opěvován zpěvem a tancem. A navíc je ten nalezený produkt většinou zdarma. Proč se mi tak daří? Dle jedné reklamy - rozhodl jsem se s vámi o své tajemství podělit.

V každém z nás je trochu kluka a tak se vám po přečtení nadpisu určitě vybaví Karel May a jeho dobrodružné romány. Já si ovšem myslím, že je to docela vhodný nadpis pro odborný počítačový článek. Chci tímto nadpisem označit souborové správce - commandery (v překladu je to velitel) napsané v jazyce Java.

V dnešní uspěchané moderní době je nutné, abyste včas zjistili, co je pro vás dobré a co ne. První odstavec tohoto textu tedy věnuji tomu, abych vám případně ušetřil čas. Článek nemusejí číst lidé, kteří nenávidí Mandrivu, grafické prostředí KDE, jakékoliv live distribuce (spustitelné přímo z CD/DVD bez nutnosti instalace na pevný disk) nebo lehce zastaralý, ale prověřený software - jinými slovy: ohlédnutí za Mandriva One.

Už nějakou dobu mne kolegové v práci přemlouvali, že by potřebovali laserové ukazovátko, aby už konečně mohli při prezentaci ukázat, že tohle je ta hodnota, která je tak důležitá. Vždy jsem je odkázal na dálkové ovládání beameru, které ukazovátkem disponuje. Stěžovali si, že to není ono, že je to moc těžké, nemotorné a že se to špatně používá. A tak jsem se rozhodl vyhledat specializovaný přístroj, který by pomohl.

Předpokládám, že všichni uživatelé používající internet asi vědí, co dělá firma Google – provozuje v současnosti jeden z nejpoužívanějších vyhledávacích serverů a postupně své portfolio služeb neustále rozšiřuje dalšími projekty, jako je např. Google Maps (mapy celého světa), Google Desktop (lokální vyhledávací nástroj) nebo Google SketchUp (nástroj pro tvorbu 3D objektů) a mnoho dalších.

Bylo, nebylo, v jedné firmě se rozhodli, že vyřadí z provozu několik notebooků. Nabídli jejich odprodej svým zaměstnancům. Jednalo se sice o starší počítače, na dnešní dobu poněkud dýchavičné, ale i přesto se zájemci našli. Generální ředitel si zavolal nejvyššího IT člověka a důrazně mu kladl na srdce, že notebooky obsahují citlivá data a že jejich pevné disky nemohou do světa jen tak. Dostal jsem úkol, abych počítače připravil na jiné než firemní použití a přitom neohrozil obchodní tajemství naší firmy.

Předem bych vás chtěl upozornit, že pokud sedáte k internetu a do svého prohlížeče zadáváte odkaz na stránku firmy Adobe, počkejte ještě chvíli. Není to zatím ta správná volba. Je to totiž trochu jinak, než by se na první pohled mohlo zdát.

Rozhovor s Petrem Vaňkem – tedy českým vývojářem podílejícím se na tvorbě DTP programu Scribus – je velmi uvolněné povídání s člověkem, od kterého jsem ze začátku čekal jen strohé odpovědi typu „ano“ nebo „ne“ (znáte některé ty programátory). Můžete však posoudit, že je s nimi někdy velká legrace.

Již několik let používám pro své osobní stránky program zvaný CMS (Content Management System čili systém pro správu obsahu). Jedná se o systém postavený na PHP a MySQL databázi. Mým vyvoleným produktem bylo Mambo ve verzi 4.5.1. Je to lepší než se pachtit s HTML stránkami, které se navíc musí intenzivněji měnit v případě jakýchkoliv potřeb.

Svatopluk Vít e-knihy čte, Lubomír Čevela je umí vytvářet. Elektronické knihy prý mají budoucnost. Vzhledem ke klesajícím cenám mobilních zařízení a ke stoupajícím cenám v polygrafickém průmyslu se není čemu divit. Proto jistě stojí za to vědět, jaké možnosti při vytváření elektronických knih máme na Linuxu.

Tento průvodce by vám měl pomoci nejen při jejich čtení.

Chcete použít Pascal na netradiční platformě? Svatopluk Vít vás seznámí s jeho implementací pro palm.

Na jaře roku 2003 jsem zakoupil Palm Tungsten T. Byl hodně přelomový – první s PalmOS 5 a s barevným displejem. Jeho procesor byl dostatečně výkonný na to, aby umožnil přehrávat multimediální obsah. Protože se však jednalo o první model, nebylo hned ze začátku dostupné větší množství kvalitních programů. Svatopluk Vít .